Brian Finley

Brian Finley
Celé jméno	Brian Finley
Datum narození	13. července 1981
Místo narození	Sault Ste. Marie, Ontario, Kanada
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Kanada
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	1997
Aktivní do	2007
Výška	188 cm
Váha	93 kg

Brian Finley (* 13. července 1981, Sault Ste. Marie) je bývalý kanadský profesionální lední hokejista, který nastupoval na pozici brankáře. Do dějin světového a především severoamerického hokeje se zapsal jako jeden z nejvýše draftovaných brankářů své generace, když si jej v prvním kole vstupního draftu NHL v roce 1999 vybrala organizace Nashville Predators z celkového vynikajícího šestého místa. Jeho kariéra, jež slibovala zářivou budoucnost a pozici dlouholeté opory v nejlepší lize světa, se však stala smutným a ukázkovým mementem toho, jak mohou profesionální sportovní dráhu zničit chronická a vážná zranění.

Přestože v juniorských letech na úrovni kanadské OHL patřil k absolutní elitě, získal cenu pro nejlepšího brankáře ligy a dovedl svůj tým až do finále prestižního Memorial Cupu, jeho přechod do dospělého hokeje byl okamžitě a tvrdě zasažen rozsáhlými zdravotními problémy. Opakovaná, nesmírně bolestivá a devastující zranění třísel a břišního svalstva, vyžadující několik náročných chirurgických zákroků, mu nedovolila naplno rozvinout jeho obrovský potenciál. Ve slavné NHL nakonec během své krátké kariéry odchytal pouze čtyři oficiální soutěžní utkání, a to v dresech klubů Nashville Predators a později Boston Bruins.

I přes tyto obrovské fyzické i psychické překážky dokázal Finley na profesionální úrovni dosáhnout velmi cenného týmového triumfu. V sezóně 2003/2004, kdy se mu na delší dobu podařilo stabilizovat své zdraví, se jako stabilní a velmi platný člen kádru farmářského týmu Milwaukee Admirals radoval ze zisku Calder Cupu, trofeje pro celkového vítěze náročné AHL. Neustále se vracející zranění jej však nakonec donutila učinit nejtěžší rozhodnutí a v roce 2007, ve věku pouhých šestadvaceti let, svou slibnou profesionální hráčskou kariéru nadobro a předčasně ukončit.

🏒 Dětství a brankářské začátky v Ontariu

Brian Finley se narodil uprostřed léta, 13. července 1981, v ontarijském pohraničním městě Sault Ste. Marie (často označovaném jednoduše jako "The Soo"). Toto město se silnou ocelářskou tradicí má hokej hluboko zakořeněný ve své DNA a místní obyvatelé jsou obrovskými fanoušky ledních sportů. Finley vyrůstal v prostředí, kde byla podpora mládežnického hokeje enormní, a již v útlém věku se rozhodl, že jeho doménou bude brankoviště.

V místních žákovských a dorosteneckých soutěžích prokazoval od počátku mimořádný talent. Byl vybaven vynikající tělesnou konstitucí, byl vysoký, ale zároveň neuvěřitelně flexibilní a mrštný. Konal rychlé přesuny od tyče k tyči a velmi brzy si osvojil tehdy moderní a efektivní brankářský styl "butterfly" (styl motýlek, při kterém brankář rychle padá na led s roztaženými betony), který v té době celosvětově zpopularizovali legendární kanadští gólmani jako Patrick Roy. Vynikající výkony v mládežnických kategoriích v okolí Sault Ste. Marie a později v regionální lize NOJHL (Northern Ontario Junior Hockey League) ho spolehlivě katapultovaly k účasti na ostře sledovaném dorosteneckém draftu do elitní ontarijské ligy.

V roce 1997 si jej do svých řad vybral ambiciózní juniorský klub Barrie Colts, jenž působil ve vysoce ceněné a skauty sledované lize Ontario Hockey League (OHL). Přesun do Barrie znamenal pro mladého gólmana zásadní krok z rodinného prostředí do světa poloprofesionálního sportu, kde se hráči poprvé setkávají s obrovským tlakem médií a tvrdým tréninkovým režimem.

🐎 Hvězdou OHL v dresu Barrie Colts

Vstup Briana Finleyho do těžké kanadské juniorské soutěže byl doslova raketový. Hned ve své premiérové nováčkovské sezóně 1997/1998 dostal v brankovišti Barrie Colts velký prostor, odchytal 41 utkání a zaznamenal solidní průměr 2.92 obdržené branky na zápas. Ukázal, že mu rychlost elitních kanadských juniorských střelců nečiní problémy.

