Slina

Rozbalit box

Obsah boxu

Slina (latinsky saliva) je čirá, mírně viskózní a bezbarvá tělní tekutina produkovaná slinnými žlázami v ústní dutině obratlovců, včetně člověka. Hraje klíčovou roli v prvních fázích trávení, udržování zdraví ústní dutiny a umožňuje základní funkce jako polykání a řeč. Její složení je komplexní a dynamicky se mění v závislosti na stimulaci, denní době a celkovém zdravotním stavu jedince.

🧪 Složení

Sliny jsou z přibližně 99,5 % tvořeny vodou, zbývajících 0,5 % však obsahuje širokou škálu látek, které jsou zásadní pro jejich funkci.

Anorganické složky

Ionty: Klíčové elektrolyty jako sodík (Na⁺), draslík (K⁺), vápník (Ca²⁺), hořčík (Mg²⁺), chloridy (Cl⁻), fosforečnany (PO₄³⁻) a hydrogenuhličitany (HCO₃⁻). Hydrogenuhličitanový systém je zásadní pro udržování pH v ústech a neutralizaci kyselin.
Jód: Sliny obsahují jód, který má antibakteriální účinky.
Fluoridy: V malém množství přispívají k remineralizaci zubní skloviny.

Organické složky

Enzymy:
- Amyláza (ptyalin): Zahajuje štěpení škrobů na jednodušší cukry již v ústní dutině.
- Jazyková lipáza: Spouští trávení tuků, aktivuje se však až v kyselém prostředí žaludku.
- Lysozym: Enzym s antibakteriálními účinky, který narušuje buněčné stěny bakterií.
- Laktoperoxidáza: Další enzym s antimikrobiálními vlastnostmi.
Hlen (mucin): Jedná se o glykoproteiny, které na sebe vážou vodu, dodávají slinám jejich viskozitu a lubrikují sousto (tzv. bolus) i sliznici úst.
Protilátky: Především sekreční imunoglobulin A (sIgA), který je první linií obrany proti patogenům vstupujícím do těla ústy.
Laktoferrin: Protein, který váže železo, čímž ho odebírá bakteriím a brání jejich růstu.
Proteiny bohaté na prolin: Pomáhají při remineralizaci skloviny a mají antimikrobiální vlastnosti.
Histatiny: Skupina proteinů, které mají silné protiplísňové účinky (zejména proti Candida albicans) a podporují hojení ran.
Ostatní látky: Močovina, kyselina močová, kreatinin, aminokyseliny a různé růstové faktory (např. epidermální růstový faktor, který urychluje hojení sliznice).

⚙️ Tvorba a regulace

Produkce slin je zajišťována třemi páry velkých slinných žláz a stovkami malých slinných žlázek roztroušených ve sliznici ústní dutiny.

Typy slinných žláz

Příušní žláza (Glandula parotidea): Největší párová žláza, umístěná před uchem. Produkuje převážně řídkou, vodnatou (serózní) slinu bohatou na enzymy, zejména amylázu. Její produkce dominuje při stimulaci (např. jídlem).
Podčelistní žláza (Glandula submandibularis): Nachází se pod dolní čelistí. Produkuje smíšenou, seromucinózní slinu. Tvoří většinu (cca 70 %) klidové produkce slin.
Podjazyková žláza (Glandula sublingualis): Nejmenší z velkých žláz, uložená pod jazykem. Produkuje převážně hustou, hlenovitou (mucinózní) slinu.

Malé slinné žlázy (bukální, labiální, palatinální) jsou zodpovědné za kontinuální zvlhčování sliznice.

Regulace sekrece

Tvorba slin je řízena výhradně autonomním nervovým systémem.

Parasympatikus: Jeho stimulace (např. při pohledu na jídlo, jeho vůni nebo chuti) vede k produkci velkého množství řídké, vodnaté sliny bohaté na enzymy.
Sympatikus: Jeho aktivace (např. při stresu nebo strachu) vede k produkci malého množství husté, viskózní sliny. To je důvod, proč máme při nervozitě "sucho v ústech".

Denně člověk vyprodukuje v průměru 0,5 až 1,5 litru slin. Produkce je nejvyšší odpoledne a téměř nulová během spánku.

🎯 Funkce slin

Sliny plní v těle řadu nezastupitelných funkcí.

🍽️ Trávicí funkce

Zahájení trávení: Enzym amyláza štěpí složité sacharidy (škroby) na jednodušší cukry.
Formování sousta: Mucin obalí rozmělněnou potravu, vytvoří kluzké sousto (bolus), které lze snadno polknout.
Aktivace chuťových pohárků: Sliny rozpouštějí molekuly potravy, což jim umožňuje interagovat s receptory na chuťových pohárcích a vnímat tak chuť.

