Obsah boxu
WhatsApp Messenger (zkráceně pouze WhatsApp) je mezinárodně rozšířená bezplatná multiplatformní aplikace pro okamžité zasílání zpráv (IM) a hlasové služby přes IP (VoIP). Služba, kterou od roku 2014 vlastní technologický gigant Meta Platforms (dříve Facebook), umožňuje uživatelům posílat textové a hlasové zprávy, provádět hlasové a video hovory, sdílet polohu, obrázky, dokumenty a další obsah.
Klíčovým prvkem, který odlišuje WhatsApp od tradičních SMS zpráv, je využití internetového připojení pro přenos dat, což uživatelům umožňuje vyhnout se poplatkům telekomunikačních operátorů za zprávy. V roce 2025 představuje WhatsApp jednu z nejpoužívanějších komunikačních platforem na světě s odhadovanou základnou přesahující 3 miliardy aktivních uživatelů měsíčně. Aplikace se stala primárním komunikačním nástrojem v mnoha regionech, zejména v Latinské Americe, Indii a velké části Evropy.
Technologicky je aplikace postavena na upravené verzi protokolu XMPP a pro zabezpečení komunikace využívá od roku 2016 silné Koncové šifrování (end-to-end encryption) založené na Signal Protokolu. To teoreticky zajišťuje, že obsah zpráv mohou číst pouze komunikující strany, nikoliv samotná společnost Meta nebo třetí strany, ačkoliv tento aspekt bývá předmětem diskusí v kontextu sběru metadat.
Historie a vznik
Příběh vzniku WhatsAppu je jedním z nejznámějších narativů v Silicon Valley, symbolizující cestu od nezaměstnanosti k miliardovému úspěchu.
Zakladatelé a počátky
Aplikaci založili v roce 2009 Jan Koum a Brian Acton. Oba byli bývalými dlouholetými zaměstnanci společnosti Yahoo!, kteří po odchodu z firmy strávili rok cestováním po Jižní Americe. Zajímavým historickým paradoxem je, že oba inženýři se v roce 2009 ucházeli o práci ve společnosti Facebook, ale byli odmítnuti. Toto odmítnutí se později ukázalo jako jedna z nejdražších chyb v historii náboru, neboť Facebook musel o pět let později jejich firmu koupit za astronomickou částku.
Myšlenka na WhatsApp se zrodila v hlavě Jana Kouma, imigranta z Ukrajiny, který si v lednu 2009 koupil svůj první iPhone. Okamžitě rozpoznal potenciál nově spuštěného obchodu s aplikacemi App Store. Původní koncept nebyl zamýšlen jako náhrada SMS, ale jako nástroj pro zobrazování "statusů" v adresáři kontaktů. Uživatel měl vidět, zda jsou jeho přátelé dostupní, v posilovně, nebo mají vybitou baterii. Název "WhatsApp" byl zvolen jako slovní hříčka k anglickému pozdravu "What's up?" (Co se děje?).
Společnost WhatsApp Inc. byla oficiálně založena 24. února 2009 v Kalifornii. První verze aplikace však byly velmi nestabilní a padaly. Koum byl blízko rozhodnutí projekt ukončit a hledat si klasickou práci, ale Acton ho přesvědčil, aby vytrval ještě několik měsíců.
Zlomový bod: Push notifikace
Klíčový obrat nastal v červnu 2009, kdy Apple představil funkci "Push Notifications" (oznámení na pozadí). Koum aktualizoval WhatsApp tak, aby při změně statusu uživatele (např. na "Nemohu mluvit") dostali všichni jeho přátelé upozornění. Uživatelé si tuto funkci rychle oblíbili a začali ji zneužívat k posílání krátkých vzkazů přes statusy, což se fakticky změnilo v chatování.
Koum a Acton si uvědomili, že nechtěně vytvořili alternativu k SMS zprávám, která funguje přes internet. Transformovali aplikaci na plnohodnotný komunikátor (Instant Messaging) a v té době na trhu existovala jen malá konkurence (například BlackBerry Messenger, který byl ale uzavřený pouze pro telefony BlackBerry). Díky jednoduchosti, absenci reklam a spolehlivosti začal WhatsApp raketově růst.