Naprosto zlomovým a pro jeho draftové vyhlídky klíčovým se však stal ročník 1998/1999. V této sezóně Finley v OHL naprosto dominoval. Odchytal 52 náročných mistrovských utkání základní části, připsal si úchvatných 36 vítězství, jeho procentuální úspěšnost zákroků se vyšplhala na špičkových 92.0 % a průměr obdržených branek srazil na fantastických 2.66 gólu na zápas. S těmito ohromujícími čísly dovedl Barrie Colts k nejlepšímu výsledku v základní části v historii klubu. Za své fenomenální a stabilní výkony byl po zásluze a zcela jednoznačně na konci sezóny oceněn trofejí OHL Goaltender of the Year pro vůbec nejlepšího brankáře celé soutěže.

V následující sezóně 1999/2000, již s obrovským mediálním tlakem a statusem draftované hvězdy, dovedl svůj tým k vítězství v lize OHL (zisk poháru J. Ross Robertson Cup). Tým Barrie Colts se v té době zapsal do kanadských sportovních dějin jako jeden z nejkontroverznějších a nejdrsnějších týmů juniorské historie. Mužstvo plné agresivních hráčů a takzvaných "zlých mužů" (jako byli Mike Danton nebo Sheldon Keefe) poutalo pozornost nejen skvělým hokejem, ale i obrovskými skandály mimo ledovou plochu. Na prestižním celonárodním závěrečném turnaji o Memorial Cup v Halifaxu tým Barrie šokoval hokejovou Kanadu, když celá organizace během slavnostního galavečera demonstrativně opustila sál na protest proti vedení ligy. V tomto nesmírně turbulentním, agresivním a mediálně nepřátelském prostředí působil Brian Finley jako oáza klidu. Zůstával tichým, maximálně soustředěným a spolehlivým mužem v masce, který svůj kontroverzní tým dotáhl až do velkého finále Memorial Cupu, kde nakonec Colts podlehli silnému celku Rimouski Océanic.

🚀 Vysoký draft NHL 1999: Obrovská očekávání

Po životní sezóně 1998/1999 zamířil osmnáctiletý Brian Finley na jeden z nejsledovanějších vstupních draftů NHL, který se v roce 1999 konal v americkém Bostonu. Většina nezávislých hokejových skautingových agentur a úřadů (včetně prestižního Central Scouting Bureau) jej s naprostou jistotou a dlouhodobě řadila na pozici nejlepšího dostupného brankáře z celého severoamerického kontinentu.

Očekávání se naplnila hned v úvodu draftu. Zástupci organizace Nashville Predators, která se v té době nacházela ve fázi masivního budování zcela nového kádru a nutně potřebovala získat takzvaného "franchise" brankáře (klíčového gólmana pro další dekádu), si Finleyho vybrali již v elitním prvním kole z fantastického 6. místa celkového pořadí.

Volba brankáře takto vysoko v draftu je vždy obrovským rizikem a důkazem enormní důvěry klubu v daného hráče. Finley se díky tomuto umístění zapsal do dějin po bok historicky nejvýše draftovaných brankářů jako byli Rick DiPietro, Roberto Luongo či Marc-André Fleury. Jak ošidné a nevyzpytatelné je však odhadování brankářského vývoje, ukázal právě draft z roku 1999. Zatímco hvězdný Finley z 6. místa a další skvěle hodnocený gólman Maxime Ouellet (vybraný z 22. pozice) nakonec v NHL odehráli dohromady jen naprosté minimum utkání, na mnohem pozdějších pozicích byli vybráni budoucí legendární strážci svatyně. Výrazně podceňovaný Craig Anderson šel na řadu až v 3. kole (73. místo) a budoucí vítěz Vezinovy trofeje a obrovská americká hvězda Ryan Miller byl tehdy draftován dokonce až hluboko v 5. kole ze 138. pozice.

🏥 Těžký vstup mezi profesionály: Démon jménem zranění

Po ukončení své mimořádně úspěšné juniorské mise podepsal Finley v roce 2000 svůj nováčkovský, tříletý profesionální kontrakt s organizací Nashville Predators. Cesta do prvního týmu se mu zdála být otevřená, trenéři v něm viděli jasnou budoucí jedničku a počítali s tím, že se postupně vyhraje na farmě. Nikdo však netušil, jakou krutou ránu si pro něj osud připravil.

