Afroameričané
Obsah boxu
Šablona:Infobox - etnikum Afroameričané (anglicky African Americans nebo Black Americans) jsou etnickou skupinou ve Spojených státech amerických, jejichž předci pocházejí ze subsaharské Afriky. Většinou se jedná o potomky Afričanů násilně odvlečených do otroctví mezi 17. a 19. stoletím. Tvoří třetí největší etnickou a rasovou skupinu v USA po nehispánských běloších a Hispanoameričanech.
Podle údajů z roku 2023 žilo ve Spojených státech rekordních 48,3 milionu Afroameričanů, což představuje nárůst o 33 % od roku 2000. Tato populace je stále více diverzifikovaná, s rostoucím počtem osob, které se identifikují jako příslušníci smíšené rasy nebo jako hispánští Afroameričané.
Afroamerická historie je hluboce spjata s bojem za svobodu a rovnost, od zrušení otroctví v roce 1865 přes éru rasové segregace až po hnutí za občanská práva v polovině 20. století, které vedlo k zásadním legislativním změnám. I v současnosti čelí komunita systémovým problémům, jako jsou rasové nerovnosti v justici, ekonomice a vzdělávání, což vedlo ke vzniku hnutí jako Black Lives Matter. Kulturní přínos Afroameričanů je nesmírný a zahrnuje zásadní vliv na světovou hudbu (např. jazz, blues, rock and roll, hip hop), literaturu, umění, sport a gastronomii.
⏳ Historie
Otroctví a cesta ke svobodě (17.–19. století)
Historie Afroameričanů začíná v 17. století, kdy byli první Afričané přivezeni do britských kolonií v Severní Americe jako otroci. Po založení Spojených států v roce 1776 bylo otroctví zakotveno v právním systému jižních států a stalo se základem jejich agrární ekonomiky, zejména na bavlníkových plantážích. I přes brutální podmínky si zotročení Afričané uchovávali kulturní tradice a vytvářeli nové, synkretické formy hudby, náboženství a komunitního života.
Boj za zrušení otroctví, známý jako abolicionismus, sílil v první polovině 19. století. Klíčovým momentem byla americká občanská válka (1861–1865), po níž byl přijat 13. dodatek Ústavy, který v roce 1865 formálně zrušil otroctví na celém území USA. Osvobození bylo postupně oznamováno v různých částech země; den 19. června 1865, kdy se zpráva dostala k posledním zotročeným lidem v Texasu, je dnes slaven jako federální svátek Juneteenth.
Období rekonstrukce a segregace
Po občanské válce následovala éra Rekonstrukce (1865–1877), kdy se federální vláda snažila integrovat osvobozené Afroameričany do společnosti a zajistit jim občanská práva. Během tohoto období získali Afroameričané právo volit a byli voleni do politických funkcí. Tento pokrok byl však krátkodobý. Po stažení federálních vojsk z Jihu začaly jižní státy zavádět diskriminační zákony Jima Crowa, které prosazovaly rasovou segregaci ve všech aspektech veřejného života – ve školách, dopravě, restauracích i u voleb. Toto období bylo poznamenáno systematickým útlakem a násilím, včetně lynčování a činnosti rasistických organizací jako Ku-klux-klan.
Hnutí za občanská práva
V reakci na útlak začalo na počátku 20. století sílit organizované hnutí za občanská práva. Zásadní zlom nastal v 50. a 60. letech. Mezi klíčové události patřilo rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Brown v. školní rada Topeky (1954), které prohlásilo segregaci na státních školách za protiústavní, a bojkot autobusů v Montgomery (1955–1956), který odstartovala Rosa Parksová svým odmítnutím uvolnit místo bělochovi.
Vůdčí postavou hnutí se stal reverend Martin Luther King mladší, který prosazoval strategii nenásilného občanského odporu. Jeho slavný projev „I Have a Dream“ během Pochodu na Washington v roce 1963 se stal symbolem touhy po rasové rovnosti. Úsilí hnutí vyvrcholilo přijetím klíčových zákonů, jako byl Zákon o občanských právech z roku 1964 a Zákon o volebních právech z roku 1965, které formálně ukončily legální segregaci a diskriminaci.
Současnost a hnutí Black Lives Matter
I přes legislativní úspěchy přetrvávají rasové nerovnosti a systémový rasismus. V roce 2013 vzniklo hnutí Black Lives Matter (Na životech černochů záleží) v reakci na osvobozující rozsudek v případu zabití neozbrojeného teenagera Trayvona Martina. Hnutí nabylo globálního významu v roce 2020 po smrti George Floyda při policejním zásahu v Minneapolisu, což vyvolalo masové protesty po celém světě. Cílem hnutí je upozornit na policejní brutalitu a systémovou nespravedlnost, které neúměrně postihují afroamerickou komunitu. Studie ukázaly, že protesty měly reálný dopad, například na snížení počtu policejních zabití v místech, kde se konaly.
📊 Demografie
V roce 2023 dosáhla afroamerická populace v USA počtu 48,3 milionu, což je významný nárůst oproti 36,2 milionu v roce 2000. Komunita je demograficky mladší, s mediánovým věkem 32,6 roku ve srovnání s 39,2 roku u zbytku populace USA.
Geografické rozložení se v posledních desetiletích mění. Zatímco historicky žila drtivá většina Afroameričanů na jihu USA, v průběhu 20. století proběhla tzv. Velká migrace do průmyslových měst na severu, středozápadě a západě. V současnosti dochází k obrácenému trendu, kdy se mnoho Afroameričanů stěhuje zpět na jih, do prosperujících metropolitních oblastí. Největší nárůst populace v absolutních číslech zaznamenaly státy jako Texas, Florida a Georgia.
