Jimmy Carter

Jimmy Carter
Soubor:Jimmy Carter official portrait 1977.jpg
Oficiální portrét Jimmyho Cartera, 1977
Datum narození	1. října 1924 (věk 100 let)
Místo narození	Plains, Sumter County, Georgie, USA
Státní příslušnost	Americká
Rodiče	James Earl Carter Sr., Bessie Lillian Gordy Carter
Manželka	Rosalynn Carter (sňatek 1946)
Děti	Jack Carter, James "Chip" Carter, Donnel "Jeff" Carter, Amy Carter
Povolání	Politik, Farmář, Důstojník námořnictva, Humanitář
Politická strana	Demokratická strana
Úřad	39. prezident Spojených států amerických
Období	20. ledna 1977 – 20. ledna 1981
Předchůdce	Gerald Ford
Nástupce	Ronald Reagan
Viceprezident	Walter Mondale
Úřad 2	76. guvernér Georgie
Období 2	12. ledna 1971 – 14. ledna 1975
Předchůdce 2	Lester Maddox
Nástupce 2	George Busbee
Soubor:Jimmy Carter signature.svg

James Earl "Jimmy" Carter Jr. (* 1. října 1924, Plains, Sumter County, Georgie, USA) je americký politik, farmář a třicátý devátý prezident Spojených států amerických. Sloužil jedno funkční období v letech 1977 až 1981. Před prezidentským úřadem sloužil jako guvernér Georgie. Carterovo prezidentské období bylo poznamenáno snahou o prosazování lidských práv v zahraniční politice, energetickou krizí a íránskou rukojmí krizí. Po odchodu z Bílého domu se stal jedním z nejaktivnějších a nejuznávanějších bývalých prezidentů, známým pro svou rozsáhlou humanitární práci a získal Nobelovu cenu za mír v roce 2002.

---

Raný život a vzdělání

Jimmy Carter se narodil a vyrostl v Plains v Georgii, kde jeho rodina vlastnila farmu na pěstování arašídů. Vyrůstal v chudém, ale silně komunitním prostředí amerického Jihu.

• Vzdělání: Absolvoval Námořní akademii Spojených států v Annapolisu v roce 1946.
• Námořnictvo USA: Sloužil v námořnictvu USA jako důstojník ponorkové flotily, včetně práce na vývoji jaderných ponorek pod admirálem Hymanem G. Rickoverem. V roce 1953, po smrti svého otce, opustil námořnictvo a vrátil se do Plains, aby převzal rodinnou farmu.

V roce 1946 se oženil s Rosalynn Smith, která mu byla celoživotní partnerkou a aktivní první dámou. Měli čtyři děti.

---

Raná politická kariéra

Po návratu do Georgie se Carter aktivně zapojil do místní politiky.

• Místní správa: Sloužil v místních školních radách a jako státní senátor Georgie (1963–1967).
• Guvernér Georgie (1971–1975): V roce 1970 byl zvolen guvernérem Georgie. Jako guvernér se zaměřil na reformu státní správy, ochranu životního prostředí a rasovou rovnoprávnost. Proslavil se jako "New South" guvernér, který se distancoval od tradiční rasové politiky Jihu.

---

Prezidentské volby 1976

Jimmy Carter, relativně neznámý mimo Georgii, se v roce 1976 pustil do boje o prezidentskou nominaci Demokratické strany. Sliboval, že obnoví důvěru ve vládu po Watergate a vietnamské válce, a vystupoval jako "outsider" Washingtonu.

• Kampaň: Během primárek v roce 1976 vedl efektivní kampaň od dveří ke dveřím a prezentoval se jako čestný a morální lídr.
• Vítězství: Těsně zvítězil nad úřadujícím republikánským prezidentem Geraldem Fordem, který byl poškozen prezidentskou milostí pro Richarda Nixona.

---

Prezidentství (1977–1981)

Carterovo prezidentství bylo charakterizováno snahou o novou morální zahraniční politiku a řešením složitých domácích problémů.

Zahraniční politika

• Lidská práva: Carter učinil lidská práva ústředním bodem americké zahraniční politiky. Tlačil na dodržování lidských práv po celém světě, což vedlo k napětí ve vztazích s některými autoritářskými režimy, včetně spojenců USA.
• Dohody z Camp Davidu (1978): Zprostředkoval historické mírové dohody mezi Izraelem (Menachem Begin) a Egyptem (Anwar Sadat) v Camp Davidu. Za toto úsilí získali Begina a Sadat Nobelovu cenu za mír.
• Panamský průplav: Podepsal dohody o předání kontroly nad Panamským průplavem Panamě k roku 1999, což bylo kontroverzní, ale vnímáno jako důležitý krok ke zlepšení vztahů s Latinskou Amerikou.
• Navázání vztahů s Čínou: Oficiálně navázal diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou.
• Íránská rukojmí krize (1979–1981): Únos 52 amerických diplomatů a občanů v Teheránu íránskými radikály, který trval 444 dní, dominoval druhé polovině Carterova prezidentství. Neúspěšná záchranná mise (Operation Eagle Claw) a neschopnost krizi rychle vyřešit vážně poškodily jeho popularitu a image.
• Invaze Sovětského svazu do Afghánistánu (1979): Reagoval na sovětskou invazi do Afghánistánu bojkotem olympijských her v Moskvě a uvalením embarga na obilí vůči Sovětskému svazu.

