Eric Clapton
Obsah boxu
Eric Patrick Clapton (* 30. března 1945, Ripley, Surrey, Anglie) je anglický blues-rockový kytarista, zpěvák a skladatel. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších kytaristů všech dob. Jeho přezdívka je „Slowhand“. Jako jediný hudebník v historii byl třikrát uveden do Rokenrolové síně slávy: jednou jako sólový umělec a samostatně jako člen kapel Cream a The Yardbirds.
Clapton se v žebříčku „100 největších kytaristů všech dob“ časopisu Rolling Stone umístil na druhém místě a v žebříčku „Top 50 kytaristů všech dob“ od společnosti Gibson na čtvrtém místě. Během své více než šedesátileté kariéry získal 18 cen Grammy.
📜 Život a kariéra
👶 Raná léta a hudební začátky
Eric Clapton se narodil v Ripley v hrabství Surrey v Anglii šestnáctileté Patricii Molly Clapton a pětadvacetiletému kanadskému vojákovi Edwardu Walteru Fryerovi, který byl v té době nasazen ve Spojeném království. Fryer se vrátil do Kanady ještě před Claptonovým narozením. Eric vyrůstal u své babičky Rose a jejího druhého manžela Jacka Clappa, přičemž věřil, že jsou to jeho rodiče a jeho matka je jeho starší sestra. Pravdu se dozvěděl až v devíti letech, což pro něj bylo formativní a traumatizující zkušeností.
Ke svým třináctým narozeninám dostal akustickou kytaru značky Hoyer, ale učení na levný nástroj s ocelovými strunami pro něj bylo zpočátku obtížné a na čas kytaru odložil. Ve čtrnácti letech se k ní vrátil a začal se intenzivně věnovat studiu hry amerických bluesových mistrů, jako byli Robert Johnson, B. B. King, Muddy Waters nebo Buddy Guy. Jeho posedlost bluesovou hudbou ho vedla k vyloučení z Kingston College of Art. V roce 1962 začal vystupovat v hospodách v okolí Surrey.
🎸 The Yardbirds a John Mayall & the Bluesbreakers
V roce 1963 se Clapton připojil k rockové skupině The Yardbirds, která se rychle stala jednou z nejpopulárnějších kapel britské rhythm and bluesové scény. S kapelou nahrál hity jako „For Your Love“. Clapton však byl nespokojený s komerčním směřováním kapely, která se odkláněla od čistého blues, a v roce 1965 The Yardbirds opustil. Na jeho místo nastoupil Jeff Beck a později Jimmy Page.
Po odchodu z The Yardbirds se Clapton připojil k legendární formaci John Mayall & the Bluesbreakers. Během svého působení v této kapele si vybudoval pověst jednoho z nejlepších kytaristů v Británii. Jeho hra na albu Blues Breakers with Eric Clapton (1966), často přezdívaném „The Beano Album“, je považována za milník v historii rockové kytary. V této době se na zdech v Londýně začaly objevovat slavné graffiti s nápisem „Clapton is God“ (Clapton je Bůh).
CREAM: První superskupina
V roce 1966 založil Clapton společně s baskytaristou Jackem Brucem a bubeníkem Gingerem Bakerem trio Cream. Tato formace je často označována za první superskupinu v historii rocku. Cream kombinovali bluesové standardy s prvky psychedelického rocku a hard rocku. Jejich hudba byla postavená na virtuózních instrumentálních výkonech všech tří členů a dlouhých improvizovaných sólech, což bylo v té době revoluční.
Kapela vydala alba jako Fresh Cream (1966), Disraeli Gears (1967) a dvojalbum Wheels of Fire (1968). Mezi jejich největší hity patří skladby „Sunshine of Your Love“, „White Room“ a coververze písně Roberta Johnsona „Crossroads“. Navzdory obrovskému komerčnímu úspěchu se kapela kvůli napjatým vztahům mezi Brucem a Bakerem rozpadla již v roce 1968.
Blind Faith a Derek and the Dominos
Po rozpadu Cream založil Clapton další superskupinu, Blind Faith, spolu s Gingerem Bakerem, Stevem Winwoodem (z kapely Traffic) a Ricem Grechem. Kapela vydala jediné, velmi úspěšné eponymní album v roce 1969, ale rozpadla se po jediném turné.
V roce 1970 Clapton zformoval kapelu Derek and the Dominos. V této sestavě nahrál jedno z nejzásadnějších alb své kariéry, dvojalbum Layla and Other Assorted Love Songs. Titulní skladba „Layla“, inspirovaná jeho neopětovanou láskou k Pattie Boyd, manželce jeho přítele George Harrisona z The Beatles, se stala jednou z nejznámějších rockových písní všech dob. Kapela se však brzy rozpadla, částečně kvůli Claptonově rostoucí závislosti na heroinu.
🎤 Sólová dráha a 70. léta
Po rozpadu Derek and the Dominos se Clapton na několik let stáhl z veřejného života a bojoval s těžkou závislostí. V roce 1974 se mu podařil velkolepý návrat s albem 461 Ocean Boulevard, které obsahovalo celosvětový hit, coververzi písně Boba Marleyho „I Shot the Sheriff“. Tímto albem se Clapton posunul k uvolněnějšímu a komerčněji přístupnějšímu zvuku.
