Český rozhlas Plus

Český rozhlas Plus
Stát
Formát	analytická publicistika, zpravodajství, věda, historie, mluvené slovo
Vlastník	Český rozhlas
Slogan	Když chcete vědět proč
Předchůdce	Český rozhlas 6, Rádio Česko, Český rozhlas Leonardo

Český rozhlas Plus je celoplošná veřejnoprávní rozhlasová stanice provozovaná národní institucí Český rozhlas. Koncepčně se jedná o vysoce specializovaný okruh, jehož vysílací schéma je ze sta procent tvořeno mluveným slovem, s absolutní absencí hudebních playlistů (hudební stopy jsou využívány výhradně ve formě předělů, znělek nebo jako organická součást dokumentárních příspěvků). Programová struktura je ukotvena ve čtyřech základních tematických pilířích, kterými jsou politika, ekonomika, společnost a věda.

Stanice zahájila oficiální provoz 1. března 2013. Z historického a institucionálního hlediska vznikla sloučením a transformací tří do té doby samostatně operujících okruhů: stanice Český rozhlas 6 (zaměřené na analytickou publicistiku a navazující na odkaz Rádia Svobodná Evropa), informační stanice Rádio Česko a popularizačně-naučné stanice Český rozhlas Leonardo. K roku 2026 se Český rozhlas Plus etabluje jako platforma pro hloubkovou žurnalistiku, jež poskytuje časový prostor pro diskusní panely, polemiky a zasazování agenturního zpravodajství do mezinárodních a historických souvislostí. Funkci šéfredaktora zastává od 1. října 2022 novinář a bývalý zahraniční korespondent Josef Pazderka.

🗓 Současnost a technologické milníky v roce 2026

Období let 2025 a 2026 je pro stanici definováno rekordními hodnotami poslechovosti a aplikací modernizovaných metodik měření na rozhlasovém trhu. V únoru roku 2026 publikovaly agentury Median, STEM/MARK a Nielsen aktuální zprávu projektu Radioprojekt, jež poprvé v historii českého audiotrhu oficiálně započítala parametr takzvaného odloženého poslechu (time-shift) do celkových statistik denní poslechovosti.

Tato metodika zaznamenává posluchače, kteří si rozhlasový obsah nepustili v přímém přenosu, nýbrž si jej přehráli z digitálních archivů a podcastových platforem v časovém okně nula až sedm dní od původního živého vysílání (s minimální podmínkou tří minut kontinuálního poslechu). Tento technologický posun ve sběru dat nejvýrazněji akceleroval statistiky právě stanice Český rozhlas Plus. V živém vysílání zaznamenala stanice k začátku roku 2026 přibližně 168 tisíc až 169 tisíc denních posluchačů. Započtením odloženého poslechu získala stanice dodatečných 69 tisíc posluchačů denně, což představuje relativní navýšení publika o 29 procent. V absolutních hodnotách tak celkový denní zásah stanice atakoval hranici 238 tisíc posluchačů, zatímco týdenní zásah se ustálil těsně pod hranicí 400 tisíc osob.

V provozní rovině přistoupilo vedení Českého rozhlasu v prvním čtvrtletí roku 2026 k racionalizaci sítě analogových vysílačů v pásmu velmi krátkých vln (VKV/FM). S účinností od února 2026 byl trvale ukončen provoz tří lokálních FM vysílačů na severní Moravě (včetně frekvence Krnov 97,5 MHz). Tyto nízkovýkonné vysílače byly nahrazeny optimalizovaným pokrytím z nově zkoordinovaného a spuštěného výkonného vysílače na hoře Praděd.

Redakční obsah v roce 2026 reaguje primárně na eskalující mezinárodněpolitické události. V září 2026 spustila stanice zcela nový dedikovaný podcast s názvem Přes Atlantik. Tento formát, publikovaný ve dvoutýdenním cyklu na webu i v aplikaci mujRozhlas, je moderován stálou americkou zpravodajkou Janou Ciglerovou a klimatickým expertem Janem Kalibou. Obsahově je projekt ukotven k analýze podzimních voleb a vnitřní politiky ve Spojených státech amerických. Během letních měsíců roku 2026 stanice rovněž participovala na konferenci Hranice (ne)svobody, pořádané v kooperaci s Knihovnou Václava Havla, jejímž ústředním řečníkem byl americký historik Timothy Snyder.

⏳ Historie a konsolidace

Předchůdci stanice (do roku 2013)

Fyzickému vzniku Českého rozhlasu Plus předcházela existence tří tematicky příbuzných, avšak oddělených redakcí.

