Anthony Fauci

Anthony Fauci
Celé jméno	Anthony Stephen Fauci
Datum narození	24. prosince 1940
Místo narození	New York, New York
Státní příslušnost
Povolání	lékař, imunolog, vědecký pracovník
Aktivní od	1968

Anthony Fauci (celým jménem Anthony Stephen Fauci) je americký lékař, vědec a imunolog, který v letech 1984 až 2022 zastával funkci ředitele National Institute of Allergy and Infectious Diseases (NIAID), jež je součástí National Institutes of Health (NIH). V letech 2021 až 2022 působil také jako hlavní lékařský poradce prezidenta Spojených států amerických.

Během své téměř čtyřicetileté kariéry ve vedení NIAID se podílel na formování americké vládní reakce na řadu infekčních hrozeb a epidemií. Byl klíčovou osobou při počátečním výzkumu viru HIV a nemoci AIDS v osmdesátých letech 20. století a později se stal jedním z hlavních architektů programu PEPFAR (President's Emergency Plan for AIDS Relief), který celosvětově zajistil antiretrovirovou léčbu pro miliony pacientů. Veřejně známou osobou v celosvětovém měřítku se stal v roce 2020 během pandemie nemoci covid-19, kdy působil jako přední člen krizového štábu Bílého domu (White House Coronavirus Task Force). Své působení ve státní správě ukončil 31. prosince 2022, avšak i v následujících letech čelil vyšetřováním ze strany amerických zákonodárců.

👤 Životopis a vzdělání

Anthony Fauci se narodil 24. prosince 1940 v newyorské čtvrti Brooklyn do rodiny italských přistěhovalců. Jeho otcem byl Stephen Antonio Fauci a matkou Eugenia Lillian Fauci. Prarodiče z otcovy strany pocházeli ze sicilského města Sciacca, prarodiče z matčiny strany emigrovali z Neapole. Rodina vlastnila a provozovala lékárnu, kde Fauciho otec pracoval jako lékárník a zbytek rodiny zajišťoval administrativu a rozvoz léků.

Středoškolské vzdělání absolvoval na jezuitské škole Regis High School v Manhattanu, kterou dokončil v roce 1958. Poté nastoupil na College of the Holy Cross ve státě Massachusetts, kde studoval klasická studia s předlékařským zaměřením (pre-med track) a v roce 1962 získal titul Bachelor of Arts (B.A.). Následně byl přijat na lékařskou fakultu Cornell University (Weill Cornell Medicine), kde v roce 1966 promoval jako nejlepší student v ročníku a získal titul doktor medicíny (M.D.).

Po absolutoriu absolvoval v letech 1966 až 1968 stáž (internship) a rezidenturu v oboru vnitřního lékařství v nemocnici New York Hospital-Cornell Medical Center.

💼 Raná kariéra a imunologický výzkum

Do struktur National Institutes of Health (NIH) vstoupil v roce 1968 v rámci programu pro lékaře, který sloužil jako alternativa k vojenské službě během války ve Vietnamu. Nastoupil jako klinický asistent do Laboratoře klinického výzkumu (Laboratory of Clinical Investigation) spadající pod NIAID.

V 70. letech 20. století se věnoval primárně výzkumu imunitního systému a autoimunitních onemocnění. V roce 1974 byl jmenován vedoucím oddělení klinické fyziologie a v roce 1980 se stal přednostou laboratoře imunoregulace. V tomto období Fauci vyvinul účinné terapie pro do té doby smrtelná onemocnění cév, konkrétně pro polyarteritis nodosa a granulomatózu s polyangiitidou (Wegenerovu granulomatózu). Pomocí specifického dávkování imunosupresivních léků (především cyklofosfamidu) dokázal u těchto pacientů navodit dlouhodobou remisi, což znamenalo zásadní průlom v oboru revmatologie a imunologie.

V listopadu 1984 byl jmenován ředitelem celého institutu NIAID, kde nahradil odstupujícího Richarda M. Krauseho. Tuto pozici si udržel následujících 38 let.

🦠 Epidemie HIV/AIDS a program PEPFAR

Na počátku 80. let 20. století, kdy se objevily první případy neznámého syndromu selhání imunity, Fauci přeorientoval výzkumné kapacity své laboratoře na studium této nové hrozby. Později, z pozice ředitele NIAID, zodpovídal za koordinaci vládního výzkumu HIV.

