Generální tajemník OSN
Obsah boxu
Generální tajemník Organizace spojených národů (anglicky Secretary-General of the United Nations) je nejvyšší administrativní představitel Organizace spojených národů (OSN) a fakticky její nejviditelnější a nejvlivnější mluvčí. Ačkoliv je často neformálně označován za "vůdce svobodného světa" nebo "světového diplomata číslo jedna", jeho pravomoci jsou definovány Chartou OSN a do značné míry závisí na vůli členských států, zejména stálých členů Rady bezpečnosti.
Funkce kombinuje roli hlavního administrátora obrovské byrokratické struktury a zároveň roli mediátora a symbolu mezinárodního společenství a jeho ideálů. Současným, v pořadí devátým, generálním tajemníkem je od 1. ledna 2017 portugalský politik a diplomat António Guterres.
📜 Historie a vývoj funkce
Post generálního tajemníka byl zřízen Chartou OSN, podepsanou v San Franciscu v roce 1945. Charta jej v článku 97 popisuje jako "hlavního úředníka" organizace. Původní vize byla spíše administrativní – měl řídit Sekretariát OSN a plnit úkoly zadané Valným shromážděním, Radou bezpečnosti a dalšími orgány.
Prvním generálním tajemníkem se stal Trygve Lie z 
Norska. Již během jeho působení se ukázalo, že role bude nevyhnutelně i politická. Jeho nástupce, Dag Hammarskjöld ze 
Švédska, posunul význam funkce ještě dál. Aktivně se angažoval v řešení mezinárodních krizí, jako byla Suezská krize, a definoval koncept "preventivní diplomacie". Hammarskjöld, který tragicky zahynul při leteckém neštěstí v Africe v roce 1961, je dodnes považován za jednoho z nejvlivnějších generálních tajemníků, který z úřadu učinil morální autoritu.
V průběhu studené války byla role generálního tajemníka často omezena rivalitou mezi USA a Sovětským svazem. Po jejím skončení se očekávání vkládaná do OSN a jejího šéfa opět zvýšila, což se projevilo například za působení Kofiho Annana, který v roce 2001 spolu s OSN obdržel Nobelovu cenu za mír.
🗳️ Proces volby
Volba generálního tajemníka je komplexní a vysoce politický proces. Formálně je jmenován Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti. V praxi to znamená, že klíčovou roli hraje právě patnáctičlenná Rada bezpečnosti.
Role Rady bezpečnosti
Kandidát musí získat podporu alespoň devíti členů Rady bezpečnosti. Nejdůležitější je však, že nesmí být vetován žádným z pěti stálých členů s právem veta (tzv. P5): 
Čína, 
Francie, 
Rusko, .svg){kind=small}
Spojené království a 
Spojené státy americké. Právě nutnost získat souhlas těchto pěti mocností činí z výběru kandidáta složité diplomatické vyjednávání. Často je vybrán kompromisní kandidát, který je přijatelný pro všechny stálé členy.
Neformální pravidla
Kromě formálního procesu existují i neformální, ale respektované zvyklosti:
- Regionální rotace: Existuje nepsané pravidlo, že se v čele OSN střídají zástupci různých geografických regionů (Afrika, Asie a Tichomoří, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a ostatní).
- Dvě funkční období: Většina generálních tajemníků sloužila dvě pětiletá období. Jedinou výjimkou byl Boutros Boutros-Ghali, jehož znovuzvolení v roce 1996 vetovaly Spojené státy.
- Žádný kandidát z P5: Občan žádného z pěti stálých členů Rady bezpečnosti se nikdy nestal generálním tajemníkem, aby byla zajištěna alespoň zdánlivá neutralita.
Po doporučení Rady bezpečnosti následuje formální jmenování Valným shromážděním, které probíhá aklamací.
⚙️ Pravomoci a povinnosti
Funkce generálního tajemníka je trojí: administrativní, diplomatická a politická.
🏛️ Administrativní role
Jako hlava Sekretariátu OSN je generální tajemník zodpovědný za řízení desítek tisíc zaměstnanců po celém světě. Mezi jeho hlavní administrativní úkoly patří:
- Dohled nad každodenním chodem organizace.
- Příprava a předkládání rozpočtu OSN ke schválení Valnému shromáždění.
- Organizace mezinárodních konferencí.
- Správa mírových operací a humanitárních misí.
🤝 Diplomatická role
Toto je nejviditelnější část jeho práce. Generální tajemník působí jako neutrální mediátor v mezinárodních sporech.
- "Dobré služby" (Good Offices): Využívá svou autoritu a nestrannost k tomu, aby soukromě i veřejně jednal se světovými lídry a pomáhal předcházet konfliktům nebo je řešit.
- Cestování: Neustále cestuje po světě, setkává se s hlavami států, navštěvuje krizové oblasti a jedná se stranami konfliktů.
- Jmenování zvláštních vyslanců: Jmenuje zvláštní zástupce a vyslance pro konkrétní regiony nebo problémy (např. pro Sýrii nebo Jemen).
📢 Politická a morální role
Generální tajemník je mluvčím zájmů "národů světa", zejména těch chudých a zranitelných.
- Článek 99 Charty OSN: Tento klíčový článek mu dává právo "upozornit Radu bezpečnosti na jakoukoli záležitost, která by podle jeho názoru mohla ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti". Je to jeho nejdůležitější politický nástroj.
