Záporožská jaderná elektrárna
Obsah boxu
Záporožská jaderná elektrárna (ukrajinsky Запорізька атомна електростанція, rusky Запорожская атомная электростанция) je největší jadernou elektrárnou v Evropě a desátou největší na světě[1]. Nachází se v Enerhodaru na jihovýchodě Ukrajiny, na břehu Kachovské přehrady na řece Dněpr. Skládá se ze šesti tlakovodních reaktorů typu VVER-1000/V320, každý o elektrickém výkonu přibližně 1 000 MW, což dává celkový instalovaný výkon 6 000 MW[2].
Od března 2022 je elektrárna okupována ruskými vojsky, což vyvolalo bezprecedentní situaci v historii jaderné energetiky a mezinárodní obavy o její bezpečnost.
Šablona:Infobox Jaderná elektrárna
📜 Historie a výstavba
Rozhodnutí o výstavbě elektrárny padlo v roce 1978 v rámci sovětského programu rozvoje jaderné energetiky. Místo bylo vybráno s ohledem na blízkost průmyslových center a dostupnost chladicí vody z Kachovské přehrady. Společně s elektrárnou bylo na "zelené louce" vybudováno i satelitní město Enerhodar pro její zaměstnance[3].
Výstavba prvního bloku začala v roce 1980. Jednotlivé bloky byly spouštěny postupně:
- Blok 1: 1984
- Blok 2: 1985
- Blok 3: 1986
- Blok 4: 1987
- Blok 5: 1989
Výstavba šestého bloku byla pozastavena v roce 1990 kvůli moratoriu na výstavbu nových jaderných zařízení po černobylské havárii. Po zrušení moratoria byla výstavba obnovena a Blok 6 byl připojen k síti v roce 1995, již v éře nezávislé Ukrajiny[4]. Tím byla elektrárna zkompletována do své současné podoby.
⚙️ Technický popis
Elektrárna využívá šest tlakovodních reaktorů (PWR) sovětského designu, konkrétně typu VVER-1000/V320. Tento typ reaktoru je jedním z nejrozšířenějších na světě a je považován za relativně bezpečný a robustní.
Klíčové prvky
- Reaktor: V každém bloku se nachází tlaková nádoba reaktoru, ve které probíhá štěpná reakce. Teplo z této reakce ohřívá vodu v primárním okruhu.
- Primární okruh: Voda pod vysokým tlakem (cca 16 MPa) proudí z reaktoru do parogenerátorů, kde předává teplo vodě v sekundárním okruhu.
- Sekundární okruh: Voda v tomto okruhu se v parogenerátorech mění v páru, která pohání turbínu spojenou s generátorem, jenž vyrábí elektrickou energii.
- Chlazení: Pro chlazení kondenzátorů a odvod zbytkového tepla se využívá voda z přilehlé Kachovské přehrady a chladicích věží.
- Kontejnment: Každý reaktor je umístěn v masivní železobetonové ochranné obálce (kontejnmentu), která má zabránit úniku radioaktivních látek do okolí v případě havárie.
Po roce 2011 prošla elektrárna rozsáhlým programem modernizace a zvyšování bezpečnosti v reakci na havárii v japonské Fukušimě. Palivo do reaktorů původně dodávala ruská společnost TVEL, ale od roku 2016 začal ukrajinský provozovatel Energoatom přecházet na palivové soubory od americké společnosti Westinghouse[5].
⚔️ Ruská okupace a bezpečnostní krize (od 2022)
Situace v elektrárně se dramaticky změnila po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
💥 Obsazení elektrárny
Dne 4. března 2022 ruské vojenské jednotky zaútočily na areál elektrárny a po několika hodinách bojů, během nichž vypukl požár v jedné z administrativních budov, ji obsadily[6]. Tento akt, bezprecedentní útok na fungující jaderné zařízení, vyvolal celosvětové zděšení a odsouzení. Elektrárna se od té doby nachází pod kontrolou ruské armády a ruské státní společnosti Rosatom, ačkoliv její provoz nadále zajišťoval (alespoň zpočátku) ukrajinský personál pod obrovským tlakem.
☢️ Bezpečnostní rizika a incidenty
Od začátku okupace se elektrárna stala terčem opakovaného ostřelování a vojenských aktivit, z nichž se vzájemně obviňují ukrajinská i ruská strana. To vedlo k řadě mimořádně nebezpečných situací:
- Ztráta vnějšího napájení: Elektrárna, i když je v odstávce, potřebuje stálý přísun elektřiny pro chlazení reaktorů a další bezpečnostní systémy. V důsledku bojů byla opakovaně odpojena od všech hlavních elektrických vedení a musela se spoléhat na nouzové dieselové generátory. Každý takový výpadek zvyšuje riziko přehřátí reaktoru a potenciální jaderné havárie[7].
