Bobovité

Rozbalit box

Obsah boxu

Bobovité
Soubor:Fabaceae diversity.jpg
Koláž zástupců čeledi bobovitých
Vědecká klasifikace
Říše	Rostliny (Plantae)
Oddělení	Krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	Vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	Bobotvaré (Fabales)
Čeleď	Bobovité (Fabaceae)
Botanické údaje

Bobovité (Fabaceae, alternativně Leguminosae), česky též označované jako luštinatiny, jsou jednou z největších a hospodářsky nejvýznamnějších čeledí krytosemenných rostlin. S více než 750 rody a téměř 20 000 druhy představují třetí nejpočetnější čeleď rostlin, hned po hvězdnicovitých (Asteraceae) a vstavačovitých (Orchidaceae). Jsou rozšířeny po celém světě s výjimkou Antarktidy a nejchladnějších oblastí Arktidy. Charakteristickým znakem většiny zástupců je schopnost vázat vzdušný dusík díky symbióze s hlízkovými bakteriemi a typický plod, kterým je lusk. Do této čeledi patří klíčové zemědělské plodiny jako hrách, fazol, sója, čočka, cizrna, arašídy, ale i důležité pícniny jako jetel a vojtěška.

📖 Charakteristika

Bobovité jsou morfologicky velmi rozmanitá skupina, zahrnující byliny (jednoleté i vytrvalé), keře, stromy i liány.

🌱 Kořenový systém

Kořenový systém je obvykle mohutný, s hlavním kůlovým kořenem. Nejvýznamnějším znakem je přítomnost kořenových hlízek, které vznikají v důsledku symbiotického vztahu s bakteriemi rodu Rhizobium (a příbuzných rodů). Tyto bakterie mají schopnost fixovat vzdušný dusík (N₂) a přeměňovat ho na amoniak (NH₃), který je pro rostlinu využitelný. Tento proces obohacuje půdu o dusík a činí z bobovitých klíčové rostliny v zemědělství, zejména v systémech střídání plodin a jako zelené hnojení.

🌿 Stonek a listy

Stonky mohou být vzpřímené, poléhavé, popínavé nebo ovíjivé. U některých druhů (např. trnovec) se mohou přeměňovat na trny. Listy jsou téměř vždy střídavé, obvykle složené (zpeřené nebo dlanitě složené), zřídka jednoduché. Často jsou přítomny palisty, které mohou být přeměněny v trny (např. u akátu) nebo úponky. Lístky složených listů se u některých druhů na noc nebo při dotyku skládají (tzv. nyktinastické pohyby), což je dobře pozorovatelné například u citlivky (Mimosa pudica).

🌸 Květy a květenství

Květy jsou uspořádány v květenstvích, nejčastěji v hroznech, hlávkách nebo klasech. Květy jsou obvykle oboupohlavné a souměrné. Stavba květu je klíčová pro klasifikaci v rámci čeledi:

• Podčeleď Faboideae (Papilionoideae): Má typický motýlovitý květ (zygomorfní). Skládá se z 5 srostlých kališních lístků a 5 korunních lístků, které jsou specializované:

   *   Pavéza (vexillum): Největší, horní lístek, často barevně nápadný.
   *   Křídla (alae): Dva postranní lístky.
   *   Člunek (carina): Dva spodní lístky srostlé dohromady, ukrývající tyčinky a pestík.
   *   Tyčinek je obvykle 10, často srostlých (jednobratré nebo dvoubratré).

• Podčeleď Mimosoideae: Květy jsou drobné, pravidelné (aktinomorfní), uspořádané v hustých kulovitých hlávkách nebo klasech. Nejnápadnější částí květu jsou dlouhé, barevné tyčinky, kterých může být velký počet. Korunní lístky jsou malé a nenápadné.
• Podčeleď Caesalpinioideae: Květy jsou často velké, nápadné a pouze mírně souměrné. Jsou přechodem mezi oběma výše zmíněnými typy. Horní korunní lístek je menší a překrytý postranními.

