Základ (věda): Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox "Základ (věda)" | Název = Základ (věda) | Typ = Fundamentální princip / Zdroj / Východisko | Oblast = Věda, filozofie, metodologie | Charakteristika = Pevný bod, na němž je postavena teorie, systém nebo poznání | Funkce = Poskytuje oporu, od které se odvíjí další bádání | Důležitost = Zajišťuje koherenci, logickou strukturu a ověřitelnost }} '''Základ''' ve vědě (nebo obecně…“ |
m Nahrazení textu „ *“ textem „**“ |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
=== Axiomatické základy === | === Axiomatické základy === | ||
* '''[[Axiom (matematika)|Axiomy]]/[[Postuláty]]:''' Jsou to [[základní (obecně)|základní]], [[nedokazatelný]] [[tvrzení (filozofie)|tvrzení]], která jsou přijímána jako [[pravda (filozofie)|pravdivá]] bez [[dalšího důkaz|dalšího důkazu]]. Slouží jako [[výchozí body]] pro [[deduktivní odvození|deduktivní odvození]] [[teorie]]. | * '''[[Axiom (matematika)|Axiomy]]/[[Postuláty]]:''' Jsou to [[základní (obecně)|základní]], [[nedokazatelný]] [[tvrzení (filozofie)|tvrzení]], která jsou přijímána jako [[pravda (filozofie)|pravdivá]] bez [[dalšího důkaz|dalšího důkazu]]. Slouží jako [[výchozí body]] pro [[deduktivní odvození|deduktivní odvození]] [[teorie]]. | ||
** '''Příklady:''' [[Euklidovy postuláty]] v [[geometrie|geometrii]], [[Newtonovy pohybové zákony]] v [[klasická mechanika|klasické mechanice]], [[postuláty speciální teorie relativity]] v [[fyzika|fyzice]]. | |||
=== Empirické základy === | === Empirické základy === | ||
* '''Pozorování a experimentální data:''' Jsou to [[empirické důkazy|empirické důkazy]] získané [[systematické pozorování|systematickým pozorováním]] nebo [[řízené experimenty|řízenými experimenty]]. Tvoří [[základ (obecně)|základ]] pro [[induktivní odvození|induktivní odvození]] [[hypotézy]] a [[teorie]]. | * '''Pozorování a experimentální data:''' Jsou to [[empirické důkazy|empirické důkazy]] získané [[systematické pozorování|systematickým pozorováním]] nebo [[řízené experimenty|řízenými experimenty]]. Tvoří [[základ (obecně)|základ]] pro [[induktivní odvození|induktivní odvození]] [[hypotézy]] a [[teorie]]. | ||
** '''Příklady:''' [[Data]] z [[teleskop]]u v [[astronomie|astronomii]], [[výsledky (výzkum)|výsledky]] [[laboratorní experiment|laboratorních experimentů]] v [[chemie|chemii]] nebo [[biologie|biologii]]. | |||
=== Konceptuální základy === | === Konceptuální základy === | ||
Aktuální verze z 3. 6. 2025, 03:37
Rozbalit box
Obsah boxu
Šablona:Infobox "Základ (věda)"
Základ ve vědě (nebo obecně) označuje fundamentální princip, axiom, předpoklad, hypotéza nebo empirický důkaz, na kterém je postavena teorie, systém, metodologie nebo určitý soubor poznatků. Je to pevný bod nebo východisko, od kterého se odvíjí další bádání, argumentace a konstrukce nových znalostí. Základ je klíčový pro koherenci, logickou strukturu a ověřitelnost vědecké práce.
---
Typy základů ve vědě
Axiomatické základy
- Axiomy/Postuláty: Jsou to základní, nedokazatelný tvrzení, která jsou přijímána jako pravdivá bez dalšího důkazu. Slouží jako výchozí body pro deduktivní odvození teorie.
** Příklady: Euklidovy postuláty v geometrii, Newtonovy pohybové zákony v klasické mechanice, postuláty speciální teorie relativity v fyzice.
Empirické základy
- Pozorování a experimentální data: Jsou to empirické důkazy získané systematickým pozorováním nebo řízenými experimenty. Tvoří základ pro induktivní odvození hypotézy a teorie.
** Příklady: Data z teleskopu v astronomii, výsledky laboratorních experimentů v chemii nebo biologii.
Konceptuální základy
- Koncepty a definice: Jasné a přesné definice klíčových pojmů a konceptů jsou nezbytné pro jednoznačnou komunikaci a pochopení v vědecké disciplíně.
- Paradigma: Širší rámec sdílených přesvědčení, hodnot a metod, které definuje normální vědu v určitém období (dle Thomase Kuhna).
---
Role základu ve vědeckém procesu
- Struktura a koherence: Poskytuje logickou strukturu a koherenci teorie nebo výzkumnému programu.
- Ověřitelnost a falzifikovatelnost: Umožňuje testování teorie prostřednictvím ověření nebo vyvrácení jejích základních předpokladů nebo důsledků.
- Předávání znalostí: Slouží jako výchozí bod pro učení a předávání informací o vědecké disciplíně.
- Generování nových otázek: Silný základ může vést k formulaci nových otázek a směrů výzkum.
---
Problémy se základy
- Problém regresu ad infinitum: Pokud každý základ potřebuje další základ, vede to k nekonečnému regresu.
- Závislost na předpokladech: Platnost teorie je závislá na platnosti jejích základních předpokladů.
- Paradigma (věda)|Změna paradigmatu: Někdy se základní principy vědecké disciplíny mění, což vede k vědecké revoluci a nahrazení starého základu novým.
---
Pro laiky
Základ ve vědě je jako pevné základy domu. Je to to, na čem je postavena celá vědecká teorie nebo celý obor vědy.
- Může to být nějaké základní pravidlo, které vědci berou jako pravdu (např. Newtonovy zákony pohybu byly základem klasické mechaniky).
- Nebo to mohou být pečlivě shromážděná data z mnoha pokusů, která ukazují, že něco funguje určitým způsobem.
Bez základu by věda neměla na čem stát a nemohla by spolehlivě vysvětlovat ani předpovídat věci.
---