Parlament České republiky

Rozbalit box

Obsah boxu

Parlament České republiky je nejvyšší a jediný zákonodárný orgán České republiky. Je tvořen dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Sídlí v Praze na Malé Straně.

📝 Složení a pravomoci

Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu, což je zakotveno v Ústavě České republiky. Parlament vykonává řadu klíčových funkcí, které tvoří základ parlamentní demokracie.

• Zákonodárná funkce: Hlavní a nejvýznamnější pravomocí je přijímání ústavních zákonů a ostatních zákonů. Parlament je jediným orgánem, který může v ČR tvořit zákony.
• Ústavodárná funkce: Parlament má právo měnit Ústavu, a to formou ústavních zákonů. Pro jejich přijetí je nutný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
• Kontrolní funkce: Parlament kontroluje činnost vlády. Poslanecká sněmovna může vládě vyslovit nedůvěru, což vede k její demisi. Poslanci a senátoři mají právo na interpelace členů vlády.
• Kreační (volební) funkce: Parlament volí některé ústavní funkcionáře. Do roku 2012 volil i prezidenta republiky. Dnes volí například veřejného ochránce práv nebo členy Nejvyššího kontrolního úřadu.
• Mezinárodní politika: Parlament vyslovuje souhlas s ratifikací významných mezinárodních smluv.
• Státní rozpočet: Schvaluje státní rozpočet a státní závěrečný účet, což je klíčový nástroj pro kontrolu hospodaření státu.

🏛️ Komory Parlamentu

Parlament se skládá ze dvou odlišně konstruovaných komor, což je princip známý jako bikamerismus.

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna je dolní komora Parlamentu. Sídlí v komplexu budov, jejichž jádrem je Thunovský palác na Malé Straně v Praze.

• Počet členů: 200 poslanců.
• Volební období: 4 roky.
• Volební systém: Poměrný volební systém s 5% uzavírací klauzulí pro politické strany.
• Postavení: Jako dolní komora je těsněji spjata s aktuální politickou situací. Její nejdůležitější pravomocí je schvalování zákonů a kontrola vlády, která je jí odpovědná. Poslanecká sněmovna může být za určitých ústavních podmínek rozpuštěna prezidentem republiky.
• Předsedkyně: Současnou předsedkyní je Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Senát

Senát je horní komora Parlamentu, která sídlí ve Valdštejnském paláci v Praze. Byl zřízen Ústavou v roce 1993, ale poprvé byl zvolen až v roce 1996.

• Počet členů: 81 senátorů.
• Volební období: 6 let, přičemž každé dva roky se obměňuje jedna třetina senátorů.
• Volební systém: Dvoukolový většinový systém.
• Postavení: Senát je vnímán jako stabilizující prvek ústavního systému a pojistka demokracie. Je nerozpustitelný. Jeho hlavní funkcí je posuzovat a schvalovat návrhy zákonů postoupené z Poslanecké sněmovny. Může návrh zákona schválit, zamítnout, nebo vrátit s pozměňovacími návrhy. Má také specifické pravomoci, například podávat ústavní žalobu na prezidenta republiky nebo dávat souhlas k jmenování ústavních soudců.
• Předseda: Současným předsedou je Miloš Vystrčil (ODS).

📜 Legislativní proces

Proces přijímání zákonů v České republice je detailně upraven a vyžaduje spolupráci obou komor a prezidenta republiky.

1. Podání návrhu zákona: Návrh zákona (zákonodárnou iniciativu) může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (kraje). Nejčastějším předkladatelem je vláda.
2. Projednání v Poslanecké sněmovně: Návrh je projednáván ve třech čteních.
   • První čtení: Obecná rozprava o tom, zda se Sněmovna bude návrhem vůbec zabývat. Návrh může být zamítnut nebo vrácen předkladateli k dopracování. Pokud projde, je přikázán k projednání příslušným výborům.
   • Druhé čtení: Podrobná rozprava, při níž se mohou podávat pozměňovací návrhy.
   • Třetí čtení: Lze navrhovat pouze legislativně-technické a gramatické úpravy. Na konci probíhá závěrečné hlasování o celém návrhu zákona.
3. Postoupení Senátu: Po schválení Poslaneckou sněmovnou je návrh zákona postoupen Senátu. Senát má několik možností:
   • Schválit návrh (zákon je přijat).
   • Vyjádřit vůli se návrhem nezabývat (po 30 dnech je zákon také přijat).
   • Zamítnout návrh.
   • Vrátit návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
4. Přehlasování Senátu: Pokud Senát návrh zamítne, může ho Poslanecká sněmovna přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců (tj. minimálně 101 hlasů). Pokud Senát vrátí návrh s pozměňovacími návrhy, Sněmovna hlasuje nejprve o senátní verzi. Pokud ji neschválí, hlasuje znovu o původní verzi a k jejímu přijetí opět potřebuje 101 hlasů.
5. Podpis prezidenta republiky: Přijatý zákon je postoupen prezidentovi. Ten může zákon podepsat, nebo ho s odůvodněním vrátit (uplatnit veto) do 15 dnů Poslanecké sněmovně. Pokud ho nevrátí ani nepodepíše, zákon je rovněž přijat.
6. Přehlasování prezidentského veta: Vetovaný zákon může Poslanecká sněmovna přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců (101 hlasů). Senát se tohoto hlasování již neúčastní.
7. Vyhlášení zákona (promulgace): Platným se zákon stává vyhlášením ve Sbírce zákonů.

