Bolek Polívka

Rozbalit box

Obsah boxu

Boleslav "Bolek" Polívka (* 31. července 1949, Vizovice) je český herec, mim, dramatik, scenárista, bavič a podnikatel, který je považován za jednu z nejoriginálnějších a nejvýznamnějších osobností českého divadla a filmu druhé poloviny 20. století. [1] Jeho umělecký projev je jedinečnou syntézou klauniády, absurdního humoru, improvizace a hluboké existenciální tragikomedie. [2] Byl jednou z klíčových postav legendárního brněnského Divadlo Husa na provázku, později založil vlastní Divadlo Bolka Polívky. Pro filmové diváky je nesmazatelně zapsán ikonickými rolemi, jako je Bohuš v Dědictví aneb Kurvahošigutntág nebo farář Holý v Zapomenuté světlo.

📜 Valašské kořeny a studia

Bolek Polívka se narodil ve Vizovicích a jeho dětství na Valašsku ho hluboce ovlivnilo. Jeho rodiče byli nadšení ochotničtí herci, což v něm již v dětství probudilo lásku k divadlu. Valašský původ se stal trvalou součástí jeho identity i umělecké tvorby, což se projevuje v jeho specifickém humoru, jazyce a hrdém titulu "Valašského krále". [3]

Ačkoliv původně toužil být loutkohercem, na pražskou DAMU se nedostal. Osud ho zavedl do Brna, kde byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU) na obor herectví. [4] JAMU v té době zažívala zlatou éru a Polívka se zde setkal s generací budoucích divadelních legend. Jeho spolužáky byli například Jiří Bartoška nebo Karel Heřmánek. Klíčové pro jeho budoucí směřování však bylo studium pantomimy u profesora Ladislava Fialky, které mu otevřelo svět nonverbálního divadla a klauniády. [5]

🎭 Husa na provázku: Zrození divadelního mága (1972–1992)

Ihned po absolutoriu na JAMU v roce 1972 nastoupil Bolek Polívka do angažmá, které se stalo pro něj i pro celé české divadlo osudovým – do brněnského Divadla na provázku (dnes Divadlo Husa na provázku). V atmosféře tuhé normalizace představoval "Provázek" ostrov svobodné, avantgardní a nekonvenční tvorby. [6] Polívka se zde stal jednou z nejvýraznějších a nejvlivnějších osobností. Strávil zde téměř dvacet let a vytvořil zde svá nejzásadnější autorská představení, která definovala jeho unikátní divadelní jazyk.

Autorské divadlo a klauniáda

Polívka nebyl jen interpretem; byl především autorem a tvůrcem. Jeho divadlo vycházelo z pantomimy, cirkusového umění a komedie dell'arte, ale tyto formy naplňoval vlastním, hluboce osobním a filozofickým obsahem. [7] Jeho slavné "one-man show" byly tragikomickými klauniádami, ve kterých zkoumal témata samoty, lásky, smrti a věčného boje jedince se světem.

• Am a Ea (1973): Jedna z jeho prvních a nejslavnějších autorských inscenací, vytvořená s Borisem Hybnerem, která byla poctou komikům Laurelovi a Hardymu.
• Trosečník (1977): Metaforická hra o osamělém člověku na pustém ostrově, která se stala jedním z jeho majstrštyků.
• Poslední leč (1981): Legendární inscenace, kde se na jevišti jako lovci a kořist setkal s Miroslavem Donutilem a Jiřím Pechou. Hra plná improvizace a absurdního humoru se stala kultovní.

Šašek a královna: Životní role

Vrcholem jeho tvorby v Huse na provázku a jeho životní rolí se stala autorská hra Šašek a královna (1983). V tomto představení, které vytvořil se svou tehdejší partnerkou Chantal Poullain, rozehrál geniální a mnohovrstevnatou hru o vztahu moci a podřízenosti, muže a ženy, umělce a jeho publika. [8] Postava stárnoucího, unaveného šaška, který slouží a zároveň tyranizuje svou královnu, se stala Polívkovým archetypálním alter egem. Inscenace se stala tak slavnou, že ji v roce 1987 do filmové podoby převedla režisérka Věra Chytilová.

Éra v Divadle Husa na provázku zformovala Bolka Polívku v komplexního umělce a jednoho z největších divadelních inovátorů své doby. Jeho vliv na české autorské divadlo a klauniádu je nezměrný.

