Spolek

Spolek
	Dobrovolníci při společné činnosti, symbol spolkové činnosti
Typ	Právnická osoba, občanské sdružení, nezisková organizace
Vznik	Různá období v historii, moderní pojetí od 19. století
Zakladatel	N/A (skupina osob)
Sídlo	Celosvětově, lokálně
Hlavní principy	Dobrovolnost, neziskovost, sdružování za účelem dosažení společného cíle, autonomie
Ideologie	Podle účelu spolku (sport, kultura, ochrana přírody, charita, vzdělávání, zájmová činnost atd.)

Rozbalit box

Obsah boxu

Spolek (někdy též historicky občanské sdružení) je v České republice právnická osoba založená alespoň třemi osobami, které sledují společný zájem a jejichž hlavním účelem není podnikání. Jedná se o základní formu neziskové organizace, která umožňuje lidem sdružovat se za účelem dosažení společných cílů v různých oblastech, jako je sport, kultura, vzdělávání, ochrana přírody, charita, zájmová činnost nebo ochrana určitých zájmů. existence spolků je založena na ústavní svobodě sdružování a je upravena zejména novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.).

---

Právní úprava a charakteristika

Současná právní úprava spolků v České republice vychází z nového občanského zákoníku (NOZ), který nahradil starší zákon o sdružování občanů.

Základní právní úprava: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 214–302).
Způsob vzniku: Spolek vzniká zápisem do spolkového rejstříku, který vedou krajské soudy. Před zápisem je nutné přijmout stanovy.
Zakladatelé: Spolek může založit nejméně tři osoby (fyzické nebo právnické).
Stanovy: Jsou základním dokumentem spolku, který musí obsahovat název, sídlo, účel (hlavní činnost), práva a povinnosti členů, určení orgánů spolku (např. statutární orgán, kontrolní orgán) a způsob majetkového vypořádání při zániku spolku.
Účel spolku: Hlavním účelem spolku nesmí být podnikání. Spolek však může vyvíjet hospodářskou činnost (např. prodej suvenýrů, pořádání placených akcí), pokud je to jen vedlejší činnost a její zisk je určen na podporu hlavního účelu spolku.
Neziskovost: Zisk z činnosti spolku se nesmí rozdělovat mezi členy. Musí být použit na plnění účelu spolku.
Členství: Členství ve spolku je dobrovolné a může být otevřené nebo omezené dle stanov.

---

Typy spolků a jejich činnost

Spolky pokrývají široké spektrum činností a zájmů:

Sportovní spolky: Tělovýchovná jednota, sportovní klub, jezdecký klub, turistický klub, apod. Zaměřují se na organizaci sportovních aktivit, soutěží, tréninků.
Kulturní spolky: Folklórní soubor, divadelní spolek, literární klub, hudební spolek, spolky pro zachování místních tradic.
Vzdělávací a vědecké spolky: Spolky pro podporu vědy, vzdělávání, mládeže (např. Junák, Sokol), univerzitní spolky.
Charitativní a humanitární spolky: Poskytující pomoc potřebným, humanitární pomoc v krizi, spolky pro ochranu zranitelných skupin.
Spolky pro ochranu přírody a životního prostředí: Zaměřené na ochranu přírody, ekologii, udržitelné rozvoj.
Zájmové spolky: Filatelistický spolek, modelářský klub, chovatelský spolek, spolky přátel určitého místa, muzea, techniky.
Profesní spolky: Sdružující profesionály z určitého oboru za účelem sdílení zkušeností, vzdělávání a prosazování zájmů oboru.
Politické spolky: Ačkoliv politické strany mají specifickou právní úpravu, některé spolky mohou mít politické zaměření nebo prosazovat určité politické myšlenky.

