1915

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1915 (MCMXV) byl druhým rokem první světové války, která naprosto dominovala veškerému dění. Tento rok byl charakteristický přechodem k totální a zákopové válce, nasazením nových smrtících technologií jako bojové plyny a eskalací konfliktu na nových frontách. Klíčové události zahrnovaly vstup Itálie do války na straně Dohody, katastrofální spojeneckou operaci u Gallipoli, potopení parníku Lusitania a začátek arménské genocidy v Osmanské říši. Na poli vědy Albert Einstein publikoval svou přelomovou obecnou teorii relativity.

⚔️ První světová válka

Rok 1915 se nesl ve znamení upevnění front a obrovských lidských ztrát bez výraznějších strategických posunů, zejména na západní frontě.

Západní fronta: Zákopy a plyn

Druhá bitva u Yper (22. dubna – 25. května): Během této bitvy v Belgii německá armáda poprvé v historii masivně nasadila na západní frontě bojový plyn – konkrétně jedovatý chlór. Útok způsobil paniku a tisíce obětí mezi francouzskými a alžírskými jednotkami, ale Němci nedokázali taktického překvapení plně využít k průlomu fronty. Bitva tak pouze potvrdila patovou situaci v zákopové válce.
Vznik Roty Nazdar: 9. května se u francouzského Arrasu vyznamenala v boji první samostatná jednotka českých a slovenských dobrovolníků, Rota Nazdar.

Východní fronta: Německé úspěchy

Kapitulace Přemyšlu (22. března): Po měsících obléhání kapitulovala rakousko-uherská pevnost Přemyšl do rukou ruské armády. Do zajetí padlo přes 117 000 vojáků.
Gorlicko-tarnovská ofenzíva (květen – září): Spojené síly Německa a Rakouska-Uherska prolomily ruské linie v Haliči. Tento úspěch vedl k velkému ústupu ruské armády, která ztratila kontrolu nad Polskem (včetně Varšavy) a částí Pobaltí. Němci obsadili Vilnius.

Nové fronty a události na moři

Vstup Itálie do války (23. května): Italské království po podpisu tajné Londýnské smlouvy opustilo svou neutralitu a vyhlásilo válku Rakousku-Uhersku, čímž se otevřela nová, tzv. italská fronta podél řeky Soči a v Alpách.
Bitva o Gallipoli (únor 1915 – leden 1916): Spojenecká operace Dohody s cílem obsadit poloostrov Gallipoli, ovládnout průliv Dardanely a vyřadit Osmanskou říši z války. Operace, které se účastnily především britské, australské, novozélandské (ANZAC) a francouzské jednotky, skončila drtivou porážkou a obrovskými ztrátami na obou stranách.
Potopení parníku Lusitania (7. května): Německá ponorka U-20 torpédovala britský zaoceánský parník Lusitania. Zahynulo 1198 lidí, včetně 128 Američanů. Tato událost vyvolala obrovské mezinárodní pobouření a přispěla ke změně veřejného mínění v USA vůči vstupu do války. Německo se hájilo tím, že loď převážela munici.
Srbská kampaň: Na podzim spojené síly Ústředních mocností (Německo, Rakousko-Uhersko a nově připojené Bulharsko) zahájily masivní ofenzívu proti Srbsku, které bylo do konce roku poraženo a okupováno. Zbytky srbské armády ustoupily přes Albánii na ostrov Korfu.

🏛️ Politika a společnost

Arménská genocida: V Osmanské říši začalo systematické vyvražďování a deportace arménského obyvatelstva. Za symbolický začátek je považováno zatčení a zavraždění několika stovek arménských intelektuálů v Istanbulu 24. dubna. Odhaduje se, že během genocidy zahynulo až 1,5 milionu Arménů.
Clevelandská dohoda (22. října): V Clevelandu v USA podepsali zástupci Čechů a Slováků dohodu, která byla jedním z prvních kroků k vytvoření společného státu. Přislíbila Slovensku autonomii v rámci budoucího československého státu.
Okupace Haiti: Spojené státy americké zahájily vojenskou okupaci Haiti, která trvala až do roku 1934.
České země: V Praze byl založen dívčí skauting a začal vycházet časopis Junák. Rakousko-uherské úřady rozpustily Českou obec sokolskou kvůli jejím údajným stykům s cizinou.

🔬 Věda a technika

Obecná teorie relativity: Albert Einstein 25. listopadu v Berlíně publikoval svou obecnou teorii relativity, která revolučním způsobem změnila chápání gravitace, prostoru a času.
Rozluštění chetitštiny: Český orientalista Bedřich Hrozný oznámil, že rozluštil jazyk starověkých Chetitů, čímž otevřel dveře k poznání historie tohoto národa.
První transkontinentální telefonní linka: V USA bylo dokončeno telefonní spojení mezi New Yorkem a San Franciskem o délce 5500 km.
Vynálezy: J. N. Reynolds vynalezl křížový spínač, klíčový prvek pro automatické telefonní ústředny. Byly patentovány první kartonové krabice na mléko.