Filozofie "Žádné reklamy"
V prvních letech se zakladatelé striktně drželi hesla, které měl Brian Acton napsané na papírku na svém stole: "No Ads! No Games! No Gimmicks!" (Žádné reklamy! Žádné hry! Žádné triky!). Koum, ovlivněný svým dětstvím v komunistickém Sovětském svazu, měl hluboký odpor k narušování soukromí a sledování uživatelů pro reklamní účely. Aplikace byla zpočátku zpoplatněna symbolickým poplatkem (například 1 dolar ročně), což firmě zajišťovalo příjmy bez nutnosti prodávat data uživatelů.
Akvizice Facebookem (2014)
Do roku 2014 dosáhl WhatsApp počtu 500 milionů uživatelů a stal se globálním fenoménem, který ohrožoval dominanci Facebooku na poli sociální interakce. Mark Zuckerberg, generální ředitel Facebooku, si uvědomil, že WhatsApp je na cestě stát se platformou s miliardou uživatelů rychleji než jakákoliv jiná služba v historii.
V únoru 2014 oznámil Facebook koupi WhatsAppu za tehdy rekordních 19 miliard amerických dolarů (část v hotovosti, část v akciích). Tato částka šokovala finanční svět, protože WhatsApp měl v té době jen asi 50 zaměstnanců a relativně nízké tržby. Zuckerberg však akvizici obhajoval tím, že služby, které propojí více než miliardu lidí, jsou "neuvěřitelně cenné".
Vývoj pod křídly Mety
Po akvizici zůstali Koum i Acton ve vedení společnosti, ale postupem času se začaly objevovat ideologické rozkoly mezi nimi a vedením Facebooku. Jádrem sporu byl tlak mateřské společnosti na monetizaci aplikace a oslabení šifrování pro reklamní účely. Brian Acton opustil společnost v roce 2017 (a později investoval 50 milionů dolarů do konkurenční aplikace Signal). Jan Koum odešel o rok později, v roce 2018.
Od jejich odchodu prošel WhatsApp výraznou transformací. Aplikace přestala být placená a stala se zcela zdarma. Meta začala postupně integrovat WhatsApp do svého ekosystému, propojovat jeho infrastrukturu s Messengerem a Instagramem a hledat nové cesty k zisku, především skrze nástroje pro firmy (WhatsApp Business).
Technická architektura a bezpečnost
Ačkoliv uživatelské rozhraní WhatsAppu působí jednoduše, na pozadí běží extrémně robustní infrastruktura schopná zpracovat desítky miliard zpráv denně s minimálním zpožděním.
Erlang a FreeBSD
Zajímavostí technického řešení WhatsAppu je volba programovacího jazyka. Serverová část je napsána v jazyce Erlang, který byl původně vyvinut společností Ericsson pro telekomunikační systémy. Erlang je specifický svou schopností zvládat obrovské množství paralelních procesů a vysokou dostupností, což je pro globální chatovací aplikaci kritické. Jako operační systém serverů využívá WhatsApp FreeBSD, který inženýři značně optimalizovali, aby jeden server dokázal obsloužit miliony souběžných připojení. Komunikační protokol vychází z otevřeného standardu XMPP (Extensible Messaging and Presence Protocol), který byl však pro potřeby aplikace výrazně upraven a minimalizován pro úsporu dat.
Koncové šifrování (E2EE)
Zásadním milníkem v historii bezpečnosti aplikace byl duben 2016, kdy WhatsApp zavedl plné Koncové šifrování (end-to-end encryption) pro veškerou komunikaci. Tento krok byl realizován ve spolupráci s organizací Open Whisper Systems, tvůrci konkurenční aplikace Signal, a využívá jejich uznávaný Signal Protocol.
