Přeskočit na obsah

Simona Kratochvílová

Z Infopedia
Verze z 14. 6. 2025, 00:12, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Simona Kratochvílová (* 19. dubna 1970) je česká úřednice a bývalá náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, známá především v souvislosti s korupční aférou v českém sportu, takzvanou dotační kauzou. Byla opakovaně odsouzena za zmanipulování sportovních dotací ve prospěch konkrétních sportovních svazů a klubů, především spojených s tehdejším předsedou Fotbalové asociace ČR Miroslavem Peltou.

Simona Kratochvílová
Datum narození19. dubna 1970 (55 let)
Místo narozeníČeskoslovensko
NárodnostČeská
ObčanstvíČeská republika
Manželka---
Děti---
PovoláníBývalá náměstkyně ministryně

Kariéra

Simona Kratochvílová působila na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kde se postupně vypracovala na pozici náměstkyně pro sport. Byla klíčovou osobou v rozhodovacím procesu týkajícím se rozdělování státních dotací do sportu. Její kariéra byla před rokem 2017 vnímána jako stabilní a odborná.

Dotační kauza

Vznik a obvinění

V roce 2017 byla Simona Kratochvílová společně s Miroslavem Peltou, tehdejším předsedou Fotbalové asociace ČR (FAČR), obviněna z manipulace se státními dotacemi pro sport. Podle obžaloby Kratochvílová účelově měnila kritéria dotačních programů na MŠMT tak, aby zajistila přidělení finančních prostředků konkrétním subjektům, především FAČR a České unii sportu (ČUS), a klubům spojeným s Miroslavem Peltou, zejména s klubem FK Jablonec. Celkem se mělo jednat o dotace ve výši přesahující 1,7 miliardy korun.

Soudní procesy a rozsudky

Případ Simony Kratochvílové a Miroslava Pelty prošel několika soudními instancemi a byl charakterizován řadou odvolání a zrušených rozsudků, což prodlužovalo celý proces na několik let:

  • První rozsudek (2020): Městský soud v Praze Kratochvílovou odsoudil k 6,5 letům vězení a peněžitému trestu za zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
  • Zrušení rozsudku (2021): Vrchní soud v Praze první rozsudek zrušil a vrátil případ Městskému soudu k novému projednání kvůli procesním pochybením.
  • Druhý rozsudek (2022): Městský soud v Praze vynesl nový rozsudek, v němž Kratochvílovou opět uznal vinnou a uložil jí trest 6 let odnětí svobody a propadnutí majetku.
  • Další zrušení rozsudku (2023): Vrchní soud v Praze podruhé zrušil rozsudek Městského soudu, opět kvůli údajným pochybením a nedostatkům v dokazování. Soud zdůraznil potřebu pečlivějšího posouzení důkazů a motivace.
  • Třetí rozsudek (2024): Městský soud v Praze vynesl již třetí rozsudek, v němž opětovně potvrdil vinu Simony Kratochvílové. Byla odsouzena k 6 letům vězení a peněžitému trestu. Miroslav Pelta dostal v tomto rozsudku 6 let a 3 měsíce. Tento rozsudek nebyl k červnu 2025 pravomocný a čekalo se na případné odvolání k Vrchnímu soudu.

Důsledky aféry

Dotační kauza s účastí Simony Kratochvílové měla značný dopad na důvěryhodnost sportovního prostředí v České republice a vedla k přísnější kontrole přidělování státních dotací. Aféra také vyvolala silnou vlnu kritiky vůči tehdejšímu vedení MŠMT a FAČR.

Pro laiky

Simona Kratochvílová je jako úřednice, která měla na starosti rozdělování peněz od státu na sport – třeba na fotbalové kluby nebo sportovní svazy. Měla zajistit, aby peníze dostali ti, kdo je nejvíce potřebují a kdo je využijí nejlépe. Jenže podle soudu udělala něco špatně. Prý nastavila pravidla tak, aby peníze dostávali hlavně kamarádi nebo ti, kdo ji o to požádali, například pan Miroslav Pelta, který byl tehdy šéfem fotbalu. Za to ji soudy už několikrát potrestaly vězením, protože se ukázalo, že to nebylo fér a šlo o velké peníze. Je to takový příklad, jak se nemají rozdělovat peníze z daní.

Externí odkazy

Kategorie