Ihned po přechodu do fyzicky mnohem náročnějšího dospělého hokeje a zrychlení tréninkových dávek se ozvalo tělo. Finleyho vysoce pohyblivý styl "butterfly" vyžadoval obrovskou zátěž na spodní polovinu těla. Na podzim roku 2000 utrpěl během přípravného kempu masivní zranění třísel (takzvanou sportovní kýlu a těžké natržení úponů), které si vyžádalo urgentní chirurgický zákrok. Celá jeho první profesionální sezóna 2000/2001 se proměnila v absolutní lékařskou noční můru. Během dlouhé rekonvalescence a pokusů o návrat se zranění neustále obnovovalo a talentovaný brankář nedokázal za celý ročník odchytat ani jedno jediné mistrovské utkání.

V následující sezóně 2001/2002 bojoval o návrat do formy, avšak třísla ho nadále limitovala. V barvách farmářského týmu Milwaukee Admirals v lize AHL stihl odchytat pouze 11 duelů, než ho bolesti opět donutily usednout na tribunu. Vedení Nashvillu sledovalo jeho neutuchající zdravotní komplikace se značným znepokojením. Klub, jenž si ho vybral jako budoucího tahouna, do branky mezitím angažoval jiné opory (například českého brankáře Tomáše Vokouna, který se v Nashvillu vypracoval v absolutní superhvězdu) a Finleyho pozice v organizaci začala postupně a logicky slábnout.

🦅 Splněný sen v NHL a vítězný ročník v Milwaukee (2002–2004)

V ročníku 2002/2003 se jeho zdravotní stav částečně stabilizoval a Finley mohl konečně souvisle trénovat. Své výkony na farmě v Milwaukee Admirals podával na velmi solidní úrovni a poprvé odchytal více než třicet utkání mezi dospělými. Výsledkem této tvrdé a trpělivé dřiny byla premiérová pozvánka do prvního týmu Nashville Predators.

Svůj dlouho očekávaný a historický debut v elitní NHL absolvoval s obrovskou pýchou 1. března 2003, ale bohužel se jednalo o křest tím nejtvrdším možným ohněm. Trenér ho postavil do branky v zápase proti hvězdami nabitému týmu Detroit Red Wings. Finley čelil obrovskému ofenzivnímu náporu a v první třetině inkasoval 3 branky z 13 střel, po kterých byl z brankoviště vystřídán. O několik dní později nastoupil ještě do jednoho duelu jako střídající brankář, připsal si sice výborné zákroky, ale prohře nezabránil. Sezónu dohrál na farmě.

Naprostým sportovním a výkonnostním vrcholem jeho celé profesionální kariéry pak byla bezpochyby sezóna 2003/2004. V tomto roce ho třísla výjimečně a zázračně nebolela. V dresu farmářského celku Milwaukee Admirals prožil v AHL naprosto vynikající základní část. Stal se stabilní a spolehlivou oporou týmu, když odchytal 43 náročných utkání, vybojoval pro mužstvo 23 cenných vítězství a svou osobní úspěšnost zásahů vytáhl na obdivuhodných 91.8 %. Milwaukee tehdy disponovalo nesmírně silným a vyváženým kádrem. Před jarním play-off se o post jedničky přetahoval se zkušeným kanadským veteránem Wadem Flahertym. Ačkoliv trenéři do vyřazovacích bojů nakonec nasadili Flahertyho, který tým dovedl k velkolepým oslavám, Finley jako nedílná součást a platný člen kádru s obrovskou radostí a zadostiučiněním zdvihl nad hlavu obří stříbrný Calder Cup (mistrovský pohár pro celkového vítěze AHL).

🐻 Konec nashvillské kapitoly a loučení u Boston Bruins

Ročník 2004/2005 byl v zámoří paralyzován výlukou NHL, takže Finley strávil celou sezónu opět na farmě v Milwaukee, kde se o brankoviště s obrovským úspěchem dělil s budoucí finskou superhvězdou Pekkou Rinnem. V sezóně 2005/2006 přišla třetí šance zachytat si v NHL. Nastoupil do jednoho duelu za Nashville Predators, ale třísla se znovu začala ozývat. Vedení Predators, unaveno dlouhými a marnými pokusy o stabilizaci jeho zdraví, se v létě roku 2006 rozhodlo Finleyho kontrakt již neprodloužit a nechal ho odejít na trh jako nechráněného volného hráče.

V červenci 2006 mu hodila záchranné lano slavná organizace z Original Six, tým Boston Bruins. Generální manažer doufal, že změna prostředí by mohla jeho kariéru oživit. V organizaci Bruins byl přidělen na farmu do celku Providence Bruins (AHL). Jeho výkony zde byly velmi přesvědčivé, odchytal 10 zápasů s výbornými statistikami a v průběhu ročníku 2006/2007 se konečně a naposledy dočkal povolání do hlavního kádru do vysněné NHL. Za hlavní tým Boston Bruins odchytal celkem dvě mistrovská utkání.