Český rozhlas 6 operoval jako přímý nástupce tuzemského vysílání Rádia Svobodná Evropa. Zaměřoval se na politologické analýzy, ovšem jeho vysílací čas byl drasticky omezen a stanice sdílela analogové kmitočty s jinými okruhy (typicky vysílala pouze ve večerních hodinách na středních vlnách).
Rádio Česko poskytovalo kontinuální zpravodajský servis, bylo však distribuováno takřka výhradně prostřednictvím digitálních multiplexů a satelitních transpondérů, což v první dekádě 21. století znamenalo minimální penetraci mezi civilní obyvatelstvo.
Český rozhlas Leonardo představoval úzce profilovaný digitální okruh pro popularizaci přírodních i humanitních věd, medicíny a technologií.

Rozhodnutím tehdejšího generálního ředitele Petera Duhana došlo k administrativnímu zrušení těchto tří okruhů ke dni 28. února 2013. Cílem tohoto manažerského kroku bylo odstranění personálních duplicit, snížení finančních nákladů a agregace roztříštěného publika do jediné celoplošné stanice, jež by disponovala silnějším dosahem.

Založení a rozšiřování vysílání (2013–2015)

Český rozhlas Plus zahájil vysílání v pátek 1. března 2013 v 16:00 hodin. V první fázi své existence však stanice zdědila strukturální technologické deficity svých předchůdců. Vysílala pouze v časovém okně od 16:00 do 24:00 hodin a v pásmu FM využívala kmitočty sdílené s regionálními studii, případně vysílala na postupně se vypínajících AM (středovlnných) vysílačích.

Zásadní průlom v distribuci signálu nastal 2. listopadu 2015. Na základě uvolněných kapacit na straně soukromých provozovatelů a přesunů v rámci vlastních sítí přešel Český rozhlas Plus na plnohodnotný kontinuální 24hodinový formát vysílání a získal robustní síť vlastních FM vysílačů po celé České republice. Tím se stanice zařadila po bok dalších plnoformátových okruhů (Radiožurnál, Dvojka, Vltava).

🎙 Programová koncepce a stěžejní formáty

Programové schéma je exaktně konstruováno tak, aby poskytovalo servis náročnějším posluchačům preferujícím mluvené slovo bez hudebních přerušení. Vysílací den je strukturován do zpravodajských bloků a analytických diskusí.

V ranních hodinách dominuje blok Ranní Plus (od 6:00 do 9:30), jenž kombinuje půlhodinové a čtvrthodinové informační souhrny s přímými rozhovory s aktéry denních událostí. Na tento blok navazují specializované publicistické útvary. Stanice si v průběhu let vybudovala silné portfolio audiodokumentů a podcastů, jež se postupně staly etalonem českého mediálního trhu.

Mezi nosné programové formáty patří:

Pro a proti: Půlhodinový diskusní formát. Koncept je založen na konfrontaci dvou hostů zastávajících diametrálně odlišná nebo zcela protichůdná stanoviska k aktuálnímu politickému, legislativnímu či společenskému tématu. Roli arbitra a moderátora zastává redaktor ve studiu.
Interview Plus: Zásadní formát stanice vysílaný v dopoledních hodinách. Nabízí dvacet pět minut dlouhý prostor pro nepřerušené a hloubkové interpelování jednoho klíčového hosta (ministra, vědce, předsedy politické strany).
Vinohradská 12: Výkladní skříň digitální tvorby stanice. Původně čistě digitální zpravodajský podcast (spuštěný pod vedením Lenky Kabrhelové, k roku 2026 moderovaný Matějem Skalickým). Každý všední den rozebírá jedno izolované téma do absolutní hloubky s využitím archivních zvuků a analytiků. Na stanici Plus je následně nasazován do linkového vysílání.
Peníze a vliv Jany Klímové: Odborný ekonomický pořad vedený investigativní novinářkou Janou Klímovou, zaměřující se na rozkrývání fúzí v byznysu, energetické krize a sledování státního rozpočtu.
Jak to bylo doopravdy: Historicko-publicistický pořad věnující se dekonstrukci zažitých mýtů, polopravd a dezinformací ukotvených v českých národních dějinách.
Hlasy paměti: Cyklický pořad vznikající v přímé koprodukci s organizací Post Bellum. Přehrává a komentuje autentické, zachované magnetofonové a digitální nahrávky výpovědí pamětníků nacistických a komunistických lágrů, disidentů a válečných veteránů.
Leonardo Plus / Laboratoř: Odkaz zrušeného rádia Leonardo. Formáty věnující se biologii, kvantové fyzice, kosmologii a klimatologii. V Laboratoři debatují přední čeští badatelé o novinkách ze světových vědeckých žurnálů s herci či zástupci umělecké sféry.

