1914

Rozbalit box

Obsah boxu

1914
Rok	1914
Soubor:Franz Ferdinand Assassination.jpg
Zatčení Gavrila Principa bezprostředně po atentátu na Františka Ferdinanda v Sarajevu.
Století	20. století
Desetiletí	1910–1919
Commons	1914
Wikizdroje	1914

Rok 1914 je jedním z nejzásadnějších a nejtragičtějších let v moderních dějinách. Navždy bude spojen s koncem dlouhého období relativního míru a prosperity v Evropě, známého jako Belle Époque, a s rozpoutáním první světové války. Události tohoto roku, spuštěné atentátem v Sarajevu, uvolnily nahromaděné politické, vojenské a nacionální napětí a uvrhly svět do do té doby nejkrvavějšího konfliktu v historii lidstva, který si vyžádal miliony životů, způsobil pád několika impérií a kompletně překreslil politickou mapu světa.

📜 Evropa před bouří – Sud střelného prachu

Evropa na počátku roku 1914 byla kontinentem plným paradoxů. Na jedné straně zažívala nebývalý vědecký, technologický a kulturní rozkvět. Na straně druhé však pod povrchem doutnalo obrovské napětí, které činilo z kontinentu příslovečný "sud střelného prachu".

• Systém aliancí: Evropa byla rozdělena do dvou soupeřících, po zuby ozbrojených bloků. Jakýkoliv lokální konflikt hrozil přerůst v celoevropskou válku.
  • Trojspolek (Ústřední mocnosti): Německé císařství, Rakousko-Uhersko a Itálie (jejíž spojenectví bylo nejisté).
  • Trojdohoda (Dohoda): Francie, Ruské impérium a Spojené království.
• Militarismus a závody ve zbrojení: Mezi velmocemi, zejména mezi Německem a Velkou Británií na moři, probíhaly horečné závody ve zbrojení. Generální štáby měly detailně rozpracované mobilizační a válečné plány (jako německý Schlieffenův plán) a mnoho vojenských a politických představitelů vnímalo válku jako nevyhnutelný a dokonce očistný proces.
• Nacionalismus a imperialismus: Intenzivní nacionalismus cloumal celým kontinentem. Francie toužila po odvetě za porážku v roce 1871 a po navrácení Alsaska-Lotrinska. Německo usilovalo o "místo na slunci" a status světové velmoci. Obzvláště výbušná situace panovala na Balkáně, přezdívaném "sud střelného prachu Evropy". Zde se střetávaly zájmy slábnoucí Osmanské říše, expandujícího Rakouska-Uherska a Ruska, které se pasovalo do role ochránce slovanských národů, zejména Srbska.

🔥 Rozbuška – Atentát v Sarajevu (28. červen)

Jiskrou, která zažehla světový požár, se stala návštěva následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, a jeho manželky Žofie Chotkové v Sarajevu, hlavním městě nedávno anektované Bosny a Hercegoviny. Návštěva se konala na Vidovdan, srbský národní svátek, což byla pro srbské nacionalisty provokace.

Skupina mladých srbských nacionalistů, napojených na tajnou organizaci Černá ruka, se rozhodla arcivévodu zavraždit. První pokus o atentát bombou selhal, ale shodou náhod se o několik hodin později arcivévodův vůz kvůli chybě v trase ocitl přímo před jedním z atentátníků, devatenáctiletým Gavrilem Principem. Ten neváhal a dvěma výstřely z pistole zabil jak Františka Ferdinanda, tak jeho těhotnou ženu Žofii.

domino padá – Červencová krize a vypuknutí války

Atentát spustil řetězovou reakci diplomatických kroků, ultimát a mobilizací, která během jediného měsíce vedla k válce.

• Rakouské ultimátum: Rakousko-Uhersko, přesvědčené o vině Srbska, se rozhodlo využít atentát jako záminku k vojenskému zničení svého balkánského rivala. Získalo k tomu plnou podporu Německa (tzv. "bianko šek"). Dne 23. července předalo Srbsku ultimátum s podmínkami tak tvrdými, že byly prakticky nepřijatelné.
• Vyhlášení války Srbsku: Ačkoliv Srbsko většinu bodů ultimáta přijalo, Rakousko-Uhersko to odmítlo jako nedostatečné a 28. července 1914 vyhlásilo Srbsku válku. Tím se dala do pohybu kola aliančního systému.
• Ruská mobilizace: Rusko, jako ochránce Srbska, reagovalo částečnou a následně plnou mobilizací své obrovské armády.
• Německo a Francie ve válce: Německo vnímalo ruskou mobilizaci jako přímou hrozbu. 1. srpna vyhlásilo válku Rusku. V souladu se Schlieffenovým plánem, který počítal s bleskovým úderem na Francii předtím, než se Rusko plně zmobilizuje, vyhlásilo Německo 3. srpna válku i Francii.
• Invaze do Belgie a vstup Británie: Německá armáda vtrhla do neutrální Belgie, aby obešla francouzské pevnosti. Porušení belgické neutrality bylo pro Velkou Británii poslední kapkou. 4. srpna 1914 vyhlásila Británie válku Německu.

Během jediného týdne se tak všechny hlavní evropské mocnosti ocitly ve válce. Původně lokální konflikt na Balkáně se proměnil ve světový.

