Kostel sv. Barbory

Rozbalit box

Obsah boxu

Chrám svaté Barbory je římskokatolický, původně hornický chrám v Kutné Hoře, věnovaný patronce horníků sv. Barboře. Společně s katedrálou v Sedlci a historickým jádrem města je od roku 1995 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Chrám je považován za jeden z nejvýznamnějších příkladů vrcholné a pozdní gotiky v Čechách a svým pojetím se řadí mezi unikátní stavby v rámci celé Evropy.

Jeho silueta, dominující krajině nad údolím Vrchlice, je neodmyslitelnou součástí panoramatu Kutné Hory a symbolem bohatství a síly středověkého hornického města. Stavba, která trvala více než 500 let, je dílem několika generací významných architektů, mezi něž patří Matyáš Rejsek, Benedikt Rejt a Josef Mocker. Chrám měl původně konkurovat chrámu sv. Víta v Praze a manifestovat ekonomickou a politickou moc kutnohorského patriciátu.

📝 Pro laiky: Čím je chrám sv. Barbory tak úchvatný?

Při pohledu na chrám sv. Barbory si možná myslíte, že je to "jen další gotická katedrála". Ale není! Je to architektonický zázrak a mistrovské dílo, které vás uchvátí z několika důvodů:

Katedrála horníků: Většinu katedrál stavěli králové nebo biskupové. Tuto si platili sami horníci a měšťané z peněz z těžby stříbra! Byla to jejich pýcha a symbol, který měl konkurovat Praze.
Po staletí nedokončená kráska: Stavba se vlekla víc než 500 let! Několikrát se zastavila, chyběly peníze, propukaly války. Proto na ní vidíte různé styly gotiky. Vypadá jako hádanka z kamene.
Létající oblouky: Všimněte si těch obrovských "létajících" oblouků (opěrný systém), které se vlní přes údolí. Jsou tam, aby udržely obrovské zdi. Zespodu to vypadá jako obří pavučina z kamene.
Střechy jako stany: Místo klasických věží má chrám tři unikátní, strmé, stanové střechy s lucernami. To je velmi nezvyklé a dodává chrámu nezaměnitelnou siluetu.
Malby místo oken: Uvnitř se podívejte nahoru. V horních patrech nejsou okna, ale staré fresky, které ukazují život horníků a výjevy z Bible. Je to jako komiks starý stovky let!

⏳ Historie stavby

Počátky a gotická velkolepost (14. století)

Historie chrámu začíná v roce 1388, kdy arcibiskup Jan z Jenštejna položil základní kámen. Impulsem k výstavbě byla obrovská ekonomická prosperita Kutné Hory, která byla po Praze druhým nejvýznamnějším městem v Českém království a hlavním zdrojem stříbra pro panovníka. Původně měl být chrám pouze skromnější kaplí, ale ambiciózní horníci a měšťané si přáli reprezentativní svatostánek.

První etapa výstavby probíhala pod vedením pravděpodobně některého z žáků Petra Parléře, stavitele chrámu sv. Víta. Půdorys byl pojat jako pětilodní basilika, což je na české poměry zcela unikátní a mimořádně ambiciózní. Již v této době vznikla část opěrného systému a dolní kaple.

Éra Matyáše Rejska (15. století)

Výstavbu přerušily Husitské války a na čas se práce zastavily. K obnovení došlo až koncem 15. století pod vedením architekta Matyáše Rejska (kolem 1489–1506). Rejsek se inspiroval parléřovskou hutí a vnesl do chrámu prvky pozdní gotiky. Zmenšil původní plány na třílodní baziliku, zvýšil chórovou část a vybudoval nádhernou síťovou klenbu v hlavním prostoru. Měl na svědomí také řadu sochařských prvků a je autorem návrhů unikátních stanových střech.

Benedikt Rejt a pozastavení stavby (16. století)

Po Rejskově smrti převzal vedení stavby na krátkou dobu další slavný architekt, Benedikt Rejt, který v Čechách proslul svými složitými klenbami (např. Vladislavský sál na Pražském hradě). Rejt stavbu ještě více zrychlil a dokončil většinu opěrného systému, ale brzy byly práce zastaveny. Důvodem byl především úbytek stříbra v dolech a s tím související finanční potíže města. V roce 1588 byla stavba definitivně přerušena a provizorně uzavřena zdí. Chrám byl po staletí nedokončený a v provizorním stavu.

Jezuitské období (17. – 18. století)

V 17. století získali chrám Jezuité, kteří zde zřídili kolej. Ti provedli některé barokní úpravy, aby chrám chránili před dalším chátráním. Byly zabudovány barokní oltáře a fresky.

Novogotické dokončení (19. – 20. století)

K velkolepému dokončení chrámu došlo až na přelomu 19. a 20. století. V letech 1884–1905 probíhala rozsáhlá novogotická puristická rekonstrukce a dostavba pod vedením architekta Josefa Mockera (hlavního restaurátora chrámu sv. Víta). Mocker dokončil západní průčelí se dvěma věžemi a vybudoval zmíněné stanové střechy. Při rekonstrukci byly odstraněny některé barokní prvky a došlo k sjednocení stylu.