Během 80. a 90. let se Fauci stal terčem tvrdé kritiky ze strany aktivistických skupin, zejména organizace ACT UP, kterou vedl dramatik Larry Kramer. Aktivisté Faucimu vyčítali pomalý byrokratický proces schvalování nových antiretrovirových léků a obviňovali americkou vládu z ignorování epidemie, která decimovala komunitu homosexuálních mužů. Namísto konfrontace se Fauci rozhodl pro přímý dialog s aktivisty. Souhlasil s jejich začleněním do rozhodovacích procesů Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a podpořil vytvoření takzvané „paralelní cesty“ (parallel track), jež umožnila nevyléčitelně nemocným pacientům přístup k experimentálním lékům ještě před dokončením oficiálních klinických studií.

Největší administrativní dopad Fauciho kariéry představuje jeho role při formulaci programu PEPFAR (President's Emergency Plan for AIDS Relief). Tento program vyhlásil v roce 2003 prezident George W. Bush. Fauci byl hlavním vědeckým architektem tohoto plánu, jehož cílem bylo poskytnout finanční a lékařskou pomoc zemím s vysokou prevalencí HIV/AIDS, zejména v subsaharské Africe. Podle oficiálních dat amerického ministerstva zahraničí zachránil program PEPFAR od svého spuštění minimálně 20 milionů lidských životů.

🌍 Globální hrozby a pandemie COVID-19

V pozici ředitele NIAID Fauci koordinoval americkou odpověď na řadu dalších virových hrozeb, včetně syndromu SARS (2002–2003), prasečí chřipky H1N1 (2009), MERS (2012), epidemie eboly v západní Africe (2014) a viru zika (2015–2016). Během jeho působení vzrostl roční rozpočet NIAID z 320 milionů dolarů v roce 1984 na více než 6 miliard dolarů v roce 2022.

Do centra globální pozornosti se dostal v lednu 2020 s propuknutím pandemie onemocnění covid-19. Byl jmenován členem krizového štábu (White House Coronavirus Task Force) v administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Během první fáze pandemie Fauci pravidelně vystupoval na tiskových konferencích, kde prezentoval epidemiologická data a obhajoval protiepidemická opatření, jako bylo nošení roušek a sociální distancování. Rychle se však stal polarizující osobou; zatímco část veřejnosti ho vnímala jako garanta vědeckého přístupu, část konzervativních politiků a občanů ho kritizovala za prosazování ekonomicky devastačních uzávěr (lockdownů). Jeho vztah s prezidentem Trumpem se stal napjatým v důsledku odlišných názorů na používání neschválených léčiv (např. hydroxychlorochinu) a na časový horizont otevírání ekonomiky.

Po nástupu prezidenta Joea Bidena v lednu 2021 byl Fauci jmenován hlavním lékařským poradcem prezidenta. V této roli dohlížel na americkou vakcinační kampaň. V srpnu 2022 oficiálně oznámil svůj záměr odejít ze státní správy. Svou rezignaci na obě funkce podal k 31. prosinci 2022. V čele NIAID jej nahradila lékařka Jeanne Marrazzo.

🗓 Události roku 2026: Slyšení v Senátu a zveřejnění deníků

Ačkoliv Fauci odešel z vládních funkcí v roce 2022, politické a právní spory spojené s jeho osobou eskalovaly v roce 2026. Během první poloviny roku 2026 vydal prezident Joe Biden preventivní milost (preemptive pardon), která Fauciho chránila před jakýmkoliv federálním trestním stíháním za činy spáchané ve státní službě v letech 2014 až 2025.

Koncem července 2026 zveřejnil republikánský senátor Rand Paul z Kentucky více než tisíc stran osobních deníků, které si Fauci psal na vládních počítačích v letech 2019 až 2022. Tyto záznamy, získané při auditu Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb USA, detailně odhalily Fauciho názory na kroky tehdejšího prezidenta. Fauci v denících označil Donalda Trumpa mimo jiné výrazy jako „šílenec“ (crazy), „nekompetentní“ (incompetent), „naprosto vyšinutý“ (totally nuts) či „neohrabaný idiot“ (bumbling idiot). Záznam z 27. února 2020 popisoval pozdní večerní hovor, ve kterém Fauci varoval prezidenta, aby situaci nezlehčoval, jelikož by mu to mohlo politicky uškodit. V březnu 2020 si Fauci stěžoval na Trumpovu fixaci na televizní sledovanost a neustálé tiskové konference, kvůli kterým nezbýval čas na samotnou práci krizového štábu.

