Paul Kariya

Paul Kariya
	Paul Kariya v dresu St. Louis Blues (2008)
Datum narození	16. října 1974
Místo narození	Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada
Výška	178 cm
Váha	82 kg
Pozice	Levé křídlo
Draft rok	1993
Draft pozice	4.
Draft tým	Mighty Ducks of Anaheim
Síň slávy HHOF	2017
Kariéra	1994–2010

Rozbalit box

Obsah boxu

Paul Tetsuhiko Kariya (* 16. října 1974, Vancouver, Britská Kolumbie) je bývalý kanadský profesionální hokejový útočník japonského původu. Je členem Hokejové síně slávy (od roku 2017).

Kariya byl jednou z největších hvězd NHL v 90. letech a na přelomu tisíciletí. Proslavil se jako bleskurychlý bruslař, geniální tvůrce hry a gentleman na ledě (dvojnásobný držitel Lady Byng Memorial Trophy). Společně s Teemu Selännem vytvořil v týmu Mighty Ducks of Anaheim jedno z nejobávanějších útočných duí v historii hokeje.

Jeho kariéra však byla poznamenána sérií vážných otřesů mozku, které ho donutily k předčasnému ukončení aktivní činnosti v roce 2010. Dlouhá léta se poté stranil veřejného života a kritizoval nedostatečnou ochranu hráčů před úrazy hlavy. Jeho usmíření s hokejovým světem vyvrcholilo vyřazením jeho dresu s číslem 9 v Anaheimu v roce 2018.

⏳ Mládí a univerzitní fenomén

Paul Kariya se narodil ve Vancouveru. Jeho otec byl japonského původu (narozen v internačním táboře během 2. světové války) a matka byla Kanaďanka.

Před vstupem do profesionálního hokeje se Kariya stal legendou amerického univerzitního hokeje (NCAA).

University of Maine (1992–1993): V dresu Black Bears předvedl jednu z nejdominantnějších sezón v historii. Jako nováček (freshman) nasbíral ve 39 zápasech neuvěřitelných 100 bodů (25 gólů, 75 asistencí).
Hobey Baker Award: Stal se prvním nováčkem v historii, který získal Hobey Baker Award pro nejlepšího hráče univerzitního hokeje. Dovedl svůj tým k titulu mistra NCAA (42 výher, 1 prohra, 2 remízy).

🏒 Kariéra v NHL

Mighty Ducks of Anaheim (1994–2003): Tvář franšízy

Byl draftován jako celková čtyřka v roce 1993 novým týmem Mighty Ducks of Anaheim. Stal se okamžitě tváří klubu a prvním opravdovým superhvězdným hráčem této organizace (vlastněné společností Disney).

Duo se Selännem: V roce 1996 přišel do týmu finský blesk Teemu Selänne. Mezi Kariyou a Selännem vznikla okamžitá chemie na ledě i přátelství mimo něj. Společně terorizovali obrany soupeřů svou rychlostí a kreativitou.
Kapitán: Ve věku 21 let se stal kapitánem týmu.
Zranění před ZOH 1998: V únoru 1998, těsně před olympiádou v Naganu (která se konala v zemi jeho předků), ho brutálním krosčekem do obličeje zranil Gary Suter z Chicaga. Kariya utrpěl vážný otřes mozku, přišel o olympiádu i zbytek sezóny. Tento moment je považován za začátek jeho zdravotních problémů.

Finále 2003 a "ten gól"

Vrcholem jeho působení v Anaheimu bylo play-off v roce 2003. Kariya dovedl podceňované Ducks až do finále Stanley Cupu proti New Jersey Devils.

„Off the floor, on the board“: V 6. zápase finále ho obrovským hitem srazil kapitán Devils Scott Stevens. Kariya zůstal ležet bezvládně na ledě a zdálo se, že pro něj série skončila. Po několika minutách se však nečekaně vrátil na střídačku a následně vstřelil jeden z nejslavnějších gólů historie play-off – tvrdou střelou příklepem zajistil výhru a vynutil si 7. zápas. (Dnes by mu návrat do hry s tak zjevným otřesem mozku nebyl povolen). Anaheim nakonec 7. zápas prohrál.

