Sucho

Rozbalit box

Obsah boxu

Sucho je období s abnormálně nízkým množstvím vodních srážek, které trvá dostatečně dlouho na to, aby způsobilo vážný nedostatek vody. Na rozdíl od jiných přírodních katastrof, jako jsou povodně nebo zemětřesení, se sucho vyvíjí pomalu, plíživě a jeho začátek i konec je často obtížné přesně určit. Jde o komplexní jev, který má ničivé dopady na zemědělství, ekosystémy, ekonomiku a lidskou společnost. Ačkoliv je sucho přirozenou součástí klimatu, klimatická změna způsobená člověkem zvyšuje jeho četnost, intenzitu a trvání v mnoha regionech světa.

💧 Definice a typy

Sucho není pouze prostý nedostatek deště. Odborníci jej dělí do několika typů, které na sebe často navazují a popisují, jak se nedostatek vody projevuje v různých částech přírodního a lidského systému.

1. Meteorologické sucho

Toto je základní typ sucha, který je definován jako delší období s podprůměrným množstvím srážek. Vzniká, když v dané oblasti prší výrazně méně, než je dlouhodobý průměr. Je to první fáze, která může (ale nemusí) vést k dalším typům sucha.

2. Zemědělské sucho

Nastává, když nedostatek srážek vede k poklesu vlhkosti v půdě do takové míry, že to negativně ovlivňuje zemědělské plodiny. Rostliny nemají dostatek vody pro svůj růst, což vede ke snížení výnosů, neúrodě a nedostatku pastvy pro dobytek. Tento typ sucha může nastat poměrně rychle po meteorologickém suchu.

3. Hydrologické sucho

Tento typ se projevuje se zpožděním a nastává, když dlouhodobý nedostatek srážek způsobí výrazný pokles hladiny ve vodních tocích (řekách), jezerech, přehradách a v zásobách podzemní vody. Hydrologické sucho ovlivňuje zásobování pitnou vodou, průmysl, výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách a lodní dopravu.

4. Socioekonomické sucho

Nastává, když poptávka po vodě převyšuje její dostupnou nabídku v důsledku jednoho nebo více předchozích typů sucha. Tento typ již přímo popisuje dopady na lidskou společnost – nedostatek pitné vody, omezení jejího používání v domácnostech i v průmyslu, zvyšování cen potravin a ekonomické ztráty.

🌍 Příčiny

Příčiny sucha jsou kombinací přirozených klimatických faktorů a lidských činností, které mohou jeho dopady výrazně zhoršovat.

Přirozené příčiny

• Změny v atmosférickém proudění: Sucho často vzniká, když se v atmosféře vytvoří stabilní tlaková výše, která blokuje příchod vlhkého vzduchu a srážkových systémů do dané oblasti. Toto blokování může trvat týdny až měsíce.
• Klimatické cykly: Globální klimatické jevy, jako je El Niño a La Niña (součást cyklu ENSO), zásadně ovlivňují rozložení srážek po celém světě. El Niño například často způsobuje sucho v Austrálii, Indonésii a částech Afriky a Jižní Ameriky.
• Vyšší teploty vzduchu: Vyšší teploty zvyšují výpar (evaporaci) z půdy a vodních ploch a transpiraci z rostlin (souhrnně evapotranspirace). To znamená, že i při normálním množství srážek může teplejší počasí vést k rychlejšímu vysychání krajiny.

Lidské vlivy

• Klimatická změna: Globální oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů je považováno za hlavní faktor, který zvyšuje intenzitu a četnost sucha. Vyšší teploty zesilují výpar, mění atmosférické proudění a narušují tradiční srážkové vzorce.
• Nadměrná spotřeba vody: Intenzivní zavlažování v zemědělství, vysoká spotřeba v průmyslu a v domácnostech mohou rychle vyčerpat místní zdroje povrchové i podzemní vody, což zhoršuje dopady sucha.
• Odlesňování: Lesy hrají klíčovou roli v koloběhu vody. Zadržují vlhkost v krajině a uvolňují ji do atmosféry (evapotranspirace), což přispívá k tvorbě mraků a deště. Odlesňování tento cyklus narušuje a vede k vysychání oblasti.
• Nesprávné zemědělské praktiky: Pěstování plodin náročných na vodu v suchých oblastech nebo nevhodné obdělávání půdy, které vede k její degradaci, snižuje schopnost krajiny zadržovat vodu.

🔥 Důsledky

Dopady sucha jsou rozsáhlé a zasahují prakticky všechny aspekty života a životního prostředí.

Environmentální dopady

• Neúroda a úhyn dobytka: Nedostatek vody ničí úrodu a pastviny, což vede k nedostatku potravin a krmiva.
• Zvýšené riziko lesních požárů: Vyschlá vegetace a půda jsou extrémně náchylné ke vzniku a rychlému šíření požárů.
• Desertifikace: Dlouhodobé sucho může vést k degradaci půdy v suchých oblastech až do stavu, kdy se úrodná půda mění v poušť.
• Ztráta biodiverzity: Vysychání řek, jezer a mokřadů ničí životní prostředí pro vodní živočichy a rostliny. Nedostatek potravy a vody ohrožuje i suchozemské druhy.

