Brent Seabrook

Rozbalit box

Obsah boxu

Brent Seabrook (* 20. dubna 1985, Richmond) je bývalý kanadský profesionální hokejový obránce, trojnásobný vítěz Stanley Cupu a olympijský vítěz.

V historii Chicago Blackhawks zaujímá Seabrook místo po boku největších legend. Byl fyzickým protipólem svého dlouholetého parťáka Duncana Keitha. Zatímco Keith byl elegánem a vytrvalcem, Seabrook byl "kladivem". Proslul svými drtivými bodyčeky, tvrdou střelou a schopností rozhodovat zápasy v prodloužení play-off. Byl také neoficiálním psychologem týmu – mužem, který dokázal v kabině i na střídačce uklidnit rozbouřené emoce kapitána Jonathana Toewse. Jeho kariéru bohužel předčasně ukončila devastující zranění kyčlí a zad, která si vyžádala daň za jeho obětavý styl hry.

Klubová kariéra

Naděje pro Chicago a vznik dua (2003–2009)

Brent Seabrook byl draftován v roce 2003 v prvním kole jako součást "renesance" Chicaga. Klub byl tehdy na dně, ale drafty v letech 2002–2007 (Keith, Seabrook, Toews, Kane) položily základy budoucí dynastie. Seabrook vstoupil do NHL v sezóně 2005/06, stejně jako Duncan Keith. Trenéři je brzy dali dohromady a vznikla chemie, která trvala více než deset let. "Keith a Seabrook" se stalo pojmem. Seabrook hrál napravo, Keith nalevo. Seabrook čistil prostor před brankou a zastavoval útoky tělem, Keith sbíral puky a zakládal akce. Doplňovali se tak dokonale, že často nepotřebovali ani mluvit, aby věděli, kde ten druhý je. V roce 2009 pomohli týmu dostat se do finále konference, což byla předzvěst věcí příštích.

Tři poháry a legenda sedmého zápasu (2010–2015)

V roce 2010 získalo Chicago po 49 letech Stanley Cup. Seabrook byl klíčovým pilířem obrany, hrál obrovské minuty a fyzicky dominoval. Jeho nejslavnější moment však přišel v play-off 2013. Ve druhém kole prohrávalo Chicago s odvěkým rivalem Detroit Red Wings 1:3 na zápasy. Dokázali vyrovnat na 3:3. V rozhodujícím sedmém zápase se šlo do prodloužení. V čase 3:35 napřáhl Seabrook na modré čáře a jeho střela skončila v síti. Tento gól zachránil sezónu a nasměroval Chicago k druhému titulu. V téže sérii se proslavil i momentem, kdy vlezl na trestnou lavici za vyloučeným a frustrovaným kapitánem Toewsem, uklidnil ho a "vrátil mu hlavu do zápasu". V roce 2015 získal třetí Stanley Cup. V tomto play-off, kdy Chicago hrálo v podstatě jen na čtyři obránce, odehrál Seabrook nadlidskou porci minut, i když byl ve stínu Duncana Keitha. Opět se ukázal jako hráč pro velké chvíle, když ve 4. zápase prvního kola proti Nashvillu rozhodl v prodloužení (potřetí v kariéře v play-off).

Fyzický úpadek a konec (2016–2021)

Po podpisu osmileté smlouvy v roce 2015 se však začala projevovat cena, kterou zaplatil za svůj styl hry. Hokej se zrychloval a Seabrookovo tělo, zničené stovkami srážek a blokovaných střel, přestávalo stíhat. Jeho bruslení se zhoršilo a stal se terčem kritiky kvůli vysokému platu. Seabrook se nevzdával a snažil se hrát přes bolest, ale v prosinci 2019 už to nešlo. Oznámil, že musí podstoupit operaci obou kyčlí a ramene. Ačkoliv se pokusil o návrat, v roce 2021 lékaři konstatovali, že jeho kyčle jsou v takovém stavu, že pokračování v profesionálním sportu není možné. Jeho kontrakt byl později formálně vyměněn do Tampa Bay Lightning (z důvodu platového stropu), ale Seabrook už nikdy nenastoupil. Oficiálně ukončil kariéru jako hráč, který v NHL oblékl pouze dres Chicaga.

Reprezentační kariéra

Brent Seabrook byl součástí "zlaté generace" kanadského hokeje.

Zlaté Vancouver 2010: Byl vybrán do olympijského týmu pro domácí hry ve Vancouveru. V obraně nastupoval (jak jinak) po boku Duncana Keitha. Ačkoliv v průběhu turnaje jeho čas na ledě klesal, byl spolehlivou součástí týmu, který vybojoval zlato.
MSJ 2005: Byl členem pravděpodobně nejlepšího juniorského týmu v historii (s Crosbym, Bergeronem, Getzlafem), který v Grand Forks zničil konkurenci a získal zlato.

Život po hokeji

Po nuceném konci kariéry si Seabrook dal čas na rekonvalescenci a rodinu.

V roce 2023 se vrátil do organizace Chicago Blackhawks v roli trenéra pro rozvoj hráčů (Player Development Coach). Předává své zkušenosti mladým obráncům (jako je Kevin Korchinski), učí je poziční hru a jak využívat tělo.
Působí také v managementu kanadské reprezentace (Hockey Canada), kde se podílel na výběru hráčů pro MS juniorů.
Je oslavován jako jedna z největších postav historie Chicaga a očekává se, že jeho číslo 7 bude v budoucnu vyřazeno.

Herní styl: "Seabs"

Seabrook byl definicí "Clutch Defender" (obránce pro rozhodující chvíle).

Fyzická hra: Jeho bodyčeky, zejména u mantinelu ve vlastním pásmu, byly devastující. Soupeři věděli, že jít do rohu se Seabrookem bude bolet.
Střela: Měl jednu z nejtvrdších a nejpřesnějších střel příklepem v lize. Většinu svých gólů dal v přesilovkách nebo jako "buzzer beater" (gól v posledních vteřinách).
Vůdcovství: Byl tím, kdo v kabině promluvil, když se nedařilo. Byl emotivním lídrem, který doplňoval klidnějšího Toewse a Keitha.

Pro laiky

Proč je Brent Seabrook legenda?

Gól proti Detroitu: Pro fanoušky Chicaga je to moment srovnatelný s náboženským zjevením. V roce 2013 zachránil sezónu střelou v prodloužení sedmého zápasu proti největšímu rivalovi. Bez toho gólu by dynastie možná skončila.
Dvojče Keitha: V hokeji je vzácné, aby dva obránci hráli spolu v páru přes 10 let a vyhráli spolu 3 tituly. Keith a Seabrook byli jako siamská dvojčata.
Obětování: Zničil si kyčle a záda pro tým. Hrál, i když nemohl chodit. Je to příklad sportovce, který dal klubu zdraví.

Zdroje