- Vojenská technika v areálu: Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila přítomnost ruské vojenské techniky a vojáků v areálu, včetně strojoven reaktorů. To z elektrárny činí legitimní vojenský cíl a zvyšuje riziko jejího poškození.
- Zničení Kachovské přehrady: V červnu 2023 došlo ke zničení hráze Kachovské přehrady, která byla klíčovým zdrojem chladicí vody. Přestože hladina vody v přehradě dramaticky klesla, chladicí nádrž elektrárny zůstala oddělená a prozatím stabilní. Situace je však dlouhodobě neudržitelná[8].
- Tlak na personál: Původní ukrajinský personál čelil nátlaku, zastrašování a nucení k podpisu smluv s ruským provozovatelem. Mnoho kvalifikovaných pracovníků z elektrárny uprchlo, což vyvolává obavy o udržení odborné způsobilosti pro zajištění bezpečného provozu.
🌍 Mezinárodní reakce a mise MAAE
Situace v elektrárně je trvale monitorována Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Generální ředitel MAAE, Rafael Grossi, osobně několikrát navštívil elektrárnu a usiloval o vytvoření demilitarizované bezpečnostní zóny v jejím okolí. Od září 2022 v elektrárně trvale působí tým inspektorů MAAE, kteří monitorují situaci a informují mezinárodní společenství[9].
🛑 Současný stav
Od září 2022 jsou všechny reaktory elektrárny odstaveny a převedeny do stavu tzv. studené odstávky, což výrazně snižuje riziko havárie v případě ztráty chlazení. Nicméně i v tomto stavu je nutné neustále chladit jaderné palivo. Elektrárna nevyrábí elektřinu a její budoucnost je zcela závislá na dalším vývoji války na Ukrajině. Situace zůstává napjatá a nepředvídatelná.
👶 Pro laiky
Představte si Záporožskou jadernou elektrárnu jako obrovskou továrnu na elektřinu, největší v celé Evropě. Má šest velkých reaktorů, které fungují podobně jako obrovské varné konvice – štěpí atomy uranu, tím vytvářejí teplo, které ohřívá vodu, a pára z ní pak roztáčí turbíny, které vyrábějí elektřinu pro miliony lidí.
Co se stalo a proč je to tak nebezpečné? 1. Obsadili ji vojáci: Na začátku války na Ukrajině elektrárnu obsadila ruská armáda. Je to poprvé v historii, kdy se z fungující jaderné elektrárny stalo v podstatě bojiště. 2. Střílí se kolem ní: V okolí elektrárny probíhají boje. Několikrát se stalo, že byla poškozena elektrická vedení, která do elektrárny přivádějí proud. 3. Proč potřebuje proud, když nevyrábí?: I vypnutý reaktor se musí neustále chladit, jinak by se mohl přehřát a mohlo by dojít k úniku radiace (podobně jako v Černobylu nebo Fukušimě). Když vypadne vnější proud, musí se nahodit nouzové dieselové generátory, ale to je jen dočasné řešení. 4. Přišla o hlavní zdroj vody: Poblíž elektrárny byla obrovská přehrada, ze které si brala vodu na chlazení. Ta byla ale ve válce zničena. Elektrárna má sice vlastní chladicí nádrž, ale její dlouhodobá udržitelnost je nejistá.
Momentálně jsou naštěstí všechny reaktory vypnuté a uvedené do nejbezpečnějšího možného stavu ("studená odstávka"). Na místě jsou také mezinárodní inspektoři, kteří situaci hlídají. Přesto je celá situace extrémně riskantní. Jaderná elektrárna prostě není stavěná na to, aby byla uprostřed válečné zóny.
Reference
- ↑ The 10 biggest nuclear power plants in the world - Statista
- ↑ Zaporizhzhia NPP - Energoatom
- ↑ Nuclear Power in Ukraine - World Nuclear Association
- ↑ Zaporizhzhya Nuclear Power Plant - IAEA
- ↑ Ukraine's Zaporizhzhia nuclear plant switching to U.S. fuel - Reuters
- ↑ Ukraine nuclear power plant: Russian forces seize Zaporizhzhia site - BBC News
- ↑ Update 191 – IAEA Director General Statement on Situation in Ukraine - IAEA
- ↑ Ukraine’s Zaporizhzhia nuclear plant is stable after dam breach but risks remain, UN agency says - AP News
- ↑ IAEA Director General Grossi Leads Mission to Zaporizhzhya, IAEA Experts to Remain at Plant - IAEA