Přeskočit na obsah

Petr Korda

Z Infopedia
Verze z 3. 2. 2026, 03:44, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Petr Korda | celé_jméno = Petr Korda | obrázek = | datum_narození = 23. ledna 1968 | místo_narození = Praha, Československo | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | povolání = tenista, trenér | výška = 190 cm | váha = 72 kg (během kariéry) | držení_hole = hraje levou rukou (jednoruční bekhend) | aktivní_roky = 1987–1999 | odměny = 10 448 900 USD | nejvyšší_umístění = 2. místo (…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Petr Korda
JménoPetr Korda
Celé jménoPetr Korda
Datum narození23. ledna 1968
Místo narozeníPraha, Československo
Státní příslušnost
Povolánítenista, trenér

Petr Korda (* 23. ledna 1968 Praha) je bývalý český profesionální tenista, jeden z technicky nejnadanějších hráčů své generace a grandslamový šampion. Do historie světového tenisu se zapsal především svým triumfem na Australian Open v roce 1998, kde ve finále porazil Marcela Ríose, a stal se tak (až do dnešních dnů) posledním českým mužem, který ovládl dvouhru na turnaji „Velké čtyřky“. V žebříčku ATP dosáhl svého maxima v únoru 1998, kdy figuroval na **2. místě** světového pořadí.

Korda byl známý svým elegantním herním stylem, kterému dominoval plynulý levoruký úder a esteticky dokonalý jednoruční bekhend. Pro svou hubenou, vytáhlou postavu a specifický pohyb na dvorci si v tenisovém prostředí vysloužil přezdívku „Datel“. Jeho kariéra nabídla momenty absolutní geniality, jako bylo vítězství na prestižním Grand Slam Cupu v roce 1993, ale i hluboké pády, z nichž nejvýraznějším byla dopingová aféra v závěru kariéry, která vrhla stín na jeho odchod ze scény.

Po skončení aktivní hráčské kariéry se Korda stal uznávaným trenérem a mentorem. Významně se podílel na kariéře Radka Štěpánka, ale především se stal patriarchou jedné z nejúspěšnějších sportovních rodin současnosti. Jeho dcery Jessica a Nelly Kordová patří mezi světovou elitu v golfu (Nelly dosáhla pozice světové jedničky a olympijského zlata), zatímco syn Sebastian Korda pokračuje v otcových šlépějích jako profesionální tenista reprezentující USA.

🎾 Tenisové začátky a vzestup

Petr Korda se narodil v Praze a s tenisem začínal v klubu I. ČLTK Praha na Štvanici. Již v mládežnických kategoriích prokazoval mimořádný talent, který nebyl založen na hrubé síle, ale na citu pro míč a taktické vyzrálosti.

Juniorská léta

V roce 1985 získal spolu s Cyrilem Sukem titul ve čtyřhře juniorů na French Open. O rok později, v roce 1986, vyhrál juniorskou čtyřhru i ve Wimbledonu (opět s Thomasem Carbonellem). Tyto úspěchy naznačovaly, že Korda bude komplexním hráčem schopným prosadit se na všech površích, ačkoliv antuka a rychlé povrchy vyžadovaly odlišný přístup. Do profesionálního tenisu vstoupil v roce 1987.

První roky mezi profesionály (1987–1990)

Přechod mezi muže zvládl Korda plynule. Již v roce 1987, ve své nováčkovské sezóně, na sebe upozornil v týmových soutěžích, ale na první individuální titul na okruhu ATP si musel počkat. Jeho styl hry, založený na precizním umisťování míčů a variabilitě, se postupně brousil v soubojích s tehdejší špičkou, kterou tvořili hráči jako Ivan Lendl, Boris Becker nebo Stefan Edberg.

První titul na okruhu ATP ve dvouhře vybojoval až v roce 1991 v New Haven, ačkoliv už předtím hrál několik finále (například v roce 1989 ve Frankfurtu). V roce 1990 se poprvé výrazněji prosadil na Grand Slamu, když postoupil do čtvrtfinále na antukovém French Open.

🌟 Cesta na vrchol (1991–1993)

Počátek 90. let byl pro Kordu obdobím, kdy se z nadějného hráče stala etablovaná světová hvězda.

Finále French Open 1992

Zlomovým momentem kariéry se stalo French Open 1992. Korda na pařížské antuce předváděl životní tenis. V osmifinále porazil Jaimeho Oncins, ve čtvrtfinále vyřadil Andreje Čerkasova a v semifinále si poradil s domácím favoritem Henrim Lecontem. Postoupil tak do svého prvního grandslamového finále.

V boji o titul se střetl s tehdejší světovou jedničkou a obhájcem titulu, Američanem Jimem Courierem. Ačkoliv Korda předváděl svůj typický technický tenis, Courierova fyzická síla a drtivý forhend dominovaly. Korda prohrál ve třech setech 5:7, 2:6, 1:6. I přes porážku se tento turnaj stal důkazem, že Korda patří do absolutní špičky.

