Žláza

Rozbalit box

Obsah boxu

Žláza (latinsky glandula) je specializovaný orgán nebo skupina buněk, jejichž hlavní funkcí je produkce a vylučování (sekrece) specifických chemických látek. Tyto látky, nazývané sekrety, hrají klíčovou roli v nesčetných fyziologických procesech v těle organismů, od trávení a metabolismu přes regulaci tělesné teploty až po rozmnožování a komunikaci mezi buňkami. Žlázy jsou tvořeny především epitelovou tkání a představují základní funkční jednotky mnoha tělních soustav.

Žlázy se dělí do dvou hlavních kategorií podle toho, kam svůj sekret vylučují:

• Exokrinní žlázy (žlázy s vnějším vyměšováním) vylučují své produkty na povrch těla nebo do dutin orgánů prostřednictvím vývodů.
• Endokrinní žlázy (žlázy s vnitřním vyměšováním) nemají vývody a své produkty, hormony, uvolňují přímo do krevního oběhu nebo lymfatického systému.

Některé orgány, jako například slinivka břišní nebo pohlavní žlázy, mají funkci jak exokrinní, tak endokrinní, a označují se jako žlázy amfikrinní.

🔬 Základní charakteristika

Základem každé žlázy jsou sekreční buňky, které jsou schopny syntetizovat složité molekuly z jednodušších látek přijatých z krve. Tento proces se nazývá sekrece. Vzniklý produkt (sekret) je následně skladován v buňce a na základě určitého signálu (nervového nebo hormonálního) je uvolněn.

Strukturálně jsou žlázy odvozeny z epitelových tkání, které během embryonálního vývoje vrůstají do pod nimi ležícího pojiva. U exokrinních žláz zůstává spojení s povrchovým epitelem zachováno ve formě vývodu, zatímco u endokrinních žláz toto spojení zaniká a žlázy jsou obklopeny hustou sítí krevních kapilár.

⚙️ Dělení žláz

Žlázy lze klasifikovat podle několika různých kritérií, která se vzájemně doplňují a poskytují komplexní pohled na jejich strukturu a funkci.

Podle způsobu sekrece

Toto je nejzásadnější dělení, které odráží cílové místo působení sekretu.

Exokrinní žlázy

Exokrinní žlázy (žlázy s vnějším vyměšováním) disponují systémem vývodů, kterými odvádějí svůj sekret na specifické místo. Jejich produkty působí lokálně. Patří sem:

• Slinné žlázy: Produkují sliny, které pomáhají při trávení a zvlhčování potravy. (např. příušní žláza, podčelistní žláza)
• Potní žlázy: Vylučují pot, který slouží k termoregulaci.
• Mazové žlázy: Produkují kožní maz (sebum) k promaštění kůže a vlasů.
• Mléčné žlázy: Produkují mateřské mléko pro výživu mláďat.
• Slinivka břišní (exokrinní část): Produkuje trávicí enzymy, které jsou odváděny do dvanáctníku.
• Játra: Produkují žluč, která je nezbytná pro trávení tuků.
• Slizniční žlázy: Nacházejí se ve sliznicích dýchací a trávicí soustavy a produkují sliz (hlen).

Endokrinní žlázy

Endokrinní žlázy (žlázy s vnitřním vyměšováním) postrádají vývody. Své produkty, hormony, vylučují přímo do krevního řečiště, které je transportuje k cílovým buňkám po celém těle. Tvoří endokrinní systém. Patří sem:

• Hypofýza (podvěsek mozkový): Řídící žláza, která ovlivňuje činnost mnoha dalších endokrinních žláz.
• Šišinka (epifýza): Produkuje melatonin, hormon regulující spánkové cykly.
• Štítná žláza: Produkuje hormony (např. thyroxin) regulující metabolismus.
• Příštítná tělíska: Regulují hladinu vápníku a fosforu v krvi.
• Nadledviny: Produkují širokou škálu hormonů, včetně adrenalinu a kortizolu.
• Slinivka břišní (endokrinní část): V Langerhansových ostrůvcích produkuje inzulin a glukagon, které regulují hladinu cukru v krvi.

Amfikrinní žlázy

Tyto žlázy mají smíšenou funkci, tedy jak exokrinní, tak endokrinní.

• Slinivka břišní: Jak již bylo zmíněno, produkuje trávicí enzymy (exo-) i hormony (endo-).
• Vaječníky: Produkují vajíčka (exokrinní funkce) a ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron (endokrinní funkce).
• Varlata: Produkují spermie (exokrinní funkce) a mužský pohlavní hormon testosteron (endokrinní funkce).

Podle mechanismu uvolňování sekretu

Tato klasifikace popisuje, jakým způsobem buňka uvolňuje svůj produkt.

