Účetnictví

Rozbalit box

Obsah boxu

Účetnictví je formalizovaný informační systém, jehož hlavním úkolem je zaznamenávat, třídit a sumarizovat ekonomické informace o hospodářské činnosti a finanční situaci daného subjektu (účetní jednotky). Výsledkem tohoto procesu jsou přehledné finanční výkazy, které slouží širokému spektru uživatelů jako klíčový podklad pro ekonomické rozhodování. Cílem účetnictví je poskytnout věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku účetní jednotky.

V České republice je základním právním předpisem upravujícím účetnictví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Účetnictví

📜 Historie a vývoj

První systematické záznamy, které lze považovat za předchůdce účetnictví, pocházejí již ze starověké Mezopotámie a Egypta, kde sloužily k evidenci úrody a daní. Moderní éra účetnictví však začíná až s rozvojem obchodu v italských městských státech během renesance.

Za "otce" podvojného účetnictví je považován italský mnich a matematik Luca Pacioli, který ve svém díle "Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita" z roku 1494 jako první komplexně popsal a kodifikoval systém podvojných zápisů se základními prvky Má dáti (Debitum) a Dal (Creditum). Tento princip je s jistými obměnami základem účetnictví dodnes. Průmyslová revoluce a vznik velkých korporací v 19. a 20. století vedly k dalšímu rozvoji účetnictví, vzniku manažerského účetnictví a k potřebě standardizace a regulace.

🎯 Cíle a funkce účetnictví

Účetnictví plní několik základních funkcí:

• Informační funkce: Je stěžejní funkcí. Účetnictví poskytuje systematické a srovnatelné informace o finanční pozici a výkonnosti podniku. Tyto informace jsou určeny jak pro interní, tak pro externí uživatele.
• Kontrolní funkce: Účetní záznamy umožňují kontrolovat stav a pohyb majetku, efektivitu hospodaření a dodržování rozpočtů. Jsou také základem pro ověření správnosti daňových povinností.
• Rozhodovací funkce: Na základě účetních výkazů činí management strategická i operativní rozhodnutí o investicích, financování, cenotvorbě a dalším směřování podniku.
• Důkazní prostředek: Účetní záznamy slouží jako důkazní prostředek při vedení sporů (např. obchodních, pracovněprávních) a v rámci insolvenčního řízení.

⚖️ Právní a regulační rámec (ČR)

V České republice je účetnictví regulováno na několika úrovních:

• Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.): Je základním právním předpisem, který definuje účetní jednotky, rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na účetní závěrku a podmínky pro její ověření auditorem.
• 'Vyhláška č. 500/2002 Sb.: Prováděcí vyhláška k zákonu pro podnikatele, která stanovuje uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky a směrné účtové osnovy.
• České účetní standardy (ČÚS): Upřesňují a doplňují metodiku účtování v konkrétních oblastech (např. dlouhodobý majetek, zásoby, náklady a výnosy). Cílem je zajistit jednotný a srovnatelný výklad zákona a vyhlášky.

Na mezinárodní úrovni jsou nejvýznamnějšími systémy Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a americké US GAAP. IFRS jsou povinné pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na regulovaných trzích v EU.

🔑 Základní účetní zásady a principy

Aby byly účetní informace relevantní a spolehlivé, musí účetnictví dodržovat soubor obecně uznávaných zásad:

• Akruální princip: Účetní případy se zaznamenávají do období, se kterým časově a věcně souvisejí, bez ohledu na to, kdy dojde k jejich peněžnímu toku (příjmu či výdaji). Například výnos z prodeje zboží se zaúčtuje v momentě prodeje, nikoli až v momentě přijetí platby.
• Zásada běžícího podniku (Going Concern): Předpokládá se, že účetní jednotka bude pokračovat ve své činnosti i v dohledné budoucnosti a že jí nehrozí zánik. To umožňuje například standardní odepisování majetku.
• Zásada bilanční kontinuity: Konečné stavy účtů v rozvaze na konci jednoho účetního období musí být shodné s počátečními stavy těchto účtů na začátku následujícího období.
• Zásada opatrnosti: V účetnictví se vykazují zisky a aktiva až v okamžiku, kdy jsou reálně dosaženy, zatímco ztráty, rizika a dluhy se vykazují již v momentě, kdy je jejich vznik pravděpodobný. Cílem je nenadhodnocovat majetek a výsledek hospodaření.
• Zásada stálosti účetních metod: Účetní jednotka by měla používat stejné účetní metody a postupy v po sobě jdoucích účetních obdobích, aby byla zajištěna srovnatelnost informací v čase.
• Zásada oceňování v historických cenách: Majetek se při pořízení oceňuje svou pořizovací cenou, která se následně zpravidla nemění (s výjimkou specifických případů přecenění na reálnou hodnotu).

⚙️ Účetní soustavy

Právní řád rozlišuje dvě základní soustavy evidence pro sledování hospodářské činnosti, které se liší svou složitostí a okruhem uživatelů.

Jednoduché účetnictví (dnes Daňová evidence)

Tato jednodušší forma evidence je primárně zaměřena na zjištění základu daně z příjmů. Sleduje pouze peněžní toky (příjmy a výdaje) a stav majetku a dluhů. Nezachovává podvojnost zápisů a neposkytuje komplexní obraz o finanční situaci. V České republice ji mohou vést fyzické osoby, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku a jejichž obrat nepřesáhl 25 milionů Kč za předchozí kalendářní rok. Pro účely zákona o účetnictví se tato soustava nepovažuje za plnohodnotné účetnictví.

Podvojné účetnictví

Jedná se o komplexní a uzavřený systém, který sleduje stav a pohyb majetku, závazků, kapitálu, nákladů a výnosů. Jeho základem je princip podvojného zápisu, kdy je každá hospodářská operace zaúčtována na dvou různých účtech – na jedné straně jako Má dáti (MD) a na druhé straně jako Dal (D). Tento systém poskytuje detailní a kontrolovatelný přehled o hospodaření a je povinný pro všechny právnické osoby a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, jakož i pro další subjekty stanovené zákonem.

🧱 Základní prvky podvojného účetnictví

Podvojné účetnictví je postaveno na několika klíčových prvcích, které tvoří jeho strukturu.

• Účetní doklady: Jsou to originální písemné záznamy, které prokazují uskutečnění hospodářské operace (např. faktura, pokladní doklad, bankovní výpis, smlouva). Každý účetní zápis musí být podložen platným účetním dokladem.
• Účty: Jsou základním nástrojem pro třídění a sledování hospodářských operací. Každý účet sleduje jeden specifický druh aktiva, pasiva, nákladu nebo výnosu. Účty se dělí na rozvahové (majetek, závazky) a výsledkové (náklady, výnosy).
• Směrná účtová osnova a účtový rozvrh: Směrná účtová osnova je seznam syntetických účtů uspořádaných do účtových tříd (0–9), který je stanoven vyhláškou. Na jejím základě si každá účetní jednotka sestavuje vlastní účtový rozvrh, což je seznam všech účtů, které bude v daném období používat.
• Podvojný zápis: Každá transakce se účtuje na dvou účtech – na jednom na stranu Má dáti (MD) a na druhém na stranu Dal (D), a to vždy ve stejné částce. Tím je zajištěna neustálá bilanční rovnost.
• Účetní knihy: Jsou souborem účetních zápisů. Základními knihami jsou:
  • Účetní deník: Záznamy jsou uspořádány chronologicky (z hlediska času).
  • Hlavní kniha: Záznamy jsou uspořádány systematicky (podle jednotlivých účtů).
  • Knihy analytických účtů: Podrobněji rozvádějí syntetické účty (např. syntetický účet "Odběratelé" je analyticky rozdělen na jednotlivé zákazníky).

📊 Účetní závěrka

Účetní závěrka je vrcholným výstupem účetnictví za dané účetní období (zpravidla kalendářní rok nebo hospodářský rok). Jejím cílem je poskytnout ucelený a strukturovaný přehled o finanční situaci a výkonnosti účetní jednotky.