🍇 Plod

Typickým plodem je lusk (legumen), což je suchý, pukavý plod vzniklý z jednoho plodolistu. Lusk se obvykle otevírá dvěma chlopněmi. Existuje však mnoho modifikací – nepukavé lusky, struky (zaškrcované lusky rozpadávající se na jednosemenné díly), křídlaté nažky nebo dokonce dužnaté, nepukavé plody (např. u rohovníku – svatojánský chléb). Semena jsou bohatá na bílkoviny a tuky, což je důvodem jejich hospodářského významu.

⚙️ Symbióza a fixace dusíku

Schopnost vázat vzdušný dusík je jedním z nejdůležitějších ekologických a agronomických rysů bobovitých. Tento proces, známý jako biologická fixace dusíku, probíhá v kořenových hlízkách. 1. Rostlina vylučuje do půdy flavonoidy, které přitahují specifické kmeny bakterií rodu Rhizobium a příbuzných. 2. Bakterie pronikají do kořenových vlásků a množí se uvnitř infekčního vlákna. 3. Rostlinné buňky v kořenové kůře se začnou dělit a vytvoří specializovanou strukturu – hlízku. 4. Uvnitř hlízek se bakterie mění na tzv. bakteroidy, které obsahují enzym nitrogenáza. Tento enzym je schopen rozbít extrémně pevnou trojnou vazbu v molekule dusíku (N₂) a přeměnit jej na amoniak (NH₃). 5. Amoniak je následně využit rostlinou k syntéze aminokyselin a dalších dusíkatých látek. 6. Rostlina na oplátku poskytuje bakteriím sacharidy (energii) z fotosyntézy.

Tato symbióza umožňuje bobovitým rostlinám osidlovat i půdy chudé na živiny a zároveň tyto půdy obohacovat. Odhaduje se, že bobovité celosvětově fixují desítky milionů tun dusíku ročně.

🏛️ Systematika a klasifikace

Čeleď bobovité se tradičně dělí na tři velké podčeledi, které jsou dnes některými systémy (např. APG IV) povyšovány na úroveň samostatných čeledí v rámci řádu bobotvarých. Pro přehlednost se však stále často používá dělení na podčeledi:

Podčeleď: Caesalpinioideae (Sapanovité)

Tato skupina je považována za parafyletickou a představuje bazální větev čeledi. Zahrnuje převážně stromy a keře tropických a subtropických oblastí. Květy jsou často velké a nápadné, pouze mírně souměrné.

• Významní zástupci:

   *   Kasiovka (Cassia): Okrasné a léčivé stromy a keře.
   *   Sapan (Caesalpinia): Zdroj červeného barviva.
   *   Tamarind indický (Tamarindus indica): Poskytuje jedlé plody (tamarind).
   *   Rohovník obecný (Ceratonia siliqua): Pěstován pro plody známé jako svatojánský chléb nebo karob.
   *   Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos): Okrasný strom s velkými trny, často vysazovaný v parcích.

Podčeleď: Mimosoideae (Citlivkovité)

Zahrnuje především dřeviny tropů a subtropů. Charakteristické jsou drobné, pravidelné květy uspořádané v hustých kulovitých nebo klasovitých květenstvích, kde jsou nejnápadnější dlouhé, barevné tyčinky.

• Významní zástupci:

   *   Kapinice (Acacia): Rozsáhlý rod stromů a keřů, typický pro australské a africké savany. Poskytuje arabskou gumu a kvalitní dřevo.
   *   Albízie (Albizia): Okrasné stromy, např. albízie růžová (Albizia julibrissin), známá jako "perská akácie" nebo "spící strom".
   *   Citlivka (Mimosa): Známá především druhem citlivka stydlivá (Mimosa pudica), jejíž listy se při dotyku sklápějí.
   *   Leucaena: Rychle rostoucí stromy využívané pro krmivo a jako zdroj palivového dřeva.

