Český rozhlas Radiožurnál

Český rozhlas Radiožurnál
Formát	Zpravodajství, Publicistika, hudba (Rock AC)
Vlastník	Český rozhlas
Předchůdce	Stanice Československo (1990–1992), Stanice Hvězda (1970–1989)

Český rozhlas Radiožurnál (v letech 1993 až 2013 oficiálně označován jako Český rozhlas 1 – Radiožurnál) je celoplošná rozhlasová stanice spadající do portfolia veřejnoprávní instituce Český rozhlas. Z hlediska programového formátu plní úlohu hlavní zpravodajsko-publicistické stanice v České republice. Instituce vysílá 24 hodin denně a primárně poskytuje nepřetržitý informační servis z oblastí domácí i zahraniční politiky, ekonomiky, kultury a sportu. K roku 2026 stanice drží pozici absolutně nejposlouchanějšího rádia na tuzemském trhu v metrice denního poslechu, přičemž tuto pozici obhajuje kontinuálně již od roku 2020.

Základní vysílací schéma je postaveno na formátu takzvaného proudového vysílání. Stanice vysílá plnohodnotné zprávy v hodinovém taktu a zkrácené přehledy v půlhodinovém intervalu. Pro motoristy je zcela zásadní dopravní servis s názvem Zelená vlna, který je do éteru zařazován každých 30 minut, 24 hodin denně. Kromě klasické zprávařiny stanice produkuje desítky autorských rozhovorů, reportáží a zajišťuje přímé přenosy ze stěžejních mezinárodních událostí a sportovních šampionátů.

📝 Koncepce a programová struktura

Programová osa stanice je rozdělena do časových bloků moderovaných konkrétními osobnostmi. Páteř vysílání tvoří Ranní, Dopolední, Odpolední a Večerní Radiožurnál. Specifickým rysem formátu je schopnost vysílání kdykoliv přerušit a okamžitě přejít do režimu mimořádného vysílání v případě vzniku závažné krizové události (živelní katastrofy, teroristické útoky, pád vlády).

Do proudového vysílání jsou pevně integrovány tradiční publicistické formáty:

Host Radiožurnálu: Rozsáhlý rozhovor s osobností kulturního, vědeckého či společenského života vysílaný denně po deváté hodině.
Dvacet minut Radiožurnálu: Konfrontační politický rozhovor (tzv. hard talk) s klíčovými hybateli denního dění, vysílaný v podvečerních hodinách.
Život k nezaplacení: Ekonomicky a sociálně zaměřený pořad analyzující dopady legislativy a inflace na rozpočty domácností.
Co se děje se světem: Pravidelný analytický formát věnující se mezinárodním vztahům a geopolitice.

Domácí i zahraniční zpravodajství stanice se opírá o rozsáhlou síť vlastních stálých zahraničních zpravodajů (sídlících v Washingtonu, Bruselu, Paříži, Londýně, Moskvě, Varšavě či v blízkovýchodním regionu) a lokálních reportérů rozmístěných ve všech krajích České republiky.

⏳ Historický vývoj

Stanice vznikla dne 1. ledna 1993 a z historického i personálního hlediska plynule navázala na dřívější formáty československého vysílání. Jejími přímými předchůdci byla stanice Československo (existující mezi 31. srpnem 1990 a koncem roku 1992) a normalizační zpravodajská stanice Hvězda (vysílající v letech 1970 až 1989).

Během devadesátých let dvacátého století hledala stanice optimální rovnováhu mezi náročnou publicistikou a srozumitelným formátem pro širší vrstvy obyvatel. Významným bodem zlomu byl počátek roku 2008. Tehdejší ředitelka stanice Barbora Tachecí prosadila radikální zrychlení vysílání, zavedení agresivnějších zvukových předělů (jinklů) a omezení hloubkových publicistických materiálů ve prospěch krátkých zpráv na úkor delších formátů. Tato transformace, jež přibližovala veřejnoprávní stanici komerčnímu hudebně-zpravodajskému pojetí, vyvolala masivní protesty z řad posluchačů i odborné veřejnosti a vedla v únoru 2008 k rychlému odvolání Barbory Tachecí z funkce. Následně byl řízením pověřen Alexander Pícha, který část kontroverzních změn zrušil a vrátil stanici k analytičtějšímu formátu.

Od roku 2016 zastává post šéfredaktora stanice Ondřej Suchan. Pod jeho vedením se stanice v roce 2020 probojovala na pozici nejposlouchanějšího rádia v zemi.

V rámci rozšiřování obsahu byl v roce 2021 odštěpen čistě sportovní obsah do sesterské digitální stanice Český rozhlas Radiožurnál Sport, se kterou mateřský Radiožurnál sdílí sportovní redakci a vzájemně přebírá reportérské vstupy během stěžejních šampionátů.