⏳ Historie

Moderní parlamentarismus na území Česka navazuje na tradici z dob První republiky (1918–1938).

• První republika: Tehdejší Národní shromáždění republiky Československé bylo rovněž dvoukomorové, tvořené Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Mělo silné postavení a bylo centrem politického života.
• Období nesvobody (1938–1989): Během nacistické okupace a komunistického režimu byl parlament pouze formálním orgánem bez skutečné moci, plně podřízeným nejprve okupační moci a později vedení Komunistické strany Československa v rámci tzv. Národní fronty.
• Po roce 1989: Po Sametové revoluci byla obnovena demokratická podoba parlamentu v podobě Federálního shromáždění.
• Vznik samostatné ČR: Se vznikem samostatné České republiky 1. ledna 1993 se tehdejší Česká národní rada transformovala na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Senát, ačkoliv byl zakotven v Ústavě, byl poprvé zvolen až na podzim roku 1996 po politických debatách o jeho smyslu a významu.

⚔️ Kritika a kontroverze

Parlament ČR, zejména Poslanecká sněmovna, čelí dlouhodobě kritice v několika oblastech.

• Nízká důvěra veřejnosti: Důvěra občanů v Poslaneckou sněmovnu i Senát se dlouhodobě pohybuje na nízké úrovni, jak ukazují pravidelné průzkumy veřejného mínění.
• Politická kultura: Jednání bývají často kritizována pro nízkou úroveň politické kultury, osobní útoky, obstrukce a neschopnost vést věcnou debatu.
• Legislativní "přílepky": Častým problémem jsou tzv. "přílepky", tedy pozměňovací návrhy, které nijak nesouvisí s původním tématem projednávaného zákona. Tento postup byl opakovaně kritizován Ústavním soudem.
• Stav legislativní nouze: Kritice čelí občasné využívání institutu stavu legislativní nouze, který umožňuje zrychlené projednávání zákonů, i v případech, kdy pro to nejsou splněny zákonné podmínky, což omezuje standardní parlamentní debatu.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Parlament jako "radu školy", která rozhoduje o všech důležitých pravidlech pro celou školu (celou zemi). Tato rada má dvě části.

• Poslanecká sněmovna je jako velká schůze všech třídních zástupců. Je jich hodně (200), jsou zvoleni jen na kratší dobu (4 roky), a proto rychleji reagují na to, co si zrovna studenti (voliči) myslí. Většina nápadů na nová pravidla (zákony) vzniká a schvaluje se hlavně tady. Je to živé, někdy hlučné místo, kde se hodně debatuje.

• Senát je jako menší a zkušenější rada starších, třeba složená z nejlepších absolventů nebo učitelů. Je jich méně (81), jsou voleni na delší dobu (6 let) a nemění se všichni najednou. Jejich úkolem je podívat se na pravidla schválená "třídními zástupci" a v klidu zvážit, jestli jsou opravdu dobrá, jestli v nich nejsou chyby a jestli dávají smysl z dlouhodobého hlediska. Můžou pravidlo potvrdit, nebo ho vrátit zpět k přepracování. Je to pojistka, aby se nedělala unáhlená a hloupá rozhodnutí.

Když se obě části na pravidle shodnou, jde ještě k panu řediteli (prezidentovi), který ho finálně podepíše. Pokud se mu nelíbí, může ho vrátit, ale "velká schůze třídních zástupců" ho může přehlasovat, pokud je jich dostatečný počet.

✨ Zajímavosti

• Sídla s historií: Sněmovna sídlí v Thunovském paláci, který byl původně propojen s Malostranským divadlem, kde herci účinkovali v češtině již v roce 1845. Senát sídlí ve Valdštejnském paláci, velkolepém raně barokním sídle postaveném Albrechtem z Valdštejna, které mělo svou velikostí konkurovat i Pražskému hradu.
• Nejdelší jednání: Poslanecká sněmovna zažila několik extrémně dlouhých jednání kvůli obstrukcím. Jedna z nejdelších schůzí v historii se týkala například projednávání novely pandemického zákona v únoru 2022, kdy nepřetržité jednání trvalo několik dní a nocí.
• Parlamentní imunita: Poslanci a senátoři mají po dobu výkonu svého mandátu indemnitu (nestíhatelnost za výroky v Parlamentu) a imunitu (trestní stíhání je možné jen se souhlasem příslušné komory). Otázka rozsahu imunity je předmětem častých veřejných i politických debat.
• Nejmladší poslanec: Věk pro zvolení do Poslanecké sněmovny je 21 let. V historii samostatné ČR bylo několik poslanců zvoleno krátce po dosažení této věkové hranice. Jedním z mediálně známých případů byl Dominik Feri (zvolen v roce 2017 ve 21 letech).