• Merokrinní (ekrinní) sekrece: Sekret je z buňky uvolňován pomocí exocytózy, přičemž buňka zůstává neporušená. Jde o nejběžnější typ (např. slinné žlázy, exokrinní část slinivky).
• Apokrinní sekrece: Spolu se sekretem se odškrtí i apikální (vrcholová) část cytoplazmy buňky. Buňka se následně regeneruje. Typické pro mléčnou žlázu (tuková složka mléka) a některé potní žlázy (aromatické).
• Holokrinní sekrece: Celá buňka se naplní sekretem, následně se rozpadá a umírá, čímž uvolní svůj obsah. Ztracené buňky jsou nahrazovány dělením buněk bazálních. Tento typ je charakteristický pro mazové žlázy.

Podle tvaru sekreční části

• Tubulární žlázy: Sekreční část má tvar trubičky (např. potní žlázy). Mohou být jednoduché, stočené nebo rozvětvené.
• Alveolární (acinózní) žlázy: Sekreční část má tvar váčku nebo hroznu (např. mazové žlázy, slinivka břišní).
• Tubuloalveolární žlázy: Kombinují oba předchozí tvary (např. slinné žlázy).

Podle počtu buněk

• Jednobuněčné žlázy: Tvořeny jedinou buňkou. Typickým příkladem jsou pohárkové buňky produkující hlen ve sliznici střeva a dýchacích cest.
• Mnohobuněčné žlázy: Tvořeny velkým počtem buněk; představují drtivou většinu žláz v těle.

🩺 Význam a funkce

Žlázy jsou pro život mnohobuněčných organismů naprosto nepostradatelné. Jejich funkce zasahují do všech klíčových oblastí fyziologie:

• Řízení a regulace: Endokrinní žlázy produkují hormony, které fungují jako chemičtí poslové a regulují homeostázu, růst, vývoj, metabolismus a reakce na stres.
• Trávení: Exokrinní žlázy trávicí soustavy (slinné, žaludeční, játra, slinivka) produkují enzymy a další látky nezbytné pro rozklad potravy.
• Ochrana a lubrikace: Žlázy v kůži a sliznicích produkují maz, pot a hlen, které chrání povrchy těla před poškozením, vysycháním a infekcí.
• Termoregulace: Potní žlázy pomáhají ochlazovat tělo odpařováním potu.
• Rozmnožování: Pohlavní žlázy produkují pohlavní buňky a hormony, které řídí reprodukční cykly a vývoj pohlavních znaků.
• Výživa potomstva: Mléčné žlázy savců produkují mléko.

⚕️ Onemocnění žláz

Poruchy funkce žláz mohou mít vážné zdravotní následky. Dělí se na poruchy endokrinní a exokrinní.

• Endokrinní poruchy:

   *   Hyperfunkce: Nadměrná produkce hormonů (např. hyperthyreóza u štítné žlázy, Cushingův syndrom u nadledvin).
   *   Hypofunkce: Nedostatečná produkce hormonů (např. hypothyreóza, Addisonova choroba u nadledvin, diabetes mellitus 1. typu u slinivky břišní).
   *   Nádory: Mohou být nezhoubné (adenom) nebo zhoubné (karcinom) a mohou, ale nemusí, produkovat hormony.
   *   Autoimunitní onemocnění: Imunitní systém napadá vlastní žlázovou tkáň (např. Hashimotova tyreoiditida, Gravesova-Basedowova nemoc).

• Exokrinní poruchy:

   *   Ucpání vývodu: Může vést k hromadění sekretu, vzniku cyst a zánětů (např. slinné nebo žlučové kameny).
   *   Záněty (adenitidy): Například zánět slinných žláz (sialoadenitida) nebo pankreatitida (zánět slinivky břišní).
   *   Nadměrná sekrece: Například hyperhidróza (nadměrné pocení).
   *   Genetické poruchy: Cystická fibróza je onemocnění, které postihuje exokrinní žlázy a způsobuje produkci abnormálně hustého hlenu.
   *   Kožní problémy: Akné je spojeno se zánětem a ucpáním mazových žláz.

🧑‍🔬 Pro laiky

Představte si žlázu jako malou specializovanou továrnu uvnitř vašeho těla. Každá továrna má za úkol vyrábět určitý produkt – například sliny, pot, hormony nebo trávicí šťávy.

Existují dva hlavní typy těchto továren: 1. Továrny s potrubím (exokrinní žlázy): Tyto továrny, jako jsou slinné nebo potní žlázy, mají vlastní potrubí (vývod), kterým posílají svůj výrobek přesně tam, kde je potřeba. Sliny jdou do úst, pot na kůži. 2. Továrny bez potrubí (endokrinní žlázy): Tyto továrny, například štítná žláza, nemají žádné potrubí. Místo toho svůj produkt (hormon) naloží přímo na "dálnici" – do krve. Krev pak tento produkt rozveze po celém těle a doručí ho buňkám, které mají správnou "adresu" a vědí, co s ním mají dělat. Tímto způsobem řídí procesy jako růst, náladu nebo zpracování energie.

Některé orgány, jako slinivka břišní, jsou tak šikovné, že fungují jako oba typy továren najednou.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 17.12.2025