- Stanovování agendy: Svými projevy a zprávami upozorňuje na globální problémy, jako jsou klimatické změny, lidská práva, chudoba nebo pandemie.
- Morální autorita: Vystupuje jako svědomí světa, odsuzuje porušování mezinárodního práva a apeluje na státy, aby dodržovaly principy Charty OSN.
👥 Seznam generálních tajemníků
| Pořadí | Portrét | Jméno | Stát | Začátek mandátu | Konec mandátu | Regionální skupina |
|---|---|---|---|---|---|---|
| – | Soubor:Trygve Lie portrait.jpg | Trygve Lie (1896–1968) |
Norsko
|
2. února 1946 | 10. listopadu 1952 (rezignoval) |
Západní Evropa a ostatní |
| 1 | Soubor:Dag Hammarskjöld official portrait.jpg | Dag Hammarskjöld (1905–1961) |
Švédsko
|
10. dubna 1953 | 18. září 1961 (zemřel v úřadu) |
Západní Evropa a ostatní |
| 2 | Soubor:U Thant.gif | U Thant (1909–1974) |
 Barma
|
30. listopadu 1961 | 31. prosince 1971 | Asie a Tichomoří |
| 3 | Soubor:Kurt Waldheim 1973.jpg | Kurt Waldheim (1918–2007) |
 Rakousko
|
1. ledna 1972 | 31. prosince 1981 | Západní Evropa a ostatní |
| 4 | Soubor:Javier Pérez de Cuéllar (1983).jpg | Javier Pérez de Cuéllar (1920–2020) |
 Peru
|
1. ledna 1982 | 31. prosince 1991 | Latinská Amerika a Karibik |
| 5 | Soubor:Boutros Boutros-Ghali.jpg | Boutros Boutros-Ghali (1922–2016) |
 Egypt
|
1. ledna 1992 | 31. prosince 1996 | Afrika |
| 6 | Soubor:Kofi Annan-2006-12-09.jpg | Kofi Annan (1938–2018) |
 Ghana
|
1. ledna 1997 | 31. prosince 2006 | Afrika |
| 7 | Soubor:Ban Ki-moon September 2016.jpg | Pan Ki-mun (* 1944) |
 Jižní Korea
|
1. ledna 2007 | 31. prosince 2016 | Asie a Tichomoří |
| 8 | Soubor:António Guterres (2022) (cropped).jpg | António Guterres (* 1949) |
 Portugalsko
|
1. ledna 2017 | současnost | Západní Evropa a ostatní |
.jpg){kind=link}
_(cropped).jpg){kind=link}
💡 Zajímavosti a kritika
- Tragická smrt: Dag Hammarskjöld je jediným generálním tajemníkem, který zemřel v úřadu. Jeho letadlo se zřítilo za nevyjasněných okolností na území dnešní Zambie během mírové mise v Kongu.
- Americké veto: Boutros Boutros-Ghali je jediným tajemníkem, který nesloužil druhé funkční období. Jeho znovuzvolení bylo vetováno USA kvůli neshodám ohledně reforem OSN a misí v Rwandě a bývalé Jugoslávii.
- Kritika funkce: Úřad je často kritizován za svou bezmocnost. Generální tajemník nemá armádu ani výkonnou moc a je zcela závislý na vůli členských států, zejména stálých členů Rady bezpečnosti. Kritici poukazují na to, že je spíše "tajemníkem" než "generálem" a že jeho vliv je omezený, pokud se mocnosti nedohodnou. Další kritika míří na obrovskou byrokracii Sekretariátu OSN, kterou je obtížné efektivně řídit a reformovat.
🧑🏫 Pro laiky: Co vlastně dělá "šéf světa"?
Představte si, že svět je jedna obrovská a velmi komplikovaná firma se 193 akcionáři (členskými státy), kteří se často hádají. Generální tajemník OSN je něco jako generální ředitel (CEO) a zároveň hlavní diplomat a mluvčí této firmy.
Jeho práce má tři hlavní části:
- Ředitel: Řídí obrovský aparát zaměstnanců OSN po celém světě – od úředníků v New Yorku a Ženevě po humanitární pracovníky v uprchlických táborech a vojáky v modrých přilbách na mírových misích. Stará se o to, aby celá organizace fungovala.
- Hlavní vyjednavač: Když se dva státy hádají a hrozí válka, generální tajemník jim volá, cestuje za jejich prezidenty a snaží se je přesvědčit, aby problém vyřešili mírovou cestou. Je to neutrální prostředník, kterému mohou obě strany důvěřovat. Nemá armádu, aby je k míru donutil, jeho jedinou zbraní jsou slova, přesvědčování a autorita jeho úřadu.
- Svědomí světa: Je to člověk, který mluví za ty, kteří nemají hlas – za oběti válek, hladomoru nebo přírodních katastrof. Ve svých projevech upozorňuje na největší problémy planety, jako je chudoba, nemoci nebo ničení životního prostředí, a snaží se přimět mocné státy, aby s tím něco dělaly.
V podstatě tedy nemá skutečnou moc někomu něco nařídit. Jeho síla spočívá v jeho schopnosti přesvědčovat, propojovat a být morálním kompasem pro celý svět.