👤 Osobnosti stanice a redakční vedení

Jako instituce veřejné služby podléhá stanice hierarchickému řízení. K roku 2026 je šéfredaktorem Josef Pazderka (jmenovaný s účinností od 1. října 2022 generálním ředitelem René Zavoralem). V této funkci historicky nahradil Petra Šabatu, který se z rozhlasu přesunul do tištěného deníku Právo. Agendu vedoucího programu zastává Václav Štefan a pozici editora publicistiky drží dlouholetý rozhlasový redaktor Ladislav Dvořák.

U mikrofonu působí stabilní tým novinářů, komentátorů a editorů, k nimž se řadí například Martina Mašková (moderátorka Ranního Plus a vědeckého pořadu Laboratoř), Petr Vizina (moderátor Interview Plus a pořadu Hovory), Šárka Fenyková, Václav Pešička, Tomáš Pavlíček a Lukáš Matoška. Do vysílání rovněž pravidelně vstupují externí stálí spolupracovníci a zahraniční zpravodajové z celé planety, čímž stanice pokrývá krizové geografické uzly. Z komentátorů zde svými texty pravidelně přispívají osobnosti jako Lída Rakušanová, Petr Holub či politolog Tomáš Klvaňa.

📡 Technologická infrastruktura a šíření signálu

Stanice aplikuje přístup takzvané technologické neutrality a pokrývá veškeré dostupné lineární i nelineární distribuční kanály.

Terestrické vysílání (VKV/FM): Analogové šíření signálu zabezpečuje základní konektivitu pro automobily a starší typy přijímačů. K roku 2026 síť sestává z desítek vysílačů různého výkonu.
Digitální vysílání (DAB+): Technologie Digital Audio Broadcasting, ve které je stanice přítomna v rámci veřejnoprávního multiplexu ČRo DAB+. Zajišťuje plošné pokrytí státu s digitální kvalitou zvuku bez šumu, při datovém toku umožňujícím plynulou poslechovost i v obtížném terénu.
Televizní pásmo (DVB-T2): Zvuková stopa je šířena na volných pozicích v rámci televizního multiplexu zřízeného pro veřejnoprávní vysílání (Multiplex 21).
Satelitní distribuce: Stanice je volně (nekódovaně) šířena z geostacionární družice Astra 3B umístěné na orbitální pozici 23,5° východně, čímž zajišťuje pokrytí pro rezidenty žijící mimo zemské převaděče a pro občany v zahraničí.
IPTV a internet (mujRozhlas): V rámci celosvětové sítě internet je stream stanice k dispozici v nejvyšším datovém toku a bez technologických výpadků. Zásadním distribučním portálem je centralizovaná aplikace mujRozhlas, jež funguje jako rozsáhlý audioportál obsahující kompletní archivy. V roce 2026 spravuje stanice rovněž oficiální YouTube kanál s desítkami tisíc odběratelů, kam umísťuje videozáznamy stěžejních debat z televizních studií s robotickými kamerami.

📈 Statistické a programové tabulky

V této analytické části jsou prezentovány kompletní datové bloky bez uplatnění hodnotících filtrů a zkracování, jež dokládají transformaci vysílacích platforem a vývoj metodiky výzkumu v roce 2025/2026.

Kompletní přehled transformovaných původních stanic

Tabulka zaznamenává všechny tři specifické rozhlasové okruhy, jejichž zrušením v únoru 2013 vznikl formální a prostorový základ pro spuštění Českého rozhlasu Plus.

Název původní stanice	Primární programové zaměření	Rok zahájení vysílání	Způsob distribuce před rokem 2013
Český rozhlas 6	Historie, politika, zahraniční komentáře, navazoval na exilové rádio	1995 (jako ČRo 6 / RSE)	Sdílené omezené frekvence, večerní vysílání na středních vlnách (AM).
Rádio Česko	Plynulý zpravodajský a ekonomický proud, informační servis	2005	Primárně digitální vysílání, DVB-T, ojedinělé kooperace na FM se soukromníky.
Český rozhlas Leonardo	Odborná popularizace vědy, astronomie, medicína, biologie	2005	Výhradně internetové vysílání a omezené digitální pozice.

Kompletní výsledky metodiky odloženého poslechu (Radioprojekt H2 2025)

Tabulka reflektuje exaktní měření počtu denních posluchačů získaných výhradně skrze odložený poslech (časový posun 0–7 dnů) pro všechny čtyři veřejnoprávní stanice, jež byly do tohoto inovativního měření zařazeny. Data deklarují absolutní hodnoty nárůstu.

