Vinařství v Česku

Rozbalit box

Obsah boxu

Vinařství v Česku je zemědělské a potravinářské odvětví s bohatou historií, které se v posledních desetiletích dynamicky rozvíjí a získává si stále větší uznání na mezinárodní scéně. Ačkoliv je Česká republika co do objemu produkce menším hráčem, její vína jsou ceněna pro svou jedinečnost, svěžest a minerální charakter, který je dán specifickými klimatickými a půdními podmínkami na severní hranici evropského vinohradnictví^[1].

Téměř veškerá produkce (cca 96 %) pochází z vinařské oblasti Morava, která je srdcem českého vinařství. Zbylá 4 % připadají na menší a chladnější vinařskou oblast Čechy^[2]. Specialitou českého vinařství jsou především kvalitní bílá vína, která tvoří přibližně 75 % celkové produkce^[3]. Po roce 1989 prošlo odvětví obrovskou renesancí, kdy se od masové produkce v dobách komunismu přešlo k důrazu na kvalitu, moderní technologie a rozvoj rodinných vinařství.

-

⏳ Historie

🏺 Počátky a středověk

První důkazy o pěstování vinné révy na území dnešní Moravy pocházejí již ze 3. století n. l., z dob římské nadvlády, jak dokládají archeologické nálezy u Pasohlávek^[4]. Skutečný rozvoj vinařství však nastal až s příchodem křesťanství v 9. a 10. století, kdy kláštery potřebovaly mešní víno a začaly zakládat první vinice.

Zlatou érou pro vinařství, zejména v Čechách, byla vláda císaře Karla IV. ve 14. století. Ten nechal dovézt ušlechtilé odrůdy révy z Francie a Rakouska (zejména Rulandské modré a Ryzlink rýnský) a podporoval zakládání vinic v okolí Prahy a dalších českých měst. Udělil jim také řadu privilegií a zavedl přísné kontroly kvality^[5].

📉 Úpadek a obnova

Následující staletí přinesla úpadek způsobený třicetiletou válkou a levným dovozem. V 19. století pak vinařství čelilo katastrofě v podobě révokazu, mšičky, která zničila většinu evropských vinic. Obnova byla možná až díky štěpování evropských odrůd na odolné americké podnože.

Ve 20. století bylo vinařství těžce zasaženo komunistickým režimem. Vinice byly znárodněny a začleněny do velkých zemědělských družstev (JZD). Důraz byl kladen na kvantitu, nikoliv na kvalitu. Masivně se pěstovaly nenáročné, ale méně kvalitní odrůdy, a vína se často vyráběla s vysokým obsahem zbytkového cukru, aby se zakryly nedostatky.

Renesance českého a moravského vinařství nastala až po roce 1989. Díky privatizaci a restitucím se vinice vrátily do rukou soukromníků a vznikly stovky malých rodinných vinařství. Nová generace vinařů začala cestovat, učit se v zahraničí a investovat do moderních technologií. Důraz se přesunul na kvalitu, terroir (souhrn podmínek daného místa) a specifický charakter vín.

🍇 Vinařské oblasti a podoblasti

Podle českého vinařského zákona se vinice v ČR dělí na dvě hlavní oblasti, které se dále člení na podoblasti.

🍷 Vinařská oblast Morava

Morava je srdcem českého vinařství, odkud pochází 96 % veškeré produkce. Leží na stejné zeměpisné šířce jako severní Francie (Champagne, Alsasko) nebo jižní Německo. Podnebí je kontinentální, s teplými léty a chladnými zimami, což přispívá k tvorbě aromatických látek a zachování svěží kyseliny v hroznech.

Znojemská podoblast

Nachází se na jihu Moravy a je známá především svými svěžími a aromatickými bílými víny. Půdy jsou zde kyselé, s podložím žul a prahorních hornin.

Typické odrůdy: Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau. Ze Znojemska pochází i první víno s označením VOC (Vína originální certifikace) v ČR – VOC Znojmo.