Bohužel, v průběhu této sezóny ho postihla další masivní a devastující trhlina v operovaných tříslech. Bolesti byly natolik limitující, že nebyl schopen klesat do svého typického rozkleku a reagovat na spodní střely. Po dlouhých konzultacích s týmem lékařů, ortopedů a rodinou se Brian Finley na jaře roku 2007, ve věku pouhých 26 let, rozhodl pro definitivní konec. Své hokejové betony uložil do skříně a oznámil nevratné a bolestivé ukončení aktivní profesionální sportovní kariéry, neboť hrozilo, že by další případná operace mohla zanechat trvalé následky i na jeho běžném občanském životě a schopnosti chůze.

🧑‍🏫 Pro laiky: "Draft Bust" a destrukce brankářského zdraví

V hokejových kruzích a mezi novináři se pro hráče, jako byl Brian Finley, často bohužel používá poměrně nelichotivý anglický termín "Draft Bust" (v překladu přibližně jako draftový propadák nebo omyl). Označuje se tak hráč, který byl vybrán na velmi vysoké pozici na draftu, sliboval obrovský potenciál, ale v NHL se nikdy naplno neprosadil. U Finleyho to však nebylo kvůli lenosti nebo nedostatku talentu, nýbrž kvůli něčemu, co nemohl nijak ovlivnit – extrémním a chronickým zraněním.

Pro laika je těžké si představit, jak ohromnou zátěž pro lidské tělo představuje moderní chytání. Drtivá většina brankářů používá styl zvaný "butterfly" (motýlek). Při něm gólman prudce dopadá na kolena a natáčí nohy i kyčle do nepřirozeného úhlu, aby pomocí betonů pokryl celou spodní část branky od tyčky k tyči. Toto prudké roztahování a neustálé vstávání desítkykrát během jednoho tréninku vytváří brutální a devastující tlak na třísla, břišní úpony a kyčelní klouby. Pokud v této oblasti dojde ke zranění nebo natržení úponů (takzvané sportovní kýle), je pro brankáře takřka nemožné bez bolesti rychle reagovat. Finleyho svaly a vazy tento neustálý nápor nevydržely a jeho tělo mu doslova "vystavilo stopku" dříve, než stačil ukázat světu svůj obrovský juniorský talent.

📊 Kompletní hráčské statistiky

Tato tabulka detailně a přesně sumarizuje statistiky Briana Finleyho ze všech jeho odchytaných sezón v juniorských soutěžích i v dospělých profesionálních severoamerických ligách (AHL, IHL a NHL) v průběhu základní části:

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy/PPP	Obdržené góly	Průměr gólů	Úspěšnost zásahů
1997/1998	Barrie Colts	OHL	41	23	14	1	105	2.92	90.6%
1998/1999	Barrie Colts	OHL	52	36	10	4	135	2.66	92.0%
1999/2000	Barrie Colts	OHL	47	24	12	6	140	3.09	89.9%
2000/2001	Detroit Vipers	IHL	0	0	0	0	0	-	-
2001/2002	Milwaukee Admirals	AHL	11	5	4	0	32	3.25	88.1%
2002/2003	Milwaukee Admirals	AHL	22	7	11	2	59	2.89	89.8%
2002/2003	Nashville Predators	NHL	2	0	1	0	10	5.85	75.6%
2003/2004	Milwaukee Admirals	AHL	43	23	14	4	97	2.34	91.8%
2004/2005	Milwaukee Admirals	AHL	64	36	22	4	146	2.30	92.1%
2005/2006	Milwaukee Admirals	AHL	18	7	7	1	46	2.76	90.8%
2005/2006	Nashville Predators	NHL	1	0	1	0	7	7.00	82.9%
2006/2007	Providence Bruins	AHL	10	5	3	1	24	2.50	90.7%
2006/2007	Boston Bruins	NHL	2	0	0	0	3	3.05	90.9%

(Poznámka k tabulce: V sezóně 2000/2001 figuroval na soupisce Detroit Vipers, avšak kvůli zranění nenastoupil. Remízy/PPP značí remízy nebo prohry v prodloužení/samostatných nájezdech v závislosti na tehdejších pravidlech ligy).*

🏆 Významné úspěchy a ocenění

Během své krátké kariéry dosáhl na několik zásadních sportovních ocenění:

1999: Udělena prestižní trofej OHL Goaltender of the Year (Nejlepší brankář juniorské Ontario Hockey League).
2000: Zisk ligového titulu J. Ross Robertson Cup pro mistra OHL v dresu Barrie Colts.
2004: Společně s týmem Milwaukee Admirals slavnostně vybojoval Calder Cup (mistr severoamerické AHL).

Zdroje