Linux

Rozbalit box

Obsah boxu

Linux je jádro (kernel) unixového operačního systému, které je vyvíjeno jako svobodný a open-source software. Ačkoliv se termínem "Linux" často nepřesně označuje celý operační systém, v technickém smyslu je Linux pouze jádrem – základní vrstvou, která zprostředkovává komunikaci mezi softwarem a hardwarem počítače. Kompletní a použitelný operační systém vzniká spojením linuxového jádra s nástroji a knihovnami z projektu GNU, což vede k přesnějšímu označení GNU/Linux.

Projekt inicioval v roce 1991 finský student Linus Torvalds. Dnes je Linux synonymem pro robustnost, bezpečnost a flexibilitu. Jeho varianty pohánějí drtivou většinu internetových serverů, všechny nejvýkonnější superpočítače světa, drtivou většinu mobilních telefonů (prostřednictvím systému Android) a nespočet vestavěných zařízení. V oblasti osobních počítačů je populární alternativou k systémům Microsoft Windows a macOS.

⏳ Historie

Kořeny Linuxu sahají k operačnímu systému Unix, vyvinutému v 60. letech. V roce 1983 zahájil Richard Stallman projekt GNU s cílem vytvořit kompletní svobodný operační systém, který by byl Unixu podobný. Do začátku 90. let měl projekt GNU hotové téměř všechny komponenty – kromě jádra.

Tuto mezeru zaplnil v roce 1991 Linus Torvalds, tehdy student na Helsinské univerzitě, který oznámil, že z "hobby" pohnutek začal pracovat na vlastním jádře, inspirován zjednodušeným unixovým systémem MINIX. První verze 0.01 byla vydána 17. září 1991. Klíčovým momentem bylo spojení Torvaldsova jádra s již existujícími nástroji GNU, což vytvořilo první plnohodnotný svobodný operační systém.

Díky své otevřené povaze a licenci GPL, která zaručuje svobodu kód upravovat a šířit, se kolem Linuxu rychle vytvořila globální komunita vývojářů. V polovině 90. let se stal vážným konkurentem na poli serverů a postupně si vydobyl dominantní postavení. Na přelomu tisíciletí začaly vznikat uživatelsky přívětivé distribuce s grafickými prostředími jako KDE a GNOME, které se snažily přiblížit Linux běžným uživatelům na osobních počítačích.

Největší expanzi zažil Linux s nástupem mobilních technologií. V roce 2007 Google představil operační systém Android, postavený na linuxovém jádře, který dnes dominuje trhu s chytrými telefony. V současnosti je Linux všudypřítomný – od cloudových platforem přes IoT zařízení až po automobilový průmysl.

📖 Filozofie a koncepty

Linux a ekosystém kolem něj stojí na několika klíčových principech zděděných z filozofie Unixu.

Otevřený zdrojový kód: Kdokoli může zdrojový kód číst, upravovat a dále šířit. Tento princip podporuje rychlý vývoj, transparentnost a bezpečnost, protože kód může kontrolovat celosvětová komunita.
Vše je soubor: V Linuxu je téměř vše reprezentováno jako soubor – od dokumentů přes adresáře až po hardwarová zařízení (např. /dev/sda pro pevný disk nebo /dev/random pro generátor náhodných čísel). To umožňuje používat stejné nástroje pro práci s různými typy systémových objektů.
Malé, jednoúčelové programy: Filozofií je vytvářet jednoduché programy, z nichž každý dělá jednu věc, ale dělá ji dobře. Složitější úkoly se pak řeší spojením (řetězením) těchto programů prostřednictvím rour a přesměrování v příkazovém řádku.
Kernel a distribuce: Je důležité rozlišovat mezi jádrem (Linux) a distribucí (např. Ubuntu). Jádro je pouze motor. Distribuce je kompletní "auto" – balíček, který obsahuje jádro, systémové nástroje GNU, grafické prostředí, aplikace a balíčkovací systém pro snadnou instalaci softwaru.

⚙️ Architektura a technické vlastnosti

Linuxové jádro je navrženo jako modulární monolitické jádro. To znamená, že většina základních funkcí běží v jednom adresním prostoru (v režimu jádra), což zajišťuje vysoký výkon. Funkcionalitu je však možné dynamicky rozšiřovat pomocí modulů (např. ovladačů zařízení), které lze nahrát či odebrat za běhu systému.

Klíčové komponenty architektury jsou:

Správa procesů: Jádro se stará o vytváření, plánování a ukončování procesů. Plánovač procesů rozhoduje, který proces dostane přidělen čas CPU, a umožňuje tak efektivní multitasking.
Správa paměti: Zajišťuje přidělování a správu operační paměti pro všechny běžící procesy. Využívá mechanismus virtuální paměti, který každému procesu poskytuje vlastní izolovaný paměťový prostor.
Souborový systém: Linux podporuje mnoho typů souborových systémů (např. ext4, Btrfs, XFS, ZFS). Virtuální souborový systém (VFS) poskytuje jednotné rozhraní, díky kterému mohou aplikace přistupovat k různým souborovým systémům stejným způsobem.
Síťování: Síťový subsystém (network stack) je jednou z nejsilnějších stránek Linuxu. Jeho robustní a efektivní implementace protokolu TCP/IP byla klíčová pro jeho úspěch na serverech.
Ovladače zařízení: Kód, který umožňuje jádru komunikovat s konkrétním hardwarem (grafické karty, síťové adaptéry, disky atd.). Tvoří přibližně 60 % zdrojového kódu jádra.

