Augusto Pinochet
Obsah boxu
Augusto José Ramón Pinochet Ugarte (25. listopadu 1915 – 10. prosince 2006) byl chilský generál a diktátor, který vládl Chile jako prezident vojenské junty v letech 1973 až 1990. K moci se dostal po vojenském převratu, který svrhl demokraticky zvoleného socialistického prezidenta Salvadora Allendeho.
Jeho 17letá vláda je jednou z nejkontroverznějších kapitol v historii Latinské Ameriky. Na jedné straně je spojována s brutálním potlačováním politické opozice, systematickým porušováním lidských práv, mučením a vraždami tisíců lidí. Na druhé straně zavedl radikální neoliberální ekonomické reformy, které položily základy moderní chilské ekonomiky, často označované jako "chilský zázrak". Jeho odkaz dodnes hluboce rozděluje chilskou společnost.
| Augusto Pinochet | |
|---|---|
| Soubor:Augusto Pinochet.jpg | |
| Augusto Pinochet v roce 1995 | |
| Datum narození | 25. listopadu 1915 |
| Místo narození | Valparaíso, Chile |
| Datum úmrtí | 10. prosince 2006 (91 let) |
| Místo úmrtí | Santiago de Chile, Chile |
| Manželka | Lucía Hiriart |
| Politická strana | bezpartijní (voják) |
| Funkce</ | |
📜 Vojenská kariéra a cesta k moci
⚔️ Vzestup v armádě
Augusto Pinochet se věnoval vojenské kariéře od mládí. Vystudoval vojenskou akademii a postupně stoupal v armádní hierarchii. Byl považován za profesionálního, apolitického a loajálního vojáka. Právě pro tyto vlastnosti ho v roce 1973 prezident Salvador Allende jmenoval vrchním velitelem chilské armády, protože věřil, že Pinochet zůstane věrný demokratické vládě.
💥 Převrat 11. září 1973
Na počátku 70. let se Chile nacházelo v hluboké politické a ekonomické krizi. Allendeho vláda prosazovala socialistické reformy, včetně znárodnění klíčových průmyslových odvětví, což vedlo k hyperinflaci, nedostatku zboží a masivním stávkám. Společnost byla extrémně polarizovaná.
V této napjaté atmosféře, s tichou podporou americké CIA, která se obávala vzniku "druhé Kuby" na kontinentu, provedla chilská armáda 11. září 1973 vojenský převrat[1]. Pinochet, který se k plánování puče připojil na poslední chvíli, se rychle stal vůdcem čtyřčlenné vojenské junty. Armáda zaútočila na prezidentský palác La Moneda v Santiagu. Prezident Allende odmítl kapitulovat a během útoku spáchal sebevraždu[2].
억 Vláda vojenské junty (1973–1990)
Pinochetova vláda okamžitě rozpustila parlament, zakázala všechny politické strany a odbory a zavedla přísnou cenzuru. Jeho režim měl dvě hlavní, naprosto protichůdné tváře.
репре Represe a porušování lidských práv
Jedním z prvních kroků režimu bylo systematické pronásledování a likvidace levicové opozice. Pinochetova tajná policie, DINA (později CNI), se stala symbolem státního teroru.
- Zatýkání a mučení: Desítky tisíc lidí byly zatčeny a internovány na místech jako nechvalně proslulý Národní stadion v Santiagu. Mučení bylo běžnou vyšetřovací metodou.
- Vraždy a "zmizelí": Podle oficiálních zpráv bylo během diktatury zavražděno nebo násilně "zmizelo" (desaparecidos) více než 3 000 lidí[3].
- Operace Kondor: Pinochetův režim spolupracoval s dalšími pravicovými diktaturami v Jižní Americe (např. v Argentině a Brazílii) na pronásledování a vraždění politických oponentů v exilu[4]. Jednou z nechvalně proslulých akcí byla tzv. Karavana smrti (Caravana de la Muerte), vojenská jednotka, která krátce po převratu cestovala po zemi a bez soudu popravovala politické vězně.
💰 Neoliberální ekonomické reformy
Zatímco v politické oblasti zavedl Pinochet tvrdou represi, v ekonomice se spolehl na skupinu chilských ekonomů vzdělaných na Univerzitě v Chicagu pod vedením Miltona Friedmana. Tato skupina, přezdívaná "Chicago Boys", zavedla radikální neoliberální reformy[5]:
- Privatizace: Většina státních podniků byla zprivatizována.
- Deregulace: Byly odstraněny obchodní bariéry a státní regulace.
- Otevření trhu: Ekonomika se otevřela zahraničním investicím a volnému obchodu.
Tyto reformy, zpočátku zavedené jako "šoková terapie", vedly po počáteční krizi k vysokému ekonomickému růstu v 80. letech, který byl označován jako "chilský zázrak". Tento model byl později kopírován v mnoha dalších zemích. Kritici však upozorňují, že tento růst byl vykoupen obrovským nárůstem sociální nerovnosti, zánikem sociálního státu a nízkými mzdami.
🗳️ Konec diktatury a přechod k demokracii
Na základě ústavy, kterou si Pinochetův režim nechal schválit v roce 1980, se v roce 1988 konalo celonárodní referendum (plebiscit). Chilští občané měli v něm odpovědět na otázku, zda si přejí, aby Augusto Pinochet zůstal u moci dalších osm let.
