Ursula von der Leyen
Obsah boxu
Ursula von der Leyen, rozená Albrecht (* 8. října 1958, Ixelles, Belgie), je německá politička a lékařka, která od roku 2019 působí jako předsedkyně Evropské komise. Je první ženou v této funkci a jednou z nejvlivnějších postav současné evropské politiky.
Před svým působením v evropských institucích byla dlouholetou členkou německé vlády pod vedením kancléřky Angely Merkelové, kde postupně vedla tři různá ministerstva, včetně ministerstva obrany. Je členkou německé Křesťanskodemokratické unie (CDU), která je součástí Evropské lidové strany (EPP).
| Ursula von der Leyen | |
|---|---|
| Soubor:Ursula von der Leyen (2022-02-28).jpg | |
| Ursula von der Leyen (2022) | |
| Datum narození | 8. října 1958 |
| Místo narození | Ixelles, Brusel, Belgie |
| Národnost | německá |
| Otec | Ernst Albrecht |
| Manžel | Heiko von der Leyen |
| Děti | 7 |
| Profese | politička, lékařka |
| Funkce</ | |
| Web | [ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/president_en Oficiální stránky] |
🇪🇺 Počátky a vzdělání
Ursula von der Leyen se narodila a vyrůstala v Bruselu, kde její otec, Ernst Albrecht, působil jako jeden z prvních vysokých úředníků Evropského hospodářského společenství a později se stal premiérem spolkové země Dolní Sasko. Díky tomuto prostředí vyrůstala bilingvní (německy a francouzsky) a získala silný proevropský pohled na svět.
Studovala ekonomii na univerzitách v Göttingenu a Münsteru a také na prestižní London School of Economics. Z obav před možným únosem ze strany levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, která se zaměřovala na vlivné politiky a průmyslníky, studovala v Londýně pod pseudonymem Rose Ladson.
Později se rozhodla změnit obor a v roce 1987 absolvovala lékařskou fakultu na Hannoverské lékařské škole, kde získala doktorát. Po studiích pracovala jako lékařka na gynekologické klinice. Kvůli akademické kariéře svého manžela strávila také několik let ve Spojených státech na Stanfordově univerzitě.
🇩🇪 Politická kariéra v Německu
Do politiky vstoupila poměrně pozdě, v roce 1990 se stala členkou CDU. Její politická kariéra se naplno rozběhla po návratu z USA.
Vzestup v Dolním Sasku
Nejprve se angažovala v lokální politice v Dolním Sasku. V letech 2003 až 2005 působila jako ministryně pro sociální věci, ženy, rodinu a zdraví v zemské vládě tehdejšího premiéra Christiana Wulffa. Zde na sebe upozornila jako moderní a reformní tvář konzervativní strany.
Spolková ministryně pod Angelou Merkelovou
Jejího talentu si brzy všimla tehdejší předsedkyně CDU Angela Merkelová. Po jejím vítězství ve volbách v roce 2005 se Ursula von der Leyen stala součástí spolkové vlády a postupně vystřídala tři klíčové ministerské posty, což svědčí o její velké politické flexibilitě a důvěře, kterou v ni kancléřka měla.
- Ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež (2005–2009): Prosadila významné reformy rodinné politiky, včetně zavedení rodičovského příspěvku a masivního rozšíření kapacit jeslí a školek. Těmito kroky chtěla usnadnit ženám skloubení kariéry a rodiny, což bylo v tehdejší konzervativní CDU považováno za kontroverzní.
- Ministryně práce a sociálních věcí (2009–2013): V této roli se musela vypořádat s dopady světové finanční krize a řešila otázky minimální mzdy a reformy sociálního systému.
- Ministryně obrany (2013–2019): Stala se historicky první ženou v čele německého ministerstva obrany. Její působení v této funkci bylo velmi náročné. Čelila kritice kvůli špatnému stavu a nedostatečnému vybavení německé armády (Bundeswehr), problémům s náborem vojáků a kontroverzím ohledně zadávání zakázek externím poradenským firmám.
🇪🇺 Předsedkyně Evropské komise (od 2019)
V roce 2019 byla Ursula von der Leyen poněkud nečekaně navržena Evropskou radou jako kompromisní kandidátka na post předsedkyně Evropské komise. Její nominace přišla poté, co lídři členských států odmítli systém tzv. spitzenkandidátů, ve kterém měl být předsedou jmenován lídr kandidátky nejsilnější frakce v Evropském parlamentu.