💻 Použití a tržní podíl (2025)

Linux je nasazen v širokém spektru oblastí, od největších superpočítačů po nejmenší vestavěná zařízení.

Superpočítače: Linux má v této oblasti absolutní dominanci. Od roku 2017 běží na 100 % z 500 nejvýkonnějších superpočítačů světa.
Servery a cloud: Linux je dominantním operačním systémem pro webové servery a cloudovou infrastrukturu. Podle statistik z roku 2025 běží na Linuxu přes 96 % z milionu nejnavštěvovanějších webových serverů. V segmentu podnikových serverů drží distribuce jako Red Hat Enterprise Linux významný podíl trhu (43,1 %).
Stolní počítače (Desktop): Ačkoliv je jeho podíl menší ve srovnání s Windows a macOS, neustále roste. V roce 2025 dosáhl globální tržní podíl Linuxu na desktopech přibližně 3–4 %, přičemž v některých regionech a specifických skupinách (např. vývojáři) je toto číslo výrazně vyšší. V USA dokonce překročil hranici 5 %.
Mobilní zařízení: Díky systému Android, který využívá linuxové jádro, je Linux nejpoužívanějším jádrem v mobilních zařízeních s globálním podílem přes 70 %.
Vestavěné systémy a IoT: Linux pohání obrovské množství zařízení, jako jsou chytré televize, routery, automobilové infotainment systémy a průmyslové řídicí systémy.

🌐 Populární distribuce

Existují stovky aktivních linuxových distribucí, z nichž každá má jiné zaměření. Mezi nejznámější patří:

Pro začátečníky:
- Ubuntu:** Pravděpodobně nejznámější distribuce, ceněná pro svou jednoduchost a silnou komunitní podporu.
- Linux Mint:** Vychází z Ubuntu, ale nabízí tradičnější rozhraní a je často doporučován uživatelům přecházejícím z Windows.
- Pop!_OS:** Moderní distribuce zaměřená na vývojáře a kreativce, optimalizovaná pro moderní hardware.
Pro pokročilé uživatele a servery:
- Debian:** Jedna z nejstarších distribucí, známá svou stabilitou a striktním dodržováním principů svobodného softwaru. Je základem pro mnoho dalších distribucí, včetně Ubuntu.
- Fedora:** Komunitní distribuce sponzorovaná společností Red Hat, která přináší nejnovější technologie a je jakousi testovací půdou pro budoucí verze Red Hat Enterprise Linux.
- Arch Linux:** Minimalistická distribuce s tzv. "rolling release" modelem (průběžné aktualizace), která uživateli dává plnou kontrolu nad systémem.
Pro podnikové nasazení:
- Red Hat Enterprise Linux (RHEL):** Komerční distribuce zaměřená na stabilitu, bezpečnost a dlouhodobou podporu v podnikovém prostředí.
- SUSE Linux Enterprise Server (SLES):** Další významný hráč na poli podnikových serverů, populární v Evropě.

💡 Pro laiky: Linux jako motor auta

Představte si operační systém jako auto. Většina lidí zná auta od značek Microsoft (Windows) nebo Apple (macOS). Tato auta dostanete jako hotový, uzavřený produkt.

Linux je v této analogii pouze motor. Je to neuvěřitelně výkonný, spolehlivý a hlavně "otevřený" motor. To znamená, že jeho plány (zdrojový kód) jsou volně k dispozici komukoli. Každý se může podívat, jak funguje, vylepšit ho nebo si ho upravit.

Protože je motor tak skvělý a zdarma, spousta "automobilových značek" (tvůrců distribucí) si ho vzala a postavila kolem něj svá vlastní auta.

Ubuntu je jako spolehlivé rodinné auto. Snadno se řídí, je bezpečné a má vše, co běžný řidič potřebuje.
Linux Mint je podobné, ale palubní deska je navržena tak, aby připomínala starší, dobře známé modely – ideální pro někoho, kdo přestupuje z jiné značky.
Arch Linux je jako stavebnice závodního auta. Dostanete jen ten nejlepší motor a šasi, a zbytek si musíte postavit sami přesně podle svých představ. Je to složité, ale výsledek je extrémně rychlý a přesně na míru.
Red Hat Enterprise Linux je jako nezničitelný nákladní vůz pro firmy, s garantovaným servisem na mnoho let.

A nakonec je tu Android. To je jako kdyby někdo vzal ten stejný motor a postavil kolem něj supermoderní motorku. Funguje trochu jinak než auto, je určená pro jiné účely, ale v jejím srdci bije ten stejný spolehlivý motor Linux.

Díky této otevřenosti a rozmanitosti pohání Linux téměř vše – od nejrychlejších závodních speciálů (superpočítače) po spolehlivé náklaďáky (servery) a hbité motorky (telefony).

Zdroje