Přeskočit na obsah

Obří slalom

Z Infopedia
Verze z 13. 1. 2026, 18:06, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Sport | název = Obří slalom | obrázek = Giant Slalom Turn.jpg | popisek = Závodník v maximálním náklonu během oblouku v obřím slalomu | kategorie = Zimní sporty | vybavení = Lyže (GS), přilba, hole, kombinéza | místo = Sjezdovka | první_závod = 1950 (Mistrovství světa v Aspenu) | olympijský = Ano (od 1952) | řídící_orgán = FIS (Mezinárodní lyžařská federace) | rekord_muži = Ingemar Stenm…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Sport

Obří slalom (anglicky Giant Slalom, ve výsledkových listinách často pod zkratkou GS) je technická disciplína alpského lyžování, která je obecně považována za základní kámen lyžařské techniky. V hierarchii sjezdového lyžování stojí přesně uprostřed mezi rychlostními disciplínami (sjezd, Super-G) a nejvíce točivým slalomem. Pro závodníky představuje nejkomplexnější prověrku schopností, neboť vyžaduje dokonalou rovnováhu mezi citem pro skluz ve vysoké rychlosti a precizní technikou řezání oblouků na zledovatělém povrchu. Často se říká, že kdo umí jezdit obří slalom, umí jezdit všechno.

Závod se tradičně skládá ze dvou kol, která se jedou na stejné sjezdovce, ale na dvou rozdílně postavených tratích. O konečném pořadí rozhoduje součet časů z obou jízd, což eliminuje vliv náhody a zvýhodňuje konzistentní lyžaře. Mezi brankami závodníci dosahují rychlostí, které se běžně pohybují mezi 70 a 80 kilometry v hodině, přičemž musí čelit značným odstředivým silám při dlouhých obloucích.

⏳ Historie a vývoj

Historie obřího slalomu sahá do první poloviny 20. století, kdy se lyžařská komunita snažila najít disciplínu, která by propojila techniku slalomu s odvahou sjezdu. První oficiální mistrovství světa v této disciplíně se konalo v roce 1950 v americkém Aspenu. O dva roky později, na ZOH 1952 v Oslu, se obří slalom stal olympijským sportem.

Výrazným milníkem ve vývoji disciplíny byla 90. léta a nástup carvingové revoluce. Do té doby byly lyže pro obří slalom dlouhé a rovné, což nutilo závodníky k technice smýkání a odšlapování. Příchod vykrojených lyží umožnil lyžařům jako Hermann Maier nebo Bode Miller jezdit oblouky čistě po hraně (tzv. čistý carving) i v extrémních rychlostech. To vedlo k dramatickému zrychlení a zatraktivnění disciplíny, ale také k vyššímu riziku zranění kolen vlivem extrémního přetížení.

V reakci na zvyšující se rychlost a počet zranění přistoupila Mezinárodní lyžařská federace (FIS) v minulosti k několika kontroverzním úpravám pravidel týkajících se rádiusu lyží. Nejvýraznější změna proběhla před sezónou 2012/2013, kdy byl rádius u mužů drasticky zvýšen na 35 metrů, což lyžování vrátilo vizuálně zpět o několik let a vyvolalo bouři nevole mezi závodníky v čele s Tedem Ligetym. Po letech testování a stížností FIS pravidla zmírnila a k lednu 2026 je standardem pro muže rádius 30 metrů, který představuje kompromis mezi bezpečností a možností agresivního zatáčení.

⛷️ Průběh závodu a pravidla

Specifikem obřího slalomu je jeho dvoukolový formát, který se odehrává v jediném dni. První kolo staví trenér jednoho vylosovaného týmu, druhé kolo staví trenér jiného týmu, což zaručuje variabilitu a brání výhodě pro konkrétní národ. Trať musí mít vertikální převýšení mezi 250 a 450 metry pro muže a 250 až 400 metry pro ženy. Počet branek se pohybuje mezi 11 % a 15 % výškového rozdílu, což v praxi znamená obvykle 50 až 70 změn směru v jedné jízdě.

