Rosněfť

Rozbalit box

Obsah boxu

Rosněfť (rusky Росне́фть, anglicky Rosneft) je ruská integrovaná energetická společnost, v níž má majoritní podíl vláda Ruské federace. Jedná se o jednu z největších veřejně obchodovaných ropných a plynárenských společností na světě z hlediska zásob a produkce. Společnost hraje klíčovou roli v ruské ekonomice a je považována za jeden z nejdůležitějších nástrojů politického a ekonomického vlivu Kremlu. V jejím čele stojí Igor Sečin, blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina.

NK Rosněfť
Originální název	ПАО «НК «Роснефть»
Typ	Veřejná akciová společnost (státem kontrolovaná)
Založení	1993
Sídlo	Moskva, 🇷🇺 Rusko
Hlavní vlastník	Rosněftěgaz (40,4 %, vlastněn Ruskou federací)
Klíčoví lidé	Igor Sečin (výkonný ředitel)
Obor	Ropný průmysl, Petrochemický průmysl
Produkty	Ropa, zemní plyn, ropné produkty
Obrat	8,89 bilionu RUB (2023)
Zisk	1,27 bilionu RUB (2023)
Počet zaměstnanců	~ 336 000 (2020)
Web	rosneft.com

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Rosněfť jako obrovskou, státem vlastněnou "pokladnici" Ruska, která je naplněná ropou a zemním plynem. Je to zdaleka největší a nejdůležitější firma v zemi, která se stará o všechno – od hledání ropy hluboko pod sibiřským ledem, přes její těžbu, až po výrobu benzínu a jeho prodej na čerpacích stanicích.

Šéfem této obrovské firmy je Igor Sečin, jeden z nejmocnějších lidí v Rusku a velmi blízký přítel prezidenta Putina. To znamená, že Rosněfť není jen obyčejná firma, ale také mocný nástroj ruské vlády. Peníze, které vydělá, plní státní rozpočet a pomáhají financovat chod státu, včetně armády.

Když Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, mnoho západních zemí na Rosněfť uvalilo přísné sankce. Je to jako kdyby jí zakázaly prodávat ropu svým nejlepším zákazníkům a odmítly jí dodávat moderní technologie na těžbu. To firmu donutilo hledat nové trhy, například v Číně a Indii, a výrazně to zkomplikovalo její fungování.

⏳ Historie

🌱 Vznik a raná léta (90. léta)

Společnost Rosněfť byla založena v roce 1993 prezidentským dekretem jako nástupnická organizace státního podniku Rosněftěgaz, na který byla převedena aktiva bývalého Ministerstva ropného a plynárenského průmyslu Sovětského svazu.

Během chaotické privatizace v 90. letech za prezidenta Borise Jelcina byla Rosněfť, na rozdíl od jiných nově vzniklých ropných společností jako Lukoil nebo Jukos, považována spíše za zbytkový státní podnik. Zatímco nejlepší a nejlukrativnější aktiva byla privatizována a dostala se do rukou ruských oligarchů, Rosněfť spravovala méně kvalitní ložiska a rafinerie. V této době byla relativně malým a nevýznamným hráčem na ruském energetickém trhu.

🚀 Vzestup pod Putinem a aféra Jukos (2000–2014)

Zásadní obrat v osudu Rosněfti nastal s nástupem Vladimira Putina k moci. V rámci jeho politiky "státního kapitalismu", jejímž cílem bylo obnovit kontrolu státu nad strategickými odvětvími ekonomiky, se Rosněfť stala hlavním nástrojem pro konsolidaci ropného průmyslu pod křídla Kremlu.

Klíčovou událostí, která katapultovala Rosněfť mezi ropné giganty, byla kontroverzní aféra Jukos.

• Jukos byl na počátku 21. století největší a nejmodernější ropnou společností v Rusku, vlastněnou oligarchou Michailem Chodorkovským. Poté, co Chodorkovskij začal otevřeně kritizovat Putina a financovat opoziční strany, byl v roce 2003 zatčen a obviněn z daňových úniků a podvodů.
• Následně byly na Jukos uvaleny likvidační daňové pohledávky v řádu desítek miliard dolarů. Aby stát tyto údajné dluhy pokryl, byla nejcennější část Jukosu, těžební divize Juganskněftěgaz, v roce 2004 prodána v pochybné, státem zmanipulované aukci.
• Vítězem aukce se stala neznámá firma "Bajkalfinansgrup", která byla o pár dní později koupena právě státní Rosněftí. Tímto krokem Rosněfť přes noc získala obrovské zásoby ropy a stala se největším producentem v Rusku.
• Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu později označil jednání ruského státu za vyvlastnění a nařídil Rusku zaplatit akcionářům Jukosu odškodné ve výši 50 miliard dolarů, což Rusko odmítá.

V roce 2006 Rosněfť uskutečnila primární nabídku akcií (IPO) na londýnské a moskevské burze, která byla v té době jednou z největších na světě. V roce 2013 dále posílila svou pozici, když za 55 miliard dolarů koupila TNK-BP, společný podnik britské BP a ruských oligarchů. Tím se stala největší veřejně obchodovanou ropnou společností na světě z hlediska produkce.

📉 Sankce a přeorientování na Východ (od 2014)

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 uvalily západní země na Rusko a konkrétně i na Rosněfť první kolo sankcí. Tyto sankce omezily přístup společnosti k západním finančním trhům a k technologiím pro těžbu z nekonvenčních zdrojů (břidlice, arktická ložiska). To donutilo Rosněfť začít se více orientovat na asijské trhy a hledat financování a technologie v Číně.