🎙️ Vedení a moderátoři (stav k roku 2026)

Stanice zaměstnává desítky redaktorů, elévů, hudebních dramaturgů a techniků. Tvářemi a hlasy stanice jsou kmenoví moderátoři jednotlivých vysílacích bloků.

Vedení programu zajišťuje šéfredaktor Ondřej Suchan a vedoucí programu Vladimír Křivka. K prominentním moderátorům proudového vysílání a diskusních pořadů patří:

Jan Pokorný (dlouholetý moderátor a bývalý šéfredaktor, k roku 2026 moderuje pořady Host Radiožurnálu, Život k nezaplacení a Co se děje se světem)
Lucie Výborná (dlouholetá tvář dopoledních rozhovorů)
Vladimír Kroc (zkušený moderátor ranních a dopoledních bloků)
Libor Bouček (k moderátorskému týmu se připojil v dubnu 2026 jako jeden z moderátorů pořadu Host Radiožurnálu)
Patricie Strouhalová (odpovědná za víkendové bloky a Kávu o čtvrté)
Zuzana Burešová (stálice Večerního Radiožurnálu)
Petr Král (hudební dramaturg a moderátor Ranního Radiožurnálu)
Michaela van Erne (moderátorka Odpoledního a Víkendového odpoledního Radiožurnálu)
Dalšími stabilními moderátory jsou Vojtěch Bidrman, Adam Carda, Jiří Chum, Tomáš Pancíř, Hanka Shánělová, Matěj Skalický či Jiří Štefl.

Hudební dramaturgii, tedy výběr doprovodné hudby (jež je formátována do stylu Rock AC – Adult Contemporary s převažujícími hity z posledních dekád), zajišťují Petr Král a Lucie Rosenauerová. Zprávařský tým, který čte pravidelné zpravodajské relace, tvoří profesionální hlasatelé jako Jana Uttendorfská, Kateřina Causidisová nebo Martin Křížek.

🗓️ Události a mimořádné projekty v roce 2026

Rok 2026 přinesl rozhlasu masivní programovou nálož z oblasti velkých sportovních událostí i vnitropolitického dění. Management stanice deklaroval nasazení vlastních štábů přímo do míst dění u všech strategických událostí.

Supersportovní rok

Během takzvaného supersportovního roku 2026 získal Český rozhlas exkluzivní audiopráva k největším celosvětovým akcím. V únoru a březnu nasadil Radiožurnál (ve spolupráci s Radiožurnálem Sport) patnáctičlenný štáb přímo do Itálie k pokrývání XXV. zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo a následných paralympijských her. Stanice odvysílala desítky hodin přímých přenosů z hokejového turnaje a rychlobruslení, a fungovala jako generální mediální partner českého olympijského týmu. V březnu rozhlas fungoval jako partner mistrovství světa v krasobruslení v Praze, v květnu přenášel zápasy národního týmu z Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku a v červnu pokrýval kompletní kalendář 104 zápasů z Mistrovství světa ve fotbale konaného v Kanadě, Mexiku a USA (s hlavním expertem stanice Pavlem Horváthem a hostujícím Antonínem Panenkou).

Předvolební vysílání (Podzim 2026)

Vzhledem k plánovaným říjnovým komunálním a senátním volbám spustila stanice od 1. září 2026 speciální předvolební strukturu. Na rozdíl od minulých let, kdy se debaty soustředily pouze na hlavní město a velká krajská centra, vyjely přenosové vozy s moderátorem Janem Pokorným přímo do malých obcí. Tyto debaty, vysílané ve dnech 10., 17. a 24. září a 1. října, se zaměřily na palčivé regionální problémy – odliv venkovských lékařů, vysychání podzemních vod a přetížení oblastí takzvaným overtourismem. K tomu se přidaly specializované Kulaté stoly bez přítomnosti aktivních politiků, které pro stanici moderoval Tomáš Pancíř.

📡 Způsob distribuce signálu

Technologický vývoj distribuce zvuku prošel v nedávné historii stanice zásadním zlomem. Dne 31. prosince 2021 došlo k definitivnímu ukončení provozu starých AM vysílačů pracujících v pásmu dlouhých vln (konkrétně byl vypnut legendární vysílač Topolná šířící signál na frekvenci 270 kHz).

V roce 2026 je tak signál posluchačům doručován prostřednictvím tří platforem:

VKV/FM: Hlavní platforma pro analogový příjem. Síť vlastních vysílačů zajišťuje pokrytí takřka sta procent území státu. (Například v Praze a okolí vysílá na frekvenci 94,6 MHz).
DAB+: Digitální terestrické vysílání, jež poskytuje absolutně čistý zvuk bez analogového šumu a umožňuje přenos doplňkových textových informací. Signál je šířen v rámci vlastního veřejnoprávního multiplexu ČRo.
Internet: Online poslech je realizován přímo přes domovské webové stránky a přes nativní mobilní aplikaci mujRozhlas. Aplikace kromě živého vysílání obsahuje kompletní archiv pořadů pro odložený poslech, čímž se rozhlas přizpůsobuje trendu konzumace podcastů.