🛡️ Ochranná funkce

Mechanické čištění: Proud slin neustále omývá zuby a sliznice a odstraňuje zbytky jídla a mikroorganismy.
Antibakteriální a antivirová ochrana: Látky jako lysozym, laktoferrin, laktoperoxidáza a IgA aktivně ničí nebo inhibují růst škodlivých mikroorganismů.
Pufrovací kapacita: Díky hydrogenuhličitanům a fosfátům neutralizují sliny kyseliny produkované bakteriemi po konzumaci cukrů, čímž chrání zubní sklovinu před demineralizací a vznikem zubního kazu.
Remineralizace: Sliny jsou přesyceny ionty vápníku a fosfátu, které se mohou ukládat zpět do mírně poškozené skloviny a "opravovat" ji.

🗣️ Lubrikační a další funkce

Usnadnění řeči: Zvlhčování rtů, jazyka a sliznic je nezbytné pro plynulou a srozumitelnou artikulaci.
Zvlhčování a ochrana sliznic: Sliny chrání citlivou sliznici úst, hltanu a jícnu před mechanickým poškozením a vysycháním.
Podpora hojení: Růstové faktory a další látky ve slinách (např. histatiny) urychlují hojení ran v ústní dutině.

🩺 Klinický význam

Změny v množství nebo složení slin mohou signalizovat různá onemocnění a mají významný dopad na zdraví.

Xerostomie (suchost v ústech): Snížená produkce slin. Může být způsobena léky (antidepresiva, antihistaminika), ozařováním v oblasti hlavy a krku, autoimunitními onemocněními (např. Sjögrenův syndrom) nebo dehydratací. Vede ke zvýšenému riziku zubního kazu, zánětů dásní, plísňových infekcí, potížím s polykáním a mluvením.
Hypersalivace (ptyalismus): Nadměrná produkce slin. Může se objevit v těhotenství, při otravách (např. rtutí), neurologických poruchách (Parkinsonova choroba) nebo při zánětech v ústní dutině.
Sialoadenitida: Zánět slinné žlázy, nejčastěji způsobený virovou (příušnice) nebo bakteriální infekcí.
Sialolitiáza: Tvorba slinných kamenů, které mohou ucpat vývod žlázy a způsobit bolestivý otok.

Diagnostický nástroj

Sliny se stávají stále populárnějším a neinvazivním materiálem pro diagnostické testy. Lze z nich analyzovat:

Hormony: Např. kortizol (ukazatel stresu), testosteron, estrogen.
Protilátky: Např. proti viru HIV nebo hepatitidy.
Léky a drogy: Pro monitorování hladin léků nebo testování na přítomnost nelegálních substancí.
DNA: Pro genetické testování a forenzní analýzu.

🤔 Pro laiky

Představte si sliny jako multifunkční tělesnou tekutinu, která je mnohem víc než jen "voda v puse". Jsou to vlastně takoví malí superhrdinové ústní dutiny.

Osobní kuchař: Ještě než jídlo dorazí do žaludku, sliny ho začnou "předtrávovat". Obsahují speciální "nůžky" (enzymy), které začnou štípat složité cukry z rohlíku nebo brambor na menší kousky.
Teflonový povlak: Díky slizovité látce (mucinu) se z rozkousaného jídla stane kluzké sousto, které snadno proklouzne do krku. Bez slin by bylo polykání suchého chleba téměř nemožné.
Tělesná stráž: Sliny jsou plné "vojáků" (protilátek a enzymů jako lysozym), kteří neustále hlídkují a ničí škodlivé bakterie a viry, které se nám snaží dostat do těla.
Opravář zubů: Když si dáte něco sladkého, bakterie v ústech vyrobí kyselinu, která naleptává zubní sklovinu. Sliny tuto kyselinu zneutralizují a navíc do skloviny dodají "stavební materiál" (vápník a fosfáty), aby se drobné dírky zase zacelily.
Tlumočník chutí: Abychom mohli cítit chuť, musí se molekuly z jídla nejprve rozpustit. Sliny fungují jako rozpouštědlo, které chuťovým buňkám na jazyku "přeloží", jestli jíte něco sladkého, slaného nebo kyselého.

Takže když máte "sucho v puse" při nervozitě, je to proto, že tělo dočasně vypne produkci těchto úžasných pomocníků, aby se soustředilo na boj nebo útěk.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025