🎨 Umění a kultura

Literatura: Franz Kafka vydal svou slavnou povídku Proměna (Die Verwandlung), v níž se hlavní hrdina Řehoř Samsa probudí proměněný v obří hmyz.
Film: Americký režisér D. W. Griffith uvedl do kin film Zrození národa (The Birth of a Nation). Snímek byl technicky a vypravěčsky přelomový, stal se prvním hollywoodským trhákem, ale zároveň vyvolal obrovské kontroverze kvůli svému rasistickému obsahu a glorifikaci Ku-klux-klanu.
Poezie: Kanadský vojenský lékař John McCrae napsal slavnou báseň V polích flanderských (In Flanders Fields), inspirovanou boji u Yper.
Hudba: Hans Leip napsal text k písni Lili Marleen.

🧑‍🏫 Pro laiky: Svět v roce 1915

Představte si, že svět je ponořen do obrovské rvačky, která měla původně skončit za pár týdnů, ale teď už trvá přes rok a konec je v nedohlednu. Rok 1915 byl rokem, kdy si všichni uvědomili, že tohle nebude krátký a hrdinský boj, ale dlouhé a bolestivé utrpení.

Válka se zakopala: Na západě Evropy se vojáci schovali do bahnitých zákopů, které se táhly stovky kilometrů. Místo velkých bitev s jezdectvem se teď bojovalo o každý metr země, často za cenu tisíců životů.
Nové hrůzy: Němci poprvé použili novou strašlivou zbraň – jedovatý plyn. Místo kulek a granátů se na vojáky valil žlutozelený mrak, který je dusil a leptal jim plíce.
Tragédie na moři: Německá ponorka potopila obrovský civilní parník Lusitania, podobný Titanicu. Zemřelo přes tisíc lidí, včetně žen a dětí, což šokovalo celý svět, hlavně Ameriku.
Vědecký průlom: Uprostřed vší té zkázy přišel Albert Einstein s myšlenkou, která změnila svět vědy. Popsal, že gravitace není jen síla, ale že velké objekty jako Slunce vlastně ohýbají samotný prostor a čas kolem sebe, podobně jako když položíte bowlingovou kouli na napnuté prostěradlo.
Zločin proti lidskosti: Daleko od hlavních front, v Turecku, začala vláda systematicky pronásledovat a zabíjet své arménské občany. Statisíce lidí byly nuceny pochodovat do pouště, kde umíraly hlady a vyčerpáním.

Rok 1915 byl tedy rokem, kdy válka ukázala svou nejbrutálnější tvář, ale zároveň se v mysli jednoho génia zrodila myšlenka, která sahala až ke hvězdám.

🏆 Nobelovy ceny

Fyzika: William Henry Bragg a William Lawrence Bragg (otec a syn) – za výzkum struktury krystalů pomocí rentgenového záření.
Chemie: Richard Willstätter – za výzkum rostlinných barviv, zejména chlorofylu.
Literatura: Romain Rolland – za román Jan Kryštof.
Mír a Lékařství: Ceny nebyly uděleny kvůli probíhající válce.

👶 Narození

12. ledna – Josef Kratochvil, český spisovatel a skautský činitel († 8. července 1997)
29. ledna – Vítězslav Vejražka, český herec († 8. června 1973)
21. dubna – Anthony Quinn, mexicko-americký herec († 3. června 2001)
6. května – Orson Welles, americký režisér a herec († 10. října 1985)
10. června – Saul Bellow, americký spisovatel, nositel Nobelovy ceny
29. srpna – Ingrid Bergmanová, švédská herečka († 29. srpna 1982)
17. října – Arthur Miller, americký dramatik († 10. února 2005)
12. prosince – Frank Sinatra, americký zpěvák a herec († 14. května 1998)
19. prosince – Édith Piaf, francouzská šansoniérka († 10. října 1963)

⚰️ Úmrtí

11. ledna – Jan Hřímalý, český houslista a hudební pedagog (* 13. dubna 1844)
24. března – Karol Olszewski, polský chemik a fyzik, jako první zkapalnil dusík a kyslík (* 29. ledna 1846)
9. dubna – Friedrich Löffler, německý bakteriolog (* 24. června 1852)
27. dubna – Alexandr Nikolajevič Skrjabin, ruský hudební skladatel a klavírista (* 6. ledna 1872)
2. července – Porfirio Díaz, mexický prezident a diktátor (* 15. září 1830)
16. srpna – Arnošt Hrášek, český malíř a legionář (* 16. ledna 1883)
20. srpna – Paul Ehrlich, německý lékař a sérolog, nositel Nobelovy ceny (* 14. března 1854)
14. listopadu – Booker T. Washington, americký politik a bojovník za práva černochů (* 5. dubna 1856)
19. prosince – Alois Alzheimer, německý psychiatr a neuropatolog (* 14. června 1864)

Zdroje