📈 Statistiky poslechovosti

Výzkum poslechovosti na českém trhu zajišťuje oborový projekt s názvem Radioprojekt (měření provádí agentury Median a STEM/MARK). Od 2. pololetí roku 2025 byla do měření veřejnoprávních stanic vůbec poprvé zahnuta i data z odloženého poslechu (poslech přes aplikaci do týdne po odvysílání), což přineslo k číslům živého vysílání nárůst o průměrně 13 %.

Denní poslechovost v letech 2021–2026

Následující tabulka ukazuje, jak se průměrná denní poslechovost stanice Český rozhlas Radiožurnál (v počtu osob) vyvíjela v jednotlivých měřených pololetích. Žádný interval v rámci zveřejněné řady není vynechán.

Měřené období	Průměrný počet posluchačů denně	Pozice stanice na trhu
1. pololetí 2021	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
2. pololetí 2021	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
1. pololetí 2022	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
2. pololetí 2022	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
1. pololetí 2023	822 000	1. místo
2. pololetí 2023	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
1. pololetí 2024	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
2. pololetí 2024	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
1. pololetí 2025	Data nejsou ve veřejných databázích dostupná	Data nejsou dostupná
2. pololetí 2025	737 000	1. místo
1. pololetí 2026 (zahrnující 4.Q 2025 a 1.Q 2026)	747 000	1. místo
Aktuální data 2026 (zahrnující 1.Q a 2.Q 2026)	745 000	1. místo

Kompletní srovnávací tabulka všech celoplošných stanic (1. pol. 2026)

Tato tabulka detailně dokumentuje stav trhu dle publikovaných dat agentury Median v srpnu roku 2026 (měření probíhalo v prvním a druhém čtvrtletí roku 2026). Výčet celoplošných stanic je absolutně kompletní a nevynechává žádnou instituci zařazenou v dané kategorii do Radioprojektu.

Pořadí	Název stanice	Typ vlastnictví	Denní poslechovost (osoby)
1.	Český rozhlas Radiožurnál	Veřejnoprávní	745 000
2.	Evropa 2	Komerční	673 000
3.	Rádio Impuls	Komerční	600 000
4.	Rádio Blaník	Komerční	558 000
5.	Frekvence 1	Komerční	458 000
6.	Český rozhlas Dvojka	Veřejnoprávní	300 000
7.	Český rozhlas Plus	Veřejnoprávní	169 000
8.	Český rozhlas Radiožurnál Sport	Veřejnoprávní (digitální)	86 000
9.	Český rozhlas Vltava	Veřejnoprávní	56 000
10.	Český Blaník	Komerční	42 000
11.	Rádio HEY	Komerční	38 000
12.	Rock Radio Stage	Komerční	30 000
13.	Rádio Prostor	Komerční	28 000
14.	Rádio Oldies	Komerční	26 000
15.	Helax	Komerční	10 000
16.	GOLD Impuls	Komerční	3 000

💡 Pro laiky

Když ladíte rádio v autě nebo doma, můžete narazit na desítky různých stanic. Základní rozdíl mezi nimi a Radiožurnálem spočívá ve způsobu jejich financování a v jejich zákonných povinnostech. Většina rádií, která znáte (Evropa 2, Rádio Impuls, Frekvence 1), jsou rádia komerční. Jejich hlavním cílem je generovat zisk pro soukromého majitele, čehož dosahují prodejem reklamního času. Proto v jejich vysílání slyšíte dlouhé reklamní bloky. Zpravodajství tam obvykle představuje jen krátký dvouminutový souhrn každou hodinu, zbytek tvoří hudba a zábavné výstupy moderátorů.

Naproti tomu Český rozhlas Radiožurnál je rádio veřejnoprávní. Patří státní instituci, která je placena přímo z měsíčních koncesionářských poplatků občanů. Díky tomu, že není závislé na prodeji komerční reklamy (která je na této stanici zákonem radikálně omezena na absolutní minimum a ve vysílání ji takřka neuslyšíte), může si dovolit věnovat naprostou většinu času nákladnému mluvenému slovu.

Radiožurnál si navíc platí vlastní redaktory ve Washingtonu nebo v Londýně, kteří podávají živé zprávy o tamním dění přímo z místa. Zatímco komerční rádio zahraje o povodních nebo zřícení letadla jednu větu v rámci zprávařského bloku a pokračuje písničkou, Radiožurnál zruší svůj běžný plánovaný program, spojí se rovnou s hasiči, premiérem a svědky na místě a o události vysílá souvisle třeba pět hodin v kuse. Právě tento fakt z něj dělá zdroj informací, který lidé masivně zapínají v době krizí, válek či velkých sportovních utkání.

Zdroje