Zkoumaná rozhlasová stanice	Průměrný počet nových denních posluchačů (odložený poslech)	Procentuální navýšení živého poslechu vlivem funkce time-shift
Český rozhlas Plus	69 000 osob	29 %
Český rozhlas Dvojka	64 000 osob	16 %
Český rozhlas Radiožurnál	43 000 osob	Hodnota nárůstu se u této stanice blížila hranici 10 %
Český rozhlas Vltava	6 000 osob	17 %

Kompletní seznam kmenových publicistických formátů k roku 2026

Výčet definuje výhradní profilové relace vysílané stanicí Plus, u nichž zajišťuje autorskou tvorbu. Kratší zpravodajské bloky přebírané ze sesterských stanic nejsou v seznamu zahrnuty.

Název formátu	Zařazení a profilace pořadu
Ranní Plus	Ranní zpravodajský a publicistický proud (3,5 hodiny) komentující ranní agenturní servis.
Pro a proti	Čtyřiadvacet minut trvající polemika dvou ideově oponentních hostů na palčivé politické a společenské téma.
Interview Plus	Rozhovor zacílený na jedinou osobu čelící oponentním a kritickým dotazům moderátora.
Vinohradská 12	Zpravodajský podcast nasazovaný do klasického éteru, zabývající se izolovaným tématem v hlubokých souvislostech.
Peníze a vliv Jany Klímové	Odborný blok mapující transformace českého průmyslu, fúze korporací a zjištění z oblasti hospodářské kriminality.
Jak to bylo doopravdy	Historický pořad dekonstruující hoaxy a staleté i moderní lži ve vývoji společnosti.
Hlasy paměti	Přehrávání původních magnetofonových a archivních výpovědí politických vězňů a disidentů s odborným komentářem.
Historie Plus	Publicistický exkurz do uzlových bodů světových dějin s přesahem do současné geopolitiky.
Laboratoř	Diskusní kroužek špičkových vědců a herců o nově vydaných studiích ve světových vědeckých žurnálech.
Leonardo Plus	Odborný diskusní formát věnující se vybranému aktuálnímu vědeckému tématu či fenoménu z biologie a fyziky.
Hovory	Profilové vyprávění s osobnostmi kultury, společenského života a vědy, neobsahující primárně politickou oponenturu.
Přes Atlantik	Podcast zavedený v roce 2026, detailně monitorující předvolební agendu a život v USA s přímými zpravodaji na místě.

💡 Pro laiky

Ačkoliv mnoho lidí vnímá všechny zprávy v rádiu či televizi jako identickou „žurnalistiku“, existuje propastný technický a profesionální rozdíl mezi tím, co tvoří běžné rádio (např. komerční hudební stanice či dokonce čistě zpravodajský okruh) a co vysílá Český rozhlas Plus. Tomuto rozdílu se říká „zpravodajství“ verzus „analytická publicistika“.

Pokud na dálnici vybuchne cisterna s palivem a vytvoří třicetikilometrovou kolonu, role klasického zpravodajství spočívá v tom, že během padesáti sekund rychle posluchačům zahlásí: „Vyhněte se úseku, dálnice je zavřená, zasahují tam hasiči.“ Zpravodajství je jako blesková fotografie. Nemá čas vysvětlovat souvislosti.

Naproti tomu Český rozhlas Plus se ve svém vysílání nezaměřuje na prosté ohlášení faktu. Publicistika se věnuje otázkám „proč“ a „co z toho plyne“. K případu oné cisterny si redaktor do studia na třicet minut pozve inženýra z ministerstva dopravy a experta na silniční legislativu. Budou společně rozebírat, proč v daném úseku bourají kamiony každý měsíc, jak to, že stát již deset let nepřebudoval zjevně vadnou křižovatku, nebo na čí politický nátlak dostala přepravní firma výjimku pro převoz výbušnin bez doprovodu. Zatímco běžné rádio řeší to, co vidíte z okna dnes dopoledne, analytické rádio vysvětluje, jaká historická nebo ekonomická rozhodnutí vedla k tomu, že tato konkrétní situace vůbec mohla vzniknout.

Druhým specifikem roku 2026 je takzvaný „odložený poslech“. V dřívějších desetiletích platilo, že pokud posluchač zapnul rádio o pět minut později, zmeškal začátek rozhovoru a nikdy ho už neslyšel. Moderní digitální stanice převádí všechny tyto relace okamžitě po odvysílání do formátu podcastů (souborů na internetu). Tisíce lidí tak už rádio neposlouchají z přístroje v kuchyni o půl osmé ráno, ale pustí si ranní debatu o politice z mobilního telefonu klidně až za tři dny během cesty vlakem. Tímto způsobem rádio dramaticky zvyšuje počet svých reálných uživatelů, aniž by byli závislí na pevném programu z vysílače.

Zdroje