Její schválení v Evropském parlamentu bylo velmi těsné, získala podporu jen o devět hlasů více, než bylo nutné. Její první funkční období (2019–2024) bylo poznamenáno řadou bezprecedentních krizí, které zásadně ovlivnily chod Evropské unie.
Klíčové iniciativy a krize
- Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal): Stěžejní a vlajková loď její komise. Jedná se o komplexní strategii, jejímž cílem je, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Zahrnuje masivní investice do zelených technologií, reformu energetiky, průmyslu, dopravy a zemědělství.
- Pandemie covidu-19: Krátce po jejím nástupu do funkce svět zasáhla pandemie. Její komise koordinovala společný nákup vakcín pro členské státy, což bylo logisticky náročné a zpočátku kritizované, ale nakonec hodnocené jako klíčové pro zvládnutí krize. Iniciovala také vznik masivního fondu obnovy NextGenerationEU, který má pomoci ekonomikám členských států zotavit se z dopadů pandemie.
- Ruská invaze na Ukrajinu (2022): Od začátku invaze zaujala velmi silný a nekompromisní postoj vůči Rusku. Její komise prosadila sérii bezprecedentních sankčních balíčků, koordinovala humanitární a finanční pomoc Ukrajině a podporovala snahu Ukrajiny o získání kandidátského statusu pro vstup do EU. Stala se jednou z nejvýraznějších tváří evropské podpory Ukrajině.
- Digitální transformace: Prosazovala regulaci digitálních gigantů prostřednictvím legislativních balíčků jako Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které mají za cíl vytvořit bezpečnější a spravedlivější online prostředí.
V roce 2024, po volbách do Evropského parlamentu, byla Evropskou radou opět nominována na druhé funkční období v čele Evropské komise.
🗣️ Politický styl a postoje
Ursula von der Leyen je vnímána jako pragmatická a středová politička. Její hlavní charakteristiky jsou:
- Silné proevropanství: Díky svému dětství v Bruselu a rodinnému zázemí je hluboce přesvědčenou Evropankou a zastánkyní hlubší evropské integrace.
- Pragmatismus a schopnost kompromisu: Jako politička je známá svou schopností hledat kompromisy mezi různými politickými proudy a zájmy členských států.
- Moderní konzervatismus: V rámci CDU představuje moderní, sociálně liberálnější křídlo. To se projevilo zejména v její rodinné politice, která byla v kontrastu s tradičními konzervativními hodnotami.
- Klidný a věcný projev: Na veřejnosti vystupuje velmi klidně, profesionálně a věcně, což je styl podobný její mentorce Angele Merkelové.
🧑🤝🧑 Soukromý život
Je vdaná za Heika von der Leyena, lékaře a ředitele farmaceutické společnosti, který pochází ze starého šlechtického rodu. Společně mají sedm dětí (dva syny a pět dcer), což je na vrcholnou političku neobvyklé a často zmiňované.
Je vášnivou jezdkyní na koni a milovnicí zvířat. Žije se svou rodinou na statku poblíž Hannoveru. Během svého působení v Bruselu využívá malý byt přímo v budově Berlaymont, kde sídlí Evropská komise, aby ušetřila čas a byla neustále k dispozici.
🤔 Pro laiky
Představte si Ursulu von der Leyen jako "prezidentku" nebo "premiérku" celé Evropské unie. Je to nejmocnější žena v Evropě, která stojí v čele Evropské komise – což je něco jako vláda EU.
Narodila se a vyrůstala v Bruselu, takže Evropskou unii má "v krvi". Než se stala šéfkou Evropy, byla dlouhá léta ministryní v Německu, kde se starala o rodiny, práci a dokonce i o armádu. Je známá tím, že je velmi pracovitá a dokáže najít kompromis i mezi politiky, kteří se nemohou na ničem dohodnout.
Její práce v čele EU byla extrémně náročná. Musela řešit pandemii covidu-19, válku na Ukrajině a velký plán na záchranu klimatu nazvaný Zelená dohoda. Je také matkou sedmi dětí, což je u takto vytížené političky naprosto výjimečné. Je to zkrátka klidná, ale velmi rozhodná politička, která řídí chod Evropy v jedněch z nejtěžších dob její historie.
Externí odkazy
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Německé političky
- Předsedové Evropské komise
- Členové Křesťanskodemokratické unie
- Němečtí ministři obrany
- Němečtí ministři práce a sociálních věcí
- Političky 21. století
- Narození 1958
- Narození v Bruselu
- Absolventi London School of Economics
- Ženy
- Žijící lidé
- Lidé
- Váhy (znamení)