Klíšťová encefalitida

Rozbalit box

Obsah boxu

Klíšťová encefalitida (KE), známá také jako klíšťový zánět mozku, je infekční virové onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, tedy mozek a mozkové blány. [3] Původcem je virus z čeledi Flaviviridae, který se na člověka přenáší nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte, ale vzácněji i konzumací tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků od nakažených zvířat. [5]

Onemocnění má typicky dvoufázový průběh – první fáze připomíná lehkou chřipku, po níž následuje druhá, neurologická fáze se silnými bolestmi hlavy, horečkou a dalšími příznaky postižení nervové soustavy. [4] Přestože úmrtnost je nízká, nemoc může zanechat vážné a trvalé následky. [7] Neexistuje žádný specifický lék, léčba je pouze symptomatická. [3] Nejúčinnější ochranou je očkování. [5] Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. [4, 18]

🦠 Původce a přenos

Původcem onemocnění je RNA virus z rodu Flavivirus. [10] V přírodě koluje mezi teplokrevnými obratlovci, kteří slouží jako jeho rezervoár. [4]

🦟 Přenos klíštětem

Nejčastější cestou přenosu je přisátí infikovaného klíštěte, v podmínkách střední Evropy především klíštěte obecného (Ixodes ricinus). [4] Nakažená mohou být všechna vývojová stádia klíštěte (larva, nymfa i dospělec). [4] Virus se nachází ve slinných žlázách klíštěte, a proto může k přenosu dojít již během dvou hodin po přisátí. [3, 6] Rezervoárem viru v přírodě jsou především drobní hlodavci, ale i větší lesní zvěř. [6]

🥛 Alimentární přenos (z potravy)

Méně častou, ale významnou cestou nákazy je konzumace tepelně neupraveného (nepasterizovaného) mléka nebo mléčných výrobků (sýry, jogurty) od nakažených zvířat. [6] Virus se může vyskytovat v mléce infikovaných koz, ovcí a vzácněji i krav. [4] Takto získané onemocnění mívá často lehčí průběh. [6] Známá je epidemie na Slovensku v roce 1951, kdy se z infikovaného kozího mléka nakazilo přes 600 lidí. [19, 20]

🤒 Příznaky a průběh nemoci

Inkubační doba se obvykle pohybuje mezi 7 a 14 dny, ale může být i delší. [4, 6] Onemocnění má typicky dvoufázový průběh, i když u některých pacientů může první fáze chybět nebo proběhnout bez příznaků. [4, 5]

🤧 První fáze (viremická)

Tato fáze trvá 2 až 7 dní a připomíná běžnou chřipku. [4] Projevuje se:

• Horečkou nebo zvýšenou teplotou
• Bolestmi hlavy
• Únavou a malátností
• Bolestmi svalů a kloubů
• Nevolností

Po této fázi následuje období klidu, trvající zhruba 4 až 10 dní, kdy se pacient cítí zdánlivě zdráv. [4]

🧠 Druhá fáze (neurologická)

Po období klidu nastupuje druhá, závažnější fáze, která je charakterizována zánětem centrálního nervového systému. [5] Může mít několik forem:

• Meningitida (zánět mozkových blan): Nejlehčí forma, projevující se silnými bolestmi hlavy, světloplachostí, vysokou horečkou a ztuhlostí šíje. [5]
• Encefalitida (zánět mozku): K příznakům meningitidy se přidávají poruchy spánku, paměti, soustředění, dezorientace, závratě a svalový třes. [5]
• Encefalomyelitida (zánět mozku a míchy): Nejtěžší forma, která může vést k poruchám hybnosti a chabým obrnám končetin nebo obličejových nervů. [6]

Průběh nemoci je obecně závažnější u dospělých a starších osob; u dětí bývá mírnější. [5]

🏥 Diagnostika a léčba

Diagnóza je stanovena na základě klinických příznaků a potvrzena laboratorním vyšetřením. [3, 4] Klíčový je průkaz specifických protilátek proti viru KE v krvi nebo v mozkomíšním moku pacienta. [6]

Neexistuje žádný specifický lék, který by působil přímo proti viru klíšťové encefalitidy. [3] Léčba je proto pouze symptomatická a podpůrná. [6] Pacienti jsou hospitalizováni na infekčním oddělení a léčba zahrnuje: [4, 6]

• Klid na lůžku v tiché a tmavé místnosti.
• Podávání léků proti horečce, bolesti hlavy a zvracení.
• Intravenózní podávání tekutin pro zajištění hydratace.
• V těžkých případech se podávají léky na snížení otoku mozku (kortikoidy, mannitol). [4]

