Seznam světového dědictví v Česku

Rozbalit box

Obsah boxu

Seznam světového dědictví v Česku aktuálně k 7. lednu 2026 obsahuje celkem 17 položek, které byly organizací UNESCO uznány jako místa s mimořádnou univerzální hodnotou pro lidstvo. Česká republika patří v celosvětovém měřítku k zemím s velmi vysokou koncentrací těchto památek na čtvereční kilometr.

Seznam zahrnuje převážně kulturní památky (16 položek), jako jsou historická centra měst, zámky, církevní stavby či technické a průmyslové památky. Jedinou přírodní památkou jsou Jizerskohorské bučiny, zapsané v roce 2021. Prvními zapsanými místy byla v roce 1992 (teště v rámci Československa) historická centra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Zatím posledním přírůstkem je od roku 2023 Žatec a krajina žateckého chmele.

Kromě samotného Seznamu světového dědictví (World Heritage List) se Česko aktivně podílí i na ochraně nehmotného kulturního dědictví (např. sokolnictví, modrotisk, vorařství, ruční výroba skla) a je zapojeno do programu Paměť světa (dokumentární dědictví). V listopadu 2025 byla Česká republika poprvé v historii zvolena členem Mezivládního výboru pro ochranu světového kulturního a přírodního dědictví pro období 2025–2029.

🎓 Pro laiky: Co vlastně znamená "být v UNESCO"?

Kolem značky UNESCO panuje řada mýtů. Zde je vysvětlení toho nejdůležitějšího:

Není to automatický přísun peněz: Zápis na seznam neznamená, že UNESCO začne posílat miliony na opravy. Hlavním přínosem je prestiž, zvýšený turismus a lepší šance na získání národních či evropských dotací.
Je to závazek, ne jen odměna: Stát se musí zaručit, že památku ochrání před zničením, nevhodnou přestavbou nebo vizuálním znečištěním (např. výstavbou mrakodrapů v blízkosti historického centra). Pokud by stát selhal, může být památka vyškrtnuta (jako se to stalo v Drážďanech nebo Liverpoolu).
Složitý proces: Dostat se na seznam trvá léta, někdy i desetiletí. Památka musí nejdříve figurovat na tzv. Indikativním seznamu (národní čekací listině) a poté musí stát vypracovat tisícistránkovou nominační dokumentaci, kterou posuzují mezinárodní experti.
Unikátnost: Aby byla památka zapsána, musí prokázat tzv. mimořádnou univerzální hodnotu (OUV). Musí být něčím jedinečná v celosvětovém měřítku – nestačí, že je "jen" krásná. Například Třebíč byla zapsána jako unikátní doklad soužití židovské a křesťanské kultury.

🏛 Přehled památek světového dědictví v Česku

Památky jsou řazeny chronologicky podle data zápisu na seznam.

1. Historické centrum Prahy (1992)

První a nejznámější česká památka UNESCO. Zápis zahrnuje Pražský hrad, Hradčany, Malou Stranu, Staré Město (včetně Josefova), Nové Město a Vyšehrad.

Význam: Praha je učebnicí architektury a urbanismu. Na ploše 866 hektarů se prolínají slohy od románského přes gotiku, renesanci a baroko až po moderní architekturu 20. století. Je to jedno z největších městských památkových rezervací na světě, které nebylo zásadně narušeno moderní přestavbou.
Rozšíření: V roce 2010 byla ochrana rozšířena o Průhonický park, který je mistrovským dílem zahradní krajinářské architektury.

2. Historické centrum Českého Krumlova (1992)

Perla jižních Čech, město v meandrech řeky Vltavy.

Význam: Město si zachovalo svou středověkou uliční síť a renesanční vzhled bez rušivých novodobých zásahů. Dominantou je rozsáhlý areál hradu a zámku (druhý největší v ČR), který se tyčí na skále nad městem. Unikátem je barokní zámecké divadlo, jedno z nejzachovalejších na světě.
Turismus: Český Krumlov čelí v posledních letech fenoménu "overtourismu", kdy historické centrum v sezóně praská ve švech pod návalem jednodenních turistů.

3. Historické centrum Telče (1992)

Město na jihozápadní Moravě, často označované jako "Moravské Benátky" díky rybníkům, které historické jádro obklopují.

Význam: Náměstí Zachariáše z Hradce je unikátním souborem renesančních měšťanských domů s podloubími a bohatě zdobenými štíty. Původně gotický hrad byl přestavěn na renesanční zámek s cennými interiéry (Zlatý sál). Město bylo vystavěno podle přesného plánu po velkém požáru ve 14. století.

4. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)

Nachází se u města Žďár nad Sázavou.

Význam: Vrcholné dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, postavené ve stylu tzv. barokní gotiky. Kostel má půdorys pěticípé hvězdy (symbolika pěti hvězd sv. Jana Nepomuckého) a je obklopen ambity ve tvaru deseticípé hvězdy. Jde o stavbu, která nemá ve světě obdoby svou symbolikou a prolínáním geometrických tvarů.

5. Historické centrum Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou v Sedlci (1995)

Středověké stříbrné město, které bylo ve své době ekonomickým motorem Českého království.

Význam: Zápis zahrnuje historické jádro města s Chrámem svaté Barbory (pozdně gotická katedrála horníků) a Vlašským dvorem (královská mincovna). Součástí je také Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci, nejstarší katedrální stavba ve střední Evropě (kombinace cisterciácké gotiky a Santiniho barokní gotiky).

6. Lednicko-valtický areál (1996)

Nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě (téměř 300 km²), rozkládající se mezi zámky Lednice a Valtice.

Význam: Rod Lichtenštejnů zde po staletí kultivoval krajinu, vysazoval lesy, budoval rybníky a do přírody zasazoval drobné stavby (salety) v romantickém stylu – např. Minaret, Janův hrad, Apollonův chrám či Kolonáda na Reistně. Jde o unikátní příklad "krajiny jako uměleckého díla".

7. Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)

Letní sídlo olomouckých arcibiskupů.

Význam: Zápis vyzdvihuje především zahradní architekturu. Podzámecká zahrada je přírodně-krajinářský park, zatímco Květná zahrada (Libosad) je unikátně dochovanou barokní zahradou francouzského typu s geometricky stříhanou zelení, kolonádou a rotundou. Zámek samotný ukrývá cennou obrazárnu (mj. Tizianův obraz Apollo a Marsyas).

8. Vesnická památková rezervace Holašovice (1998)

Malá vesnice v jižních Čechách, nedaleko Českých Budějovic.

Význam: Mimořádně zachovalý soubor lidové architektury ve stylu tzv. selského baroka z 19. století. Náves s rybníčkem a kapličkou je obklopena 23 památkově chráněnými usedlostmi s bohatě zdobenými štíty. Nejde o skanzen, domy jsou trvale obydlené.

9. Zámek Litomyšl (1999)

Jeden z nejkrásnějších renesančních zámků ve střední Evropě.

Význam: Zámek italského typu s arkádami a unikátní sgrafitovou výzdobou (přes 8000 psaníček, z nichž každé je jiné). Součástí areálu je i vzácně dochované zámecké divadlo z 18. století. Litomyšl je také rodištěm skladatele Bedřicha Smetany.

10. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)

Monumentální barokní sloup na Horním náměstí v Olomouci.

Význam: S výškou 35 metrů jde o největší seskupení barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup byl postaven jako poděkování za ukončení morové epidemie. Uvnitř sloupu se nachází kaple. Je to dílo místních olomouckých umělců a řemeslníků.

11. Vila Tugendhat v Brně (2001)

Funkcionalistická vila postavená v letech 1929–1930.

Význam: Dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Vila je ikonou moderní světové architektury. Unikátní je její "volný půdorys", propojení interiéru se zahradou pomocí spouštěcích oken, použití ocelového skeletu a vzácných materiálů (onyxová stěna, makassarový eben).

12. Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)

Areál v Třebíči na Vysočině.

Význam: Unikátní doklad pokojného soužití židovské a křesťanské komunity. Židovská čtvrť (Zámostí) je jednou z nejzachovalejších v Evropě (mimo Izrael) s hustou zástavbou, synagogami a hřbitovem. V těsné blízkosti stojí románsko-gotická bazilika sv. Prokopa. V roce 2018 byl zápis rozšířen o třebíčský zámek.

13. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (2019)

Přeshraniční památka sdílená s Německem.

Význam: Krajina utvářená 800 lety těžby rud (stříbro, cín, uran, kobalt). Zápis zahrnuje na české straně pět lokalit: Hornická krajina Jáchymov, Krupka, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Vrch Mědník a Rudá věž smrti. Ukazuje technologický vývoj těžby a zpracování rud a s tím spojený rozvoj horních měst.

14. Národní hřebčín Kladruby nad Labem (2019)

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní.

