Afrodita
Obsah boxu
Afrodita (řecky Αφροδίτη) je v řecké mytologii bohyně lásky, krásy, plodnosti, touhy a smyslné rozkoše. Patří mezi dvanáct hlavních olympských bohů a její kult byl jedním z nejrozšířenějších v celém antickém světě. Její moc byla obrovská, neboť jí podléhali bohové i lidé. Jejím římským ekvivalentem je bohyně Venuše.
Byla uctívána jako ochránkyně zamilovaných, ale také námořníků a prostitutek. Její příběhy jsou plné vášnivých milostných afér, žárlivosti a intrik, které často ovlivňovaly osudy hrdinů i celých národů, nejznáměji v případě Trojské války. Jejími nejznámějšími atributy jsou myrta, růže, jablko, holubice a lastura hřebenatky.
📜 Mytologie
Původ Afrodity je v mýtech popsán dvěma odlišnými způsoby, které odrážejí různé aspekty jejího charakteru.
✨ Zrození
Podle starší verze, kterou zaznamenal básník Hésiodos ve svém díle Theogonia (O původu bohů), se Afrodita zrodila z mořské pěny (řecky afros). Když Titán Kronos na popud své matky Gaii srpem vykastroval svého otce, boha nebes Úrana, hodil jeho odříznuté genitálie do moře. Z krve a semene se vytvořila bílá pěna, ze které se zrodila dospělá a nesmírně krásná Afrodita. Vlny ji nejprve zanesly k ostrovu Kythéra a poté na Kypr, kde vystoupila na břeh. Proto jsou jejími častými přízvisky Kythereia a Kypris. Tento původ z ní činí jednu z nejstarších bohyň, starší než Zeus a ostatní Olympané.
Druhá, mladší verze, kterou uvádí Homér v eposu Ilias, popisuje Afroditu jako dceru nejvyššího boha Dia a bohyně Dióné. Tato verze ji genealogicky zařazuje mezi ostatní olympské bohy jako jejich sestru.
💍 Manželství a milenci
Ačkoliv byla Afrodita nejkrásnější ze všech bohyň, Zeus (nebo Héra) ji z obavy před spory mezi bohy o její ruku provdal za nejošklivějšího z bohů, chromého a pracovitého kováře Héfaista. Manželství nebylo šťastné a Afrodita svého manžela neustále podváděla.
- Arés: Jejím nejznámějším a nejvášnivějším milencem byl bůh války Arés. Jejich vztah byl protikladem lásky a války, krásy a surovosti. Z jejich tajného spojení vzešly děti: Fobos (Strach), Deimos (Děs) a dcera Harmonia. Někdy je jim připisován i syn Erós (bůh lásky). Jejich aféru odhalil vševidoucí bůh slunce Hélios, který vše prozradil Héfaistovi. Ten utkal neviditelnou, ale pevnou kovovou síť, kterou nastražil nad manželské lože. Když v ní milence polapil, svolal všechny bohy, aby se jim vysmáli.
- Adonis: Afrodita se hluboce zamilovala do krásného smrtelného mladíka Adonida. Trávila s ním čas na zemi a varovala ho před nebezpečím lovu divoké zvěře. Adonis ji však neposlechl a při lovu ho zabil divoký kanec, kterého na něj podle některých verzí poslal žárlivý Arés. Z Adonidovy krve pak Afrodita nechala vyrůst květiny sasanky. Její žal byl tak velký, že se Zeus slitoval a dovolil Adonidovi trávit část roku v podsvětí s Persefonou a část roku na zemi s Afroditou, což symbolizovalo cyklus smrti a znovuzrození v přírodě.
- Anchísés: Aby ji potrestal za to, že neustále svádí bohy ke vztahům se smrtelnicemi, vštípil Zeus Afroditě lásku k trojskému pastýři Anchísovi. Afrodita se mu zjevila v podobě smrtelné dívky a svedla ho. Z tohoto spojení se narodil hrdina Aineás, legendární praotec římského národa. Afrodita Anchísovi pod hrozbou trestu zakázala prozradit, že spal s bohyní, ale on se v opilosti pochlubil a Zeus ho za to stihl bleskem, po kterém ochrnul.
- Další milenci: Mezi její další milence patřili například bůh Hermés, se kterým měla syna Hermafrodita, nebo bůh moří Poseidón.
🏛️ Úloha v Trojské válce
Afrodita sehrála klíčovou roli v rozpoutání Trojské války. Vše začalo na svatbě hrdiny Pélea a mořské nymfy Thetis, kam nebyla pozvána bohyně sváru Eris. Ta mezi svatebčany hodila zlaté jablko s nápisem "Té nejkrásnější". O jablko se okamžitě začaly přít tři bohyně: Héra, Athéna a Afrodita. Zeus rozhodl, že jejich spor rozsoudí trojský princ Paris, který žil jako pastýř na hoře Ídě.
