Přeskočit na obsah

Zimní olympijské hry 2026/Skoky na lyžích (velký můstek ženy)

Z Infopedia
Verze z 16. 2. 2026, 21:35, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Olympijský závod | disciplína = Skoky na lyžích – Velký můstek ženy | datum = 15. února 2026 | místo = Predazzo, Val di Fiemme | zlato = {{Vlajka|Norsko}} Anna Odine Strømová | stříbro = {{Vlajka|Norsko}} Eirin Maria Kvandalová | bronz = {{Vlajka|Slovinsko}} Nika Prevcová }} '''Závod žen ve skocích na lyžích na velkém můstku''' na Zimních olympijských hrách 2026…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Šablona:Infobox Olympijský závod

Závod žen ve skocích na lyžích na velkém můstku na Zimních olympijských hrách 2026 se uskutečnil v neděli 15. února 2026. Dějištěm historické premiéry této disciplíny byl areál skokanských můstků Trampolino dal Ben v Predazzu, který je součástí olympijského klastru Val di Fiemme.

Tento závod se zapsal do dějin zimních sportů jako okamžik definitivního zrovnoprávnění ženských skoků s mužskými, neboť ženy poprvé v historii olympijských her soutěžily o medaile na velkém můstku (Large Hill). Olympijskou vítězkou se stala norská reprezentantka Anna Odine Strømová, která v dramatickém finále porazila svou krajanku Eirin Marii Kvandalovou. Bronzovou medaili vybojovala Slovinka Nika Prevcová. Nejlepší českou zástupkyní byla na 20. místě Anežka Indráčková.

🏟 Historická premiéra a význam

Zařazení závodu na velkém můstku do programu ZOH 2026 v Miláně a Cortině bylo vyvrcholením dlouholetého úsilí o genderovou vyváženost v tomto sportu. Zatímco muži soutěžili na velkém můstku již od roku 1964, ženy měly v olympijském programu od roku 2014 pouze můstek střední.

Závod v Predazzu tak nebyl jen bojem o medaile, ale i oslavou rozvoje ženského skoku. Skokanky potvrdily, že jsou schopny předvádět technicky vyspělé a dlouhé lety na můstku s konstrukčním bodem (K-bod) 125 metrů a velikostí můstku (HS) 141 metrů.

⏱️ Průběh závodu

Soutěž probíhala v neděli 15. února 2026 před návštěvou přesahující 12 000 diváků. Atmosféra na stadionu Giuseppe Dal Ben byla bouřlivá, zejména díky početným skupinám fanoušků z Norska, Slovinska a domácí Itálie, kteří hnali vpřed svou naději Anniku Sieffovou.

1. kolo: Nadvláda Kvandalové

První kolo poznamenaly náročné větrné podmínky, které organizátory nutily k častým úpravám nájezdového okna (gate). Nejlépe se s podmínkami vypořádala Norka Eirin Maria Kvandalová, která předvedla skok dlouhý 129,0 metrů a ujala se vedení. Její krajanka Anna Odine Strømová však doplachtila až na značku 136,7 metru, což byl nejdelší skok dne, avšak kvůli horšímu stylu a větrným odpočtům figurovala na průběžném druhém místě s minimální ztrátou.

2. kolo: Norský souboj o zlato

Finálové kolo nabídlo strhující bitvu. Anna Odine Strømová předvedla vyrovnaný a technicky precizní skok dlouhý 132,0 metrů. Eirin Maria Kvandalová dolétla ještě o metr a půl dále (133,5 m), ale bodové srážky za styl a vítr nakonec rozhodly ve prospěch Strømové.

Anna Odine Strømová zvítězila s celkovým součtem 284,8 bodu a získala své druhé individuální zlato na těchto hrách (po triumfu na středním můstku). Norsko tak slavilo "double". Bronz uhájila Slovinka Nika Prevcová, která se tímto úspěchem zapsala do historie spolu se Strømovou jako první skokanky, které získaly tři medaile na jedné olympiádě.

Vliv podmínek

Větrná loterie ve druhém kole ovlivnila výsledky několika závodnic. Němka Juliane Seyfarthová, která po prvním kole útočila na první desítku, doplatila na silný zadní vítr, skočila pouze 109 metrů a propadla se na konečné 15. místo.

🇨🇿 Česká účast

Česká reprezentace vyslala do závodu tři skokanky. Nejvíce se dařilo nejmladší z nich, která potvrdila svou rostoucí formu.

  • Anežka Indráčková (20. místo): Devatenáctiletá česká naděje prožila životní olympijskou premiéru. Do druhého kola postoupila z 24. pozice. Ve finále předvedla technicky zdařilý skok, který ji posunul do elitní dvacítky (celkem 228,6 bodu). Po 18. místě na středním můstku tak znovu potvrdila příslušnost k širší světové špičce.
  • Klára Ulrichová (38. místo): Závod se jí nevydařil podle představ. Její skok v prvním kole nestačil na postup mezi nejlepší třicítku.
  • Veronika Jenčová (47. místo): Pro Jenčovou, která se vracela po dlouhém zranění kolene, byl samotný start na velkém olympijském můstku úspěchem, avšak výsledkově skončila v závěru startovního pole.

📊 Výsledková listina (TOP 20)

Poř. Jméno Země Body 1. kolo (m) 2. kolo (m)
🥇 Anna Odine Strømová 284,8 136,7 132,0
🥈 Eirin Maria Kvandalová 282,7 129,0 133,5
🥉 Nika Prevcová 271,5 127,5 127,5
4. Silje Opsethová 268,4
5. Heidi Dyhre Traaserudová 265,9
6. Lisa Ederová 261,2 132,0
7. Agnes Reischová 258,4 123,0
8. Nika Vodanová 256,1 129,5
9. Jūka Setōová 254,8 118,5
10. Annika Sieffová 252,3 119,5
11. Jūki Itōová 250,9 117,5
12. Jenny Rautionahoová 248,5 121,5
13. Nozomi Marujamová 246,7
14. Josephine Pagnierová 244,2
15. Juliane Seyfarthová 242,1 109,0
16. Alexandria Loutittová 239,8
17. Abigail Strateová 237,5
18. Sara Takanašiová 235,1
19. Katharina Schmidová 233,4
20. Anežka Indráčková 228,6

💡 Pro laiky: Velký můstek (Large Hill)

Skoky na lyžích se na olympiádě dělí podle velikosti můstku.

  • Velký můstek (HS 140+): Umožňuje lety dlouhé přes 130 až 140 metrů. Je náročnější na psychiku, techniku letu a stabilitu při dopadu, protože nájezdové rychlosti jsou vyšší (kolem 90 km/h) a letová fáze trvá déle.
  • Bodování: Vítěze neurčuje jen délka skoku. Body se udělují za:
    • Vzdálenost (metry se přepočítávají na body).
    • Styl (rozhodčí hodnotí letovou fázi, telemark a dopad, max. 20 bodů od jednoho rozhodčího).
    • Vítr a nájezd (kompenzace): Pokud fouká proti (což nadnáší), body se odečítají. Pokud fouká do zad (sráží dolů), body se přičítají. Pokud se snižuje nájezd, body se přičítají.

Závod žen na velkém můstku byl na ZOH 2026 zařazen do programu poprvé v historii, což znamenalo historický milník pro tento sport.

Zdroje