Jan Havel

Jan Havel
	Jan Havel při vhazování čestného buly (ilustrační)
Přezdívka	"Gusta"
Datum narození	10. listopadu 1942
Místo narození	Kolín, Protektorát Čechy a Morava
Výška	178 cm
Váha	82 kg (hráčská)
Pozice	Útočník (levé křídlo)
Držení hole	levá
Bývalé týmy	HC Dukla Jihlava, HC Sparta Praha, HC Slavia Praha
Reprezentace	Československo

Rozbalit box

Obsah boxu

Jan Havel, známý pod přezdívkou "Gusta" (* 10. listopadu 1942, Kolín), je bývalý vynikající československý lední hokejista, hrající na pozici levého křídla, a později trenér.

Je považován za jednu z největších legend v historii klubu HC Sparta Praha. Ačkoliv se Spartou nikdy nezískal mistrovský titul (což je často označováno za "prokletí" jeho generace), stal se symbolem věrnosti, bojovnosti a sparťanského srdce. Jeho dres s číslem 8 visí pod stropem O2 areny a je navždy vyřazen z užívání. V reprezentaci byl součástí týmu, který v emotivní době po okupaci v roce 1968 bojoval proti Sovětskému svazu. Získal stříbrnou medaili na ZOH 1968 v Grenoblu a bronz na ZOH 1972 v Sapporu. Je členem prestižního Klubu hokejových střelců s celkovým počtem 282 gólů v lize a reprezentaci. V roce 1969 zvítězil v anketě Zlatá hokejka o nejlepšího hokejistu Československa.

👶 Mládí a začátky: Z Pašinky do velkého hokeje

Jan Havel se narodil v Kolíně (konkrétně vyrůstal v obci Pašinka) v době druhé světové války. Jeho cesta k hokeji nebyla tak přímočará, jak je tomu u dnešních talentů.

Všestrannost: Jako kluk se věnoval mnoha sportům, především fotbalu. S hokejem začínal na přírodním ledě rybníků v okolí Kolína.
Tatra Kolín: Do organizovaného hokeje vstoupil v místním klubu Tatra Kolín. Zde prokázal přirozený talent pro střílení gólů a dravost v osobních soubojích. Jeho výkony v nižší soutěži neunikly pozornosti vojenských náborářů.

⚔️ Vojenská služba: Titul s Duklou Jihlava

V roce 1963 narukoval na základní vojenskou službu. Jeho cílem se stala HC Dukla Jihlava, tehdejší výkladní skříň armádního sportu.

Mezi legendami: V Jihlavě se potkal s hráči jako Jaroslav Holík, Jiří Holík nebo Jan Suchý. Pod vedením trenéra Jaroslava Pitnera prošel tvrdým fyzickým drilem, který z něj udělal komplexního hokejistu.
Mistr 1967: V sezóně 1966/1967, na závěr své prodloužené vojenské služby, se dočkal svého jediného mistrovského titulu v kariéře. Dukla Jihlava vyhrála ligu a Jan Havel byl platným členem kádru. Paradoxně, ač je legendou Sparty, titul slavil v dresu jejího největšího rivala té doby.

🔴 Éra Sparty Praha: Gusta, gól! (1968–1975)

V roce 1968, po skončení vojny, o něj stála řada klubů. Jan Havel se rozhodl pro HC Sparta Praha. Toto rozhodnutí definovalo zbytek jeho života.

Sparťanská modla

Ve Spartě se okamžitě stal miláčkem tribun. Fanoušci v holešovické Sportovní hale si zamilovali jeho herní styl – přímočarý tah na branku, neochotu prohrát jakýkoliv souboj a emoce, které do hry vkládal.

Přezdívka Gusta: Přezdívku "Gusta" získal údajně pro svou fyzickou podobu (či sílu) připomínající slavného zápasníka Gustava Frištenského, ačkoliv existují i verze spojující ji s jinými osobnostmi. Tato přezdívka mu zůstala po celý život a stala se jeho druhou identitou.
Pokřik: Legendární se stal pokřik tribun "Gusta, gól!", který zněl halou, kdykoliv se Havel dotkl puku v útočném pásmu.

Prokletí druhých míst

Sparta měla v té době vynikající tým (brankář Jiří Holeček, obránce Josef Horešovský, útočník Jiří Kochta). Přesto se jí nepodařilo sesadit z trůnu Duklu Jihlava.

Sezóna 1973/1974: Nejblíže titulu byla Sparta v roce 1974. Boj o titul byl vyrovnaný až do posledních kol, ale Sparta nakonec skončila druhá. Havel v této éře patřil k nejlepším střelců ligy.
Kapitán: Dlouhá léta zastával funkci kapitána mužstva. Byl přirozeným lídrem, který se nebál v kabině zvýšit hlas, ale zároveň se za tým dokázal postavit před vedením či rozhodčími.

🦁 Reprezentační kariéra: Emoce roku 1968

V národním dresu odehrál Jan Havel 63 zápasů a vstřelil 34 gólů. Jeho reprezentační kariéra je spjata s politicky vypjatým obdobím po okupaci Československa.

ZOH 1968 v Grenoblu

Na olympiádě v Grenoblu byl členem týmu, který porazil Sovětský svaz 5:4. Tento zápas měl obrovský morální význam. Havel přispěl k zisku stříbrných medailí.

