První balkánská válka
Obsah boxu
Šablona:Infobox Konflikt První balkánská válka byl ozbrojený konflikt, který probíhal od 8. října 1912 do 30. května 1913 na Balkánském poloostrově. Válka postavila proti sobě Balkánská liga (koalice Bulharska, Srbska, Řecka a Černé Hory) a Osmanská říše. Cílem Balkánské ligy bylo vytlačit Osmanskou říši z jejích zbývajících evropských území a osvobodit slovanské a řecké populace, které se nacházely pod osmanskou nadvládou.
Pozadí
Na počátku 20. století byla Osmanská říše v Evropě stále více oslabena, což vedlo k růstu nacionalismu a volání po nezávislosti mezi křesťanskými národy na Balkáně. Řecká válka za nezávislost a následné konflikty ukázaly zranitelnost Osmanské říše. Rusko, jako ochránce slovanských národů, podporovalo snahy o autonomii a nezávislost. Rakousko-Uhersko a Itálie také měly své zájmy v regionu.
Vznik Balkánské ligy
V roce 1912 se pod vlivem Ruska a kvůli společnému nepříteli – Osmanské říši – sformovala tajná vojenská aliance známá jako Balkánská liga. Jejím jádrem byly dohody mezi Srbskem a Bulharskem, k nimž se posléze připojily Řecko a Černá Hora. Cílem Ligy bylo koordinovaně zaútočit na Osmanskou říši a rozdělit si její evropské državy.
Průběh války
Válka začala 8. října 1912, kdy Černá Hora vyhlásila válku Osmanské říši, následovaná ostatními členy Ligy. Osmanská říše, vyčerpaná nedávnou válkou s Itálií (Tripolská válka), nebyla připravena na tak rozsáhlý a koordinovaný útok.
Hlavní ofenzivy a bitvy
- Srbská fronta: Srbská armáda postupovala do Makedonie a v listopadu 1912 dosáhla významného vítězství v Bitva u Kumanova, která otevřela cestu na jih.
- Bulharská fronta: Bulharská armáda byla největší a nejlépe vybavená. Postupovala směrem na Konstantinopol a dosáhla rozhodujícího vítězství v Bitva u Lüleburgazu, ale nedokázala dobýt Çatalca a samotnou Konstantinopol.
- Řecká fronta: Řecká armáda postupovala do Makedonie a Epiru a v listopadu 1912 dobyla Soluň. Řecké námořnictvo hrálo klíčovou roli v blokádě osmanských přístavů a zabránění přesunu vojsk.
- Obléhání pevností: Důležité byly obléhací operace, zejména dobývání Adrianopolis (Edirne) bulharskou armádou a Skutari (Shkodër) černohorskou armádou.
Důsledky války
Válka skončila naprostou porážkou Osmanské říše, která ztratila téměř všechna svá evropská území s výjimkou malého pásu kolem Konstantinopole. Podepsána byla Londýnská mírová smlouva 30. května 1913.
Územní změny a vznik nových států
- Albánie: Vznikla nezávislá Albánie, což bylo primárně výsledkem snahy Rakouska-Uherska a Itálie zabránit Srbsku v získání přístupu k Jaderskému moři.
- Makedonie: Největší sporné území. Byla rozdělena mezi Srbsko, Řecko a Bulharsko, což však vedlo k nespokojenosti Bulharska.
- Ostatní území: Řecko získalo ostrovy v Egejském moři a severní Řecko. Srbsko a Černá Hora rozšířily svá území na úkor Osmanské říše.
Následky a příčiny Druhé balkánské války
Ačkoliv První balkánská válka znamenala triumf pro Balkánskou ligu, neshody ohledně rozdělení získaných území, zejména Makedonie, vedly k prudkému zvýšení napětí mezi bývalými spojenci. Bulharsko, které se cítilo zkráceno, zaútočilo na své bývalé spojence, což vyústilo v Druhou balkánskou válku pouhý měsíc po ukončení té první. Tento konflikt dále destabilizoval region a přispěl k nárůstu napětí v Evropě, které vyvrcholilo První světovou válkou.
Pro laiky
Představte si, že je ve vaší čtvrti velký, ale už starý a unavený dům (Osmanská říše), který zabírá spoustu místa. Několik menších, mladších sousedů (Bulharsko, Srbsko, Řecko, Černá Hora) se spojí a řeknou si: "Tento dům už nikdo neobývá, je čas, abychom si jeho pozemek rozdělili a udělali si tu pořádek." Takže se spojí a zaútočí na ten starý dům, a rychle ho ovládnou. První balkánská válka byla přesně tohle – skupina balkánských zemí se spojila, aby vytlačila slábnoucí Osmanskou říši z Evropy a rozdělila si její území.