V 70. letech vydal řadu úspěšných alb, včetně Slowhand (1977), které obsahovalo hity „Cocaine“ (od J. J. Calea) a baladu „Wonderful Tonight“, a Backless (1978). Během tohoto období však také bojoval se závislostí na alkoholu.
🎹 80. a 90. léta: Znovuzrození a tragédie
V 80. letech se Clapton úspěšně vyléčil ze závislosti a pokračoval ve vydávání komerčně úspěšných alb, jako jsou August (1986) a Journeyman (1989). Jeho hudba se více přiklonila k pop-rockovému zvuku s využitím syntezátorů.
Devadesátá léta pro něj začala osobní tragédií. V roce 1990 zahynulo několik členů jeho doprovodné kapely, včetně jeho přítele a kytaristy Stevieho Raye Vaughana, při havárii vrtulníku. V březnu 1991 pak tragicky zemřel jeho čtyřletý syn Conor, když vypadl z okna bytu v New Yorku. Tuto zdrcující událost Clapton zpracoval v písni „Tears in Heaven“.
Píseň se objevila na jeho mimořádně úspěšném akustickém albu Unplugged (1992), které se stalo nejprodávanějším albem jeho kariéry a získalo šest cen Grammy, včetně ceny za Album roku. Album obsahovalo také akustickou verzi písně „Layla“.
🎶 21. století: Status legendy
V novém tisíciletí Clapton upevnil svůj status živoucí legendy. Vydal alba jako Reptile (2001) a Back Home (2005). V roce 2000 spolupracoval s B. B. Kingem na albu Riding with the King. Pravidelně pořádá festival Crossroads Guitar Festival, jehož výtěžek jde na podporu odvykacího centra Crossroads Centre v Antigue, které sám založil. I přes zdravotní problémy spojené s poškozením nervového systému nadále koncertuje a nahrává.
🎸 Hudební styl a vliv
Claptonův styl je hluboce zakořeněn v americkém blues. Je známý pro svou plynulou, melodickou a emocionálně nabitou hru. Jeho technika se vyznačuje precizním frázováním, mistrovským používáním vibrata a ohýbáním tónů (bending). Na rozdíl od mnoha jiných rockových kytaristů se nikdy nesoustředil na rychlost, ale spíše na výraz a cit.
Jeho vliv na generace kytaristů je nezměrný. Inspiroval nespočet hudebníků po celém světě a pomohl popularizovat bluesovou hudbu pro masové publikum.
Během své kariéry proslavil několik modelů kytar, především Fender Stratocaster (jeho nejslavnější kytary nesly jména „Blackie“ a „Brownie“) a Gibson Les Paul.
💿 Diskografie (výběr)
S kapelou Cream:
- Fresh Cream (1966)
- Disraeli Gears (1967)
- Wheels of Fire (1968)
- Goodbye (1969)
S kapelou Derek and the Dominos:
Sólová alba:
- Eric Clapton (1970)
- 461 Ocean Boulevard (1974)
- Slowhand (1977)
- Backless (1978)
- Journeyman (1989)
- Unplugged (1992)
- From the Cradle (1994)
- Pilgrim (1998)
- Riding with the King (s B. B. Kingem, 2000)
- I Still Do (2016)
🏆 Ocenění a uznání
- **18 cen Grammy**
- **Brit Award** za mimořádný přínos hudbě (1987)
- Trojnásobné uvedení do **Rokenrolové síně slávy** (1992 s The Yardbirds, 1993 s Cream, 2000 jako sólový umělec)
- V roce 2004 obdržel od královny Alžběty II. titul **Komandér Řádu britského impéria** (CBE) za své služby hudbě.
💔 Osobní život
Claptonův osobní život byl poznamenán milostnými vztahy i bojem se závislostmi. Jeho vztah s Pattie Boyd, tehdejší manželkou George Harrisona, inspiroval písně „Layla“ a „Wonderful Tonight“. Vzali se v roce 1979, ale jejich manželství skončilo rozvodem v roce 1989.
V 70. letech bojoval s těžkou závislostí na heroinu, kterou překonal díky akupunktuře. Následně se stal závislým na alkoholu, z čehož se léčil v polovině 80. let. Své zkušenosti využil k založení rehabilitačního centra Crossroads Centre na ostrově Antigua.
V roce 1985 se mu narodila dcera Ruth a v roce 1986 syn Conor. Conorova tragická smrt v roce 1991 hluboce ovlivnila jeho život i tvorbu. Od roku 2002 je ženatý s Melií McEnery, se kterou má tři dcery: Julii Rose, Ellu May a Sophie Belle.
🤓 Pro laiky
Představte si malíře, který dokáže několika tahy štětcem dokonale vystihnout pocity jako radost, smutek nebo touhu. Eric Clapton dělá přesně totéž, ale místo štětce používá elektrickou kytaru. V 60. letech vzal syrovou a emocionální hudbu starých amerických bluesmanů a představil ji světu v novém, energickém rockovém kabátě. Jeho způsob hry – nikoliv zběsile rychlý, ale neuvěřitelně citlivý a melodický – ovlivnil téměř každého rockového kytaristu, který přišel po něm. Písně jako „Layla“ nebo „Tears in Heaven“ jsou dokonalým příkladem toho, jak dokáže přetavit své osobní prožitky a bolest v hudbu, která oslovuje miliony lidí po celém světě. Je to zkrátka jeden ze základních pilířů moderní rockové hudby.