Domácí politika

• Energetická krize: USA čelily vážné energetické krizi a nedostatku paliva. Carter zavedl ministerstvo energetiky a prosazoval úsporná opatření a rozvoj alternativních zdrojů energie.
• Ekonomické problémy: Bojoval s stagflací (vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost). Jeho snahy o řešení těchto problémů nebyly příliš úspěšné a ekonomika zůstala slabá.
• Deregulace: Prosazoval deregulaci v některých sektorech, jako je letecká a dopravní průmysl.

---

Prezidentské volby 1980

Jimmy Carter se ucházel o znovuzvolení v roce 1980, ale čelil mnoha výzvám.

• Prohra: Ztratil důvěru veřejnosti kvůli přetrvávající ekonomické krizi a neschopnosti vyřešit íránskou rukojmí krizi. Drtivě prohrál s republikánským kandidátem Ronaldem Reaganem. Rukojmí byli propuštěni jen několik minut po Reaganově inauguraci.

Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:

Gerald Ford > Jimmy Carter > Ronald Reagan

---

Post-prezidentský život a odkaz

Po odchodu z Bílého domu zahájil Jimmy Carter to, co je všeobecně považováno za jedno z nejúspěšnějších post-prezidentských období v historii USA.

• Humanitární práce: Spolu s manželkou Rosalynn založil Carter Center v Atlantě, organizaci zaměřenou na globální zdraví, mír, lidská práva a vymýcení nemocí.
• Pozorovatel voleb: Působil jako pozorovatel voleb v mnoha zemích, aby zajistil spravedlivý průběh.
• Mírová úsilí: Aktivně se podílel na řešení mezinárodních konfliktů a obhajoval lidská práva.
• Nobelova cena za mír: V roce 2002 mu byla udělena Nobelova cena za mír za jeho celoživotní úsilí o nalezení mírových řešení mezinárodních konfliktů, podporu demokracie a lidských práv a prosazování hospodářského a sociálního rozvoje.
• Kritik: Nebál se kritizovat politiky nástupců, včetně vojenských intervencí USA.

Jimmy Carter je od května 2025 nejstarším žijícím bývalým prezidentem USA.

Carterův odkaz je často rozdělen na dvě části:

• Prezidentství: Během jeho prezidentství čelil obrovským výzvám a jeho výsledky byly smíšené. Je kritizován za neschopnost účinně řešit ekonomické problémy a íránskou krizi. Zároveň je ceněn za své principy a poctivost.
• Post-prezidentství: Jeho humanitární práce po odchodu z úřadu je všeobecně obdivována a uznávána jako vzor pro bývalé státníky. Jeho odkaz se postupem času výrazně zlepšil právě díky jeho neúnavnému celoživotnímu úsilí.

---

Pro laiky

Představte si Jimmyho Cartera jako prezidenta, který byl sice poctivý a chtěl dobro, ale jeho prezidentské období bylo plné těžkostí, a který pak po odchodu z Bílého domu získal celosvětový obdiv za svou práci pro mír a lidská práva. Byl 39. prezident USA.

Jimmy Carter vyrostl na arašídové farmě v Georgii a sloužil v námořnictvu jako důstojník na ponorce. Po smrti otce se vrátil domů, aby převzal farmu, a pak se dal na politiku. Stal se guvernérem Georgie.

V roce 1976 byl pro většinu Američanů neznámý, ale sliboval, že bude jiný než politici ve Washingtonu (po aféře Watergate). Lidé mu věřili a on porazil úřadujícího prezidenta Geralda Forda.

Jeho prezidentské období (1977–1981) bylo těžké:

• Lidská práva: Snažil se, aby Amerika v zahraniční politice vždy podporovala lidská práva.
• Mír na Blízkém východě: Podařilo se mu dojednat historickou mírovou dohodu mezi Izraelem a Egyptem.
• Íránská rukojmí krize: Nejslavnější událostí jeho prezidentského období byla rukojmí krize v Íránu, kdy radikálové zadržovali americké diplomaty 444 dní. Carter se snažil je zachránit, ale neúspěšně, a to mu velmi poškodilo popularitu.
• Ekonomika: Amerika se potýkala s vysokými cenami paliv a vysokou nezaměstnaností. Carter se snažil problémy vyřešit, ale nedařilo se mu to.

V roce 1980 prohrál volby s Ronaldem Reaganem.

Ale to, co udělal po odchodu z prezidentského úřadu, je mnohem slavnější. Jimmy Carter se stal neuvěřitelně aktivním:

• Humanitární práce: Založil Carter Center, kde se snaží pomáhat lidem po celém světě, bojuje proti nemocem, podporuje demokracii a mír.
• Nobelova cena za mír: Za svou práci pro mír a lidská práva dostal v roce 2002 Nobelovu cenu za mír.

I když jeho prezidentství bylo plné výzev, Jimmy Carter je dnes obdivován za svou neuvěřitelnou práci po odchodu z Bílého domu a je považován za velkého humanitáře.

---

Odkazy a zdroje

• Jimmy Carter: Miller Center, University of Virginia(anglicky)
• Jimmy Carter: The White House(anglicky)
• Jimmy Carter: Britannica(anglicky)
• Jimmy Carter: History.com(anglicky)
• Jimmy Carter – Wikipedie(anglicky)
• Jimmy Carter Presidential Library and Museum(anglicky)
• The Carter Center(anglicky)

---