Bitva u Hastingsu
Obsah boxu
Bitva u Hastingsu byla klíčovým střetnutím normanského záboru Anglie, které se odehrálo 14. října 1066. V bitvě se střetla normansko-francouzská invazní armáda vedená vévodou Vilémem Dobyvatelem s anglosaskou armádou pod velením krále Harolda II. Godwinsona. Bitva skončila drtivým vítězstvím Normanů, smrtí krále Harolda a znamenala začátek konce anglosaské vlády v Anglii a nástup nové, normanské dynastie. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších bitev v anglických dějinách.
📜 Historické pozadí
Kořeny konfliktu sahají do ledna 1066, kdy zemřel bezdětný anglický král Eduard III. Vyznavač. O uvolněný trůn se přihlásili tři hlavní uchazeči, což vedlo k zásadní nástupnické krizi.
👑 Krize nástupnictví
- Harold II. Godwinson: Nejmocnější anglosaský šlechtic (earl z Wessexu) a švagr zesnulého krále. Tvrdil, že mu Eduard na smrtelné posteli trůn přislíbil. Anglická rada starších (Witenagemot) jeho nárok potvrdila a Harold byl korunován den po Eduardově smrti.
- Vilém Dobyvatel: Vévoda z Normandie, vzdálený příbuzný Eduarda Vyznavače. Prohlašoval, že mu Eduard přislíbil anglický trůn již v roce 1051 a že Harold Godwinson mu v roce 1064 během své návštěvy v Normandii přísahal věrnost a podporu jeho nároku. Tuto přísahu Harold porušil, což Vilém využil jako záminku k invazi a získal pro ni i papežskou podporu.
- Harald III. Hardrada: Král Norska, jehož nárok byl založen na staré dohodě mezi jeho předchůdcem a dánským králem, který kdysi vládl Anglii. Svůj nárok spojil s Tostigem Godwinsonem, Haroldovým zapuzeným bratrem.
⚔️ Dvě invaze
Zatímco Vilém shromažďoval v Normandii obrovskou invazní flotilu, první úder přišel ze severu. Harald Hardrada a Tostig se v září 1066 vylodili v severní Anglii s armádou čítající asi 10 000–15 000 mužů. Podařilo se jim porazit místní anglosaské síly v bitvě u Fulfordu a obsadit York.
Král Harold Godwinson na tuto hrozbu reagoval bleskově. Se svou armádou (především s elitními huskarly) podnikl rychlý pochod na sever, dlouhý přes 300 kilometrů, a 25. září 1066 překvapil a drtivě porazil vikinskou armádu v bitvě na Stamford Bridge. V bitvě padl jak Harald Hardrada, tak Tostig. Ačkoliv se jednalo o velké vítězství, Haroldova armáda byla značně oslabena a vyčerpána.
Pouhé tři dny po tomto vítězství, 28. září, se Vilém Dobyvatel se svou armádou vylodil na jihu Anglie u Pevensey. Harold byl nucen opět shromáždit své unavené vojsko a vydat se na další vyčerpávající pochod na jih, aby čelil druhé invazi.
🛡️ Složení armád
Armády, které se u Hastingsu střetly, se zásadně lišily svou taktikou, výzbrojí a složením.
Anglosaská armáda
Haroldova armáda čítala přibližně 7 000–8 000 mužů a byla složena téměř výhradně z pěchoty. Její jádro tvořili:
- Huskarlové: Profesionální, skvěle vycvičení a vyzbrojení válečníci, kteří tvořili královu osobní gardu. Byli proslulí svou odvahou a mistrovstvím v boji s obouruční dánskou sekerou (Dane axe), zbraní schopnou jedním úderem zabít koně i jezdce.
- Fyrd: Jednalo se o domobranu, svobodné muže povinné vojenskou službou. Jejich kvalita a výzbroj se značně lišila, od dobře vybavených thegnů (nižší šlechty) po prosté rolníky s kopími a štíty.
Klíčovou taktikou Anglosasů byla formace známá jako štítová hradba (anglicky shield wall, staroanglicky scildweall). Jednalo se o sevřenou linii vojáků, kde se štíty překrývaly a vytvářely téměř neprostupnou bariéru proti jízdě i pěchotě. Anglosaská armáda prakticky postrádala lučištníky a jízdu.
Normanská armáda
Vilémova armáda měla podobnou velikost, ale byla mnohem všestrannější. Skládala se ze tří hlavních složek:
- Těžká jízda: Rytíři na koních tvořili údernou sílu normanské armády. Byli chráněni kroužkovou zbrojí a přilbou s nánosníkem, vyzbrojeni kopím, mečem a štítem. Jejich taktikou byl koordinovaný útok (charge).
- Pěchota: Podpůrná složka, která bojovala po boku jízdy. Byla hůře vyzbrojena než anglosaský protějšek.
- Lučištníci a kušníci: Vilém měl k dispozici značný počet střelců, kteří měli za úkol narušit a oslabit nepřátelskou formaci před hlavním útokem.
Tato kombinace různých typů vojsk dávala Vilémovi mnohem větší taktickou flexibilitu než Haroldovi.
⚔️ Průběh bitvy
Harold dorazil na místo bitvy a zaujal vynikající obrannou pozici na hřebeni kopce, dnes známého jako Senlac Hill. Jeho armáda zformovala hustou štítovou hradbu podél celého hřebene, což Normanům znemožnilo využít plnou sílu jejich jízdy při útoku do kopce.