Opozice, která se po letech útlaku sjednotila, spustila odvážnou a kreativní televizní kampaň pod heslem "Chile, la alegría ya viene" (Chile, radost se již blíží). Navzdory očekávání režimu a všem předpokladům se stalo nemyslitelné: 56 % Chilanů hlasovalo "NE" proti Pinochetovu setrvání u moci[6].
Pinochet, ačkoliv s ním jeho nejvěrnější generálové údajně diskutovali o možnosti výsledky neuznat, nakonec kapituloval. V roce 1989 se konaly svobodné prezidentské a parlamentní volby a v březnu 1990 Pinochet předal prezidentský úřad demokraticky zvolenému nástupci Patricio Aylwinovi.
⚖️ Život po odchodu od moci a snaha o spravedlnost
Po odchodu z prezidentské funkce si Pinochet udržel značný vliv. Zůstal vrchním velitelem armády až do roku 1998 a následně se stal doživotním senátorem, což mu zajišťovalo imunitu před trestním stíháním v Chile.
🇬🇧 Zatčení v Londýně
Zásadní zlom nastal v říjnu 1998, kdy byl Pinochet během své lékařské návštěvy v Londýně zatčen na základě mezinárodního zatykače vydaného španělským soudcem Baltasarem Garzónem za zločiny proti lidskosti spáchané na španělských občanech v Chile[7]. Následovala 16měsíční právní bitva. Pinochet byl držen v domácím vězení, zatímco britské soudy rozhodovaly o jeho vydání do Španělska. Britská Sněmovna lordů nakonec rozhodla, že bývalé hlavy státu nemají imunitu za zločiny jako mučení.
Tehdejší britský ministr vnitra Jack Straw však nakonec Pinocheta do Španělska nevydal z humanitárních důvodů (špatný zdravotní stav) a v březnu 2000 mu umožnil návrat do Chile.
stíhání
Ačkoliv nebyl nikdy odsouzen, zatčení v Londýně zničilo jeho auru nedotknutelnosti. Po návratu do Chile byl zbaven senátorské imunity a čelil stovkám žalob za porušování lidských práv a také za korupci a zpronevěru. Bylo odhaleno, že na zahraničních účtech ukryl miliony dolarů. Kvůli svému chatrnému zdraví a právním kličkám však nikdy nestanul před soudem v plném rozsahu.
Augusto Pinochet zemřel 10. prosince 2006 ve věku 91 let. Jeho smrt vyvolala v Chile protichůdné reakce – zatímco jeho odpůrci v ulicích slavili, jeho příznivci truchlili.
✨ Odkaz a hodnocení
Odkaz Augusta Pinocheta je ztělesněním dilematu mezi ekonomickou prosperitou a lidskými právy.
- Příznivci ho vnímají jako zachránce národa, který zabránil komunistické revoluci, porazil chaos a terorismus, a díky svým ekonomickým reformám proměnil Chile v nejbohatší a nejstabilnější zemi Latinské Ameriky.
- Odpůrci ho vidí jako brutálního diktátora, který zničil chilskou demokracii, nechal zavraždit a mučit tisíce nevinných lidí a zavedl ekonomický model, který vedl k obrovské sociální nerovnosti, jež trápí Chile dodnes.
Jeho postava zůstává hlubokou a bolestivou jizvou na duši chilského národa.
👶 Pro laiky
Augusto Pinochet byl generál, který se v roce 1973 v Chile dostal k moci pomocí vojenského převratu a vládl jako diktátor 17 let.
Představte si jeho vládu jako minci se dvěma naprosto odlišnými stranami:
- Na jedné straně (ta temná): Byla to hrůzovláda. Pinochet zakázal všechny politické strany, zavedl cenzuru a jeho tajná policie pronásledovala, mučila a vraždila všechny, kdo s ním nesouhlasili. Tisíce lidí beze stopy "zmizely". Byl to režim strachu, který zničil demokracii.
- Na druhé straně (ta lesklá): Zavedl radikální ekonomické reformy. Povolal tým chytrých ekonomů, kteří úplně změnili fungování chilské ekonomiky. Zavedli volný trh, zprivatizovali státní firmy a otevřeli zemi světu. Chile díky tomu začalo rychle bohatnout a stalo se nejúspěšnější ekonomikou v Jižní Americe. Tomuto se říkalo "chilský zázrak".
Jak jeho vláda skončila? Lidé nakonec v referendu v roce 1988 odhlasovali, že už ho nechtějí. Pinochet překvapivě výsledek uznal a moc předal demokraticky zvolené vládě.
Po odchodu od moci se ho snažili dostat před soud za zločiny, které spáchal. Jednou ho dokonce zatkli v Londýně. Nikdy ale nebyl odsouzen, protože se vždy vymluvil na špatné zdraví.
Proč je tak kontroverzní? Protože dodnes rozděluje společnost. Pro někoho je to hrdina, který zachránil zemi před komunismem a přinesl prosperitu. Pro jiné je to jen krutý vrah a zloděj, který pošlapal lidská práva a svobodu.
Reference
- ↑ Chile Coup @ 50: U.S. Role Declassified - National Security Archive
- ↑ Salvador Allende committed suicide, autopsy confirms - The Guardian
- ↑ Chile recognises 9,800 more victims of Pinochet's rule - BBC News
- ↑ Operation Condor Trial: U.S. Role in Southern Cone Dictatorships’ Repression - National Security Archive
- ↑ The Lasting Legacy Of The Chicago Boys In Chile - Forbes
- ↑ Chile's plebiscite and the 'No' campaign that brought down Pinochet - The Guardian
- ↑ The Pinochet file: How the Spanish judge's arrest warrant hearing unfolded - BBC News