Minerály
Obsah boxu
Minerály (též nerosty) jsou přírodní, obvykle anorganické, homogenní pevné látky s definovaným chemickým složením a charakteristickou krystalovou strukturou. Tvoří základní stavební prvky hornin a zemské kůry. Studiem minerálů se zabývá věda zvaná mineralogie. I když většina minerálů je anorganická a krystalická, existují i výjimky, jako je například kapalná rtuť nebo některé organické látky jako jantar, které jsou rovněž řazeny mezi minerály.
\== 📝 Popis a vlastnosti == Minerály jsou definovány několika klíčovými vlastnostmi:
* Přírodní původ: Vznikají v přírodě geologickými procesy, nikoli lidskou činností. * Homogenita: Jsou stejnorodé, což znamená, že mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti v celém svém objemu. * Chemické složení: Jejich složení lze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem (např. křemen je SiO₂). Mnoho minerálů má proměnlivé složení v určitých mezích (tzv. tuhé roztoky). * Krystalická struktura: Většina minerálů je krystalická, což znamená, že jejich atomy, ionty nebo molekuly jsou uspořádány v pravidelné, opakující se trojrozměrné mřížce (tzv. krystalové mřížce). Tento vnitřní řád se často projevuje v makroskopickém tvaru krystalů. Existují i amorfní minerály (např. opal), které nemají pravidelnou vnitřní strukturu.
Mezi důležité fyzikální vlastnosti minerálů, které se používají k jejich identifikaci, patří:
* Barva: Může být charakteristická, ale často je ovlivněna příměsemi. * Vryp: Barva prášku minerálu, která je často stabilnější než jeho celková barva. * Lesk: Způsob, jakým minerál odráží světlo (např. kovový, skelný, perleťový, matný). * Tvrdost: Odolnost proti poškrábání. Měří se na Mohsově stupnici tvrdosti (od 1 - mastek po 10 - diamant). * Štěpnost/lom: Způsob, jakým se minerál láme podél určitých rovin (štěpnost) nebo nepravidelně (lom). * Hustota: Poměr hmotnosti k objemu. * Propustnost světla: Průhlednost, průsvitnost, neprůhlednost.
\== 분류 Dělení minerálů == Minerály se systematicky dělí především podle jejich chemického složení (podle tzv. Strunzovy klasifikace, která má deset hlavních tříd):
* Prvky: Minerály tvořené jediným chemickým prvkem. Dělí se na kovové (např. zlato, stříbro, měď, platina) a nekovové (např. síra, grafit, diamant). * Sulfidy a sulfosoli: Sloučeniny kovů se sírou (např. pyrit, galenit, sfalerit). * Halogenidy: Sloučeniny kovů s halogeny (fluor, chlor, brom, jod) (např. halit – kamenná sůl, fluorit). * Oxidy a hydroxidy: Sloučeniny s kyslíkem (oxidy, např. křemen, hematit) nebo s hydroxylovou skupinou (hydroxidy, např. goethit). Patří sem i drahokamy jako korund (rubín, safír). * Uhličitany (karbonáty): Soli kyseliny uhličité (např. kalcit, dolomit, magnezit). * Sírany (sulfáty): Soli kyseliny sírové (např. sádrovec, baryt). * Fosforečnany (fosfáty): Soli kyseliny fosforečné (např. apatit). * Křemičitany (silikáty): Nejrozšířenější skupina minerálů, tvoří přes 90 % zemské kůry. Obsahují křemík a kyslík v různých uspořádáních (např. živce, slídy, granát, olivín, turmalín). * Boráty (boritany): Soli kyseliny borité (např. borax). * Organické minerály (organolity): Zahrnují minerály organického původu, jako je například jantar.
\== ⛏️ Vznik a výskyt == Minerály vznikají různými geologickými procesy:
* Krystalizací z magmatu: Při tuhnutí magmatu nebo lávy (např. olivín, živec). * Krystalizací z roztoků: Z minerálními látkami nasycených vodných roztoků (např. křemen, kalcit, halit). * Metamorfózou: Přeměnou stávajících minerálů v důsledku změny teploty a tlaku (např. granát, andalusit). * Zvětráváním: Rozkladem hornin a minerálů na povrchu Země vlivem vody, vzduchu a živých organismů (např. jílové minerály).
