Přeskočit na obsah

Starostové a nezávislí

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Starostové a nezávislí (oficiální zkratka STAN) je české středové až středopravicové liberální politické hnutí.[1] Původně bylo zaměřené především na komunální a regionální politiku, ale postupně se začalo soustředit i na celostátní úroveň.[2] Klíčovými body programu hnutí jsou princip subsidiarity (rozhodování co nejblíže občanům), podpora samospráv, decentralizace moci a proevropské směřování.[3]

Starostové a nezávislí
Soubor:Logo hnutí STAN.svg
ZkratkaSTAN
Vznik19. srpna 2004 (jako Nezávislí starostové pro kraj)[1]
SídloMalostranské náměstí 266/5, 118 00 Praha 1 – Malá Strana
IdeologieLiberalismus[1], decentralizace, subsidiarita[3], Proevropanismus[4]
Politické spektrumStřed až Středopravice[1]
Politická skupina EPEvropská lidová strana[1]
Počet členů2 092 (k roku 2025)[1]
PředsedaVít Rakušan
První místopředsedaLukáš Vlček
MístopředsedovéPavel Čížek
Karel Dvořák
Jan Farský
Michaela Šebelová
[5]
Poslanci33 / 200
Senátoři18 / 81[1]
Europoslanci2 / 21
Zastupitelé (kraje)93 / 675[1]
[www.starostove-nezavisli.cz Oficiální web]

📜 Ideologie a program

Hnutí STAN staví svůj program na několika klíčových pilířích, které vycházejí z jeho komunálních kořenů.[6]

  • Decentralizace a subsidiarita: Základní myšlenkou je přesunout co nejvíce pravomocí a financí z centrální úrovně na obce a kraje. Hnutí prosazuje princip, že o místních záležitostech by se mělo rozhodovat na místní úrovni, protože místní samosprávy nejlépe znají potřeby svých občanů.[3]
  • Svobodný člověk a společnost: Program se hlásí k ideálům humanismu, rovnosti příležitostí a ochraně lidských práv a svobod.[6]
  • Pevné mezinárodní ukotvení: STAN jednoznačně podporuje členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci, které považuje za záruku bezpečnosti a prosperity.[6]
  • Služba občanům a transparentnost: Hnutí klade důraz na transparentní veřejnou správu, boj proti korupci, odpovědné hospodaření s veřejnými prostředky a omezení byrokracie.[3]
  • Vzdělání a životní prostředí: Mezi další priority patří kvalitní a moderní vzdělávací systém a ochrana životního prostředí a kulturního dědictví.[2]

⏳ Historie

Hnutí STAN prošlo od svého vzniku významným vývojem od regionálního uskupení až po jednu z klíčových vládních stran.

Začátky a spolupráce s TOP 09 (2004–2013)

Hnutí vzniklo původně v roce 2004 pod názvem Nezávislí starostové pro kraj (NSK) a zpočátku působilo především ve Zlínském kraji.[7] V roce 2009 se uskupení transformovalo na celostátní hnutí Starostové a nezávislí a jeho prvním předsedou se stal Petr Gazdík.[1] Krátce na to navázalo úzkou spolupráci s nově vzniklou stranou TOP 09. V rámci této spolupráce kandidovali členové STAN na kandidátkách TOP 09 ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a stali se součástí vlády Petra Nečase.[1]

Opoziční období a osamostatnění (2013–2021)

Spolupráce s TOP 09 pokračovala i po volbách v roce 2013, po kterých obě uskupení odešla do opozice.[1] Postupně však začalo hnutí usilovat o samostatnější profilaci. Ve volbách v roce 2017 již STAN kandidoval samostatně a se ziskem 5,18 % hlasů získal 6 poslaneckých mandátů, čímž potvrdil svou pozici na celostátní politické scéně.[8] V roce 2019 byl do čela hnutí zvolen tehdejší starosta Kolína Vít Rakušan.[9]

Vládní angažmá v koalici Piráti a Starostové (od 2021)

Pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 vytvořilo hnutí STAN koalici s Českou pirátskou stranou pod názvem Piráti a Starostové.[10] Ačkoliv koalice získala 15,62 % hlasů, došlo k výraznému přeskupení mandátů vlivem preferenčních hlasů (tzv. "kroužkování"). Voliči na společné kandidátce masivně preferovali kandidáty STAN, v důsledku čehož hnutí získalo 33 poslaneckých mandátů, zatímco Piráti pouhé 4.[11]

Po volbách se koalice Piráti a Starostové stala součástí pětikoaliční vlády Petra Fialy spolu s koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09).[12] Hnutí STAN ve vládě obsadilo několik klíčových postů, včetně postu 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra pro předsedu Víta Rakušana.[12] Dalšími ministry za STAN se stali například Jozef Síkela (ministr průmyslu a obchodu, jako nestraník) nebo Mikuláš Bek (původně ministr pro evropské záležitosti, později ministr školství, mládeže a tělovýchovy).[12]

⚔️ Kritika a kontroverze

Během svého působení ve vládě čelilo hnutí několika závažným kontroverzím, které poškodily jeho pověst.

