Přeskočit na obsah

Íránská vláda

Z Infopedia
Verze z 22. 6. 2025, 00:00, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Íránská vláda''' je komplexní teokraticko-republikánský politický systém, který vznikl po Islámské revoluci v roce 1979. Oficiálně se nazývá '''Íránská islámská republika''' (persky جمهوری اسلامی ایران, ''Džomhúrí-je eslámí-je Írán''). Moc v zemi je rozdělená na výkonnou, zákonodárnou a soudní, ale ve všech oblastech mají dominantní post…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Íránská vláda je komplexní teokraticko-republikánský politický systém, který vznikl po Islámské revoluci v roce 1979. Oficiálně se nazývá Íránská islámská republika (persky جمهوری اسلامی ایران, Džomhúrí-je eslámí-je Írán). Moc v zemi je rozdělená na výkonnou, zákonodárnou a soudní, ale ve všech oblastech mají dominantní postavení duchovní a Revoluční gardy. Specifikem íránského systému je existence Nejvyššího vůdce, který je nejvyšší autoritou a disponuje rozsáhlými pravomocemi nad všemi složkami moci, včetně ozbrojených sil.

📝 Struktura a klíčové instituce

Politický systém Íránu je hybridem teokracie a republiky, kde se snoubí volené orgány s institucemi řízenými duchovními.

Nejvyšší vůdce

Nejvyšší autoritou v Íránu je Nejvyšší vůdce (persky رهبر, rahbar, či ولی فقیه, valí-je fakíh – duchovní vládce). Tuto pozici zastává od roku 1989 ajatolláh Alí Chámeneí. Nejvyšší vůdce je vrchním velitelem ozbrojených sil (včetně Revolučních gard), určuje celkovou politiku státu (včetně zahraniční a obranné politiky) a má poslední slovo v klíčových rozhodnutích. Jeho moc do určité míry kontroluje a koriguje 86členné Shromáždění znalců ( مجلس خبرگان رهبری, madžles-e chobregán-e rahbarí), které má rovněž pravomoc rozhodnout o obsazení postu Nejvyššího vůdce. Všichni kandidáti do Shromáždění znalců musí být schváleni Radou dohlížitelů.

Výkonná moc

V čele vlády stojí prezident (persky رئیس‌جمهور, ra'ís-e džomhúr), který je přímo volen lidem na čtyřleté funkční období. Prezident je odpovědný za fungování státu a implementaci zákonů schválených parlamentem. Kandidáti na prezidenta však musí být nejprve prověřeni a schváleni Radou dohlížitelů. Současným prezidentem je Masúd Pezeškján (k červnu 2025), který byl zvolen v předčasných volbách v roce 2024 po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího. Prezident má několik viceprezidentů, kteří dohlížejí na různé oblasti státní správy.

Zákonodárná moc

Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový Islámské poradní shromáždění (persky مجلس شورای اسلامی, Madžles-e Šúrá-je Eslámí), běžně zvané Madžles. Skládá se z 290 poslanců volených na čtyřleté období. Funkcí Madžlesu je přijímat zákony, které však podléhají revizi Rady dohlížitelů a Rady účelnosti.

Soudní moc

Soudní systém v Íránu je založen na islámském právu (šaría). V čele justice stojí šéf justice, který je jmenován Nejvyšším vůdcem. Justice je silně ovlivněna duchovními a je zodpovědná za aplikaci islámského práva ve všech aspektech života.

Další klíčové instituce

  • Rada dohlížitelů (persky شورای نگهبان, Šúrá-je Negahbán): Dvanáctičlenný orgán složený z šesti právníků (jmenovaných Nejvyšším vůdcem) a šesti islámských teologů (volených Madžlesem na návrh šéfa justice). Jejím hlavním úkolem je dohlížet na to, aby všechny zákony schválené Madžlesem byly v souladu s islámským právem (šaría) a ústavou. Má také pravomoc schvalovat nebo diskvalifikovat kandidáty pro volené funkce, včetně prezidenta a poslanců Madžlesu.
  • Rada účelnosti (persky مجمع تشخیص مصلحت نظام, Madžma' tašchís maslahat nezám): Poradní sbor Nejvyššího vůdce, který řeší spory mezi Madžlesem a Radou dohlížitelů. Může také určovat zájmy režimu a kontrolovat práci exekutivních orgánů.
  • Shromáždění znalců: Již zmíněný orgán, který je zodpovědný za jmenování a dohled nad Nejvyšším vůdcem.
  • Revoluční gardy (IRGC – Islamic Revolutionary Guard Corps): Elitní vojenská síla, která byla původně vytvořena na obranu Islámské revoluce a jako protiváha tradiční armády. Revoluční gardy mají významný vliv na politiku, ekonomiku a bezpečnost země a zodpovídají se přímo Nejvyššímu vůdci.

🗳️ Volby

V Íránu se konají pravidelné volby do prezidentského úřadu, Madžlesu a Shromáždění znalců. Ačkoli jsou volby v Íránu skutečné, s často nepředvídatelnými výsledky, kandidáti podléhají přísnému schvalování ze strany Rady dohlížitelů, což omezuje možnost proreformních nebo umírněných kandidátů na účast ve volbách. To vede k tomu, že většina schválených kandidátů je konzervativní nebo blízká establishmentu.

⚔️ Vliv duchovenstva a Revolučních gard

Dominantní postavení v íránském politickém systému mají islámští duchovní a Íránské revoluční gardy. Duchovenstvo prostřednictvím Nejvyššího vůdce a Rady dohlížitelů zajišťuje, že politický systém a legislativa jsou v souladu s islámskými principy. Revoluční gardy pak slouží jako klíčová mocenská složka, která zajišťuje vnitřní i vnější bezpečnost režimu a má rozsáhlé ekonomické zájmy.

---

Externí odkazy