Význam: Nejstarší velký hřebčín na světě, který je stále v provozu (založen 1579). Chovají se zde starokladrubští koně (bělouši a vraníci). Unikátní je komponovaná krajina v okolí hřebčína – pastviny, aleje, vodní kanály – která byla po staletí upravována pro potřeby chovu koní.

15. Slavné lázně Evropy (2021)

Nadnárodní sériová památka zahrnující 11 lázeňských měst v 7 zemích. Za Česko jsou to Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně (tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník).

Význam: Města představují fenomén evropského lázeňství, který vzkvétal od 18. do počátku 20. století. Architektura je specifická (kolonády, pavilony pramenů, hotely, kasina) a je integrována do krajiny s parky a vycházkovými trasami pro pitné kúry.

16. Jizerskohorské bučiny (2021)

První čistě přírodní památka UNESCO v Česku. Součást nadnárodní série "Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy".

Význam: Rozsáhlé porosty smíšených a bukových lesů na severních svazích Jizerských hor (národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny). Jde o unikátně zachovalý lesní ekosystém, který se vyvíjel s minimálními zásahy člověka, s cennou geomorfologií (skalní útvary, srázy).

17. Žatec a krajina žateckého chmele (2023)

Zatím poslední český zápis.

Význam: Kulturní krajina formovaná po staletí pěstováním a zpracováním chmele. Zápis zahrnuje dvě části: venkovskou krajinu s chmelnicemi a řekou Ohří (okolí Stekníku) a historické centrum města Žatec, které je unikátním "průmyslovým městem chmele". Nachází se zde desítky skladů, sušáren a balíren chmele s typickými komíny, které vytvářejí neopakovatelné panorama.

📋 Nehmotné dědictví a další seznamy

UNESCO nechrání jen domy a přírodu, ale také tradice, zvyky a dokumenty.

Nehmotné kulturní dědictví lidstva

Česko má na tomto seznamu k lednu 2026 již 9 položek (často sdílených s jinými státy):

Slovácký verbuňk (2005) – mužský lidový tanec.
Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010).
Sokolnictví (2010).
Jízda králů na jihovýchodě Moravy (2011).
Loutkářství na Slovensku a v Česku (2016).
Modrotisk (2018) – technika barvení látek.
Foukané vánoční ozdoby ze skleněných perlí z Rautisu v Poniklé (2020).
Vorařství (2022) – tradice plavení dřeva.
Ruční výroba skla (2023) – "Znalosti, řemeslné techniky a dovednosti ruční výroby skla", mezinárodní nominace.

Paměť světa (Memory of the World)

Tento registr chrání vzácné dokumenty a archivy. V roce 2025 byly do registru nově zapsány dvě české položky:

Situační plány židovského osídlení v habsburské monarchii (Národní archiv).
Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka (Přírodovědecká fakulta UK).

Celkem má ČR v tomto registru již více než deset položek (např. rukopisy Husovy reformace, Kynžvartská daguerrotypie).

🔜 Indikativní seznam (Budoucnost)

Na tzv. Indikativním seznamu (Tentative List) má Česká republika další památky, které aspirují na zápis. Mezi vážné kandidáty patří:

Horský hotel a vysílač Ještěd – unikátní stavba architekta Karla Hubáčka.
Pevnost Terezín – systém bastionového opevnění.
Ruční papírna ve Velkých Losinách – nejstarší fungující ruční papírna ve střední Evropě.
Skalní města v Českém ráji – přírodní fenomén.
Rybniční soustava v Třeboňské pánvi – krajina formovaná rybníkářstvím.
Památky Velké Moravy (Hradiště Mikulčice-Valy) – archeologická lokalita (nominace byla v minulosti stažena a přepracovává se).

💰 Ekonomický a turistický dopad

Zápis na seznam UNESCO má pro lokalitu zásadní dopad, často označovaný jako "UNESCO efekt".

**Pozitiva:** Okamžitý nárůst zahraniční turistiky (často o desítky procent), prodloužení turistické sezóny, zvýšení prestiže, lepší přístup k dotacím na obnovu památek.
**Negativa:** Riziko "overtourismu" (přelidnění), růst cen nemovitostí a služeb v centru, vylidňování historických jader (tzv. "skanzenizace"), dopravní zátěž. Města jako Český Krumlov nebo Praha musela v posledních letech přijmout regulační opatření, aby zvládla nápor návštěvníků a zachovala kvalitu života místních obyvatel.

Zdroje