Borut Pahor
| Borut Pahor | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Narození | 2. listopadu 1963 |
| Místo narození | Postojna, Slovinsko (tehdy SFRJ) |
| Občanství |  |
| Politická strana | Sociální demokraté (SD) |
| Manžel/ka | Tanja Pečarová |
| Děti | Luka |
| Veřejné působení | |
| Předchozí úřad | Předseda vlády Slovinska {{{od2}}} – {{{do2}}} |
| Vzdělání a profese | |
Borut Pahor (* 2. listopadu 1963 Postojna) je slovinský politik a státník, který v letech 2012 až 2022 zastával úřad prezidenta Republiky Slovinsko. Předtím působil jako předseda vlády (2008–2012) a předseda Státního shromáždění (2000–2004). Je jedinou osobou ve slovinské historii, která zastávala všechny tři nejvyšší ústavní funkce v zemi.
Pahor je dlouhodobým zastáncem evropské integrace a usmíření v regionu západního Balkánu. Během své prezidentské éry si získal popularitu (i kritiku) svým neformálním stylem komunikace na sociálních sítích, díky čemuž si vysloužil přezdívku „instagramový prezident“.
Po odchodu z prezidentského úřadu v roce 2022 zůstal aktivní v mezinárodní diplomacii. Založil institut Přátelé západního Balkánu (Friends of Western Balkans), jehož prostřednictvím prosazuje rychlejší integraci regionu do Evropské unie. V roce 2025 se o něm spekulovalo jako o možném vyslanci EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou.
Mládí a vzdělání
Narodil se v Postojně v tehdejší Jugoslávii. Jeho otec zemřel, když byl Borut malý, a vychovávala ho matka, která pracovala jako švadlena (sám Pahor často zdůrazňoval svůj prostý původ).
- Vystudoval politologii se zaměřením na mezinárodní vztahy na Univerzitě v Lublani (promoval v roce 1987). Za svou diplomovou práci získal Prešerenovu cenu (nejvyšší studentské ocenění).
- Již během studií vstoupil do Svazu komunistů Slovinska a stal se součástí reformního křídla, které na konci 80. let prosazovalo demokratizaci a nezávislost Slovinska.
Politická kariéra
Pahorova kariéra je spjata se stranou Sociální demokraté (SD), kterou vedl 15 let (1997–2012).
Předseda vlády (2008–2012)
Po vítězství sociálních demokratů ve volbách v roce 2008 se stal premiérem. Jeho vláda čelila dopadům globální hospodářské krize.
- **Arbitráž s Chorvatskem:** Jeho největším diplomatickým úspěchem bylo uzavření dohody s Chorvatskem o mezinárodní arbitráži ohledně hraničního sporu v Piranském zálivu. Tím odblokoval přístupová jednání Chorvatska do EU.
- **Pád vlády:** V domácí politice však jeho popularita klesala kvůli nepopulárním reformám (důchodová reforma, zákon o práci na černo), které byly odmítnuty v referendech. V roce 2011 jeho vláda padla po vyslovení nedůvěry.
Prezident (2012–2022)
V roce 2012 překvapivě zvítězil v prezidentských volbách, když ve druhém kole porazil úřadujícího prezidenta Danila Türka se ziskem 67 % hlasů. V roce 2017 mandát obhájil.
- **Styl:** Jako prezident se snažil být "prezidentem všech". Proslul svými aktivitami na sociálních sítích (zejména Instagram), kde sdilzlel fotografie ze zákulisí i ze sportovních aktivit, což mu zajistilo popularitu u mladé generace, ale i kritiku za trivializaci úřadu.
- **Iniciativa Brdo-Brijuni:** Byl hlavním motorem této iniciativy, která sdružuje lídry zemí západního Balkánu a snaží se řešit regionální spory a podporovat integraci do EU.
Aktivity po roce 2022
Po skončení druhého mandátu v prosinci 2022 se nestáhl do ústraní, ale využil svého diplomatického renomé.
- **Institut:** Založil a vede think-tank Přátelé západního Balkánu (Friends of Western Balkans), který sídlí v Lublani.
- **Publikační činnost:** Zůstává aktivním komentátorem na síti X (dříve Twitter) a Instagramu, kde glosuje evropské dění.
Kandidatura na vyslance EU (2024–2025)
V letech 2024 a 2025 byl Borut Pahor považován za jednoho z hlavních kandidátů na post zvláštního vyslance EU pro dialog mezi Srbskem a Kosovem (nástupce Miroslava Lajčáka).
- Jeho kandidaturu podporovala slovinská vláda premiéra Roberta Goloba.
- **Odmítnutí:** V lednu 2025 Pahor oficiálně oznámil, že se o funkci ucházet nebude. Jako důvod uvedl rozdílný pohled na strategii: zatímco on prosazoval přijetí zemí západního Balkánu do EU jako "geopolitický balíček" pro zajištění stability, Brusel preferoval individuální přístup. Dále poznamenal, že EU pro tuto roli hledá spíše technokratického diplomata než bývalou hlavu státu.
- Post nakonec v únoru 2025 obsadil dánský diplomat Peter Sørensen.
Rok 2026
V únoru 2026 Pahor předsedal mezinárodní konferenci svého institutu, která se zaměřila na roli finančních institucí při ekonomické integraci Balkánu. Nadále vystupuje na diplomatických fórech (např. v turecké Antalyi) jako expert na post-jugoslávský prostor.
Vztah k České republice
Borut Pahor má k Česku vřelý vztah a během své kariéry Prahu mnohokrát navštívil.
- **Vyznamenání:** V roce 2017 mu prezident Miloš Zeman udělil nejvyšší české státní vyznamenání, Řád Bílého lva I. třídy, za zásluhy o rozvoj česko-slovinských vztahů.
- **Konference 2024:** V dubnu 2024 byl hlavním hostem konference „Česko v EU: Příštích 20 let“ v Praze, kde varoval před únavou z rozšiřování a apeloval na strategický význam Balkánu pro bezpečnost střední Evropy.
Osobní život
Jeho partnerkou je právnička Tanja Pečarová. Ačkoliv oficiálně nejsou sezdáni, plnila roli první dámy. Mají spolu syna Luku. Pahor je nadšeným sportovcem, věnuje se triatlonu, běhu a cyklistice. V mládí se živil také jako model, což bylo v jeho politické kariéře často připomínáno.
Pro laiky
Boruta Pahora si představte jako "slovinského Havla s Instagramem". Je to politik, který byl u všeho důležitého ve Slovinsku za posledních 30 let – byl předsedou parlamentu, premiérem i prezidentem. Je známý tím, že se snaží usmířit rozhádané národy na Balkáně (Srby, Chorvaty, Kosovany) a dostat je do Evropské unie. Je velmi populární u mladých lidí, protože jako jeden z prvních prezidentů pochopil sílu sociálních sítí a nebál se tam dávat fotky, jak běhá nebo pracuje v lese. I když už není prezidentem, stále je velmi vlivný. V roce 2025 se skoro stal hlavním vyjednavačem EU pro Balkán, ale nakonec to odmítl, protože měl pocit, že Brusel postupuje příliš pomalu a byrokraticky.