Důležitou součástí je následná rehabilitace, zejména u pacientů s obrnou svalů. [6]

🧠 Následky a prognóza

Úmrtnost na klíšťovou encefalitidu je v Evropě nízká (cca 1–2 %), ale u 35–50 % pacientů, kteří prodělají druhou fázi nemoci, se mohou objevit trvalé následky. [7] Tyto následky, souhrnně označované jako postencefalitický syndrom, mohou výrazně snížit kvalitu života a zahrnují: [4, 5]

• Chronické bolesti hlavy
• Poruchy spánku a soustředění
• Únavový syndrom a deprese
• Poruchy paměti a rovnováhy
• Svalové slabosti a obrny

Závažnost následků se zvyšuje s věkem pacienta. [5]

🛡️ Prevence a očkování

Nejúčinnější a nejspolehlivější ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. [5, 6] Očkovací látky (např. FSME-IMMUN, Encepur) jsou bezpečné a vysoce účinné (chrání více než 99 % očkovaných). [9]

Očkovací schéma

Základní očkování se skládá ze tří dávek: [9] 1. První dávka se aplikuje nejlépe v zimních měsících. 2. Druhá dávka následuje za 1 až 3 měsíce. 3. Třetí dávka se podává za 5 až 12 měsíců po druhé dávce.

Ochrana nastupuje již 14 dní po druhé dávce. Pro udržení imunity je nutné pravidelné přeočkování. První přeočkování se provádí po 3 letech, další po 5 letech (a u osob nad 60 let opět po 3 letech). [9]

V České republice je očkování dobrovolné a hrazené pacientem. Pojišťovny na něj však obvykle přispívají z fondů prevence. [9]

Další preventivní opatření

• Používání repelentů na kůži i na oblečení.
• Nošení vhodného oblečení do přírody (dlouhé nohavice, světlé barvy pro snadnější odhalení klíštěte).
• Prohlídka celého těla po návratu z přírody a včasné odstranění přisátého klíštěte. [6]
• Tepelná úprava (pasterizace) mléka a mléčných výrobků z neověřených zdrojů. [6]

🌍 Výskyt

Klíšťová encefalitida se vyskytuje v endemických oblastech od východní Francie až po Japonsko. [10] Česká republika patří spolu s pobaltskými státy, Slovinskem a částmi Ruska k zemím s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění na světě. [4, 18]

V ČR je proočkovanost populace stále nízká (kolem 30 %), což je jedním z hlavních důvodů vysokého počtu případů. [18] Mezi nejrizikovější oblasti patří jižní Čechy, povodí Vltavy a Berounky, Plzeňsko a Vysočina. [4] V posledních letech se však ohniska nákazy rozšiřují i do vyšších nadmořských výšek a do městských parků. [4]

👶 Pro laiky

Klíšťová encefalitida je zánět mozku, který můžete dostat od infikovaného klíštěte. Není to to samé jako lymeská borelióza, proti které neexistuje očkování.

Jak to probíhá? 1. První fáze (jako chřipka): Týden až dva po přisátí klíštěte se můžete cítit jako při lehké chřipce – máte horečku, bolí vás hlava a svaly. 2. Klidové období: Po pár dnech příznaky zmizí a vy si myslíte, že jste se uzdravili. 3. Druhá fáze (útok na nervy): Asi u třetiny nakažených se nemoc vrátí v mnohem horší podobě. Virus napadne nervový systém. To se projeví krutými bolestmi hlavy, vysokou horečkou, ztuhlou šíjí a světloplachostí. V nejhorších případech to může vést k ochrnutí nebo trvalým následkům, jako jsou chronické bolesti hlavy nebo poruchy soustředění.

Co je důležité vědět?

• Neexistuje na ni lék: Lékaři mohou jen tlumit příznaky (dávat léky na bolest, horečku) a čekat, až se s tím tělo popere samo.
• Očkování je jediná jistota: Proti klíšťové encefalitidě existuje velmi účinné a bezpečné očkování. Je to nejlepší způsob, jak se chránit.
• Můžete se nakazit i z mléka: Vzácně se virus může přenést i pitím nepasterizovaného (tepelně neupraveného) kozího nebo ovčího mléka od nakaženého zvířete.
• Rychlé odstranění klíštěte pomáhá, ale není stoprocentní: Virus je ve slinách klíštěte, takže k přenosu může dojít už po pár hodinách.

Česko je v Evropě zemí s jedním z nejvyšších výskytů této nemoci, proto je prevence, zejména očkování, velmi důležitá.