Zdaleka nejtěžší ránu však společnost utrpěla po invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

• Západní země a jejich spojenci zavedli bezprecedentní sankce, které zahrnovaly zákaz dovozu ruské ropy a ropných produktů (např. do EU a USA) a zavedení cenového stropu na ruskou ropu.
• Západní partneři, jako je BP, ExxonMobil a Equinor, oznámili svůj odchod z ruských projektů a odepsali investice v hodnotě desítek miliard dolarů.
• Společnost byla odříznuta od klíčových technologií, pojišťovacích služeb a mezinárodního platebního systému SWIFT pro některé banky, což výrazně zkomplikovalo její exportní operace.

V reakci na sankce byla Rosněfť nucena masivně přeorientovat svůj export z Evropy do Asie, především do Číny a Indie, kterým prodává ropu s výraznou slevou. K přepravě využívá tzv. "stínovou flotilu" tankerů, aby obešla západní sankce a pojištění.

🏭 Obchodní operace

Rosněfť je vertikálně integrovaná společnost, jejíž aktivity pokrývají celý řetězec ropného a plynárenského průmyslu.

• Průzkum a těžba (Upstream): Jádro podnikání společnosti. Rosněfť disponuje obrovskými zásobami ropy a plynu, soustředěnými především na Západní Sibiři, Východní Sibiři, v Povolží a na ruském Dálném východě. Společnost také masivně investuje do ambiciózních a ekologicky kontroverzních projektů v ruské Arktidě (např. projekt Vostok Oil), které mají zajistit budoucí růst produkce.

• Rafinace a marketing (Downstream): Rosněfť je největším provozovatelem ropných rafinerií v Rusku. Vlastní a provozuje také rozsáhlou síť čerpacích stanic v Rusku i v zahraničí (pod značkami Rosneft, BP, TNK).

• Mezinárodní projekty: Před sankcemi v roce 2022 měla Rosněfť podíly v projektech po celém světě, včetně Venezuely, Vietnamu, Egypta a Německa (např. podíl v rafinerii Schwedt, který je nyní pod německou nucenou správou).

🏛️ Vztah se státem a role v ruské politice

Rosněfť není jen komerční podnik; je to klíčový pilíř ruského státu a nástroj domácí i zahraniční politiky Kremlu.

• Majoritní státní vlastnictví: Ruská federace ovládá společnost prostřednictvím státní holdingové společnosti Rosněftěgaz, která drží něco málo přes 40 % akcií. Dalších přibližně 10 % drží přímo Rosněftěgaz. Mezi další významné akcionáře patřila britská BP (téměř 20 %, nyní po invazi na Ukrajinu v procesu prodeje) a katarský státní investiční fond QIA.
• Vedení Igora Sečina: V čele společnosti stojí od roku 2012 Igor Sečin, jeden z nejbližších a nejmocnějších spolupracovníků Vladimira Putina již od dob jeho působení v Petrohradě. Sečin je považován za vůdce tzv. siloviků (frakce politiků se zázemím v bezpečnostních a zpravodajských službách) a jeho pozice zajišťuje, že Rosněfť jedná v souladu se strategickými zájmy Kremlu.
• Příjmy pro státní rozpočet: Daně a dividendy od Rosněfti tvoří významnou část příjmů ruského federálního rozpočtu. Společnost je tak zásadní pro financování státních výdajů, včetně sociálních programů a armády.
• Nástroj zahraniční politiky: Rosněfť se používá k prosazování ruských geopolitických zájmů. Poskytuje například půjčky a investice spřáteleným režimům (např. ve Venezuele) výměnou za přístup k ropným polím nebo politickou podporu. Její energetické projekty, jako je expanze do Arktidy, mají také strategický vojenský a geopolitický rozměr.

⚔️ Kontroverze

Kromě klíčové role v aféře Jukos je Rosněfť spojována s řadou dalších kontroverzí.

• Nepřátelská převzetí: Kromě Jukosu je Rosněfť obviňována z toho, že využívá svého politického vlivu k nepřátelskému přebírání menších konkurentů. Příkladem je případ společnosti Bašněfť, kterou Rosněfť pohltila v roce 2016 poté, co byl její majitel, oligarcha Vladimir Jevtušenkov, obviněn z praní špinavých peněz a donucen prodat svůj podíl státu.
• Korupce a nedostatek transparentnosti: Společnost je kritizována za neprůhlednou strukturu a obchodní praktiky. Vedení v čele s Igorem Sečinem čelí obviněním z enormního osobního obohacování.
• Environmentální dopady: Jako jedna z největších ropných společností na světě má Rosněfť obrovskou uhlíkovou stopu. Je kritizována ekologickými organizacemi za nedostatečné investice do obnovitelných zdrojů a za prosazování rizikových projektů v ekologicky citlivé Arktidě. Společnost je také zodpovědná za časté úniky ropy z potrubí a další ekologické havárie v Rusku.

📈 Statistiky a zajímavosti

• Největší daňový poplatník v Rusku: Rosněfť je s velkým náskokem největším plátcem daní do ruského federálního rozpočtu.
• Projekt Vostok Oil: Jeden z největších a nejambicióznějších ropných projektů na světě, který má v Arktidě otevřít zcela novou ropnou provincii s odhadovanými zásobami 6 miliard tun ropy. Projekt je však extrémně nákladný a závislý na technologiích, které jsou nyní pod sankcemi.
• Sponzorství: Společnost je významným sponzorem ruského sportu, zejména hokejového klubu CSKA Moskva a závodního týmu Lada Sport Rosneft.