🌄 Ranní fáze a anglosaská obrana
Bitva začala ráno 14. října kolem deváté hodiny. Normanský útok zahájili lučištníci, jejichž šípy se však odrážely od štítů nebo létaly příliš vysoko a kvůli převýšení měly malý účinek. Následoval útok normanské pěchoty, který byl s těžkými ztrátami odražen pevnou štítovou hradbou.
Poté Vilém nařídil útok své elitní těžké jízdy. Rytíři se s velkým úsilím probíjeli do kopce, ale ani jim se nepodařilo prorazit anglosaskou linii. Štítová hradba, posílená smrtícími údery dánských seker, držela pevně.
🏹 Normanské útoky a falešný ústup
Během jednoho z útoků se bretonské jednotky na normanském levém křídle daly na útěk. Část nezkušeného anglosaského fyrdu porušila disciplínu, opustila štítovou hradbu a začala prchající nepřátele pronásledovat z kopce dolů. Vilémova jízda se rychle přeskupila, obklíčila je na rovině a zmasakrovala.
Vilém si údajně uvědomil potenciál této taktiky a během dne nařídil svým rytířům provést několik falešných ústupů (feigned retreat). Pokaždé se část Anglosasů nechala zlákat k pronásledování, opustila bezpečí štítové hradby a byla následně zničena normanskou jízdou. Tímto způsobem se anglosaská linie postupně oslabovala a řídla.
☠️ Smrt krále Harolda a kolaps
Bitva zuřila celý den a obě strany utrpěly těžké ztráty. Klíčový okamžik nastal v pozdním odpoledni. Podle tradice, zvěčněné na tapisérii z Bayeux, byl král Harold nejprve zasažen šípem do oka. Krátce nato, když byl zraněný a téměř oslepený, pronikla skupina normanských rytířů k jeho standartě a krále zabila.
Spolu s Haroldem padli i jeho bratři Gyrth a Leofwine. Smrt krále a velitelů znamenala pro anglosaskou armádu fatální ránu. Morálka se zhroutila, štítová hradba se rozpadla a většina fyrdu se dala na útěk. Pouze elitní huskarlští bojovníci zůstali a bojovali do posledního muže kolem těla svého pána.
🏛️ Důsledky a význam
Vítězství u Hastingsu otevřelo Vilémovi cestu do nitra Anglie. Ačkoliv se ještě setkal s určitým odporem, po obsazení klíčových měst se nechal na Boží hod vánoční, 25. prosince 1066, korunovat v Westminsterském opatství anglickým králem.
Bitva měla dalekosáhlé a trvalé důsledky:
- **Výměna elity:** Anglosaská vládnoucí třída byla téměř kompletně nahrazena normanskou a francouzskou šlechtou.
- **Změna jazyka:** Normanská francouzština se stala jazykem dvora, vlády a práva. Její splynutí se starou angličtinou dalo vzniknout střední angličtině, předchůdci moderní angličtiny.
- **Feudální systém:** Normané zavedli v Anglii kontinentální model feudalismu, založený na vlastnictví půdy výměnou za vojenskou službu.
- **Architektura:** Po celé zemi začaly vyrůstat normanské hrady (typu motte-and-bailey) jako symbol nové moci a nástroj kontroly obyvatelstva.
- **Orientace Anglie:** Anglie se politicky a kulturně odklonila od Skandinávie a více se orientovala na kontinentální Evropu, především na Francii.
🖼️ Tapisérie z Bayeux
Nejcennějším a nejznámějším pramenem o bitvě u Hastingsu je Tapisérie z Bayeux. Jedná se o téměř 70 metrů dlouhou vyšívanou textilii, která obrazově vypráví příběh vedoucí k bitvě a její průběh. Ačkoliv je vytvořena z normanského pohledu a sloužila jako propaganda, poskytuje neocenitelné detaily o výzbroji, taktice a klíčových momentech střetnutí, včetně slavné scény smrti krále Harolda.
🤔 Pro laiky
- **Proč se bojovalo?** Po smrti anglického krále, který neměl děti, se o trůn přihlásili tři muži. Angličané si zvolili svého šlechtice Harolda. Normanský vévoda Vilém ale tvrdil, že mu byl trůn slíben dříve, a tak se rozhodl si ho vzít silou.
- **Kdo proti komu bojoval?** Na jedné straně byli Anglosasové (tehdejší Angličané), kteří bojovali pěšky a spoléhali na "štítovou hradbu" – pevnou zeď ze štítů. Na druhé straně byli Normané (z dnešní Francie), kteří měli kromě pěšáků i lučištníky a hlavně rytíře na koních.
- **Jak bitva probíhala?** Angličané měli skvělou pozici na kopci a dlouho odolávali. Normané ale použili lest: několikrát předstírali útěk. Když je někteří Angličané začali pronásledovat z kopce dolů, porušili tak svou pevnou obrannou linii. Normanští rytíři se pak otočili a roztroušené Angličany snadno pobili.
- **Jak to dopadlo?** Bitva trvala celý den. Nakonec byl anglický král Harold zabit (slavná legenda říká, že ho trefil šíp do oka). Po jeho smrti se anglická armáda rozpadla a Normané vyhráli. Vilém se stal králem Anglie a od té doby se mu říká Vilém Dobyvatel. Tato bitva navždy změnila Anglii, její jazyk i kulturu.