Roste také vnitřní diverzita komunity. Počet osob, které se identifikují jako příslušníci dvou a více ras, vzrostl od roku 2000 o 269 %. Zvyšuje se i počet imigrantů z Afriky a Karibiku, kteří se však ne vždy ztotožňují s označením Afroameričan, jež je historicky spjato s potomky zotročených.
🏛️ Společnost a politika
Vzdělání a ekonomika
V oblasti vzdělávání došlo k výraznému pokroku. Podíl Afroameričanů s vysokoškolským titulem se od roku 2000 téměř zdvojnásobil. V roce 2023 mělo bakalářský titul 30 % afroamerických žen a 23,6 % mužů. Přesto přetrvávají rozdíly v kvalitě vzdělávání a přístupu ke zdrojům ve srovnání s bílou většinou.
Ekonomická situace se zlepšuje, ale stále existuje značná majetková a příjmová nerovnost. Medián příjmu afroamerické domácnosti v roce 2023 činil 54 000 dolarů. Tato nerovnost má kořeny v historickém znevýhodnění, které bránilo generacím Afroameričanů v akumulaci majetku, například skrze vlastnictví nemovitostí.
Politická participace
Po zisku volebního práva se Afroameričané stali významnou politickou silou. Historicky podporovali Republikánskou stranu Abrahama Lincolna, ale během 20. století se drtivá většina přiklonila k Demokratické straně.
Milníkem v politické reprezentaci bylo zvolení Baracka Obamy prvním afroamerickým prezidentem USA v roce 2008. V roce 2021 se Kamala Harrisová stala první ženou, první Afroameričankou a první osobou s jihoasijským původem ve funkci viceprezidentky USA.
🎭 Kultura
Afroamerická kultura zásadně ovlivnila nejen Spojené státy, ale celý svět. Její kořeny sahají k tradicím západní a střední Afriky, které se v novém prostředí přetvořily a daly vzniknout unikátním formám uměleckého vyjádření.
Hudba a tanec
Afroameričané stáli u zrodu většiny klíčových amerických hudebních žánrů. Spirituály a pracovní písně z dob otroctví položily základy pro blues, které vzniklo na konci 19. století v oblasti delty Mississippi. Z blues se na počátku 20. století v New Orleans vyvinul jazz. V polovině 20. století se z kombinace blues, gospelu a country zrodil rock and roll. V 70. letech v Bronxu vznikl hip hop jako komplexní kulturní hnutí zahrnující rap, DJing, graffiti a breakdance.
Literatura a umění
Afroamerická literatura má bohatou tradici, od autobiografií bývalých otroků jako Frederick Douglass až po autory Harlemské renesance ve 20. letech 20. století. Mezi nejvýznamnější spisovatele patří James Baldwin, Toni Morrisonová (nositelka Nobelovy ceny) a Maya Angelouová. Jejich díla často zkoumají témata rasy, identity a spravedlnosti.
Svátky a tradice
- Měsíc černošské historie: Každoročně v únoru se slaví Měsíc černošské historie, který připomíná úspěchy a přínos Afroameričanů.
- Juneteenth: Federální svátek slavený 19. června, který připomíná konec otroctví v USA.
- Kwanzaa: Týdenní svátek (26. prosince – 1. ledna) vytvořený v roce 1966, který oslavuje africké dědictví, rodinu a komunitu. Je založen na sedmi principech, jako je jednota (Umoja), sebeurčení (Kujichagulia) a tvořivost (Kuumba).
🤔 Pro laiky
Představte si, že stavíte dům. Ale na rozdíl od ostatních vám někdo na začátku sebral všechny cihly a nářadí a nutil vás stavět domy pro jiné. Po mnoha letech vám konečně řekli: "Jste volní, můžete si postavit vlastní dům." Ale stále nemáte žádné cihly, žádné nářadí a pozemek, na kterém stavíte, je na špatném místě. Ostatní už mají své domy hotové a jejich děti dědí hezké, velké domy.
Toto je zjednodušený příběh Afroameričanů. Jejich předky přivezli do Ameriky jako otroky a po generace pracovali bez nároku na odměnu. Když bylo otroctví zrušeno, začínali od nuly. I poté jim zákony a předsudky bránily získat dobré vzdělání, práci nebo si koupit dům v hezké čtvrti. Bylo to, jako by v závodě museli startovat o stovky metrů dál za ostatními a ještě k tomu s překážkami na dráze.
Navzdory tomu všemu dokázali neuvěřitelné věci. Vytvořili hudbu, která roztančila celý svět – jazz, rock and roll, hip hop. Napsali knihy, které donutily lidi přemýšlet. Vynalezli spoustu užitečných věcí a ve sportu lámali rekordy. Hnutí jako Black Lives Matter jsou dnes připomínkou, že i když se mnohé zlepšilo, závod stále není úplně spravedlivý a je potřeba odstranit zbývající překážky, aby měl každý stejnou šanci doběhnout do cíle.
Zdroje
Minutové zprávy Prima Zoom Britannica Wikipedia Wikipedia Náboženský infoservis Wikipedia Britannica InterExchange Wikipedia University of South Florida CBS News University of Pennsylvania Britannica Thpanorama Maestrovirtuale Seznam Zprávy Wikipedia Novinky.cz ČT24 Zprávy Aktuálně.cz Novinky.cz Minutové zprávy U.S. Embassy in The Czech Republic