Každá z bohyň se snažila Parida uplatit:
- Héra mu nabídla vládu nad celou Asií.
- Athéna mu slíbila moudrost a vítězství v každé bitvě.
- Afrodita mu slíbila lásku nejkrásnější ženy na světě.
Paris přisoudil jablko Afroditě. Tou nejkrásnější ženou byla Helena, manželka spartského krále Meneláa. S Afroditinou pomocí Paris Helenu unesl do Tróje, což se stalo bezprostřední příčinou desetileté války. Během války Afrodita aktivně pomáhala Trojanům, zejména Paridovi a svému synovi Aineovi. V jedné z bitev dokonce zachránila Parida před jistou smrtí v souboji s Meneláem. Sama byla v boji zraněna achajským hrdinou Diomédem, když se snažila ochránit Ainea.
🙏 Kult a uctívání
Afroditin kult byl rozšířen po celém Řecku i mimo něj, zejména v místech s přístavy a obchodními centry. Její původ je často spojován s blízkovýchodními bohyněmi lásky a plodnosti, jako byla fénická Aštarté nebo babylonská Ištar.
Hlavními centry jejího uctívání byly ostrovy Kypr (zejména město Pafos) a Kythéra, kam podle mýtu poprvé vstoupila na pevninu. Velmi významný byl také její chrám v Korintu, který byl nechvalně proslulý chrámovou prostitucí. Kněžky, známé jako hieroduly, sloužily bohyni tím, že se oddávaly poutníkům a námořníkům, což bylo považováno za formu náboženského obřadu.
Řečtí filozofové, zejména Platón, později rozlišovali dva aspekty bohyně:
- Afrodita Úrania (Nebeská): Představovala vyšší, duchovní a čistou lásku.
- Afrodita Pandémos (Všemu lidu společná): Reprezentovala lásku tělesnou, smyslnou a pozemskou.
Na její počest se konaly slavnosti zvané Afrodisia, které zahrnovaly oběti, rituální očistu a hostiny.
🎨 Zobrazení v umění a kultuře
Afrodita byla od antiky jedním z nejoblíbenějších námětů umělců. Byla ztělesněním ideálu ženské krásy.
- Sochařství: V archaickém období byla zobrazována jako oděná, důstojná bohyně. V klasickém období se začala objevovat polonahá či zcela nahá. Přelomovým dílem byla socha Afrodita Knidská od sochaře Praxitela (4. stol. př. n. l.), která byla první monumentální sochou zcela nahé ženy v řeckém umění. Mezi další slavná díla patří Venuše Mélská (nalezená na ostrově Milos) nebo Venuše Kapitolská.
- Malířství: V antickém vázovém malířství je často zobrazována ve scénách z mýtů, jako je Paridův soud. Stala se nesmírně populárním námětem v období Renesance a baroka. K nejznámějším obrazům patří Zrození Venuše a Primavera od Sandra Botticelliho nebo Spící Venuše od Giorgiona a Venuše z Urbina od Tiziana.
✨ Symboly a atributy
Afrodita je spojována s řadou symbolů, které odrážejí různé aspekty jejího božství:
- Lastura hřebenatky: Symbolizuje její zrození z moře.
- Myrta: Věčně zelený keř, který byl pro ni posvátný jako symbol lásky.
- Růže: Podle mýtu vznikla z krve jejího milence Adonida, nebo z její vlastní krve, když se píchla o trn při spěchu za ním.
- Jablko: Symbol, který získala od Parida jako nejkrásnější z bohyň.
- Holubice, labuť a vlaštovka: Ptáci, kteří jí byli zasvěceni jako symboly lásky, něhy a krásy. Často byla zobrazována na voze taženém labutěmi nebo holubicemi.
- Kouzelný pás (Kestos Himas): Vlastnila kouzelný vyšívaný pás, který propůjčoval neodolatelnou přitažlivost a touhu každému, kdo si jej oblékl. Půjčovala ho občas i jiným bohyním, například Héře, když chtěla svést Dia.
🌌 Pro laiky
Představte si Afroditu jako starořeckou "bohyni lásky a krásy". Nebyla to ale jen romantická láska jako z pohádek. Měla na starosti všechno, co s tím souvisí: fyzickou přitažlivost, touhu, plodnost, ale i žárlivost a marnivost. Byla neuvěřitelně krásná a mocná a bohové i lidé se do ní snadno zamilovali. Její příběhy jsou plné vášnivých románků, zrad a intrik. Když například začala Trojská válka, bylo to vlastně kvůli jejímu slibu nejkrásnější ženy na světě. Její římské jméno je Venuše, což je také jméno planety, kterou vidíme na obloze.