Vítězství na Grand Slam Cupu 1993

Jedním z finančně i prestižně největších úspěchů Kordovy kariéry byl triumf na Grand Slam Cupu v Mnichově v roce 1993. Tento turnaj (předchůdce dnešního Turnaje mistrů, ale s odlišným formátem a obrovskými dotacemi) byl určen pro hráče s nejlepšími výsledky na grandslamech v daném roce.

Korda v semifinále sehrál epickou pětisetovou bitvu s Petem Samprasem, tehdejším vládcem světového tenisu. Zápas, který je dodnes považován za jeden z nejlepších v historii halového tenisu, Korda vyhrál. Ve finále pak zdolal německou legendu Michaela Sticha v další pětisetové bitvě (2:6, 6:4, 7:6, 2:6, 11:9). Tímto vítězstvím potvrdil svou psychickou odolnost v klíčových momentech.

🏆 Australská pohádka (1998)

Vrcholem Kordovy kariéry se stalo Australian Open v lednu 1998. Korda přijel do Melbourne ve skvělé formě, kterou naznačil už triumfem na přípravném turnaji v Dauhá.

Na cestě do finále ztratil pouze dva sety. Ve čtvrtfinále si poradil s Jonasem Björkmanem a v semifinále vyřadil Karola Kučeru. Ve finále na něj čekal Chilan Marcelo Ríos, hráč s podobně geniální levou rukou, který usiloval o post světové jedničky.

Zápas byl mistrovskou ukázkou Kordovy taktiky. Zatímco Ríos byl často pasován do role favorita, Korda ho systematicky rozebíral agresivní hrou, náběhy na síť a přesnými prohozy. Korda zvítězil jednoznačně ve třech setech **6:2, 6:2, 6:2**.

Po proměněném mečbolu předvedl svou ikonickou oslavu – takzvané „nůžky“ (výskok s prostřižením nohou ve vzduchu), která se stala jeho poznávacím znamením. Tímto vítězstvím se posunul na **2. místo žebříčku ATP**, což bylo jeho kariérní maximum.

💉 Dopingová aféra a konec kariéry

Rok 1998, který začal největším triumfem, skončil největší kontroverzí. Během Wimbledonu 1998 byl Petr Korda pozitivně testován na zakázanou látku **nandrolon** (anabolický steroid).

Průběh kauzy

  • **Pozitivní test:** Vzorek moči odebraný po čtvrtfinálovém zápase s Timem Henmanem vykazoval stopy nandrolonu.
  • **Obhajoba:** Korda vinu kategoricky popíral. Tvrdil, že látka se do jeho těla musela dostat nevědomky, pravděpodobně konzumací kontaminovaného telecího masa, které měl velmi rád.
  • **Rozhodnutí ITF:** Mezinárodní tenisová federace (ITF) zpočátku přijala vysvětlení, že Korda nebral látku úmyslně ke zlepšení výkonu, a uložila mu pouze ztrátu bodů a finančních odměn z Wimbledonu, ale neudělila mu zákaz činnosti. To vyvolalo bouři nevole mezi ostatními tenisty, kteří to považovali za dvojí metr.
  • **Zákaz činnosti:** Pod tlakem veřejnosti a ostatních hráčů se případ dostal k Nejvyššímu sportovnímu soudu v Londýně. V září 1999 byl Kordovi dodatečně udělen roční zákaz startu.

V době, kdy byl zákaz oficiálně potvrzen, však Korda již fakticky ukončil kariéru. V létě 1999, krátce před kvalifikací ve Wimbledonu, oznámil odchod do tenisového důchodu. Dopingová kauza tak zanechala hořkou tečku za jinak brilantní kariérou a na dlouhá léta pošramotila jeho pověst v tenisovém světě, ačkoliv Korda dodnes trvá na své nevině.

👔 Herní styl a technika

Petr Korda byl prototypem hráče, na kterého se "hezky dívalo". Jeho hra nebyla založena na brutální síle, ale na plynulosti, načasování a technické dokonalosti.

  • **Levák:** Jako levoruký hráč měl přirozenou výhodu, zejména při podání do bekhendu praváků (zatáčka ven z kurtu).
  • **Jednoruční bekhend:** Jeho bekhend byl považován za jeden z nejlepších na okruhu. Dokázal ho hrát s obrovskou přesností po čáře i křížem, a to i z těžkých defenzivních pozic.
  • **Hra na síti:** Na rozdíl od mnoha hráčů své doby, kteří preferovali hru od základní čáry, se Korda nebál chodit na síť. Měl "měkkou ruku" a cit pro voleje, což dokazuje i jeho grandslamový titul ze čtyřhry (Australian Open 1996 se Stefanem Edbergem).
  • **Return:** Díky skvělému čtení hry a reflexům patřil k nejlepším hráčům na příjmu podání. Dokázal využít rychlosti soupeřova servisu k vytvoření vlastního tlaku.

🧬 Trenérství a rodinná dynastie Kordových

Po skončení aktivní kariéry se Petr Korda s rodinou usadil na Floridě v USA. Zde se začal věnovat trénování a výchově svých dětí, čímž položil základy unikátní sportovní dynastie.