Colorado, Nashville a St. Louis (2003–2010)

Colorado Avalanche (2003/04): V touze po poháru podepsal spolu se Selännem roční smlouvu v Coloradu za výrazně nižší plat. Experiment "super-týmu" však nevyšel kvůli zraněním.
Nashville Predators (2005–2007): Po výluce prožil renesanci. V sezóně 2005/06 vytvořil tehdejší klubové rekordy v počtu gólů (31), asistencí (54) a bodů (85).
St. Louis Blues (2007–2010): Zde jeho kariéru definitivně ukončily další otřesy mozku. Poslední zápas odehrál v dubnu 2010.

🇨🇦 Mezinárodní úspěchy

ZOH 1994 (Lillehammer): Získal stříbro. Ve finále proti Švédsku byl tím hráčem, který neproměnil poslední nájezd v rozstřelu (jeho střelu chytil Tommy Salo), zatímco Peter Forsberg svůj blafák proměnil.
ZOH 2002 (Salt Lake City): Dočkal se vykoupení. Byl součástí týmu, který po 50 letech vybojoval pro Kanadu zlato. Ve finále proti USA vstřelil první gól Kanady.
MS 1994: Zlato (vychytal nájezdy proti Finsku).

🏥 Život po kariéře a zdraví

Kariya oficiálně oznámil konec kariéry v roce 2011 s odkazem na riziko trvalého poškození mozku. Na několik let se zcela stáhl z hokejového prostředí. Žil v Kalifornii, věnoval se surfování a odmítal rozhovory. Byl zahořklý vůči NHL kvůli tomu, jak (ne)řešila údery na hlavu.

Zlom nastal až v roce 2017, kdy ho Teemu Selänne přesvědčil, aby přijal nominaci do Síně slávy. Kariya se s hokejem usmířil, ale nadále je hlasitým kritikem násilí ve sportu a propagátorem bezpečnější hry.

📊 Statistiky NHL

Sezóna	Tým	Z	G	A	B	TM	+/-
1994–95	Mighty Ducks of Anaheim	47	18	21	39	4	-17
1995–96	Mighty Ducks of Anaheim	82	50	58	108	20	+9
1996–97	Mighty Ducks of Anaheim	69	44	55	99	6	+36
1997–98	Mighty Ducks of Anaheim	22	17	14	31	23	+12
1998–99	Mighty Ducks of Anaheim	82	39	62	101	40	+17
1999–00	Mighty Ducks of Anaheim	74	42	44	86	24	+22
2000–01	Mighty Ducks of Anaheim	66	33	34	67	20	-9
2001–02	Mighty Ducks of Anaheim	82	32	25	57	28	-22
2002–03	Mighty Ducks of Anaheim	82	25	56	81	48	0
2003–04	Colorado Avalanche	51	11	25	36	22	-5
2005–06	Nashville Predators	82	31	54	85	40	-6
2006–07	Nashville Predators	82	24	52	76	36	+10
2007–08	St. Louis Blues	82	16	49	65	50	-10
2008–09	St. Louis Blues	11	2	13	15	2	-2
2009–10	St. Louis Blues	75	18	25	43	36	-3
NHL Celkem		989	402	587	989	399	+32

Pro laiky

Paul Kariya byl "hokejový Messi" 90. let. Byl malý, ale neuvěřitelně rychlý a šikovný. V době, kdy se v hokeji hodně faulovalo a drželo (tzv. éra mrtvého puku), on dokázal prokličkovat mezi obry a dávat krásné góly. Spolu s finským kamarádem Teemu Selännem vytvořili legendární dvojici v týmu Mighty Ducks (ano, ten tým z filmu od Disneyho). Bohužel jeho kariéra je také smutným příběhem o zraněních hlavy. Byl několikrát brutálně faulován, utrpěl těžké otřesy mozku a musel skončit dřív, než chtěl. Jeho nejslavnější moment je jako z filmu: ve finále Stanley Cupu ho soupeř srazil do bezvědomí, on se probral, vrátil se na led a dal vítězný gól.

Zdroje