Pangea

Rozbalit box

Obsah boxu

Pangea (z řeckého πᾶν (pan) znamenající "vše" a Γαῖα (Gaia) znamenající "Země") byl superkontinent, který existoval během pozdního paleozoika a raného mezozoika. Sformoval se přibližně před 335 miliony let spojením dřívějších kontinentálních celků a začal se rozpadat zhruba před 175 miliony let. Na rozdíl od dnešního rozložení kontinentů a oceánů byla většina souše na Zemi soustředěna do jediného obrovského bloku. Pangeu obklopoval jediný globální superoceán zvaný Panthalassa.

Název Pangea poprvé použil německý geofyzik a meteorolog Alfred Wegener, hlavní autor teorie kontinentálního driftu, ve své publikaci Vznik kontinentů a oceánů z roku 1915. Koncept Pangei je ústředním bodem moderní deskové tektoniky a pomáhá vysvětlit geologickou stavbu kontinentů, rozšíření fosilií i klimatické změny v dávné minulosti.

📜 Vznik a formování

Formování Pangei bylo dlouhodobým procesem, který trval desítky milionů let a byl vyvrcholením tzv. superkontinentálního cyklu. Předchůdcem Pangei byly starší superkontinenty jako Rodinie a Pannotie.

Klíčovou událostí byla kolize dvou velkých kontinentálních bloků: Laurasie na severu (zahrnující budoucí Severní Ameriku, Evropu a Asii) a Gondwany na jihu (zahrnující budoucí Jižní Ameriku, Afriku, Antarktidu, Austrálii a Indii).

Tato masivní srážka, známá jako Variské vrásnění (v Severní Americe jako Alleghenské vrásnění), probíhala v obdobích devonu, karbonu a permu. Během tohoto procesu došlo k vyvrásnění obrovských pohoří, jejichž pozůstatky dnes nacházíme například v podobě Apalačských hor v Severní Americe nebo Uralu, který odděluje Evropu od Asie. Po spojení těchto hlavních bloků se připojily i menší mikrokontinenty, jako byla Sibiř, a Pangea byla na přelomu karbonu a permu v podstatě kompletní.

🌍 Geografie a klima

Pangea měla charakteristický tvar písmene "C". V jejím "zálivu" na východě se nacházelo polouzavřené moře zvané oceán Tethys. Zbytek planety pokrýval již zmíněný superoceán Panthalassa.

Díky obrovské rozloze kontinentu bylo klima v jeho vnitrozemí extrémně kontinentální. To znamenalo velmi horká léta a mrazivé zimy s obrovskými teplotními rozdíly. Pobřežní oblasti byly ovlivňovány oceánem a pravděpodobně zde panovaly silné monzunové deště. Vnitrozemí Pangei bylo z velké části tvořeno rozsáhlými pouštěmi a polopouštěmi, protože vlhkost z oceánu se do tak vzdálených oblastí nedostala.

Důkazy o zalednění z období pozdního karbonu a permu byly nalezeny na jižních částech Pangei (v dnešní Jižní Americe, Africe, Indii a Austrálii), což svědčí o tom, že tato oblast se v té době nacházela v blízkosti jižního pólu.

🦖 Život na Pangei

Existence jediného superkontinentu umožnila suchozemským živočichům a rostlinám migrovat a šířit se po celé pevnině. To vedlo k relativně homogennímu rozšíření mnoha druhů po celém světě.

🌿 Flora

V období permu dominovaly flóře nahosemenné rostliny, zejména cykasy, jinany a jehličnany. V jižních, chladnějších oblastech Gondwany byla rozšířená charakteristická flóra s dominantním rodem Glossopteris, jehož fosilní pozůstatky jsou jedním z klíčových důkazů kontinentálního driftu.

🐾 Fauna

Fauna pozdního paleozoika byla tvořena obojživelníky a plazy, včetně skupiny synapsidů (tzv. savcovitých plazů), ze kterých se později vyvinuli savci. Typickým představitelem permské fauny byl například Dimetrodon.

Na konci permu, přibližně před 252 miliony let, došlo k největšímu masovému vymírání v historii Země, známému jako vymírání na konci permu. Tato katastrofa vyhladila až 96 % mořských a 70 % suchozemských druhů. Po této události, v období triasu, se život začal pomalu obnovovat. Dominantní pozici postupně převzali archosauři, ze kterých se vyvinuli dinosauři, krokodýli a ptakoještěři. První dinosauři se objevili právě na Pangei a díky propojené souši se mohli rozšířit po celém světě.