---

Orgány spolku

Každý spolek musí mít stanovami určené orgány, které zajišťují jeho fungování. Nejčastěji se jedná o:

Členská schůze: Nejvyšší orgán spolku, tvořený všemi členy. Rozhoduje o klíčových otázkách, jako je změna stanov, volba orgánů, schvalování rozpočtu a zpráv o činnosti.
Statutární orgán: Reprezentuje spolek navenek a jedná jeho jménem. Může jím být výbor (kolektivní orgán) nebo předseda (individuální orgán).
Kontrolní orgán (volitelně): Dohlíží na hospodaření a činnost statutárního orgánu. Může to být kontrolní komise nebo revizor.
Další orgány: Stanovy mohou zřídit i další orgány, jako jsou odborné sekce, pracovní skupiny apod.

---

Význam spolků ve společnosti

Spolky hrají klíčovou roli v občanské společnosti a mají mnoho přínosů:

Rozvoj komunity: Přispívají k rozvoji místních komunit, organizují akce, propojují lidi.
Posilování občanské společnosti: Umožňují občanům aktivně se zapojit do veřejného života a ovlivňovat dění.
Zájmová činnost a seberealizace: Poskytují prostor pro seberealizaci a rozvoj zájmů a dovedností členů.
Sociální soudržnost: Posilují sociální vazby a soudržnost ve společnosti.
Advokacie a prosazování zájmů: Slouží jako platforma pro prosazování zájmů určité skupiny obyvatel nebo řešení společenských problémů.
Doplňování veřejných služeb: V mnoha oblastech (např. sport, kultura, sociální služby) spolky doplňují nebo poskytují služby, které by jinak stát nebo samospráva nezajistily v plné míře.
Pěstování demokracie: Učí principům demokracie, participace a zodpovědnosti na mikroúrovni.

---

Spolky v historii České republiky

Spolková činnost má v českých zemích dlouhou a bohatou historii, zejména od 19. století, kdy se stala důležitým nástrojem národního obrození a rozvoje občanské společnosti.

Národní obrození: Spolky (např. Sokol, Matice česká, čtenářské spolky) hrály klíčovou roli v udržování a rozvoji českého jazyka, kultury a národní identity v době Rakouska-Uherska.
První republika: Období rozkvětu spolkové činnosti, kdy vznikly tisíce spolků pokrývajících všechny oblasti života.
Totalitní režimy: Za totalitních režimů (nacistická okupace, komunistický režim) byla spolková činnost silně omezena, kontrolována nebo zakázána, a mnoho spolků bylo rozpuštěno nebo sloučeno pod státní kontrolou.
Po roce 1989: Po sametové revoluci došlo k obnově svobody sdružování a masivnímu nárůstu počtu spolků, což je znakem rozvoje demokratické společnosti.

---

Pro laiky

Představte si, že máte několik kamarádů, kteří mají stejného koníčka jako vy. Třeba rádi hrajete fotbal, nebo rádi pomáháte opuštěným zvířatům, nebo se zajímáte o historii vašeho města. Abyste to mohli dělat společně a třeba i získávat peníze na svou činnost, můžete si založit spolek.

Co to je spolek?

Je to taková parta lidí: Aspoň tři kamarádi (nebo více), kteří se domluví, že budou něco dělat dohromady.
Mají společný cíl: Třeba hrát fotbal, pomáhat zvířatům, nebo pořádat výstavy.
Nejsou pro zisk: Hlavním cílem není vydělávat peníze pro sebe, ale dělat tu svou společnou věc. Pokud nějaké peníze vydělají (třeba z prodeje vstupenek na akci), musí je použít na to, k čemu spolek vznikl.
Mají svá pravidla: Sepíšou si taková "pravidla hry" (říká se jim stanovy), kde je napsáno, jak se spolek jmenuje, co bude dělat, kdo ho bude řídit, a jak se k nim můžete přidat.
Jsou oficiální: Spolek se zapíše na soudě, takže je to taková malá "firma", ale nezisková.

Proč jsou spolky důležité?

Spojují lidi: Lidé se potkávají, dělají to, co je baví, a poznávají nové kamarády.
Pomáhají společnosti: Spolky často dělají spoustu dobrých věcí, které by jinak nikdo nedělal (třeba čistí lesy, pořádají festivaly, učí děti).
Učí nás: Jak se domlouvat, jak vést skupinu, jak si rozdělit úkoly.

Spolků je kolem nás spousta a jsou velmi důležité pro naši společnost.

---

Externí odkazy