Mikulovská podoblast

Je nejteplejší a nejsušší oblastí, jejíž krajině dominují vápencové Pavlovské vrchy (Pálava). Díky vápencovému podloží mají zdejší vína nezaměnitelný minerální charakter.

Typické odrůdy: Ryzlink vlašský (který zde dosahuje absolutního vrcholu), Pálava, Rulandské bílé, Chardonnay.

Velkopavlovická podoblast

Tato podoblast je unikátní tím, že je centrem produkce nejen bílých, ale především červených vín. Půdy jsou zde hluboké, často sprašové a hlinité.

Typické odrůdy: Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe (červené); Veltlínské zelené, Tramín červený (bílé).

Slovácká podoblast

Nejvýchodnější a nejrozmanitější podoblast s vinicemi rozesetými v kopcovité krajině Bílých Karpat. Podmínky se zde liší vesnici od vesnice.

Typické odrůdy: Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské modré. Daří se zde i méně obvyklým odrůdám.

🏰 Vinařská oblast Čechy

Česká vinařská oblast je jedna z nejsevernějších v Evropě. Vinice se nacházejí v chráněných polohách podél řek Labe, Vltavy a Ohře. Klima je chladnější a vína jsou charakteristická výraznější kyselinou a minerálním projevem.

Mělnická podoblast: Nejznámější a největší v Čechách, proslulá pěstováním Rulandského modrého (Pinot Noir) a Ryzlinku rýnského.
Litoměřická podoblast: Nachází se na svazích Českého středohoří a je známá pěstováním bílých odrůd jako Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Rulandské šedé.

🍇 Pěstované odrůdy révy vinné

V České republice je zapsáno ve Státní odrůdové knize přes 50 odrůd révy vinné. Přibližně 75 % produkce tvoří bílá vína a 25 % červená.

white_wine Bílé odrůdy

České a moravské bílé víno je charakteristické svou svěžestí, aromatičností a minerálním projevem, který je dán specifickými půdními a klimatickými podmínkami.

Nejpěstovanější bílé odrůdy:

   1.  Ryzlink vlašský: Zejména na Mikulovsku dává plná, minerální vína s tóny lučních květů a medu.
   2.  Müller Thurgau: Oblíbená pro svou nenáročnost, poskytuje lehká, svěží a muškátově aromatická vína k běžnému pití.
   3.  Ryzlink rýnský: "Král vín a víno králů". Poskytuje špičková vína s vysokým potenciálem zrání, s tóny lipového květu, meruněk a petroleje.
   4.  Veltlínské zelené: Typická odrůda pro Znojemsko. Vína jsou svěží, pepřnatá, s tóny zeleného jablka a mandlí.
   5.  Pálava: Úspěšná česká odrůda (kříženec Tramínu červeného a Müller Thurgau), která dává plná, kořenitá a aromatická vína s tóny růží a exotického ovoce.
   6.  Sauvignon: Dává širokou škálu vín od kopřivově-travnatých až po tóny černého rybízu a angreštu.

red_wine Modré odrůdy

Červená vína z Česka jsou obecně lehčího charakteru, s ovocným projevem a výraznější kyselinou, což je dáno chladnějším klimatem.

Nejpěstovanější modré odrůdy:

   1.  Frankovka: "Královna červených vín Moravy". Poskytuje vína s tóny ostružin, skořice a s pevnou tříslovinou.
   2.  Svatovavřinecké: Dává tmavě červená vína s tóny povidel, černého rybízu a s vyšší tříslovinou.
   3.  Rulandské modré (Pinot Noir): "Král červených vín". Náročná odrůda, která v dobrých ročnících a polohách (např. na Mělnicku) dává elegantní vína s tóny jahod, třešní a s jemnou tříslovinou.
   4.  Zweigeltrebe: Rakouská odrůda, která zdomácněla i na Moravě. Dává plná, sametová vína s ovocným charakterem.