Sestavení účetní závěrky předchází účetní uzávěrka, která zahrnuje kroky jako je inventarizace majetku a závazků, zaúčtování uzávěrkových operací (např. odpisy, rezervy, časové rozlišení) a uzavření účetních knih.

Účetní závěrka se v plném rozsahu skládá z těchto částí:

Rozvaha (Bilance)

Rozvaha poskytuje statický pohled na majetkovou a kapitálovou strukturu podniku k určitému datu (rozvahový den). Je založena na bilančním principu, kdy se celková hodnota majetku (Aktiva) musí rovnat celkové hodnotě zdrojů jeho financování (Pasiva).

• Aktiva (majetek): Uspořádána podle likvidity, dělí se na:
  • Dlouhodobý majetek (nehmotný, hmotný, finanční)
  • Oběžný majetek (zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek)
• Pasiva (zdroje financování): Uspořádána podle vlastnictví, dělí se na:
  • Vlastní kapitál (základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření)
  • Cizí zdroje (rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, úvěry)

Aktiva = Pasiva

Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka)

Výkaz zisku a ztráty podává dynamický přehled o tom, jak podnik hospodařil za celé účetní období. Srovnává náklady s výnosy a vyčísluje výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu). Může být sestaven v druhovém nebo účelovém členění.

• Výnosy: Peněžní ekvivalenty získané z činnosti podniku (např. tržby z prodeje výrobků a služeb, přijaté úroky).
• Náklady: Peněžní ekvivalenty spotřebovaných vstupů (např. spotřeba materiálu, mzdové náklady, odpisy majetku).

Výnosy - Náklady = Výsledek hospodaření (Zisk / Ztráta)

Příloha k účetní závěrce

Příloha doplňuje, upřesňuje a vysvětluje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahuje například použité účetní metody, odpisové plány, přehled o peněžních tocích a další informace vyžadované zákonem. Její role je klíčová pro získání věrného a poctivého obrazu.

Některé účetní jednotky mají povinnost sestavovat i přehled o peněžních tocích (Cash Flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.

👥 Uživatelé účetních informací

Informace produkované účetnictvím jsou využívány širokým spektrem subjektů, které lze rozdělit na dvě hlavní skupiny:

Interní uživatelé

Jsou to osoby a oddělení přímo uvnitř účetní jednotky, které využívají účetní data pro řízení, kontrolu a každodenní rozhodování.

• Management (vrcholový, střední i liniový): Potřebuje detailní a aktuální informace pro plánování (sestavování rozpočtů), organizování, kontrolu nákladů a hodnocení výkonnosti jednotlivých oddělení či produktů.
• Zaměstnanci a odbory: Zajímá je stabilita a ziskovost podniku, což má přímý vliv na jistotu pracovních míst, výši mezd a odměn.

Externí uživatelé

Jsou to subjekty vně podniku, které mají na jeho činnosti určitý zájem, ale nemají přístup k interním informacím. Jsou odkázáni především na data z publikované účetní závěrky.

• Investoři (současní i potenciální): Posuzují riziko a návratnost svých investic. Na základě finančních výkazů se rozhodují, zda akcie společnosti koupit, držet, nebo prodat.
• Věřitelé a banky: Zajímají se o úvěruschopnost (bonitu) podniku, tedy jeho schopnost splácet své dluhy a úroky včas.
• Dodavatelé: Chtějí si ověřit, že jim podnik bude schopen zaplatit za dodané zboží či služby.
• Státní orgány: Zejména finanční úřad pro správné stanovení daní, Český statistický úřad pro statistické účely a orgány sociálního a zdravotního pojištění.
• Zákazníci: U dlouhodobých obchodních vztahů mohou mít zájem na finanční stabilitě svého dodavatele, aby byla zajištěna kontinuita dodávek.
• Veřejnost: Může se zajímat o vliv podniku na zaměstnanost, místní ekonomiku nebo životní prostředí.