MS 1969 ve Stockholmu

O rok později, na šampionátu ve Švédsku, který se konal jen pár měsíců po invazi vojsk Varšavské smlouvy, byl Havel u dvou slavných vítězství nad SSSR (2:0 a 4:3).

Havel vs. Ragulin: Zápasy byly extrémně tvrdé. Havel sváděl nelítostné souboje s obrem sovětské obrany Alexandrem Ragulinem. Havel se ho nebál, chodil s ním do těla a provokoval ho, což z něj udělalo hrdinu národa. Československo získalo bronz (kvůli prohrám se Švédskem), ale morálně bylo vítězem.

Zlatá hokejka 1969

Za své výkony v lize a reprezentaci v emotivním roce 1969 obdržel nejprestižnější individuální ocenění – Zlatá hokejka. Porazil taková jména jako Václav Nedomanský nebo Vladimír Dzurilla.

ZOH 1972 a MS 1971

Získal stříbro na MS 1971 ve Švýcarsku a bronz na ZOH 1972 v Sapporu. Paradoxně mu unikl titul mistra světa z Prahy 1972, kdy se do závěrečné nominace trenérů Kostky a Pitnera těsně nevešel, ačkoliv byl v širším kádru.

🔄 Závěr kariéry: Slavia a Kolín

V roce 1975, ve věku 33 let, opustil Spartu. Jeho další kroky byly překvapivé.

HC Slavia Praha: Přestoupil do konkurenční Slavie Praha, která tehdy hrála 1. ČNHL (druhou nejvyšší soutěž) a bojovala o postup. Havel měl být tím faktorem, který Slavii vytáhne mezi elitu. V Edenu strávil čtyři sezóny, byl miláčkem publika i zde, ale postup do nejvyšší soutěže se nezdařil.
Návrat domů: Kariéru zakončil v mateřském Kolíně, kde ještě na začátku 80. let bavil diváky v nižší soutěži.

👔 Život po hokeji: Trenér, podnikatel a legenda

Po skončení aktivní kariéry u hokeje zůstal.

Trenérská dráha: Působil jako trenér ve Spartě (mládež i A-tým), ve Slavii a také v Kolíně.
Restaurace U Gusty: Po roce 1989 se vrhl na podnikání. Otevřel si v Praze na Gončárově ulici (v Braníku) vyhlášenou restauraci, která se stala poutním místem hokejových fanoušků. Zde osobně obsluhoval hosty, čepoval pivo a vyprávěl historky z "bitev s Rusáky".
Stará garda: Dlouhá léta organizoval tým veteránů Sparty (Stará garda), se kterým objížděl republiku a propagoval hokej.

👴 Současnost (2025)

K datu 31. prosince 2025 je Jan "Gusta" Havel ve věku 83 let stále vitální a aktivní součástí klubu HC Sparta Praha.

Patron klubu: Působí jako čestný člen vedení a patron klubu. Pravidelně navštěvuje domácí zápasy v O2 areně, kde má své čestné místo. Jeho přítomnost na kostce nad ledem vždy vyvolá bouřlivý potlesk.
Mentor: Často hovoří s mladými hráči o tom, co znamená "být Sparťanem". Je kritikem poměrů, pokud se týmu nedaří, ale vždy s láskou ke klubu.
Zdraví: I přes některé zdravotní potíže spojené s věkem (operace kyčle v minulosti) si udržuje dobrou náladu a optimismus.

🏒 Herní styl

Jan Havel byl prototypem křídla do nepohody.

Tah na branku: Jeho největší zbraní byla přímočarost. Nebyl to hračička, který by kličkoval v rohu. Jakmile měl puk, šel do brány.
Střela: Měl tvrdou a přesnou střelu zápěstím.
Bojovnost: Nebál se rány přijmout ani rozdat. Jeho hra u mantinelu byla příkladná. Byl to hráč, který dokázal strhnout tým svou energií.

📊 Statistiky a Úspěchy

Reprezentace

Rok	Turnaj	Z	G	Umístění
1967	MS Vídeň	6	5	4. místo
1968	ZOH Grenoble	7	5	Stříbro
1969	MS Stockholm	10	5	Bronz
1971	MS Švýcarsko	5	1	Stříbro
1972	ZOH Sapporo	6	5	Bronz
Celkem	Reprezentace	63	34

Klubová kariéra (Milníky)

**Celkem v lize:** Přes 350 zápasů.
**Celkem gólů (Klub střelců):** 282 gólů.
**Nejlepší sezóna:** 1968/69 (oceněn Zlatou hokejkou).

👶 Pro laiky

Jan Havel, kterému nikdo neřekne jinak než "Gusta", je pro fanoušky Sparty tím, čím je František Pospíšil pro Kladno. Je to symbol klubu. Představte si hráče, který sice se Spartou nikdy nevyhrál titul, ale fanoušci ho milovali víc než kohokoliv jiného, protože na ledě nechal duši. Byl to bojovník, který se nebál ani obrovských Rusů v době okupace. Když jsme v roce 1969 porazili Sovětský svaz, Havel byl jedním z těch, kdo se rvali v první linii. Dnes je to laskavý starší pán, kterého můžete potkat na každém zápase Sparty, jak tleská a fandí svým nástupcům. Jeho číslo 8 visí pod stropem haly, aby nikdo nezapomněl, co pro klub udělal.

Zdroje