Princip tohoto zabezpečení spočívá v tom, že šifrovací klíče jsou generovány a uloženy pouze na zařízeních koncových uživatelů (odesílatele a příjemce). Žádný prostředník, včetně samotné společnosti Meta Platforms, poskytovatelů internetu nebo vládních agentur, nemá technickou možnost obsah zpráv dešifrovat. I kdyby byl server WhatsAppu zabaven policií nebo hacknut, útočník by získal pouze nečitelnou změť dat.
Je však nutné rozlišovat mezi obsahem zpráv a tzv. metadaty. Ačkoliv Meta nevidí, co píšete, shromažďuje údaje o tom, kdo s kým píše, kdy, jak často a z jaké IP adresy. Právě tato metadata jsou cenným zdrojem informací pro reklamní algoritmy mateřské společnosti.
Vývoj funkcí: Od textu k superaplikaci
Původní WhatsApp byl prostým textovým komunikátorem, který nahrazoval SMS. Postupem času se však transformoval v komplexní platformu, která v mnoha rozvojových zemích fakticky nahrazuje celý Internet.
Hlas, video a skupiny
Zavedení hlasových zpráv (Voice Notes) způsobilo revoluci v komunikaci, zejména v regionech s nižší gramotností nebo složitým psaním (např. v Číně nebo Indii). Uživatelé si místo psaní zvykli posílat krátké zvukové nahrávky. V roce 2015 přibyly hlasové hovory (VoIP) a o rok později videohovory, čímž WhatsApp začal konkurovat službám jako Skype nebo FaceTime.
Velký důraz je kladen na skupinové chaty, které mohou obsahovat až 1024 účastníků (stav v roce 2024). V roce 2022 byla představena funkce "Komunity", která umožňuje sdružovat více souvisejících skupin pod jednu střechu, což využívají například školy, bytová družstva nebo lokální organizace pro efektivnější správu komunikace.
WhatsApp Business a monetizace
Protože je aplikace pro běžné uživatele zdarma a neobsahuje reklamy v chatech, hledala Meta jiné cesty k zisku. Řešením se stal WhatsApp Business, spuštěný v roce 2018. Tato verze je určena pro malé a střední podniky, kterým umožňuje vytvořit si firemní profil, automatizovat odpovědi a nabízet zboží přímo v aplikaci. Velké korporace (banky, aerolinky) pak platí za využití API rozhraní (WhatsApp Business API), skrze které mohou zákazníkům posílat palubní vstupenky, výpisy z účtu nebo řešit zákaznickou podporu.
Kontroverze a ochrana soukromí
Dominantní postavení WhatsAppu na trhu a jeho vlastnictví společností Meta, která má pošramocenou pověst v oblasti ochrany dat (viz kauza Cambridge Analytica), vede k častým kontroverzím.
Změna podmínek v roce 2021
V lednu 2021 oznámil WhatsApp aktualizaci podmínek používání, která vyvolala globální paniku. Uživatelé nabyli mylného dojmu, že aplikace začne sdílet obsah jejich soukromých zpráv s Facebookem. Ačkoliv se změna týkala primárně komunikace s firemními účty a neměla vliv na šifrování soukromých chatů, špatná komunikace ze strany firmy způsobila masivní odliv uživatelů.
Během několika týdnů zaznamenaly konkurenční aplikace Telegram a Signal nárůst o desítky milionů nových uživatelů. WhatsApp musel platnost podmínek odložit a spustit vysvětlovací kampaň. Tato událost ukázala, jak křehká je důvěra uživatelů v technologické giganty.
Šíření dezinformací
Díky koncovému šifrování nemůže WhatsApp moderovat obsah stejně jako Facebook nebo Twitter. To z něj činí ideální kanál pro šíření dezinformací, hoaxů a nenávistných projevů, které se šíří virálně skrze přeposílání zpráv. Tento problém eskaloval zejména v Indii a Brazílii, kde řetězové zprávy vedly v několika případech až k násilí a lynčování nevinných lidí.
Jako reakci zavedl WhatsApp limity pro přeposílání zpráv. Zprávu, která byla již mnohokrát přeposlána, lze nově poslat pouze do jednoho chatu najednou (dříve to bylo pět, původně až dvacet). Cílem tohoto "frikčního" opatření je zpomalit šíření neověřených informací, aniž by došlo k porušení soukromí šifrované komunikace.