Zveřejnění deníků vedlo k okamžitému předvolání před Výbor pro vnitřní bezpečnost a vládní záležitosti Senátu USA, jemuž senátor Paul předsedal. Slyšení se konalo ve středu 29. července 2026 a bylo deklarováno jako vyšetřování původu koronaviru a postupů vlády. Anthony Fauci na tomto slyšení odmítl vypovídat. Na více než sto kladených otázek odpověděl jednotnou předem připravenou formulací: „Na radu svých právníků se s veškerým respektem odmítám vyjádřit a odvolávám se na svá práva podle pátého dodatku ústavy.“ Pátý dodatek Ústavy USA zaručuje občanům právo nevypovídat sami proti sobě.

Demokratičtí zákonodárci, jako senátor Richard Blumenthal, postup obhajovali s argumentem, že slyšení bylo ze strany republikánů navrženo jako past za účelem vykonstruování obvinění z křivé přísahy. Jelikož federální milost Joea Bidena nechránila Fauciho před stíháním na státní úrovni, floridský generální prokurátor James Uthmeier bezprostředně poté, dne 30. července 2026, oficiálně oznámil, že jeho úřad zahájí vlastní státní vyšetřování Fauciho pandemických postupů.

📈 Kompletní chronologie funkcí

Následující tabulky obsahují kompletní, nepřerušený a nefiltrovaný přehled Fauciho vědeckých, klinických a administrativních pozic v rámci americké státní správy, stejně jako kompletní výčet amerických prezidentů, pod kterými sloužil jako ředitel NIAID.

Profesní postup (1966–2022)

Období	Instituce / Organizace	Zastávaná funkce
1966–1968	New York Hospital-Cornell Medical Center	Lékař na stáži a rezident (Internship, Residency)
1968–1970	NIAID	Klinický asistent (Clinical Associate)
1970–1971	New York Hospital-Cornell Medical Center	Hlavní rezident (Chief Resident)
1971–1974	NIAID	Vedoucí klinický výzkumník (Senior Clinical Investigator)
1974–1980	NIAID	Vedoucí oddělení klinické fyziologie (Head of Clinical Physiology Section)
1980–2022	NIAID	Přednosta laboratoře imunoregulace (Chief of the Laboratory of Immunoregulation)
1984–2022	NIAID	Ředitel institutu (Director)
2021–2022	Bílý dům (White House)	Hlavní lékařský poradce prezidenta (Chief Medical Advisor)

Služba pod prezidenty USA

Jako ředitel NIAID přečkal Anthony Fauci ve funkci sedm vládních administrativ bez ohledu na to, zda byl u moci zástupce Demokratické nebo Republikánské strany. Tabulka uvádí kompletní výčet těchto období a hlavní infekční výzvy, kterým úřad v dané době čelil.

Období služby	Prezident USA	Zásadní infekční hrozby a agendy
1984–1989	Ronald Reagan	Propuknutí epidemie HIV/AIDS ve Spojených státech, izolace viru
1989–1993	George H. W. Bush	Zavedení "Parallel Track" pro léky na AIDS, testování azidothymidinu (AZT)
1993–2001	Bill Clinton	Vývoj a schválení vysoce aktivní antiretrovirové terapie (HAART)
2001–2009	George W. Bush	Založení programu PEPFAR, bioterorismus (útoky sporami antraxu), SARS (2002)
2009–2017	Barack Obama	Pandemie prasečí chřipky H1N1, výskyt MERS, epidemie eboly, virus zika
2017–2021	Donald Trump	Vypuknutí pandemie covidu-19, program vývoje vakcín Operace Warp Speed
2021–2022	Joe Biden	Hromadná distribuce vakcín, boj s mutacemi viru SARS-CoV-2

Zdroje