Přeskočit na obsah

Su Ťij

Z Infopedia
Verze z 5. 9. 2025, 23:48, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Aun Schan Su Ťij''' (barmsky အောင်ဆန်းစုကြည်, anglicky Aung San Suu Kyi; * 19. června 1945, Rangún, Barma, dnes Myanmar) je barmská politička, prodemokratická aktivistka a nositelka Nobelovy ceny míru (1991). Od března 2016 byla ministryní zahraničí Myanmaru a speciální státní kancléřkou, tedy neoficiální premiérkou, působící do února 2021, kdy byla po vojenském převratu z…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Aun Schan Su Ťij (barmsky အောင်ဆန်းစုကြည်, anglicky Aung San Suu Kyi; * 19. června 1945, Rangún, Barma, dnes Myanmar) je barmská politička, prodemokratická aktivistka a nositelka Nobelovy ceny míru (1991). Od března 2016 byla ministryní zahraničí Myanmaru a speciální státní kancléřkou, tedy neoficiální premiérkou, působící do února 2021, kdy byla po vojenském převratu zbavena všech funkcí.

Aun Schan Su Ťij
JménoAun Schan Su Ťij

⏳ Život

Je dcerou generála Aun Schana, který vyjednal nezávislost Barmy na Spojeném království v roce 1947 a byl zavražděn ještě téhož roku. Su Ťij vyrůstala částečně v Indii a Velké Británii, kde vystudovala filozofii, politologii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a později doktorát na University of London.

Do Barmy se vrátila v roce 1988, aby se postarala o nemocnou matku, a v té době také vstoupila do politiky po masových demonstracích za demokratizaci zvaných Povstání 8888. Proti vládě vojenské junty vedla nenásilný odpor, za což byla vícekrát uvězněna a držena v domácím vězení. V roce 1990 její strana Národní liga pro demokracii vyhrála parlamentní volby, ale junta výsledky neuznala a odmítla předat moc.

V roce 1991 obdržela Nobelovu cenu míru, kterou věnovala podpoře vzdělávání a zdravotní péče v zemi. Přesto zůstala dlouhé roky v domácím vězení a byla propuštěna až postupně v letech 2010 a 2012, kdy začala účast v politice znovu.

🗓️ Politická kariéra

V listopadu 2015 vyhrála její strana parlamentní volby a Su Ťij se stala klíčovou osobou výkonné moci, byť nemohla podle ústavy být prezidentkou. Byla ministrem zahraničí a speciálním kancléřem až do zásadního vojenského převratu v únoru 2021, kdy byla zatčena a zbavena všech funkcí.

Její vláda byla kontroverzní kvůli postoji k zákrokům armády proti menšině Rohingů, kdy byla obviněna z nečinnosti nebo dokonce podpory válečných zločinů, což vedlo k mezinárodní kritice a sankcím.

✨ Význam

Aun Schan Su Ťij je symbol boje za demokracii a lidská práva v Myanmaru, do značné míry inspirovaná filozofií nenásilí Mahátmy Gándhího. Jejím životem a dílem prošly období útlaku, mezinárodního uznání i kritiky kvůli komplikované situaci v zemi.

Pro laiky

Su Ťij je významná politička z Myanmaru, která dlouho bojovala proti vojenské vládě, aby země měla svobodu a demokracii. Získala Nobelovu cenu míru za odhodlání a nenásilný odpor. Později se stala vládní představitelkou, ale byla kritizována kvůli konfliktům v zemi a v roce 2021 ji armáda opět uvěznila.

Reference