🤔 Pro laiky (Část 1)

Představte si Evropu v roce 1914 jako sousedství plné napjatých vztahů.

• Jsou tu dva gangy. Jeden vede svalnaté a ambiciózní Německo spolu se starým a vetchým Rakouskem-Uherskem. Druhý vede Francie, která Němcům nemůže zapomenout starou křivdu, a obrovské Rusko. Trochu stranou stojí Velká Británie, která má nejlepší dům a největší zahradu a hlavně chce, aby jí nikdo n

⚔️ Rok války – Od euforie k zákopovému peklu

První měsíce války byly charakterizovány všeobecným nadšením, masivními přesuny vojsk a mylnou představou, že konflikt skončí "do Vánoc".

Západní fronta: Zastavený postup a zrození zákopů

• Německá invaze: Německá armáda postupovala podle upraveného Schlieffenova plánu. V srpnu obsadila téměř celé Belgie a severní Francii a nezadržitelně se blížila k Paříži. Belgická a francouzská armáda, spolu s Britským expedičním sborem, sváděly zoufalé ústupové boje.
• První bitva na Marně (5.–12. září): Zázrak na Marně. V okamžiku, kdy se německé vítězství zdálo nevyhnutelné, francouzské a britské síly pod velením generála Josepha Joffreho podnikly zoufalý protiútok. Francouzi proslule použili pařížské taxíky k rychlému přesunu posil na frontu. Německý postup byl zastaven a armáda byla nucena ustoupit. Tato bitva zmařila německý plán na rychlé vítězství a odsoudila západní frontu k dlouhé opotřebovávací válce.
• "Závod k moři" (září–listopad): Po bitvě na Marně se obě armády snažily obejít křídlo té druhé ve snaze získat strategickou výhodu. Tento "závod" skončil až na pobřeží Severního moře.
• První bitva u Yper (říjen–listopad): Krvavá bitva, ve které se obě strany vyčerpaly a definitivně ustrnuly na svých pozicích. Vojáci se začali zakopávat do země, aby se chránili před kulomety a dělostřelectvem. Vznikla tak souvislá linie zákopů, která se táhla od švýcarských hranic až k moři. Pohyblivá válka na západě skončila a začala čtyřletá noční můra zákopové války.

Východní fronta: Obrovské vzdálenosti a drtivé bitvy

Na východní frontě byla situace odlišná. Fronta byla mnohem delší a terén rozmanitější, což znemožňovalo vytvoření souvislé zákopové linie a válka si zde po celou dobu uchovala mobilnější charakter.

• Ruská invaze do Východního Pruska: Rusko, rychleji než Němci očekávali, zmobilizovalo a v srpnu vtrhlo se dvěma armádami do Východního Pruska. To donutilo Německo stáhnout část sil ze západu.
• Bitva u Tannenbergu (26.–30. srpna): Geniální německé vítězství, které se stalo legendou. Německá 8. armáda pod velením Paula von Hindenburga a Ericha Ludendorffa obklíčila a zcela zničila ruskou 2. armádu.
• Bitva u Mazurských jezer (září): Po Tannenbergu Němci porazili i ruskou 1. armádu a vytlačili Rusy z Východního Pruska. Tyto porážky ukázaly slabiny ruské armády (špatné velení, logistika), ale zároveň její obrovskou početní sílu.
• Rakousko-uherská fronta v Haliči: Na jižním úseku východní fronty se střetla rakousko-uherská a ruská armáda. Po počátečních úspěších byli Rakušané drtivě poraženi, ztratili téměř celou Halič včetně strategického města Lvov a byli zatlačeni až ke Karpatům. Rakousko-uherská armáda utrpěla obrovské ztráty, ze kterých se již nikdy plně nevzpamatovala, a stala se závislou na německé pomoci.

Ostatní události roku 1914

• Vstup Osmanské říše do války: V říjnu vstoupila Osmanská říše do války na straně Ústředních mocností, čímž se otevřely nové fronty na Kavkaze, v Mezopotámii a v Palestině.
• Vánoční příměří: V prosinci na mnoha místech západní fronty došlo ke spontánnímu a neoficiálnímu příměří. Britští a němečtí vojáci vylezli ze zákopů, vyměňovali si dárky, zpívali koledy a dokonce hráli fotbal v zemi nikoho. Tento ojedinělý projev lidskosti byl však velením obou stran zakázán a v dalších letech války se již nikdy neopakoval.

✨ Důsledky a odkaz

Rok 1914 znamenal konec "dlouhého 19. století" a začátek nové, brutální éry.

• Konec iluzí: Představa rychlé a slavné války se během několika měsíců rozplynula v bahně zákopů. Místo hrdinských soubojů přišla anonymní smrt v průmyslovém měřítku.
• Globální konflikt: Válka se rychle rozšířila i do kolonií v Africe a Asii a stala se skutečně světovým konfliktem.
• Základy pro budoucí uspořádání: Ačkoliv to nikdo nemohl tušit, události roku 1914 položily základy pro pád Ruského, Rakousko-Uherského, Německého i Osmanského impéria, pro vznik nových států (včetně Československa) a pro nástup totalitních ideologií, které definovaly zbytek 20. století.