⚖️ Klasifikace a značení vín

Český vinařský zákon, který je v souladu s legislativou EU, dělí vína do několika kategorií. Značení na etiketě poskytuje spotřebiteli klíčové informace o původu a kvalitě vína.

Víno (dříve stolní víno): Nejnižší kategorie, bez udání odrůdy a ročníku.
Zemské víno: Kvalitativní a oblíbená kategorie. Hrozny musí pocházet z ČR a může být uvedena odrůda a ročník.
Jakostní víno: Dělí se na odrůdové a známkové. Hrozny musí pocházet z jedné vinařské oblasti a splnit minimální cukernatost.
Víno s přívlastkem: Nejvyšší kategorie kvality, kde se mošt nesmí přislazovat. Kvalita je určena cukernatostí hroznů při sklizni (viz první část článku – kabinet, pozdní sběr atd.).

diamond Vína originální certifikace (VOC)

VOC je apelační systém, který se inspiroval v románských zemích (Francie, Itálie). Na rozdíl od přívlastkových vín, kde je hlavním kritériem cukernatost, u VOC je kladen důraz na původ a terroir. Sdružení vinařů v daném regionu samo určí, které odrůdy jsou pro jejich oblast typické, a stanoví přísná pravidla pro pěstování a výrobu. Víno musí následně projít hodnocením komise, která posuzuje, zda má charakteristické vlastnosti daného regionu.

Příklady: VOC Znojmo, VOC Mikulov, VOC Pálava, VOC Modré hory.

🍷 Vinařská kultura a turistika

Vinařství je neoddělitelně spjato s kulturou a životním stylem, zejména na jižní Moravě.

Vinařské stezky: Celá vinařská oblast Morava je protkána sítí více než 1 200 km značených vinařských stezek, které jsou ideální pro cykloturistiku a pěší výlety.
Vinné sklepy a "búdy": Tradiční vinné sklepy, často zdobené lidovými motivy, jsou centrem společenského života. Známé jsou sklepní uličky například v Petrově-Plžích, Nechorách nebo Velkých Bílovicích.
Vinařské akce: Během celého roku se konají desítky akcí – od jarního otevírání sklepů, přes letní a podzimní vinobraní, až po svatomartinské slavnosti, kdy se 11. listopadu otevírají první mladá vína ročníku.
Gastronomie: Víno je úzce propojeno s regionální kuchyní. Roste počet restaurací a penzionů, které se zaměřují na párování místních vín a pokrmů.

📈 Současné trendy a budoucnost

České a moravské vinařství zažívá dynamické období a sleduje moderní trendy:

Návrat k tradicím: Mnoho vinařů se vrací k tradičním metodám, jako je kvašení v otevřených kádích, zrání v dřevěných sudech nebo výroba oranžových vín (kvašení bílých hroznů na slupkách).
Ekologické a biodynamické vinařství: Roste počet vinařů, kteří hospodaří v bio režimu, bez použití chemických postřiků a s respektem k přírodě.
Nízkointervenční vína ("naturální"): Stále populárnější jsou vína vyrobená s minimálními zásahy ve sklepě, často nefiltrovaná a s nízkým obsahem síry.
Vliv změny klimatu: Změna klimatu přináší teplejší a sušší léta, což na jednu stranu umožňuje pěstovat i teplomilnější odrůdy a dosahovat vyšší cukernatosti, na druhou stranu přináší riziko extrémního sucha a jarních mrazů.

🔗 Externí odkazy

Vína z Moravy a vína z Čech – Oficiální portál Vinařského fondu ČR
Národní vinařské centrum
Vinařský zákon a legislativa

Reference

[1] Charakteristika vín | Vína z Moravy a vína z Čech

[2] Vinařské oblasti ČR | Vína z Moravy a vína z Čech

[3] Fakta a statistiky | Vína z Moravy a vína z Čech

[4] Starověk a středověk | Vína z Moravy a vína z Čech

[5] Starověk a středověk | Vína z Moravy a vína z Čech

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]