Klíčovým momentem závodu je přestávka mezi koly, kdy do druhého kola postupuje pouze nejlepších 30 závodníků z kola prvního. Startovní pořadí ve druhém kole se obrací (tzv. bibbo rule). Vítěz prvního kola startuje jako třicátý v pořadí, zatímco třicátý závodník prvního kola otevírá kolo druhé. Tento systém vytváří dramatické finále, kdy nejlepší lyžaři jedou na trati, která je již často rozbitá rýhami od předchozích jezdců, což testuje jejich fyzickou i psychickou odolnost.

Samotná jízda v obřím slalomu je charakteristická rytmem a plynulostí. Na rozdíl od slalomu, kde se branky "boxují" tyčemi a jede se v přímém kontaktu s plastem, v obřím slalomu se závodníci snaží branky míjet rameny co nejtěsněji, ale bez zbytečných nárazů, které by je rozhodily z rovnováhy. Branky jsou tvořeny dvěma tyčemi spojenými látkovým panelem (vlajkou), přičemž trať je vytyčena střídavě červenými a modrými brankami.

🎿 Vybavení

Lyže pro obří slalom jsou technologickým zázrakem, navrženým pro stabilitu při vysokých rychlostech a schopnost držet stopu na čistém ledu. Jsou delší než slalomky, ale kratší než lyže pro Super-G. Pro muže je v sezóně 2025/2026 stanovena minimální délka lyže 193 cm a rádius 30 metrů. Pro ženy platí minimální délka 188 cm a rádius 30 metrů (s určitou tolerancí).

Závodníci používají speciální aerodynamické kombinézy, které jsou však méně polstrované než u slalomu, protože nárazy do tyčí nejsou tak časté. Přilby musí splňovat přísné bezpečnostní normy FIS a na rozdíl od slalomu nemají "měkké uši", ale tvoří pevnou skořepinu chránící celou hlavu. Hole jsou zahnuté tak, aby při sjezdovém postoji (vajíčku) přesně obepínaly tělo lyžaře a minimalizovaly odpor vzduchu.

📅 Sezóna 2025/2026 a favorité

Aktuální sezóna 2025/2026 je specifická, protože vrcholí v únoru Zimními olympijskými hrami v italském Bormiu a Cortině. V mužské kategorii je dominantní postavou Švýcar Marco Odermatt, který v posledních letech posunul techniku obřího slalomu na novou úroveň a je považován za jednoho z nejdokonalejších lyžařů historie. Jeho styl kombinuje brutální sílu s kočičí mrštností, díky čemuž dokáže zrychlovat i v obloucích, kde ostatní brzdí.

V ženské kategorii pokračuje éra Mikaely Shiffrinové z USA, která drží rekord v počtu vítězství ve Světovém poháru. Silnou konkurencí jí jsou Italka Federica Brignone, která využije výhodu domácího prostředí na olympiádě, a Švýcarka Lara Gut-Behrami. Do špičky se tlačí také mladá generace z Nového Zélandu (Alice Robinson) a Norska.

🤓 Pro laiky: Jak poznat obří slalom?

Pokud si v televizi nejste jistí, zda sledujete slalom nebo obří slalom, zaměřte se na rytmus a branky. Slalom je zběsilý kmit (zhruba jedna sekunda na oblouk) a závodníci srážejí tyče holenními chrániči. Obří slalom je spíše jako valčík – táhlé, rytmické oblouky, kde lyžař stráví v zatáčce delší čas. Branky mají praporky (ve slalomu jsou jen tyče) a lyžaři kolem nich proplouvají v hlubokých náklonech, často se dotýkajíce sněhu vnitřní rukou či bokem. Je to disciplína, která nejvíce připomíná to, co si představíme pod pojmem "krásné lyžování" na prázdné sjezdovce.

🇨🇿 Česká stopa

Česká republika, i přes své geografické limity, vychovala v této disciplíně několik skvělých závodníků. Legendou je Šárka Strachová (Záhrobská), která ačkoliv byla specialistkou na slalom, dokázala zajíždět skvělé výsledky i v obřím slalomu. V současnosti je nejvýraznější postavou Ester Ledecká, která kombinuje lyže se snowboardem a dokáže v obřím slalomu konkurovat světové špičce, zejména na rovinatějších a rychlejších tratích. Mezi muži se o body ve Světovém poháru pravidelně pokouší Kryštof Krýzl (v minulosti) a nastupující generace bratrů Zabystřanových.

Zdroje