Spolupráce s Radkem Štěpánkem

Jeho nejvýraznějším svěřencem mimo rodinu byl český tenista Radek Štěpánek. Korda ho vedl několik let a měl zásadní vliv na Štěpánkův posun do světové desítky. Štěpánek často zmiňoval, že Korda mu předal nejen taktické rady, ale naučil ho i profesionálnímu přístupu a víře ve vlastní schopnosti. Kordův rukopis byl ve Štěpánkově variabilní hře jasně patrný.

Děti: Světová extratřída

Petr Korda a jeho manželka Regina Kordová (rozená Rajchrtová, rovněž bývalá tenistka, která figurovala v TOP 30 žebříčku WTA) vychovali tři děti, které dosáhly ve sportu absolutního vrcholu.

  • **Jessica Kordová (* 1993):** Profesionální golfistka na okruhu LPGA, vítězka několika turnajů a účastnice olympijských her. Reprezentuje USA.
  • **Nelly Kordová (* 1998):** Jedna z nejlepších golfistek historie. Stala se světovou jedničkou, vyhrála olympijské zlato na LOH v Tokiu a několik turnajů kategorie Major. Její švih je odborníky označován za dokonalý, podobně jako byl otcův bekhend.
  • **Sebastian Korda (* 2000):** Profesionální tenista. V roce 2018 vyhrál juniorku Australian Open (přesně 20 let po otcově triumfu mezi muži). Prosadil se do špičky žebříčku ATP. Petr Korda ho dlouho vedl a je jeho hlavním mentorem.

Rodina Kordových je v USA i v Česku vnímána jako fenomén. Petr Korda dokázal přenést své zkušenosti z vrcholového sportu na potomky v úplně jiném odvětví (golf), což svědčí o jeho mimořádných metodických schopnostech a porozumění psychologii sportu.

📊 Statistiky

Finále na Grand Slamech (Dvouhra)

Výsledek Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Skóre
🥈 Finalista 1992 French Open Antuka Jim Courier 5–7, 2–6, 1–6
🏆 Vítěz 1998 Australian Open Tvrdý Marcelo Ríos 6–2, 6–2, 6–2

Finále na Grand Slamech (Čtyřhra)

Výsledek Rok Turnaj Povrch Partner Soupeři ve finále Skóre
🥈 Finalista 1990 French Open Antuka Goran Ivanišević Sergio Casal
Emilio Sánchez
5–7, 3–6
🏆 Vítěz 1996 Australian Open Tvrdý Stefan Edberg Sébastien Lareau
Alex O'Brien
7–5, 7–5, 4–6, 6–1

Přehled titulů ATP (Dvouhra)

Petr Korda získal během své kariéry celkem **10 titulů** ve dvouhře na okruhu ATP.

  • 1991: New Haven, Berlín
  • 1992: Washington, Long Island, Vídeň
  • 1993: Grand Slam Cup (Mnichov)
  • 1996: Dauhá
  • 1997: Stuttgart (Indoor)
  • 1998: Dauhá, **Australian Open**

Finanční odměny

Celkové prize money za kariéru činí **10 448 900 USD**. Korda byl prvním českým tenistou po Ivanu Lendlovi, který překročil hranici 10 milionů dolarů na odměnách (nepočítaje Martinu Navrátilovou reprezentující USA).

🇨🇿 Reprezentace v Davis Cupu

V Davis Cupu odehrál Petr Korda za Československo a později Českou republiku celkem 29 zápasů s bilancí:

  • **Dvouhra:** 18 výher – 9 proher
  • **Čtyřhra:** 11 výher – 4 prohry
  • **Celkem:** 29 výher – 13 proher

Byl lídrem týmu v 90. letech a výrazně přispěl k udržení českého tenisu ve Světové skupině v období po rozpadu federace a odchodu Ivana Lendla.

Pro laiky

Kdo je Petr Korda? Představte si tenistu, který nehraje silou svalů, ale chytrostí a švihem. Byl to takový "tanečník" na kurtu. V 90. letech, kdy tenisu vládli siloví Američané jako Sampras nebo Courier, byl Korda tím, kdo jim dokázal konkurovat technikou. Jeho nejslavnější chvíle přišla v lednu 1998 v Austrálii. Vyhrál tam Australian Open, což je jeden ze čtyř největších turnajů světa. Po vítězství udělal ve výskoku "nůžky" nohama – to byla jeho značka. Bohužel, o půl roku později měl pozitivní test na doping, což mu zkazilo konec kariéry. Dnes je ale známý možná ještě víc jako otec. Má tři děti a všechny jsou sportovní superhvězdy. Dcery Nelly a Jessica válí v golfu (Nelly je světová jednička!) a syn Sebastian je špičkový tenista. Korda se přestěhoval na Floridu a všechny je trénoval nebo vedl, takže vytvořil jednu z nejslavnějších sportovních rodin na světě.

Zdroje