Přeskočit na obsah

Charlotte Garrigue Masaryková

Z Infopedia
Verze z 2. 1. 2026, 06:15, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Osobnost | jméno = Charlotte Garrigue Masaryková | obrázek = Charlotte Garrigue Masarykova.jpg | popisek = Charlotte Garrigue Masaryková (cca 1890) | datum narození = 20. listopadu 1850 | místo narození = Brooklyn, New York, {{Vlajka|USA}} | datum úmrtí = 13. května 1923 | místo úmrtí = Zámek Lány, [[Československo]…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Charlotte Garrigue Masaryková
Soubor:Charlotte Garrigue Masarykova.jpg
Charlotte Garrigue Masaryková (cca 1890)
Datum narození20. listopadu 1850
Místo narozeníBrooklyn, New York,
Datum úmrtí13. května 1923
Místo úmrtíZámek Lány, Československo
Národnostamerická, československá
ManželTomáš Garrigue Masaryk
DětiAlice Masaryková, Herbert Masaryk, Jan Masaryk, Eleanor, Olga Masaryková

Charlotte Garrigue Masaryková (rozená Garrigue; * 20. listopadu 1850, Brooklyn, USA – † 13. května 1923, Lány) byla manželka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ačkoliv byla Američankou, stala se velkou vlastenkou a klíčovou intelektuální partnerkou svého muže.

Její vliv na T. G. Masaryka byl zásadní. Byla to ona, kdo jej přivedl k hlubšímu zájmu o americkou demokracii, unitářství a především k feminismu. Masaryk sám často prohlašoval, že bez ní by si nikdy neuvědomil smysl ženské otázky a že její myšlení formovalo jeho politické názory. Na důkaz úcty a rovnoprávnosti přijal při sňatku její příjmení Garrigue do svého jména, což bylo v 19. století naprosto nevídané gesto.

Během první světové války, kdy byl manžel v exilu, zůstala v Praze, čelila policejní šikaně a věznění dcery Alice, což se podepsalo na jejím duševním i fyzickém zdraví. Svobody Československa se dožila, ale funkci první dámy již kvůli nemoci nemohla plně vykonávat.

🇺🇸 Mládí a americké kořeny

Narodila se v Brooklynu (dnes část New Yorku) do bohaté a vážené rodiny. Její otec, Rudolph Pierre Garrigue, byl ředitelem pojišťovny Germania a pocházel ze starého hugenotského rodu, který kdysi uprchl z Francie před náboženským pronásledováním. Matka Charlotte Lydia Whitingová pocházela z rodiny, která se hrdě hlásila k prvním osadníkům na lodi Mayflower.

V rodině panovala liberální a intelektuální atmosféra. Charlotte měla deset sourozenců. Byla vychovávána k samostatnosti, lásce k hudbě a literatuře. Vynikala v hře na klavír, který se stal její celoživotní vášní. Touha po hudebním vzdělání ji v roce 1874 zavedla do Evropy, konkrétně na konzervatoř v německém Lipsku.

💍 Setkání s Masarykem a sňatek

V Lipsku bydlela u rodiny Göringových, kde se v roce 1876 seznámila s mladým moravským studentem Tomášem Masarykem. Imponoval jí svými názory a vzděláním, on zase obdivoval její emancipovanost a hloubku ducha. Když se Charlotte v roce 1877 vrátila do USA, Masaryk (který mezitím získal doktorát) se za ní impulzivně vydal přes oceán, ačkoliv neměl peníze a hrozilo, že přijde o místo ve Vídni.

Vzali se 15. března 1878 v New Yorku. Byl to civilní sňatek a Masaryk zde učinil své slavné gesto – přijal jméno Garrigue. Novomanželé se následně přestěhovali do Vídně, kde žili velmi skromně z Masarykova malého platu suplenta.

🇨🇿 Život v Praze a veřejná činnost

V roce 1882, po rozdělení univerzity na českou a německou část, se rodina přestěhovala do Prahy. Pro Charlotte to byla velká změna, ale Prahu si zamilovala.

  • **Čeština:** Ačkoliv byla rodilá Američanka a s manželem mluvila zpočátku německy a anglicky, naučila se perfektně česky. Cítila se být Češkou a trvala na tom, aby se doma mluvilo česky.
  • **Náboženství:** Pod jejím vlivem Masaryk opustil katolickou církev a konvertoval k protestantismu (Českobratrská církev evangelická), ačkoliv Charlotte sama byla unitářkou.
  • **Politika a feminismus:** Charlotte se angažovala v ženském hnutí (spolek Americký klub dam). V roce 1905 vstoupila do sociální demokracie, což byl pro manželku univerzitního profesora v té době šokující krok. Bojovala za všeobecné volební právo.

Měli spolu pět dětí: Alici (1879), Herberta (1880), Jana (1886), Eleanor (1890 – zemřela jako miminko) a Olgu (1891).

🕯️ Utrpení za války (1914–1918)

Nejtěžší období přišlo s vypuknutím první světové války. T. G. Masaryk odešel v prosinci 1914 s dcerou Olgou do exilu organizovat odboj. Charlotte zůstala v Praze s Alicí, Janem a Herbertem.

Rakouské úřady se na rodině mstily:

  • Dcera **Alice** byla v roce 1915 zatčena a vězněna ve Vídni (hrozil jí trest smrti).
  • Syn **Herbert** v roce 1915 zemřel na tyfus, kterým se nakazil při pomoci uprchlíkům.
  • Charlotte byla pod neustálým policejním dohledem, trpěla izolací (lidé se jí báli zdravit) a nedostatkem financí.

Tento enormní stres vedl k propuknutí vážné duševní choroby (těžké deprese) a srdeční slabosti. Byla hospitalizována v sanatoriu ve Veleslavíně a v roce 1918 byla částečně zbavena svéprávnosti, aby ji úřady nemohly dále vyslýchat.

🏰 První dáma a smrt

Když se T. G. Masaryk v prosinci 1918 vrátil do vlasti jako prezident Osvoboditel, našel svou ženu zlomenou nemocí. Charlotte ho sice poznala a měla radost z vítězství, ale její zdravotní stav se nelepšil. Většinu času trávila na zámku v Lánech, o který se starala dcera Alice, jež převzala roli „zastupující první dámy“ při oficiálních akcích.

Charlotte Garrigue Masaryková zemřela v Lánech 13. května 1923 ve věku 72 let. Její smrt Masaryka hluboce zasáhla. Je pohřbena na lánském hřbitově, kde po jejím boku později spočinul i její manžel a děti Jan a Alice.

📜 Odkaz

Její odkaz je vepsán přímo do základů československé státnosti.

  • **Ústava 1920:** To, že první československá ústava zaručovala ženám plné volební právo a rovnoprávnost, je přímým důsledkem jejího vlivu na TGM. Masaryk řekl: „Žena musí být na roveň muži postavena kulturně, právně a politicky.“
  • **Unitářství:** Podílela se na šíření unitářských myšlenek v Čechách.
  • **Překlady:** Přeložila do češtiny díla Johna Stuarta Milla („Poddanství žen“).
  • Její jméno nese základní škola ve Slovenské Lupči a ulice v mnoha českých městech.

Zdroje