Přeskočit na obsah

Antonín Dvořák

Z Infopedia
Verze z 2. 6. 2025, 18:29, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Osobnost | jméno = Antonín Dvořák | obrázek = Antonin Dvorak.jpg | popisek = Antonín Dvořák kolem roku 1890 | datum narození = 8. září 1841 | místo narození = Nelahozeves, Rakouské císařství (dnešní Česko) | datum úmrtí = 1. května 1904 (ve věku 62 let) | místo úmrtí = Praha, Rakousko-Uhersko | profese = Hudební skladatel, dirigent, varhaník, …“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Antonín Dvořák
Soubor:Antonin Dvorak.jpg
Antonín Dvořák kolem roku 1890
Datum narození8. září 1841
Místo narozeníNelahozeves, Rakouské císařství (dnešní Česko)
Datum úmrtí1. května 1904 (ve věku 62 let)
Místo úmrtíPraha, Rakousko-Uhersko
RodičeFrantišek Dvořák, Anna Dvořáková (rozená Zděnková)
ManželkaAnna Dvořáková (rozená Čermáková)
ProfeseHudební skladatel, dirigent, varhaník, pedagog
Ocenění(např. čestný doktorát Univerzity v Cambridgi a Karlově univerzitě)

Antonín Dvořák (8. září 1841, Nelahozeves1. května 1904, Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů a světově proslulým představitelem romantismu. Jeho dílo, prostoupené inspirací českou lidovou hudbou a slovanskými melodiemi, je ceněno pro svou bohatou melodičnost, harmonickou vynalézavost a emocionální hloubku. Je považován za pokračovatele Bedřicha Smetany v rozvoji české národní hudby.

Životopis

Antonín Dvořák se narodil v obci Nelahozeves u Kralup nad Vltavou do rodiny řezníka a hostinského Františka Dvořáka. Již od útlého věku projevoval hudební talent, učil se hrát na housle, klavír a varhany. Původně se měl stát řezníkem, ale jeho otec nakonec podpořil jeho hudební nadání.

V letech 1857–1859 studoval na Varhanické škole v Praze, kde se zdokonaloval v hře na varhany, klavír a kompozici. Po dokončení studií působil jako violista v orchestru Karla Komzáka staršího, který se později stal součástí Prozatímního divadla v Praze. Zde hrál pod taktovkou Bedřicha Smetany, což ho inspirovalo k vlastní tvorbě. Zároveň dával hodiny hudby, aby se uživil.

Průlom v jeho kariéře nastal v 70. letech 19. století, kdy získal stipendium od rakouského ministerstva kultu a vyučování. Mezi členy komise, která o stipendiích rozhodovala, byl i slavný německý skladatel Johannes Brahms, který Dvořákův talent okamžitě rozpoznal a stal se jeho mentorem a přítelem. Brahms pomohl Dvořákovi získat vydavatele a otevřel mu cestu na mezinárodní hudební scénu.

Díky Brahmské podpoře a úspěchu jeho Slovanských tanců (1878) získal Dvořák světovou slávu a začal cestovat po Evropě, kde dirigoval svá díla a získával četná ocenění. Navštívil opakovaně Anglii, kde se mu dostalo velkého uznání, a v roce 1891 mu Univerzita v Cambridgi udělila čestný doktorát.

Nejvýznamnější období jeho života a tvorby nastalo v letech 1892–1895, kdy působil jako ředitel Národní konzervatoře hudby v New Yorku ve Spojených státech amerických. Během svého pobytu v Americe se inspiroval afroamerickými spirituály a hudbou původních obyvatel Ameriky, což se promítlo do jeho nejslavnějšího díla, Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“.

Po návratu z Ameriky v roce 1895 se Dvořák stal profesorem Pražské konzervatoře a od roku 1901 jejím ředitelem. Až do své smrti pokračoval v intenzivní skladatelské činnosti. Zemřel v Praze na mrtvici a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Dílo

Dvořákovo dílo je obrovské a zahrnuje všechny hlavní hudební žánry. Jeho styl je charakteristický spojením klasických forem s bohatými melodiemi inspirovanými lidovou hudbou, zejména českými a slovanskými motivy.

Symfonie

Dvořák je autorem devíti symfonií, z nichž nejznámější jsou:

Koncerty

Opery

Dvořák složil deset oper, z nichž nejpopulárnější je:

Orchestrální díla

Komorní hudba

Vokálně-instrumentální díla

Význam

Antonín Dvořák je jednou z nejvýznamnějších postav české kultury a jedním z nejhranějších světových skladatelů. Jeho hudba je charakteristická svou silnou melodickou invencí, bohatou instrumentací a hlubokou emocionalitou. Dokázal propojit klasické formy s prvky lidové hudby, čímž vytvořil jedinečný a rozpoznatelný styl. Jeho devátá symfonie Z Nového světa je jedním z nejpopulárnějších klasických děl všech dob a je považována za symbol inspirace a propojení kultur. Dvořákova práce významně přispěla k uznání české hudby na mezinárodní úrovni a upevnila pozici české národní školy.

Pro laiky

Představte si, že slyšíte hudbu, která je tak krásná a chytlavá, že si ji okamžitě zamilujete. Takový byl Antonín Dvořák! Byl to pán z malé vesnice, který se stal světovou hvězdou. Napsal symfonii Z Nového světa, což je hudba, kterou zná celý svět – je to taková óda na Ameriku, kterou napsal, když tam žil. Ale hlavně do ní schoval spoustu českých a slovanských melodií, takže zní krásně a povědomě. Dvořák taky napsal operu o vodní víle Rusalce a mnoho dalších úžasných skladeb, které zní jako zpěv přírody nebo lidové písně. Byl to hudební kouzelník, který dokázal do not napsat radost, smutek, i celé příběhy. Jeho hudba prostě umí "pohladit po duši" a proto je tak oblíbený po celém světě.

Externí odkazy

Kategorie