🎬 Filmová kariéra: Od klauna k charakternímu herci

Ačkoliv bylo divadlo vždy jeho domovskou scénou, Bolek Polívka se postupně etabloval i jako jedna z nejvýraznějších tváří českého filmu. Jeho filmografie je pozoruhodně pestrá a zahrnuje jak role, které přímo vycházejí z jeho divadelní klauniády, tak i složité charakterní postavy, ve kterých prokázal obrovský dramatický talent.

70. a 80. léta: Průnik na plátno

Po filmovém debutu v Baladě pro banditu se začal objevovat v řadě filmů, často pod vedením režisérky Věry Chytilové, která pro jeho nekonvenční herectví měla velké pochopení. Jejich spolupráce vyvrcholila filmovou adaptací Šašek a královna (1987), která přenesla jeho životní divadelní roli na filmové plátno. Další klíčovou rolí této éry byl sebevědomý a arogantní "amatérský" herec Prokop v komedii Nejistá sezóna (1987) z dílny Smoljaka a Svěráka.

90. léta: Zrození filmové hvězdy a Dědictví

Po revoluci, na začátku 90. let, se Bolek Polívka stal skutečnou filmovou hvězdou. Zásadní byla opět spolupráce s Věrou Chytilovou na filmu, který se stal kultovním a definoval celou jednu éru.

• Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992): Role prostoduchého vesnického lenocha a alkoholika Bohuše Stejskala, který nečekaně zdědí obrovský majetek, je Polívkovou nejikoničtější a nejcitovanější filmovou rolí. [9] Postava Bohuše, který se svým nově nabytým bohatstvím neumí zacházet a jehož bezelstná "filozofie" naráží na realitu raného kapitalismu, se stala dokonalým symbolem divokých a absurdních 90. let. Polívka byl spoluautorem scénáře a do postavy promítl mnoho ze své vlastní poetiky a improvizačního umění. Hlášky z filmu jako "Děláte machry, ale hajzly máte na chodbě!" nebo "Nová doba, host vyhazuje vrchního!" zlidověly. [10]

V 90. letech následovala řada dalších výrazných rolí. Za postavu faráře Holého ve filmu Vladimíra Michálka Zapomenuté světlo (1996), kde ztvárnil kněze bojujícího s komunistickou mocí, Bohem i vlastní beznadějí, získal svou první nominaci na Českého lva.

Vrchol a ocenění: Musíme si pomáhat

Hereckého vrcholu a nejvyššího ocenění dosáhl v roce 2000 díky filmu režiséra Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. V tomto tragikomickém příběhu z doby protektorátu ztvárnil postavu Josefa Čížka, obyčejného a trochu zbabělého muže, který se souhrou okolností rozhodne ve svém bytě ukrývat židovského uprchlíka. [11] Za svůj komplexní a hluboce lidský portrét člověka, který v sobě musí najít nečekanou odvahu, získal Českého lva a cenu za nejlepšího herce na MFF v Karlových Varech. Film byl navíc nominován na Oscara. [12]

🎪 Divadlo Bolka Polívky a Manéž

Po odchodu z Divadla Husa na provázku v roce 1993 založil v Brně vlastní scénu – Divadlo Bolka Polívky. [13] Toto divadlo se stalo jeho domovskou scénou, kde uvádí svá autorská představení (např. Poslední leč, Šašek a syn) a hostí řadu dalších divadelních souborů a umělců.

Manéž Bolka Polívky

Jeho jméno je pro širokou veřejnost neoddělitelně spjato s televizním pořadem Manéž Bolka Polívky, který se s přestávkami vysílá od roku 1987. [14] V tomto pořadu, který kombinuje prvky cirkusu, kabaretu a talk show, Polívka jako principál a klaun uvádí své hosty – herce, zpěváky, sportovce i kouzelníky – a zapojuje je do nejrůznějších scének a improvizací. Manéž se stala jedním z nejdéle vysílaných a nejúspěšnějších zábavných pořadů v historii české televize.

👑 Valašské království: Hra, která přerostla v realitu

Jedním z nejoriginálnějších a nejznámějších projektů Bolka Polívky je mystifikační Valašské království. Tato hra, která začala jako recese a umělecký happening, postupně přerostla ve skutečný sociální a kulturní fenomén s mezinárodním přesahem.