📂 Druhy účetnictví

Podle hlavního účelu a okruhu uživatelů se účetnictví dělí na několik základních druhů:

Finanční účetnictví

Jeho hlavním úkolem je poskytovat informace externím uživatelům. Je přísně regulováno právními předpisy a účetními standardy, aby byla zajištěna objektivita, srovnatelnost a transparentnost. Výstupem je standardizovaná účetní závěrka. Zabývá se primárně minulostí – zaznamenává a reportuje již uskutečněné transakce.

Manažerské účetnictví

Je zaměřeno na poskytování informací pro interní uživatele, tedy pro management. Není svázáno externími předpisy a jeho podoba je plně v kompetenci daného podniku. Poskytuje mnohem detailnější a specifické informace pro plánování, rozhodování a kontrolu (např. kalkulace nákladů na jednotlivé výrobky, rozpočty, reporting podle středisek). Na rozdíl od finančního účetnictví je orientováno především na budoucnost.

Daňové účetnictví (Daňová evidence)

Není samostatným druhem účetnictví v pravém slova smyslu, ale spíše systémem, jehož jediným cílem je správné zjištění základu daně a výpočet daňové povinnosti v souladu s daňovými zákony (zejména zákonem o daních z příjmů). U podniků vedoucích podvojné účetnictví se vychází z účetního výsledku hospodaření, který se pro daňové účely dále upravuje o tzv. připočitatelné a odpočitatelné položky.

💻 Digitalizace a moderní trendy

Účetnictví prochází v posledních letech dynamickou transformací, kterou pohání především digitalizace a automatizace.

• Účetní software a ERP systémy: Papírové účetní knihy byly plně nahrazeny specializovaným softwarem, od jednoduchých programů pro živnostníky až po komplexní podnikové informační systémy (ERP), které integrují účetnictví s dalšími firemními procesy (logistika, výroba, personalistika).
• Automatizace a robotizace (RPA): Rutinní a opakující se úkoly, jako je zadávání faktur, párování plateb nebo tvorba standardních reportů, jsou stále častěji přebírány softwarovými roboty. To uvolňuje kapacitu účetních pro analytickou a poradenskou činnost.
• Vytěžování dat (OCR): Technologie optického rozpoznávání znaků (OCR) umožňuje automaticky "přečíst" údaje z přijatých faktur (ve formátu PDF či obrázku) a přenést je přímo do účetního systému, což minimalizuje manuální přepisování a chybovost.
• Cloudové účetnictví: Vedení účetnictví online umožňuje přístup k datům kdykoliv a odkudkoliv, usnadňuje spolupráci mezi firmou a externí účetní a zajišťuje automatické zálohování a aktualizace.

💡 Pro laiky

Představte si, že firma je jako lidské tělo a účetnictví je jeho pravidelná lékařská prohlídka.

• Účetní doklady (faktury, účtenky) jsou jako záznamy o tom, co jste snědli, kolik jste cvičili nebo jaké léky jste brali.
• Účetní je jako doktor. Sbírá všechny tyto záznamy, pečlivě je třídí a analyzuje.
• Rozvaha je jako rentgenový snímek. Ukazuje statický obraz vašeho těla k jednomu konkrétnímu dni – jaký máte majetek (svaly, kosti = aktiva) a z čeho je "financován" (vlastní síla a zdraví = vlastní kapitál; dluhy, např. půjčka na rovnátka = cizí zdroje).
• Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je jako váš deník stravování a výdeje energie za celý rok. Ukazuje, kolik kalorií jste přijali (výnosy) a kolik jste jich spálili (náklady). Výsledkem je, zda jste přibrali (zisk) nebo zhubli (ztráta).

Celá tato "prohlídka" tedy neříká jen, zda jste zdraví právě teď, ale i to, jaký životní styl vedete a zda je dlouhodobě udržitelný. Pomáhá vám (a vašim investorům či bance) dělat lepší rozhodnutí pro budoucnost.