Přeskočit na obsah

Miroslav Donutil

Z Infopedia
Verze z 15. 11. 2025, 19:39, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Herec | jméno = Miroslav Donutil | obrázek = Miroslav_Donutil,_2015.jpg | popisek = Miroslav Donutil během autogramiády v roce 2015. | datum_narození = 7. února 1951 | místo_narození = Třebíč, Československo | národnost = česká | alma_mater = Janáčkova akademie múzických umění v Brně | aktivní_roky = 1973–současnost | manželka = Zuzana Donutilová | děti = Tomáš Donutil, Martin Donutil | oce…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Miroslav Donutil
ManželkaZuzana Donutilová
Klíčové roleNikola Šuhaj (Balada pro banditu)
Truffaldino (Sluha dvou pánů)
otec Šebek (Pelíšky)
poručík Růžička (Tankový prapor)
OceněníČeský lev (1999)
Národnostčeská
DětiTomáš Donutil, Martin Donutil
Alma materJanáčkova akademie múzických umění v Brně
Datum narození7. února 1951
JménoMiroslav Donutil
Místo narozeníTřebíč, Československo
Aktivní roky1973–současnost
PopisekMiroslav Donutil během autogramiády v roce 2015.
ObrázekMiroslav_Donutil,_2015.jpg

Miroslav Donutil (* 7. února 1951, Třebíč) je český herec, bavič, moderátor, zpěvák a především fenomenální vypravěč, který patří k nejpopulárnějším a nejoceňovanějším umělcům své generace. [1] Jeho kariéra je definována neuvěřitelnou energií, žánrovou všestranností a schopností plynule přecházet mezi hluboce tragickými rolemi a živelnou lidovou komedií. [2] Byl klíčovou osobností legendární brněnské scény Divadlo Husa na provázku, později se stal hvězdou Činohry Národního divadla a ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí ve filmu i v televizi. Pro širokou veřejnost je však nejvíce známý jako mistr mluveného slova, jehož humorné historky a one-man show se staly kulturním fenoménem. [3]

📜 Brněnská léta: Zrození legendy v Huse na provázku

Ačkoliv se narodil v Třebíči, Miroslav Donutil je neodmyslitelně spjat s Brnem, kde vyrůstal a kde se zformovala jeho umělecká osobnost. Pocházel z herecké rodiny (jeho rodiče byli nadšenými ochotníky), což předurčilo jeho směřování. Po maturitě byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), kde v roce 1973 absolvoval obor herectví. [4]

Ihned po škole nastoupil do angažmá, které se ukázalo jako osudové – do brněnského Divadla na provázku (dnes Divadlo Husa na provázku). V 70. a 80. letech, v době tuhé normalizace, bylo toto divadlo oázou svobodné a avantgardní tvorby. [5] Pod vedením vizionářských režisérů, jako byl Petr Scherhaufer a Zdeněk Pospíšil, se zde zformovala generace výjimečných herců, k níž kromě Donutila patřili například Bolek Polívka, Jiří Pecha, Pavel Zedníček nebo Iva Bittová.

Husa na provázku: Divadlo jako životní styl

Divadlo na provázku nebylo klasickým divadlem, ale spíše "divadlem-d dílnou", kde se experimentovalo s formou, improvizovalo a stíraly se hranice mezi jevištěm a hledištěm. Pro Donutila to bylo ideální prostředí, kde mohl naplno rozvinout svůj živelný talent, smysl pro humor a neuvěřitelnou energii. Strávil zde sedmnáct formativních let (1973–1990) a vytvořil řadu klíčových rolí v legendárních inscenacích. [6]

  • Balada pro banditu (1975): Nejslavnější inscenace v historii divadla. V této muzikálové adaptaci Olbrachtova románu ztvárnil Donutil hlavní roli zbojníka Nikoly Šuhaje. Inscenace, plná syrové energie a nádherné hudby, se stala kultovní záležitostí a dočkala se stovek repríz. [7]
  • Poslední leč (1981): Další klíčová inscenace, kde Donutil exceloval po boku Bolka Polívky a Jiřího Pechy.
  • Bratři Karamazovi (1990): Jedna z jeho posledních velkých rolí na této scéně, kde ztvárnil postavu Smerďakova.

Éra v Huse na provázku byla pro Donutila nejen uměleckou, ale i životní školou. Právě zde, v kolektivu plném silných individualit a v atmosféře neustálé tvorby a recese, se zrodil jeho fenomenální vypravěčský talent. Mnohé z jeho slavných historek mají kořeny právě v zážitcích z této divoké a svobodné éry.

První kroky ve filmu

Souběžně se svou divadelní prací se Miroslav Donutil začal prosazovat i ve filmu. V roce 1978 si zopakoval svou životní roli Nikoly Šuhaje ve filmovém přepisu Balady pro banditu režiséra Vladimíra Síse. Tento film, natočený v autentickém prostředí Koločavy a s původním obsazením z divadla, se stal kultovní klasikou. [8] Během 80. let ztvárnil řadu vedlejších, ale výrazných rolí v českých filmech a televizních inscenacích, kde prokazoval svou schopnost zahrát jak komediální, tak charakterní postavy.

🏛️ Přechod do Národního divadla a vrchol na jevišti

V roce 1990, krátce po sametové revoluci, přijal Miroslav Donutil nabídku, která znamenala zásadní zlom v jeho kariéře – stálé angažmá v Činohře Národního divadla v Praze. [9] Pro herce z alternativní brněnské scény to byl odvážný a pro mnohé překvapivý krok. Donutil však v naší první scéně nejen obstál, ale stal se jednou z jejích největších a nejobsazovanějších hvězd.