Socioekonomické dopady

• Hladomor a podvýživa: V rozvojových zemích, které jsou závislé na zemědělství, může sucho způsobit rozsáhlý hladomor a podvýživu.
• Nedostatek pitné vody: Vysychání zdrojů vede k nedostatku bezpečné pitné vody, což zvyšuje riziko šíření nemocí.
• Ekonomické ztráty: Sucho způsobuje obrovské škody v zemědělství, lesnictví a energetice (omezení výroby ve vodních elektrárnách). Může také omezit průmyslovou výrobu a lodní dopravu.
• Migrace a konflikty: Nedostatek vody a potravin může donutit miliony lidí opustit své domovy (klimatičtí uprchlíci) a může se stát zdrojem sociálního napětí a konfliktů o zbývající zdroje.

📜 Historické příklady

Sucho ovlivňuje lidské civilizace po celou historii a často bylo příčinou jejich úpadku.

• Úpadek Akkadské říše (cca 2200 př. n. l.): Jedna z prvních velkých říší v Mezopotámii se pravděpodobně zhroutila v důsledku náhlého a 300 let trvajícího sucha, které způsobilo neúrodu a sociální kolaps.
• Dust Bowl (USA, 30. léta 20. století): Katastrofální sucho, které postihlo americké a kanadské prérie, bylo umocněno desetiletími nevhodných zemědělských praktik, které zničily původní travní porost. Obrovské prachové bouře odnášely úrodnou půdu a donutily statisíce farmářů opustit své domovy. Tato událost je považována za jednu z nejhorších ekologických katastrof v americké historii.
• Sucho v Sahelu (70. a 80. léta 20. století): Dlouhodobé a opakující se sucho v oblasti Sahelu na jih od Sahary v Africe způsobilo rozsáhlý hladomor, který si vyžádal statisíce obětí a vedl k masivní desertifikaci regionu.

🔬 Monitorování a předpovídání

Včasné varování před suchem je klíčové pro zmírnění jeho dopadů. K monitorování se využívá kombinace metod:

• Satelitní data: Družice sledují množství srážek, sněhové pokrývky, vlhkost půdy a stav vegetace (např. pomocí indexu NDVI).
• Meteorologické stanice: Pozemní stanice poskytují přesná data o teplotě, srážkách a výparu.
• Hydrologické měření: Sledují se průtoky v řekách a hladiny podzemní vody.

Na základě těchto dat se vytvářejí indexy sucha (např. Palmerův index sucha - PDSI, Standardizovaný srážkový index - SPI), které pomáhají kvantifikovat závažnost sucha a porovnávat situaci v různých oblastech a čase.

🛠️ Strategie boje proti suchu

Boj proti suchu a jeho dopadům vyžaduje komplexní přístup na individuální, lokální i globální úrovni.

• Úspora vody: Zvyšování efektivity využívání vody v zemědělství (např. kapková závlaha), průmyslu i v domácnostech.
• Zadržování vody v krajině: Budování přehrad a nádrží pro zachycení vody v období dešťů, ale také obnova mokřadů, meandrujících řek a tůní, které zpomalují odtok vody a podporují její vsakování do půdy.
• Udržitelné zemědělství: Pěstování plodin odolných vůči suchu, využívání postupů, které zlepšují zdraví půdy a její schopnost zadržovat vodu (např. bezorebné zemědělství, střídání plodin).
• Recyklace vody a odsolování: Využívání recyklované "šedé" vody pro zavlažování a splachování. V pobřežních oblastech je možností odsolování mořské vody, i když je tento proces energeticky velmi náročný.
• Boj proti klimatické změně: Nejdůležitějším dlouhodobým řešením je snižování emisí skleníkových plynů, aby se omezilo globální oteplování, které je hlavní příčinou zhoršujícího se sucha.

🤔 Pro laiky

Představte si, že krajina je jako živá houba, která nasává vodu z deště a pomalu ji uvolňuje pro rostliny a řeky. Sucho je stav, kdy tuto houbu někdo neustále a silně ždímá.

Co tu houbu ždímá? 1. Přestane pršet: To je jasné. Když houba nedostává novou vodu, začne vysychat. 2. Někdo zapne topení (vyšší teploty): Teplé počasí funguje jako fén. I když trochu zaprší, voda se z houby rychleji vypaří a ta zůstane suchá. 3. Někdo do ní píchá brčka a saje (nadměrná spotřeba): Lidé, továrny a farmy si z krajiny berou obrovské množství vody pro své potřeby, a tím houbu vysávají ještě rychleji. 4. Někdo odstraní její ochranný obal (odlesňování): Lesy fungují jako stín a ochranná vrstva, která drží vlhkost. Když je vykácíme, slunce může houbu vysušovat naplno.

Výsledkem je, že houba je úplně suchá a tvrdá. Rostliny na ní nemohou růst (neúroda), řeky v ní vyschnou a krajina je náchylná k požárům. Sucho je tedy plíživý problém, který postupně "ždímá život" z celé krajiny.