  • Kauza Dozimetr (2022): Největším skandálem byla tzv. Kauza Dozimetr, rozsáhlá korupční kauza spojená s hospodařením v Dopravním podniku hlavního města Prahy. Mezi hlavní obviněné patřili i vlivní členové pražské organizace STAN, zejména náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.[13] Kauza odhalila klientelistické sítě a vedla k rezignaci ministra školství Petra Gazdíka kvůli jeho kontaktům s jedním z hlavních obviněných, Michalem Redlem.[14]
  • Financování hnutí: Hnutí čelilo kritice za netransparentní financování, zejména kvůli darům od firem, které měly vazby na obviněné v kauze Dozimetr, nebo od společností z daňových rájů.[15] STAN se následně zavázal dary vrátit a zpřísnit pravidla pro jejich přijímání.
  • Neúspěch ve volbách 2024: Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 kandidovalo hnutí v koalici Starostové a osobnosti pro Evropu. Koalice však získala pouze 8,7 % hlasů a 2 mandáty, což bylo vnímáno jako velký neúspěch a vedlo k vnitrostranické kritice vedení v čele s Vítem Rakušanem.[16] Vít Rakušan však svou pozici předsedy na sněmu v květnu 2025 obhájil.[5]

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Česká republika je velký panelový dům. Hnutí STAN je jako sdružení předsedů jednotlivých vchodů (starostů). Tito předsedové vchodů říkají: "My, co bydlíme přímo tady, nejlépe víme, jestli potřebujeme opravit výtah, vymalovat chodbu nebo postavit novou lavičku. Neměl by o tom rozhodovat někdo z úplně jiného vchodu nebo správce celého domu, který ani neví, jak to u nás vypadá."

Jejich hlavní myšlenkou je, aby si každý vchod (každá obec) mohl o svých věcech rozhodovat sám a měl na to i dostatek peněz z domovního fondu. Dlouho se starali jen o své vchody, ale pak zjistili, že aby prosadili změny v celém domě, musí jít na schůzi celého společenství vlastníků (do celostátní politiky). Tam teď prosazují, aby si "předsedové vchodů" mohli spravovat své záležitosti co nejvíce samostatně.

✨ Zajímavosti

  • Senátní síla: STAN má tradičně velmi silné zastoupení v Senátu, který je volen většinovým systémem. To je dáno tím, že hnutí často nominuje úspěšné a známé regionální osobnosti (starosty, lékaře, ředitele škol), které mají ve svém volebním obvodu velkou podporu.[8]
  • Fenomén "kroužkování": Volby v roce 2021 se zapsaly do historie českého volebního systému díky masivnímu využití preferenčních hlasů, které vynesly kandidáty STAN z nižších míst kandidátky do Poslanecké sněmovny a výrazně tak změnily poměr sil v koalici s Piráty.
  • Dva předsedové za TOP 09: Přestože je STAN samostatné hnutí, dva jeho bývalí předsedové, Josef Zicha a Petr Gazdík, byli v době svého působení v čele hnutí zároveň místopředsedy partnerské strany TOP 09.

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 Starostové a nezávislí – Wikipedie (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  2. ↑ 2,0 2,1 STAN: Starostové a nezávislí vyrostli z regionálního hnutí - Novinky.cz (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Poslanecký klub Starostové a nezávislí - Charakteristika (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  4. ↑ Boj proti „populistům a fašistům“. Hnutí STAN si 17. května zvolí nové vedení - Echo24, 2025-03-12 (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  5. ↑ 5,0 5,1 Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN - ČT24, 2025-05-17 (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 Volební program a ideová východiska - Starostové a nezávislí (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  7. ↑ STAN: Starostové a nezávislí vyrostli z regionálního hnutí - Novinky.cz (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  8. ↑ 8,0 8,1 Hnutí STAN (Starostové a nezávislí) | FORUM 24 (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  9. ↑ Předseda STAN Rakušan - Novinky.cz (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  10. ↑ Piráti a Starostové podepsali koaliční smlouvu. Chtějí vyhrát volby - iDNES.cz
  11. ↑ ‚Voliči si vybrali Starosty.‘ Kroužkovací revoluce vynesla 33 mandátů pro STAN, Piráti brali jen čtyři - iROZHLAS
  12. ↑ 12,0 12,1 12,2 Vláda Petra Fialy – Wikipedie (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  13. ↑ Kauza Dozimetr - ČT24 (Hozzáférés: 2025. augusztus 20.)
  14. ↑ Ministr školství Gazdík odstoupil z vlády i z funkcí ve STAN - Deník.cz
  15. ↑ Hnutí STAN a jeho tajemní sponzoři z Kypru - Seznam Zprávy
  16. ↑ Volby do Evropského parlamentu 2024 - Výsledky - iDNES.cz
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Starostové_a_nezávislí&oldid=7787“