Podčeleď: Faboideae (nebo Papilionoideae)

Největší a hospodářsky nejvýznamnější podčeleď, rozšířená po celém světě. Zahrnuje byliny, keře i stromy. Má charakteristický motýlovitý květ.

• Významní zástupci:

   *   Potraviny (luštěniny): Hrách setý (Pisum sativum), Fazol obecný (Phaseolus vulgaris), Sója luštinatá (Glycine max), Čočka jedlá (Lens culinaris), Cizrna beraní (Cicer arietinum), Bob obecný (Vicia faba), Podzemnice olejná (Arachis hypogaea).
   *   Pícniny: Jetel (Trifolium), Vojtěška setá (Medicago sativa), Vikev (Vicia), Lupina (Lupinus).
   *   Okrasné rostliny: Vistárie (Wisteria), Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), Hrachor (Lathyrus).
   *   Dřeviny: Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), Čimišník (Caragana), Janovec metlatý (Cytisus scoparius).

🧑‍🌾 Hospodářský význam

Bobovité patří k nejdůležitějším rostlinným čeledím pro lidstvo.

🍲 Potraviny

Semena bobovitých, známá jako luštěniny, jsou celosvětově základním zdrojem bílkovin a vlákniny, zejména v rozvojových zemích a ve vegetariánské a veganské stravě. Sója a arašídy jsou také klíčovými zdroji rostlinného oleje.

🐄 Krmiva

Mnoho druhů, jako je jetel, vojtěška nebo vikev, se pěstuje jako vysoce kvalitní pícniny pro hospodářská zvířata. Jsou bohaté na bílkoviny a zlepšují kvalitu půdy.

🌱 Zemědělství

Díky fixaci dusíku jsou bobovité nepostradatelné pro udržení a zlepšování úrodnosti půdy. Používají se jako zelené hnojení (rostliny se zaorají do půdy) a jsou klíčovou součástí systémů střídání plodin, kde pomáhají snižovat potřebu syntetických dusíkatých hnojiv.

🌲 Dřevo, gumy a barviva

Některé druhy poskytují cenné dřevo, například palisandr (Dalbergia) nebo akát. Z akácií se získává arabská guma, používaná v potravinářství a průmyslu. Z rostlin jako indigovník (Indigofera) se v minulosti získávalo modré barvivo indigo.

🇨🇿 Zástupci v Česku

Na území České republiky roste řada původních i pěstovaných druhů z čeledi bobovitých.

• Byliny: Jetel luční (Trifolium pratense), Jetel plazivý (Trifolium repens), Vojtěška setá (Medicago sativa), Hrachor luční (Lathyrus pratensis), Vikev ptačí (Vicia cracca), Kozinec (Astragalus), Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus).
• Keře: Janovec metlatý (Cytisus scoparius), Čilimník (Chamaecytisus).
• Stromy: Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) - nepůvodní, invazní druh; Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) - pěstovaný v parcích.

🤔 Pro laiky

• Co znamená "fixace dusíku"? Představte si, že vzduch kolem nás je plný dusíku, ale rostliny ho v této formě nedokážou "dýchat" ani jíst. Je to pro ně jako být zavřený v pekárně plné mouky, ale nemít vodu na zadělání těsta. Bakterie v hlízkách na kořenech bobovitých fungují jako malí kuchaři. Vezmou si dusík ze vzduchu a "uvaří" z něj formu, kterou už rostlina dokáže sníst a použít k růstu. Tím vlastně přirozeně hnojí půdu pro sebe i pro ostatní rostliny.
• Je každá bobovitá rostlina luštěnina? Ne tak docela. Termín "luštěnina" se obvykle používá pro suchá semena druhů, které pěstujeme k jídlu (hrách, čočka, fazole). Čeleď bobovitých je ale mnohem širší – patří sem i stromy jako akát, okrasné květiny jako vistárie nebo krmné rostliny jako jetel. Všechny ale mají společný původ a většinou i typický plod – lusk.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 16.12.2025