Minerály se vyskytují v horninách, žílách, ložiskách a jako volné krystaly v dutinách. Nejběžnějšími minerály v zemské kůře jsou křemičitany, zejména živce a křemen.
\== 💡 Využití minerálů == Minerály mají široké spektrum využití v průmyslu, energetice, stavebnictví, šperkařství a dalších oblastech:
* Stavebnictví: Žula, mramor, vápenec, sádrovec jako stavební kameny a suroviny pro cement a sádra. * Energetika: Uhlí, ropa a zemní plyn (i když technicky nejsou minerály ve striktním geologickém smyslu, často se s nimi v kontextu nerostných surovin spojují), uraninit (pro jadernou energii). * Elektronika a technologie: Křemík (pro polovodiče), měď, zlato, stříbro (vodiče a součástky). * Metalurgie: Rudy kovů (např. hematit a magnetit pro železo, sfalerit pro zinek, galenit pro olovo). * Drahokamy a šperkařství: Diamant, rubín, safír, smaragd, ametyst a mnoho dalších pro ozdobné účely. * Průmyslové minerály: Kaolin (keramika), mastek (kosmetika, plniva), halit (potravinářství, chemický průmysl). * Léčitelství a kosmetika: Některé minerály a jejich výtažky jsou používány v alternativní medicíně a kosmetice pro jejich domnělé terapeutické účinky (např. růženín, ametyst pro relaxaci a harmonizaci, zeolity pro detoxikaci).
\== 🏥 Minerály v lidském těle == Minerální látky jsou nezbytné pro správné fungování lidského těla. Dělí se na:
* Makroelementy: Potřebné ve větších množstvích (např. vápník pro kosti a zuby, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra). * Mikroelementy (stopové prvky): Potřebné v menších, ale životně důležitých množstvích (např. železo pro krev, jod pro štítnou žlázu, zinek pro imunitu, měď, mangan, chrom, selen, fluor, kobalt). Lidské tělo si minerály nedokáže samo vyrobit, a proto je musí přijímat z potravy nebo doplňků stravy. Vyvážená strava je klíčová pro dostatečný příjem minerálních látek.
\== Pro laiky == Představte si Zemi jako obrovskou stavebnici. Každý malý kousek té stavebnice, který je sám o sobě čistý a má jasné vlastnosti, je minerál. Minerály jsou něco jako přírodní cihly nebo stavební kameny.
Najdete je všude kolem sebe:
* Kameny, po kterých chodíte, jsou složené z různých minerálů. * Sklo, které vidíte v oknech, se vyrábí z minerálu jménem křemen. * Sůl, kterou si sypete na jídlo, je také minerál (halit). * Diamanty ve špercích jsou minerály. * Dokonce i vaše kosti potřebují minerály jako vápník, aby byly silné\!
Minerály jsou prostě úžasné přírodní poklady. Mají různé barvy, tvary a vlastnosti – některé jsou tvrdé jako diamant, jiné měkké jako mastek. A každá z nich má svůj jedinečný chemický „recept“. Vědci, kteří studují minerály, se snaží zjistit, jak vznikly, z čeho se skládají a k čemu všemu je můžeme použít.
\== Galerie == \<gallery\> File:Quartz\_crystals.jpg|Krystalický křemen File:Native copper crystal.jpg|Ryzí měď File:Halite-287739.jpg|Krystaly halitu (kuchyňská sůl) File:Mascot\_Mine\_Rhodochrosite.jpg|Rodochrozit File:Sulfur-266150.jpg|Krystaly síry \</gallery\>
\== Externí odkazy ==
* [[1](https://web.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/cojemin.html) Co to je minerál?] – Informace Přírodovědecké fakulty UK o minerálech. * [[2](https://www.google.com/search?q=https://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl%3Fmineral) Minerál v Geologické encyklopedii] – Podrobná definice a přehled. * [[3](https://www.nzip.cz/kategorie/170-mineralni-latky) Minerální látky ve výživě člověka] – Informace o významu minerálů pro lidské zdraví na NZIP.