💥 Rozpad Pangei

Rozpad Pangei nebyl náhlou událostí, ale postupným procesem, který trval více než 100 milionů let a probíhal v několika fázích. Hlavní příčinou byl rifting – proces, při kterém se kontinentální kůra natahuje a trhá v důsledku tepla stoupajícího ze zemského pláště.

🌊 Fáze 1: Trias a raná jura (cca před 200 miliony let)

První trhliny se začaly objevovat mezi budoucí Severní Amerikou a Afrikou. Tento rift se postupně rozšířil a byl zaplaven vodou, čímž začal vznikat střední Atlantský oceán. Zároveň se prohluboval oceán Tethys, který odděloval severní Laurasii od jižní Gondwany.

🌎 Fáze 2: Jura a křída (cca před 150–140 miliony let)

V této fázi se začala rozpadat i jižní část – Gondwana. Jižní Amerika se začala oddělovat od Afriky, což vedlo ke vzniku jižního Atlantského oceánu. Současně se od bloku Antarktidy a Austrálie oddělila Indie a začala svou dlouhou pouť na sever směrem k Asii.

🏔️ Fáze 3: Kenozoikum (cca před 60 miliony let dodnes)

V poslední fázi se Laurasie rozpadla oddělením Severní Ameriky od Eurasie (vznik severního Atlantiku). Austrálie se oddělila od Antarktidy a posunula se k severu. Kolize Indie s Asií vedla k vyvrásnění pohoří Himálaj. Tento proces pokračuje dodnes – kontinenty se stále pohybují.

💡 Důkazy existence

Teorie o existenci Pangei je podpořena řadou přesvědčivých důkazů z různých vědních oborů:

• Geometrická shoda pobřeží: Pobřeží kontinentů, zejména Jižní Ameriky a Afriky, do sebe zapadají jako dílky skládačky.
• Geologické důkazy: Shodné geologické formace a typy hornin se nacházejí na kontinentech, které jsou dnes odděleny oceánem. Například horská pásma v Severní Americe (Apalače) geologicky navazují na pohoří ve Skotsku a Skandinávii.
• Fosilní důkazy: Nálezy identických fosilií suchozemských organismů na různých kontinentech. Například fosilie malého plaza rodu Mesosaurus byly nalezeny pouze v Jižní Americe a jižní Africe. Fosilie rostliny Glossopteris se nacházejí v Jižní Americe, Africe, Indii, Antarktidě i Austrálii.
• Paleoklimatické důkazy: Stopy po zalednění (tzv. tillity) z období permu se nacházejí v tropických a subtropických oblastech Afriky, Indie a Jižní Ameriky. To lze vysvětlit pouze tak, že tyto kontinenty byly v té době spojeny a nacházely se poblíž jižního pólu.

🌀 Superkontinentální cyklus

Pangea nebyla prvním ani posledním superkontinentem v historii Země. Geologové předpokládají existenci tzv. superkontinentálního cyklu, během kterého se kontinenty periodicky spojují a opět rozpadají. Tento cyklus trvá přibližně 300 až 500 milionů let. Mezi předchůdce Pangei patřily superkontinenty jako Rodinie (před cca 1 miliardou let) a Pannotie (před cca 600 miliony let). Vědci se domnívají, že v daleké budoucnosti (za zhruba 250 milionů let) se kontinenty opět spojí a vytvoří nový superkontinent, pro který se používají hypotetické názvy jako Pangea Ultima nebo Amasie.

🤓 Pro laiky

• Superkontinent: Představte si, že všechny dnešní kontinenty (Evropa, Asie, Afrika atd.) jsou dílky puzzle. Superkontinent je stav, kdy jsou všechny tyto dílky složeny do jednoho obrovského ostrova. Pangea byla jedním z takových "složených puzzlí" v dávné minulosti.
• Kontinentální drift: Myšlenka, že kontinenty nejsou přibité na jednom místě, ale velmi pomalu se pohybují po povrchu Země, podobně jako ledové kry na vodě. Ročně se posunou jen o pár centimetrů, ale za miliony let to stačí k úplnému přeskupení mapy světa.
• Tektonické desky: Zemský povrch není jednolitý, ale je rozlámaný na obrovské kusy, kterým říkáme tektonické desky. Tyto desky plavou na horkém, polotekutém zemském plášti. Jejich pohyb způsobuje zemětřesení, sopečnou činnost a právě i pohyb kontinentů.
• Panthalassa: Když byla veškerá souš spojená v Pangei, musel existovat i jeden obrovský oceán, který ji obklopoval. Tomuto praoceánu se říká Panthalassa.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025