Budoucnost: AI a "Superaplikace"
V roce 2025 prochází WhatsApp nejvýraznější změnou od svého vzniku. Strategie společnosti Meta Platforms směřuje k přeměně jednoduchého "kecálka" na komplexní ekosystém, který kombinuje komunikaci s osobním asistentem a komerčními službami.
Integrace Meta AI
Nejviditelnější novinkou posledních let je hluboká integrace generativní umělé inteligence. Do rozhraní aplikace byl přidán asistent "Meta AI" (založený na modelu LLaMA), se kterým mohou uživatelé konverzovat stejně jako s lidskými kontakty. Tento asistent dokáže v chatech vyhledávat informace, generovat obrázky, překládat texty nebo plánovat události, aniž by uživatel musel aplikaci opustit. Tato funkce posouvá WhatsApp do role osobního digitálního sekretáře.
Interoperabilita v Evropské unii
Významným milníkem pro uživatele v Evropské unii se stalo zavedení tzv. interoperability, kterou vynutil Zákon o digitálních trzích (DMA). WhatsApp byl označen za "strážce brány" (gatekeeper) a musel svou platformu otevřít konkurenci.
- Praktický dopad: Uživatelé menších aplikací (např. Signal nebo různé lokální messengery) mohou nyní posílat zprávy přímo uživatelům WhatsAppu, aniž by si museli WhatsApp instalovat. Tyto zprávy se v aplikaci zobrazují v oddělené složce "Chaty třetích stran". Ačkoliv je toto opatření technicky náročné kvůli zachování šifrování, představuje zásadní krok k otevřenému digitálnímu trhu.
Vzor WeChat
Dlouhodobým cílem Mety je přiblížit WhatsApp modelu čínské aplikace WeChat. To znamená, že aplikace by měla sloužit nejen ke komunikaci, ale i k placení účtů, objednávání jídla, rezervaci letenek nebo prokazování totožnosti. Zatímco v Brazílii a Indii již fungují přímé platby mezi uživateli (WhatsApp Pay), v Evropě a USA je tento přechod pomalejší kvůli přísnější regulaci bankovního sektoru.
Pro laiky
Vysvětlení základních pojmů a funkcí pro běžné, netechnické uživatele.
- Jaký je rozdíl mezi WhatsApp a SMS?
- SMS (Short Message Service) využívá mobilní síť operátora. Platíte za každou zprávu nebo je máte v balíčku. Nepotřebujete internet.
- WhatsApp využívá Internet (mobilní data nebo Wi-Fi). Zprávy jsou zdarma (v rámci vašeho internetového připojení), ale pokud nemáte signál internetu, zprávu nepošlete ani nepřijmete.
- Co znamená "Koncové šifrování"?
- Představte si, že napíšete dopis, vložíte ho do nedobytného trezoru a pošlete ho kamarádovi. Klíč od trezoru máte jen vy a on. Pošťák (WhatsApp/Meta), který trezor převáží, se dovnitř nemůže podívat, i kdyby chtěl. Vidí jen to, kdo trezor posílá a komu.
- Co znamenají ty "fajfky" u zprávy?
- Jedna šedá fajfka: Zpráva odešla z vašeho telefonu, ale ještě nedorazila k příjemci (např. má vypnutý telefon nebo nemá internet).
- Dvě šedé fajfky: Zpráva dorazila do telefonu příjemce, ale ten si ji ještě neotevřel.
- Dvě modré fajfky: Příjemce si zprávu otevřel a přečetl (pokud má tuto funkci zapnutou).
- Proč je WhatsApp "zadarmo"?
- Aplikace neúčtuje peníze, protože vydělává na firmách. Když komunikujete s obchodem, leteckou společností nebo bankou přes WhatsApp, tyto firmy platí společnosti Meta za to, že vás mohou obsloužit. Zároveň aplikace sbírá data o tom, s kým si píšete (ne co píšete), což pomáhá Metě lépe cílit reklamu na Facebooku a Instagramu.