Na jevišti Národního divadla prokázal svůj obrovský herecký rejstřík a schopnost ztvárnit složité, často tragikomické postavy světového i českého repertoáru. Jeho největším a nejlegendárnějším triumfem se stala role sluhy Truffaldina v komedii Carla Goldoniho Sluha dvou pánů. Premiéra v roce 1994 se stala divadelní událostí. Donutilovo energické, improvizační a fyzicky náročné pojetí role, plné gagů a interakce s publikem, si získalo bezmeznou popularitu. [10] Inscenace se stala absolutním fenoménem a nejhranějším titulem v historii Národního divadla. Její derniéra v roce 2016, po neuvěřitelných 22 letech a více než 600 reprízách, byla emotivní tečkou za jednou velkou divadelní érou. [11]

🎤 Fenomén vypravěče: One-man show a zlidovělé historky

Paralelně se svou divadelní a filmovou kariérou si Miroslav Donutil vybudoval zcela unikátní pozici jako mistr mluveného slova a vypravěč. Jeho one-man show, ve kterých sám na jevišti vypráví humorné historky ze svého života, ze zákulisí divadla a ze setkání s rázovitými lidmi, se staly nesmírně populární a vyprodané na léta dopředu. [12]

Donutil je geniálním pozorovatelem lidských charakterů a situací. Jeho historky, často postavené na zážitcích s kolegy z Divadla Husa na provázku (Bolkem Polívkou, Jiřím Pechou), brněnskou legendou Frantou Kocourkem nebo na příhodách z jeho rodného kraje, se staly součástí národního folklóru. Jeho schopnost pointovat, napodobit dialekty a udržet pozornost publika po celé hodiny je jedinečná. Mnohé z jeho vyprávění, šířené na deskách, kazetách a později na internetu, doslova zlidověly a jejich hlášky se staly běžnou součástí češtiny (např. "Já su taky Kája", "celé to bylo na kokot").

🎬 Filmová a televizní hvězda 90. let a současnosti

Po příchodu do Prahy se Miroslav Donutil stal jednou z nejvyhledávanějších tváří českého filmu a televize. 90. léta pro něj znamenala přerod v celonárodní hvězdu díky sérii ikonických rolí.

  • Tankový prapor (1991): Role despotického, ale v jádru komického poručíka Růžičky byla jednou z jeho prvních velkých pražských rolí a definovala jeho schopnost ztvárnit rázovité a autoritativní postavy.
  • Černí baroni (1992): Jako poručík Troník, později povýšený na kapitána, vytvořil další nezapomenutelnou karikaturu komunistického důstojníka.
  • Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992): V této kultovní komedii ztvárnil postavu arogantního a zkorumpovaného právníka Ulricha.
  • Šakalí léta (1993): V roli melancholického a životem unaveného číšníka a otce hlavního hrdiny ukázal i svou vážnější polohu.
  • Pelíšky (1999): Jeho nejlegendárnější filmová role. Postava cholerického, bigotního komunisty a otce Šebka, který terorizuje svou rodinu, ale zároveň ji hluboce miluje, je mistrovským portrétem tragikomické postavy. Scény jako "příchod sovětských vojsk", "nerozbitné skleničky z NDR" nebo "kde udělali soudruzi z NDR chybu?" se staly nesmrtelnou součástí české filmové historie. Za tuto roli získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. [13]
  • Želary (2003): V tomto na Oscara nominovaném dramatu ztvárnil vážnou a tragickou postavu faráře.
  • Román pro muže (2010): Role cynického a mocného soudce Bruna.

Kromě filmu se stal i hvězdou televizních seriálů, jako byli Četnické humoresky, Doktor Martin nebo Labyrint.

🔬 Pro laiky

Miroslav Donutil je v Česku kulturní instituce. Je to herec, kterého zná naprosto každý, a to hned z několika důvodů.

  • Geniální vypravěč: Jeho největší superschopností je vyprávění vtipných historek. Dokáže sám stát dvě hodiny na jevišti a bavit plné divadlo svými příběhy ze života, z divadla a ze setkání s různými podivíny. Jeho historky jsou tak populární, že jejich hlášky používá celý národ.
  • Herec dvou tváří: Donutil je neuvěřitelně všestranný herec. Na jedné straně je mistrem komedie. Znáte ho jako cholerického otce Šebka z filmu Pelíšky, který se rozčiluje u nerozbitných skleniček, nebo jako hloupého komunistického důstojníka z Černých baronů. Na druhé straně dokáže zahrát i velmi vážné a tragické role, kde ukazuje úplně jinou tvář.
  • Legenda z Brna: Svou kariéru odstartoval v legendárním brněnském divadle Husa na provázku. Byla to divoká a svobodná scéna, kde se zrodil jeho komediální talent a kde vzniklo mnoho jeho slavných historek.
  • Hvězda Národního divadla: Z Brna se později přesunul na naši nejprestižnější scénu, do Národního divadla v Praze. Zde hrál přes 20 let hlavní roli v komedii Sluha dvou pánů, která se stala nejúspěšnějším představením v historii divadla.

Miroslav Donutil je zkrátka fenomén. Je to herec s neuvěřitelnou energií, který dokáže lidi rozesmát až k slzám, ale zároveň je respektovaným charakterním hercem. Pro mnoho Čechů je ztělesněním humoru, hereckého mistrovství a lidového vypravěčství.