Bryan Trottier

Rozbalit box

Obsah boxu

Bryan John Trottier (* 17. července 1956, Val Marie, Saskatchewan) je bývalý kanadsko-americký profesionální hokejista a trenér, který je obecně považován za jednoho z nejkomplexnějších středních útočníků v historii NHL. Během své bohaté kariéry se stal klíčovým pilířem dynastie týmu New York Islanders, s nímž vybojoval čtyři Stanley Cupy v řadě, a později přidal další dva tituly s Pittsburgh Penguins. Celkem sedmkrát zvedl nad hlavu tuto prestižní trofej, z toho šestkrát jako hráč a jednou jako asistent trenéra. V roce 2017 byl u příležitosti sta let NHL zařazen mezi sto nejlepších hráčů historie ligy.

⏳ Mládí a původ

Bryan Trottier se narodil v malé obci Val Marie v jižním Saskatchewanu do rodiny se smíšenými kořeny. Jeho otec měl původ v národech Krío a Métis, zatímco matka byla irského původu, což z Trottiera činí jednoho z nejvýznamnějších sportovců s domorodými předky v historii kanadského sportu. Hokejové základy získával v juniorské lize WCHL, kde oblékal dresy týmů Swift Current Broncos a Lethbridge Broncos. Jeho talentu si všiml generální manažer Bill Torrey, který ho v roce 1974 draftoval ve druhém kole jako 22. celkovou volbu pro rodící se tým New York Islanders.

🏒 Hráčská kariéra

Trottierův vstup do NHL v sezóně 1975/1976 byl fenomenální. Okamžitě se prosadil jako dominantní hráč a vytvořil tehdejší nováčkovský rekord v počtu bodů, když jich nasbíral devadesát pět. Tento výkon mu vynesl Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka soutěže. V následujících letech vytvořil legendární útočnou formaci zvanou „Trio Grande“ společně s kanonýrem Mikem Bossym a silovým útočníkem Clarkem Gilliesem. Tato řada dominovala lize díky kombinaci Trottierovy herní inteligence, Bossyho střeleckého instinktu a Gilliesovy fyzické ochrany.

Vrcholu své individuální výkonnosti dosáhl v sezóně 1978/1979, kdy zaznamenal osobní rekord 134 kanadských bodů za 47 gólů a 87 asistencí. Tento počin mu zajistil zisk Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče ligy a zároveň Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče (MVP). Následující čtyři roky (1980–1983) byly ve znamení absolutní nadvlády Islanders, kdy tým získal čtyři Stanley Cupy v řadě. Trottier byl v roce 1980 oceněn Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off, což potvrdilo jeho status superhvězdy schopné rozhodovat klíčové momenty.

Po patnácti sezónách na Long Islandu a postupném ústupu Islanders ze slávy byl Trottier v roce 1990 vykoupen ze smlouvy. Připojil se k týmu Pittsburgh Penguins, kde přijal odlišnou roli defenzivního specialisty a mentora pro nastupující generaci hvězd v čele s Mariem Lemieuxem a Jaromírem Jágrem. Jeho zkušenosti pomohly týmu k zisku dvou Stanley Cupů v letech 1991 a 1992. Hráčskou kariéru ukončil v roce 1994 s bilancí 1 279 zápasů v základní části, ve kterých nastřílel 524 gólů a připsal si 901 asistencí, což dohromady činí 1 425 kanadských bodů.

📋 Trenérská činnost a odkaz

Po skončení aktivní kariéry plynule přešel k trénování. Nejvýraznějšího úspěchu na lavičce dosáhl v roli asistenta trenéra týmu Colorado Avalanche, se kterým v roce 2001 získal svůj sedmý Stanley Cup. Krátce působil i jako hlavní trenér New York Rangers v sezóně 2002/2003 a později jako asistent v Buffalo Sabres.

Herní styl Bryana Trottiera definoval pojem „two-way forward“ (obousměrný útočník). Ačkoliv nepatřil k nejrychlejším bruslařům, vynikal mimořádnou silou na puku, precizním vhazováním a schopností bránit nejlepší hráče soupeře, aniž by tím trpěla jeho ofenzivní produktivita. Jeho přínos hokeji byl oceněn v roce 1997 uvedením do Hokejové síně slávy a vyřazením jeho dresu s číslem 19 týmem New York Islanders.

Zdroje