Přeskočit na obsah

Západní břeh Jordánu

Z Infopedia
Verze z 22. 5. 2025, 15:47, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox území | název = Západní břeh Jordánu | země = Izrael / Palestina | oblast = Blízký východ | rozloha = cca 5 640 km² | populace = přibližně 3 miliony (2025) | hlavní město = Ramalláh (administrativní centrum Palestinské samosprávy) | jazyk = hebrejština, arabština | status = okupované území / sporné území }} '''Západní břeh…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox území

Západní břeh Jordánu (někdy jen Západní břeh) je území na Blízkém východě, ležící západně od řeky Jordán. Jedná se o sporné a částečně okupované území, které je předmětem dlouhodobého konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

Historie a vznik

Území Západního břehu bylo součástí Osmanské říše až do roku 1917, poté bylo pod britským mandátem v Palestině. Po roce 1948 bylo obsazeno a anektováno Jordánskem, které jej spravovalo až do roku 1967. V průběhu Šestidenní války v roce 1967 území obsadil Izrael, který zde nadále vykonává kontrolu.

Geopolitický status

Podle Oslo akordů je Západní břeh rozdělen na tři oblasti:

  • Oblast A – pod plnou kontrolou Palestinské samosprávy,
  • Oblast B – sdílená kontrola,
  • Oblast C – pod plnou kontrolou Izraele.

Izrael zde také vybudoval řadu osad, které mezinárodní společenství považuje za nelegální, Izrael to však odmítá.

Pro laiky

Představ si Západní břeh jako kus půdy, na kterém chtějí dvě skupiny lidí žít, ale nemohou se dohodnout, kdo tam bude mít jakou moc a kontrolu. Kvůli tomu tam často vznikají spory a napětí.

Demografie a obyvatelstvo

Západní břeh obývají převážně palestinští Arabové, ale žije zde i několik desítek tisíc izraelských osadníků. Obyvatelstvo je mladé a dynamické, s vysokým přirozeným přírůstkem.

Ekonomika

Ekonomika Západního břehu je silně závislá na zahraniční pomoci a na Izraeli, který kontroluje přístup k mnoha zdrojům a hranicím. Mezi hlavní odvětví patří zemědělství, malé a střední podniky a částečně i turistika.

Konflikty a bezpečnost

Území je často svědkem střetů mezi izraelskými bezpečnostními silami a palestinskými skupinami. Bezpečnostní situace je nestabilní a významně ovlivňuje každodenní život obyvatel.

Pro laiky

Je to jako kdyby v jednom domě bydlely dvě rodiny, které se někdy hádají o to, kdo má jaké právo používat různé místnosti a kdo může vstupovat do jakých částí. Kvůli tomu je v domě často napjatá atmosféra.

Politický status a správa

Západní břeh je spravován částečně Palestinská samospráva, ale Izrael má kontrolu nad bezpečností a některými oblastmi podle Dohody z Osla z 90. let. Toto rozdělení správy vede k složitému a často nejasnému právnímu stavu území, kdy různé části podléhají rozdílným pravidlům a vládám.

Izraelské osady

Na Západním břehu existuje přes 130 izraelských osad, které jsou mezinárodně považovány za nelegální podle mezinárodní právo, zejména podle Ženevské konvence. Izrael však tento názor odmítá a považuje osady za legální nebo historicky oprávněné. Osady jsou často zdrojem napětí mezi Izraelem a Palestinci a jsou považovány za překážku mírovému procesu.

Mezinárodní reakce

Mnoho zemí a mezinárodních organizací, jako je OSN nebo Evropská unie, požaduje ukončení osadnické činnosti a podporuje řešení založené na konceptu dvou státech – Izraeli a Palestině. Západní břeh je proto středem mnoha diplomatických jednání a mírových iniciativ, které však zatím nepřinesly trvalé řešení.

Pro laiky

Je to jako kdyby někdo v domě začal stavět nové pokoje, které druhá rodina nechce, protože se bojí, že jim ubere místo a práva. To způsobuje hádky a spory i mezi sousedy, kteří si přejí žít vedle sebe v míru, ale nemohou se dohodnout, kdo kam patří.

Kategorie