📐 Architektura a unikátní prvky

Opěrný systém a arkádový most

Nejnápadnějším prvkem exteriéru je monumentální vnější opěrný systém, který se skládá z řady létajících opěrných oblouků. Tyto oblouky sahají přes hlubokou rokli a spojují chrám s bývalým Jezuitským kolegialem (dnešní GASK). Celek působí jako mohutný kamenný most.

Trojice stanových střech

Místo obvyklých dvou věží má chrám tři unikátní strmé střechy ve tvaru stanu, které jsou zakončené lucernami a stylizovanými mincovními kladivy. Tento prvek je nejen esteticky zajímavý, ale také symbolický – odkazuje na hornickou činnost.

Chrliče a sochařská výzdoba

Chrám je bohatě zdoben množstvím chrličů v podobě fantastických zvířat a lidských postav, které slouží k odvádění dešťové vody. Kromě nich najdeme na vnějších stěnách četné sochy, včetně vyobrazení horníků a měšťanů, což je unikátní pro středověké sakrální stavby.

Exteriérové fresky a kaple

Na vnějších opěrných pilířích se zachovaly vzácné gotické fresky z konce 15. století, které zobrazují hornické práce (např. Freska horníka). Tyto fresky jsou unikátním dokladem života a práce v dobové Kutné Hoře. V prostoru pod opěrnými oblouky se nacházejí kaple, které byly původně samostatnými stavbami kutnohorských bratrstev.

🖼 Interiér a umělecká díla

Interiér chrámu uchvátí svou prostorností, bohatstvím detailů a duchovní atmosférou.

Klenba: Síťové a kroužené klenby v lodi jsou dílem Matyáše Rejska a patří k vrcholům pozdně gotického umění v Čechách.
Nástěnné malby a fresky: V horní části chóru jsou dochovány vzácné gotické nástěnné malby z 15. století s náměty ze života horníků a biblickými scénami (např. Freska horníků u šachty, Zkouška stříbra). Jsou cenným dokumentem dobových technologií a sociálního postavení horníků.
Vitráže: Současné vitráže jsou převážně z 19. a 20. století a zobrazují světce a symboly.
Oltáře: Hlavní oltář pochází z novogotické dostavby, ale v bočních kaplích se nacházejí i starší barokní oltáře a kaple.
Varhany: Moderní varhany jsou využívány pro četné koncerty a liturgické účely.

🗓 Současnost (2025–2026)

V letech 2025–2026 je Chrám svaté Barbory jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Česku, který láká statisíce turistů ročně.

Konzervace a údržba: UNESCO status vyžaduje neustálou péči. V těchto letech probíhají dílčí restaurátorské práce na exteriérové sochařské výzdobě a freskách, financované z národních i evropských fondů.
Návštěvnost: Návštěvnost se po pandemii opět zvýšila a blíží se k 350 000 – 400 000 návštěvníkům ročně. Město se snaží řídit turismus tak, aby nedocházelo k přetížení centra.
Duchovní život: Chrám slouží jako farní kostel a jsou zde pravidelně slouženy mše. Konají se zde také významné církevní svátky a procesí.

📍 Lokalita a okolí

Chrám svaté Barbory se nachází na jihozápadním okraji historického centra Kutné Hory, na úbočí hory, která prudce klesá do údolí říčky Vrchlice.

Jezuitská kolej (GASK): Naproti chrámu se rozkládá bývalá jezuitská kolej, která dnes hostí Galerie Středočeského kraje (GASK), zaměřenou na moderní a současné umění. Tyto dvě budovy jsou spojeny opěrným systémem chrámu a tvoří impozantní celek.
Kamenná kašna: Další významná gotická památka Kutné Hory.
Hrádek (Muzeum stříbra): Součástí je i středověký důl, do kterého je možné sestoupit.

🎭 Kultura a akce

Chrám svaté Barbory je nejen památkou, ale i živým kulturním centrem.

Hudební festivaly: Pravidelně se zde konají varhanní koncerty, sborová vystoupení a součást festivalu Kutnohorské léto.
Advent a Vánoce: Chrám je dějištěm oblíbených adventních koncertů a vánočních mší, které lákají obyvatele i turisty.
Noc kostelů: Každoročně se chrám zapojuje do akce Noc kostelů a nabízí speciální prohlídky a program.

📜 Lingvistický rozbor názvu

Název "Chrám svaté Barbory" je poměrně jednoznačný.

Chrám: Označení pro velkolepou a významnou církevní stavbu. Ačkoliv se nejedná o sídlo biskupa (katedrálu v pravém slova smyslu), díky své velikosti a významu je často neformálně nazýván "katedrálou".
Svatá Barbora: Patronka horníků, dělostřelců a dalších povolání spojených s ohněm a nebezpečím. Její kult byl v Kutné Hoře silný díky těžbě stříbra.

Zdroje