V roce 1997 byl Polívka svými přáteli a kolegy korunován na "Valašského krále Boleslava I. Dobrotivého, navždy". [15] Kolem této fiktivní konstituční monarchie, jejímž cílem je "pozvednout ducha a humor v zemi valašské i mimo ni", vznikl celý propracovaný systém. Království mělo své "ministry" (z řad známých osobností), vydávalo vlastní pasy ("valašský pas"), měnu ("jurovalšár") a pořádalo nejrůznější akce a slavnosti. [16] Ačkoliv se jednalo o hru, projekt měl i reálný dopad – podporoval turistický ruch na Valašsku, propagoval místní kulturu a tradice a stal se oblíbenou značkou.

Celý projekt se však v roce 2008 zkomplikoval soudním sporem o ochrannou známku, který Polívka vedl se společností, jež se na projektu podílela. Soudní tahanice, které se vlekly několik let, Polívku unavily a vedly k jeho postupnému ústupu z role "krále". [17] Přesto Valašské království zůstává jedním z nejoriginálnějších příkladů jeho schopnosti propojovat umění, recesi a reálný život.

🐴 Farma v Olšanech: Splněný sen i pád

Dalším splněným snem a zároveň životní lekcí byla pro Bolka Polívku jeho farma v Olšanech u Vyškova. Na konci 90. let zde vybudoval rozlehlý areál s hotelem, restaurací, wellness centrem a jezdeckým areálem. [18] Farma se stala nejen jeho domovem, ale i centrem jeho uměleckých a podnikatelských aktivit. Pořádaly se zde divadelní přehlídky, happeningy a slavné "mistrovství světa v házení flinty do žita".

Farma se však postupně dostala do finančních potíží. Nákladný provoz a vysoké investice vedly k zadlužení a v roce 2013 skončil celý projekt v insolvenci a následném prodeji v dražbě. [19] Pro Bolka Polívku to byla citelná osobní i finanční rána, která však nezlomila jeho tvůrčího ducha.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a herecká dynastie

Bolek Polívka byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Stanislava Polívková. Jeho druhou manželkou byla francouzská herečka a šlechtična Chantal Poullain, se kterou se seznámil v Ženevě a která se za ním přestěhovala do komunistického Československa. Jejich umělecké i životní partnerství, jehož vrcholem byla hra a film Šašek a královna, fascinovalo veřejnost. Mají spolu syna Vladimíra Polívku. [20] Jeho třetí manželkou je Marcela Polívková.

Polívka je otcem šesti dětí. Dvě z nich se vydaly v jeho stopách a staly se úspěšnými herci, čímž založily novou hereckou dynastii. Dcera z prvního manželství, Anna Polívková, je oceňovanou divadelní a filmovou herečkou, známou svým komediálním talentem. Syn Vladimír Polívka je rovněž respektovaným hercem a členem souboru Dejvického divadla. [21]

🔬 Pro laiky

Bolek Polívka je v Česku naprostá legenda. Je to herec, klaun, bavič a tak trochu i filozof, který se proslavil svým naprosto originálním humorem a stylem.

• Šašek s hlubokou duší: Jeho nejslavnější divadelní role je šašek. Ale není to jen obyčejný vtipálek. Jeho šašci jsou často smutní, osamělí a bojují se světem i sami se sebou. Dokáže vás rozesmát až k slzám a v další vteřině vás donutí přemýšlet o životě. Je to mistr tragikomedie.
• Bohuš, co zdědil prachy: Jeho nejznámější filmovou rolí je Bohuš z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Zahrál zde rázovitého vesničana, který z ničeho nic zdědí obrovský majetek a neví, co s ním. Jeho hlášky z tohoto filmu v Česku zlidověly a používá je každý.
• Valašský král: Bolek je hrdý Valach a ze svého původu udělal uměleckou hru. Nechal se korunovat na "Valašského krále" a vytvořil fiktivní království s vlastními pasy a penězi. Byla to obrovská legrace, která pomohla zviditelnit jeho rodný kraj.
• Mistr vypravěč a bavič: Je hvězdou slavného televizního pořadu Manéž Bolka Polívky, kde jako principál cirkusu zpovídá své hosty a vtahuje je do různých scének a gagů.
• Herecká rodina: Svůj obrovský talent předal i svým dětem. Jeho dcera Anna Polívková a syn Vladimír Polívka jsou dnes také velmi populárními a úspěšnými herci.

Bolek Polívka je zkrátka unikátní umělec, který dokázal skloubit lidový humor s hlubokými myšlenkami. Je to "šašek", který nám nastavuje zrcadlo, a zároveň "král", kterého jeho publikum miluje.